Inkové a jejich zlato ohromí na Špilberku v Brně
- Podrobnosti
- Kategorie: Brno pro děti
- Zobrazeno: 4488
Inkové a jejich zlato ohromí na Špilberku v Brně
O kus blíže se Vám podaří přiblížit tajemné incké říši, pokud navštívíte výstavu Zlato Inků - 1000 let prokletí prezentovanou na hradě Špilberk v Brně. Exponáty pochází až z Muzea zlata v peruánské Limě. BrNovinky již mají návštěvu za sebou. Vy máte čas vidět exponáty do 28. února, kdy se Inkové vydají na další výstavní místo.
Vstup k Inkům je ze západního křídla brněnského hradu. Zavítat můžete do pěti výstavních prostor a malého promítacího sálu s 12-ti minutovým dokumentem o Peru a Incích. Na cestě k tajemné kultuře vás bude provázet peruánská hudba a obrazy z oblasti Peru jako třeba Machu Picchu nebo objevené pohřebiště.
Uvnitř místností jsou k vidění až 4000 let staré exponáty ze zlata a keramiky znázorňují tradice a obřady andských kultur před dobytím Evropany. Právě Inkové se pyšní dlouhou tradicí ve zpracování zlata a dalších drahých kovů, které uměli odlévat, tepat, spojovat a mísit. Věřili, že kovy mají mýtickou spojitost s Matkou zemí a pravidelně se díky sluneční energii obnovují.
Zlaté exponáty se pěkně lesknou až oči přechází. Inkové zřejmě měli oblibu v ozdobách a ne zrovna malých a lehkých. Náušnice, šperky, náhrdelníky jsou mistrovským dílem, ale již na pohled těžko nositelné. Hlavy mumií zdobily posmrtné masky s napodobeninou hlavy. Obří zlaté duté ruce zase vypadají jako rukavice, ale nehřející. Byly nalezeny v hrobce, ovšem ne na rukou zemřelého.
Velmi často se v exponátech objevují ozdoby nosu či hrudi, které patřily k obřadním výbavám duchovních a osob s vysokým postavením. Je zajímavé, že tento šperk, rádoby ženský, nosili spíše muži. Šperk se zavěšoval do dírky v nosní přepážce. Nevypadá zrovna moc lehce a prakticky.
K obřadům patřil také nůž zvaný tumi, který byl v rukou bohů symbolem jejich moci nad životem a smrtí.
Exponáty v místnostech jsou neustále pod dohledem - i vlhkoměr zde má svoji roli. 60 procent relativní vlhkosti je zřejmě ideální hodnota.
Některé poháry mají motivy žab a nádoby jsou ve tvaru ptáků. Velká pinzeta se nosila zavěšena na obrovském náhrdelníku a sloužila k vytrhávání chlupů a řas, které se rozfoukaly bohům.
Setkáváme se i s posmrtnou výbavou panovníka a propracovanou zdobenou keramikou. Zajímavá je taška v podobě rozzuřeného médi - taštičky na koku - opět ze zlata.
K vidění je toho spousta a k doprovodnému čtení ještě více. Naše rychlá prohlídka je u konce - zabrala nám hodinu, ale vy si určitě rezervujte času více. Nenechte si ujít tuto jedinečnou výstavu, která na vás dýchne tajemnem s nádechem dávných a dalekých kultur.
Jak na vás výstava Zlato Inků - 1000 let prokletí působila?
text Síma, foto Marián K., BrNovinky
Reportáž sponzoroval LamaRek, výrobce suvenýrů - www.LamaRek.cz
Inkové a jejich zlato ohromí na Špilberku v Brně
Kategorie: Brno pro děti Zobrazeno: 4488
Inkové a jejich zlato ohromí na Špilberku v Brně
O kus blíže se Vám podaří přiblížit tajemné incké říši, pokud navštívíte výstavu Zlato Inků - 1000 let prokletí prezentovanou na hradě Špilberk v Brně. Exponáty pochází až z Muzea zlata v peruánské Limě. BrNovinky již mají návštěvu za sebou. Vy máte čas vidět exponáty do 28. února, kdy se Inkové vydají na další výstavní místo.
Vstup k Inkům je ze západního křídla brněnského hradu. Zavítat můžete do pěti výstavních prostor a malého promítacího sálu s 12-ti minutovým dokumentem o Peru a Incích. Na cestě k tajemné kultuře vás bude provázet peruánská hudba a obrazy z oblasti Peru jako třeba Machu Picchu nebo objevené pohřebiště.
Uvnitř místností jsou k vidění až 4000 let staré exponáty ze zlata a keramiky znázorňují tradice a obřady andských kultur před dobytím Evropany. Právě Inkové se pyšní dlouhou tradicí ve zpracování zlata a dalších drahých kovů, které uměli odlévat, tepat, spojovat a mísit. Věřili, že kovy mají mýtickou spojitost s Matkou zemí a pravidelně se díky sluneční energii obnovují.
Zlaté exponáty se pěkně lesknou až oči přechází. Inkové zřejmě měli oblibu v ozdobách a ne zrovna malých a lehkých. Náušnice, šperky, náhrdelníky jsou mistrovským dílem, ale již na pohled těžko nositelné. Hlavy mumií zdobily posmrtné masky s napodobeninou hlavy. Obří zlaté duté ruce zase vypadají jako rukavice, ale nehřející. Byly nalezeny v hrobce, ovšem ne na rukou zemřelého.
Velmi často se v exponátech objevují ozdoby nosu či hrudi, které patřily k obřadním výbavám duchovních a osob s vysokým postavením. Je zajímavé, že tento šperk, rádoby ženský, nosili spíše muži. Šperk se zavěšoval do dírky v nosní přepážce. Nevypadá zrovna moc lehce a prakticky.
K obřadům patřil také nůž zvaný tumi, který byl v rukou bohů symbolem jejich moci nad životem a smrtí.
Exponáty v místnostech jsou neustále pod dohledem - i vlhkoměr zde má svoji roli. 60 procent relativní vlhkosti je zřejmě ideální hodnota.
Některé poháry mají motivy žab a nádoby jsou ve tvaru ptáků. Velká pinzeta se nosila zavěšena na obrovském náhrdelníku a sloužila k vytrhávání chlupů a řas, které se rozfoukaly bohům.
Setkáváme se i s posmrtnou výbavou panovníka a propracovanou zdobenou keramikou. Zajímavá je taška v podobě rozzuřeného médi - taštičky na koku - opět ze zlata.
K vidění je toho spousta a k doprovodnému čtení ještě více. Naše rychlá prohlídka je u konce - zabrala nám hodinu, ale vy si určitě rezervujte času více. Nenechte si ujít tuto jedinečnou výstavu, která na vás dýchne tajemnem s nádechem dávných a dalekých kultur.
Jak na vás výstava Zlato Inků - 1000 let prokletí působila?
text Síma, foto Marián K., BrNovinky
Reportáž sponzoroval LamaRek, výrobce suvenýrů - www.LamaRek.cz