Chumbawamba začíná rozhýbávat fanoušky na Flédě v Brně.
Chumbawamba, kapela s názvem připomínajícím věci neznalému člověku nejspíš nějaký latinskoamerický tanec nebo kulinářskou specialitu, není v našich končinách žádným nováčkem. Tentokrát měli štěstí lidé, kteří přišli ve čtvrtek 13. května do brněnského klubu Fléda. Zde anglická pětka představila své aktuální album ABCDEFG. Dlužno dodat, že v rámci svého akustického ABCDEFG Tour skupina vystoupila o den později ještě v pražském Lucerna Music Baru.
Dámská část kapely s kloboukem.
Základ koncertu na Flédě tvořily čerstvé a v hlavách fanoušků ještě málo zažité skladby z nového alba. Během večera se ale dostalo i na starší věci, takže zklamaní nebyli ani ti, kteří si přišli poslechnout osvědčené hitovky jako On eBay, Timebomb nebo Enough Is Enough. Kapele se podařilo fanoušky hlavně díky svému nasazení a pěveckým výkonům v průběhu koncertu pořádně rozproudit a ti tak mohli odcházet domů spokojeni. Navíc s pocitem, že kapela své vystoupení neošidila.
Kytary jsou hlavním nástrojem.
Skladby z nového alba, které skupina nyní představuje naživo, nijak zásadně nevybočují ze stylu, jenž kapela posledních několik let praktikuje. Je laděn spíše do folkově písničkářské polohy. Dobrým zvykem u Chumbawamby je už tradičně fakt, že většina skladeb stojí na výrazných zpěvných melodiích. Člověk se až diví, že kapelu s takovou spoustou líbivých refrénů v českých rádiích skoro neuslyší. Samozřejmě, s výjimkou notoricky známé Tubthumping, se kterou si v druhé polovině devadesátých let užila svých patnáct minut celosvětové slávy. Kapele je však třeba přičíst k dobru, že se nesnažila svůj tehdejší úspěch dál ždímat a nechat se vláčet koly hudebního showbusinessu, který sama s oblibou kritizuje. A to i přesto, že při troše dobrého marketingu by na to jistě měla potenciál. Naopak se pokorně vrátila ke svému zaběhlému způsobu žití mimo hlavní hudební proud, odkud může šířit své anarchistické myšlenky a trefovat se do čehokoli a kohokoli.
Motýlek patří ke stylu Chumbawamby.
Za svou téměř třicetiletou historii Chumbawamba vydala patnáct řadových alb. Její hudba je směsicí punku, popu, alternativního rocku, taneční hudby a folku. Terčem textů skupiny bývají nejčastěji poměry ve společnosti, rasismus, fašismus, válka, homofobie nebo konzumní způsob života. Zkrátka nepřijdou ani politické osobnosti nebo kolegové z branže. V době vydání nejúspěšnější desky Tubthumber například vzbudila rozruch zpěvačka skupiny svým prohlášením v jedné americké politické talk show. Vyzvala fanoušky, kteří si nemohou dovolit koupit jejich CD, aby je prostě ukradli v nějakém megastore. Obchodní řetězec Virgin v důsledku toho nechal ve svých prodejnách vyndat všechna chumbawambí CD z regálů a začal je prodávat zpoza pultu.
ABCDEFG vyšlo v březnu 2010.
Na přelomu tisíciletí zase skupina svým fanouškům e-mailem rozeslala píseň s názvem Tony Blair, věnovanou hádejte komu, v níž dotyčnému vyčítá všechny nesplněné sliby. V jiné skladbě Doomed Flight 1721 zase uvedla seznam všech lidí, které v té době chtěla nechat zmizet. Na soupisce pasažérů byli třeba Ally McBeal, Bono z U2 nebo zjevně “oblíbený” Tony Blair.
Bez servítek - Chumbawamba.
Na poslední řadovce ABCDEFG to pro změnu odnesl zpěvák kapely Metallica za své prohlášení, že nemá nic proti hlasitému pouštění hudby jeho domovské skupiny při mučení vězňů na Guantánamu. Ostatně, na Torturing James Hetfield došlo i na Flédě. Jen to Tubthumping chybělo. Jako by tím kapela chtěla dokázat, že jedno období, kdy byla v centru pozornosti médií, jí stačilo a definitivně za ním udělala tlustou čáru. Fotografie z povedeného brněnského dostaveníčka si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.
Posloucháte Chumbawambu?
text Dan, foto Jakub Třeštík, brnovinky
Kategorie: festivaly a koncerty Zobrazeno: 3612
Chumbawamba začíná rozhýbávat fanoušky na Flédě v Brně.
Chumbawamba, kapela s názvem připomínajícím věci neznalému člověku nejspíš nějaký latinskoamerický tanec nebo kulinářskou specialitu, není v našich končinách žádným nováčkem. Tentokrát měli štěstí lidé, kteří přišli ve čtvrtek 13. května do brněnského klubu Fléda. Zde anglická pětka představila své aktuální album ABCDEFG. Dlužno dodat, že v rámci svého akustického ABCDEFG Tour skupina vystoupila o den později ještě v pražském Lucerna Music Baru.
Dámská část kapely s kloboukem.
Základ koncertu na Flédě tvořily čerstvé a v hlavách fanoušků ještě málo zažité skladby z nového alba. Během večera se ale dostalo i na starší věci, takže zklamaní nebyli ani ti, kteří si přišli poslechnout osvědčené hitovky jako On eBay, Timebomb nebo Enough Is Enough. Kapele se podařilo fanoušky hlavně díky svému nasazení a pěveckým výkonům v průběhu koncertu pořádně rozproudit a ti tak mohli odcházet domů spokojeni. Navíc s pocitem, že kapela své vystoupení neošidila.
Kytary jsou hlavním nástrojem.
Skladby z nového alba, které skupina nyní představuje naživo, nijak zásadně nevybočují ze stylu, jenž kapela posledních několik let praktikuje. Je laděn spíše do folkově písničkářské polohy. Dobrým zvykem u Chumbawamby je už tradičně fakt, že většina skladeb stojí na výrazných zpěvných melodiích. Člověk se až diví, že kapelu s takovou spoustou líbivých refrénů v českých rádiích skoro neuslyší. Samozřejmě, s výjimkou notoricky známé Tubthumping, se kterou si v druhé polovině devadesátých let užila svých patnáct minut celosvětové slávy. Kapele je však třeba přičíst k dobru, že se nesnažila svůj tehdejší úspěch dál ždímat a nechat se vláčet koly hudebního showbusinessu, který sama s oblibou kritizuje. A to i přesto, že při troše dobrého marketingu by na to jistě měla potenciál. Naopak se pokorně vrátila ke svému zaběhlému způsobu žití mimo hlavní hudební proud, odkud může šířit své anarchistické myšlenky a trefovat se do čehokoli a kohokoli.
Motýlek patří ke stylu Chumbawamby.
Za svou téměř třicetiletou historii Chumbawamba vydala patnáct řadových alb. Její hudba je směsicí punku, popu, alternativního rocku, taneční hudby a folku. Terčem textů skupiny bývají nejčastěji poměry ve společnosti, rasismus, fašismus, válka, homofobie nebo konzumní způsob života. Zkrátka nepřijdou ani politické osobnosti nebo kolegové z branže. V době vydání nejúspěšnější desky Tubthumber například vzbudila rozruch zpěvačka skupiny svým prohlášením v jedné americké politické talk show. Vyzvala fanoušky, kteří si nemohou dovolit koupit jejich CD, aby je prostě ukradli v nějakém megastore. Obchodní řetězec Virgin v důsledku toho nechal ve svých prodejnách vyndat všechna chumbawambí CD z regálů a začal je prodávat zpoza pultu.
ABCDEFG vyšlo v březnu 2010.
Na přelomu tisíciletí zase skupina svým fanouškům e-mailem rozeslala píseň s názvem Tony Blair, věnovanou hádejte komu, v níž dotyčnému vyčítá všechny nesplněné sliby. V jiné skladbě Doomed Flight 1721 zase uvedla seznam všech lidí, které v té době chtěla nechat zmizet. Na soupisce pasažérů byli třeba Ally McBeal, Bono z U2 nebo zjevně “oblíbený” Tony Blair.
Bez servítek - Chumbawamba.
Na poslední řadovce ABCDEFG to pro změnu odnesl zpěvák kapely Metallica za své prohlášení, že nemá nic proti hlasitému pouštění hudby jeho domovské skupiny při mučení vězňů na Guantánamu. Ostatně, na Torturing James Hetfield došlo i na Flédě. Jen to Tubthumping chybělo. Jako by tím kapela chtěla dokázat, že jedno období, kdy byla v centru pozornosti médií, jí stačilo a definitivně za ním udělala tlustou čáru. Fotografie z povedeného brněnského dostaveníčka si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.
Posloucháte Chumbawambu?
text Dan, foto Jakub Třeštík, brnovinky