Brnem se line cimbál, folklór, pestré kroje. XXI. Mezinárodní folklorní festival je tu

Kategorie: festivaly a koncerty Zveřejněno 25. 8. 2010 21:24 Zobrazeno: 4530

Brno žije XXI. ročníkem Mezinárodního folklorního festivalu.

Jak rudé vínko rty mi navždy blaží mámivé slovo, kterým jásá řeka, jím voní vrkoč, vábí sterou paží zem nazáludná, průrva mnohověká. Toť cimbál slova, který provždy táhle mi šumí do sna rodnou Moravou. Toť hudba, při níž oči moje zvlahlé jak ptáci létnou známou dálavou.

Verše Chvála Moravy Zdeňka Šmída, které zdobí úvodní stranu informační brožury XXI. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu v Brně, jistě navozují příznivcům folklóru tu správnou náladu.

Pod vedením prezidenta festivalu Milana Zelinky jej letos zpestří vystoupení 11 dětských souborů z Česka a jeden z Maďarska. Dospělí muzikanti a tanečníci se představí na vystoupeních 15 souborů z České republiky. Svoje lidové umění divákům a posluchačům ukážou i soubory ze Slovenska, Řecka a dalekého ostrova Mauritius. Brno se tak na čtyři srpnové dny stane centrem folklóru, ulice rozezní zvuk cimbálu a skoky tanečníků, oči návštěvníků potěší pestrobarevné kroje vystupujících souborů.

Prezident festivalu Milan Zelinka (vlevo).

Ve středu 25. srpna 2010 se v sídle Sdružení přátel folkloru v Brně na Charbulově 3 setkali pořadatelé společně se zástupcem města 1. náměstkem primátora Brna Danielem Rychnovským, sponzory festivalu a dalšími, kteří se na přípravě a správném chodu festivalu podílejí. Svými malbami už řádku let přispívá profesor malby a grafiky Oldřich Rejnuš.

21 let folklóru v Brně

Mezinárodní folklorní festival Brno nevelký tým pořadatelů v moravské metropoli připravuje od roku 1990, pravidelně na přelomu srpna a září.  V roce 1995 se MFF Brno začal ucházet o zařazení mezi festivaly CIOFF. Po splnění náročných kritérií se od roku 1996 stal řádným členem České národní sekce CIOFF - neprofesionální mezinárodní nevládní kulturní organizace ve smyslu definice Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO.

Folklór přenesený do pálené hlíny.

Každým rokem se na koncertech Mezinárodního folklorního festivalu Brno vystřídá okolo tisícovky účinkujících z České republiky a na dvě stě účinkujících z různých koutů světa. Účastníci festivalu navazují přátelství mezi soubory i jednotlivci, sjednávají výměnné pobyty souborů.

Brněnský festival tak navázal již před několika lety spolupráci s festivalem v polské Legnici, v roce 2001 s festivalem FEMAN v Košicích na Slovensku a v roce 2007 s festivalem v ukrajinském Lucku.

Každý návštěvník si najde svoji "parketu", říká prezident Zelinka

brnovinky se zeptaly prezidenta festivalu Milana Zelinky, jak si dnes folklór vůbec stojí mezi ostatními žánry.

1. náměstek primátora Daniel Rychnovský (vpravo)

Letos je v pořadí 21. ročník mezinárodního folklórního festivalu. Jak jste spokojeni s vývojem předchozích dvaceti?

S prvními dvaceti můžeme být spokojeni. První ročník jsme dělali tak, že jsme pozvali jeden zahraniční soubor. Sešly se všechny brněnské soubory a festival jsme udělali za 33 tisíc korun. Dnes jsme diametrálně někde jinde, protože festival stojí zhruba milión korun. Máme minimálně pět zahraničních souborů. Letos bohužel odpadl jeden zahraniční soubor, protože nedostal víza, ale to už je sázka do loterie. Mezitím jsme se dostali do kalendářů festivalů kategorie SIOF, což je nadnárodní organizace působící při UNESCO, která sdružuje pořadatele folklórních festivalů a tradičních lidových slavností. Má v UNESCO statut konzultanta skupiny B, takže to slovo je poměrně veliké.

Kalendář festivalů SIOF obsahuje asi 230 nejprestižnějších festivalů v celém světě. My jsme byli v této republice třetí nebo druzí současně se Strakonickým dudáckým festivalem, kteří jsme statut dostali. Podařilo se nám mezitím festival postupně rozšiřovat. Ze dvou koncertů, které jsme měli, jsme se postupně dostali přes více koncertů a krojové přehlídky až k tomu, že dnes máme dohromady 14 pořadů. K tomu doprovodné akce jako řemeslný jarmark a řemeslná dílna. Součástí tohoto festivalu jsou i dva samostatné koncerty dětských souborů. Myslím si, že je potřeba děti  vychovávat, aby to někam spělo do budoucna. Začínáme obsazovat i městské části. Pravidelně několik roků máme i některé koncerty v medláneckém zámeckém parku. Myslím, že předcházejících 20 let bylo obdobím vzrůstu. Uvidíme, jestli se nám podaří vzrůst udržet i po dalších dvacet ročníků.

Profesor malby Oldřich Rejnuš se svými kresbami.

Máte tady soubor z ostrova Mauricius. Jak se vám daří zvát zahraniční soubory?

To je právě výhoda festivalu nesoucí statut SIOF, protože většina států má svoji národní sekci SIOF, která je sdružená v celosvětovém sektoru. Když my oslovíme koncem října nebo začátkem listopadu letošního roku národní sekce země, které bychom chtěli mít zastoupené příští rok, tak nám vytipují soubory, které svojí kvalitou odpovídají tomu, aby se dostaly na festival SIOF. Mauricius sekci SIOF nemá, což se nám trošku vymstilo. Mauricius sice přijel, ale není to tak úplně folklór podle našich představ, protože používají elektrofonické nástroje. To je pro naše folkloristy nepřekonatelná překážka, protože folklór je z lidu a mělo by to lidově fungovat.

Není to třeba tím, že každá země má svůj folklór odlišný od České republiky?

Každá země má určitě odlišný folklór, ale elektronizaci hudby lze těžko zařadit do tradičních způsobů zábavy. Všeobecným jevem od nás směrem na západ a na jih je, že se z folklórního hnutí udělá pestrobarevná šou pro turisty a cizince. Naši lidé to nepochopí, protože u nás folklór žije. Jsou u nás dědiny, kde tetičky jezdí v neděli na kole do kostela v krojích. Jsou země, kde už na sobě folklór nemají, ale jen něco třpytivě blýskavého a čím je to rychlejší a hlasitější, tím je to pro ně poutavější. Do tradičních věcí patří i takové, které je možné vidět třeba ve Velké nad Veličkou, jako například skon člověka a veškeré obřady kolem toho. To všechno nesl život a bylo to tradiční lidové umění. Tyhle záležitosti zahraničního směru jsou nám cizí a mnohdy se nám to moc nelíbí.

Trofeje folklóristů z Česka i zahraničí.

Jak přistupují mladí k folklóru?

Jako koníčka bych to neviděl tak špatně. Konkrétně v Brně je 16 dětských kolektivů, což si myslím, že je na toto město poměrně hodně. Kolektivy jsou až na výjimky životaschopné až akční. Vím, že vyjíždí na pravidelná soustředění, jezdí po vystoupeních v České republice a zahraničí. Myslím si, že dětí, které se toho zúčastňují není málo. Jsou soubory, které děti odhánějí skoro ode dveří, protože už je nemají kam dát na zkušebnu.

Co byste z programu vašeho festivalu doporučil návštěvníkovi laikovi, který se moc ve folklórních souborech neorientuje?

To je moc těžká otázka. Když se podíváte na program festivalu, tak si tam najdete to své. Jsou lidé, kteří mají raději folklór v zemitější podobě, tedy takřka naturální bez stylizované muziky nebo tance. Jeden z hlavních pořadů je věnovaný nedožitým 90. narozeninám Zdeňky Jelínkové a objeví se tam soubory z Horňácka s neopracovaným folklórem. Když někdo bude chtít vidět folklór propracovanější, tak se na zahajovacím koncertu objeví některé soubory, které dělají i stylizované věci. Koho zajímá pestrobarevný folklór, může se podívat na dva koncerty zahraničních soborů v Medlánkách a na Nové radnici. Myslím, že si každý najde svoji parketu.

Tance, zpěv, muzika - folklór v Brně.

Mohou se návštěvníci nějak aktivněji zapojit do dění, zkusit si nějaký tanec?

Tanec přímo ne. Máme už tradičně udělanou řemeslnou dílnu. Když se zastavíte na náměstí Svobody ke stánku, kde bude ukázka řemeslné práce, tak si budete moci vyzkoušet jak se dělalo plstění. Zkusili jsme i taneční dílnu, ale mezi Brňany nenašla moc velkou odezvu.

Máte do budoucna pro další ročníky festivalu nějaké ambice?

Ambice určitě máme. Už několik roků nosím v hlavě myšlenku, kterou potřebuji prosadit a doufám, že se mi to na brněnské radnici podaří. Brno má spoustu partnerských měst a ta mají spoustu folklórních souborů.. Líbilo by se mi připravit jeden pořad poskládaný jen z účastníků partnerských měst, ale je to zase jen o penězích.

Co návštěvníky festivalu čeká? Jarmark, dílny, besedy, hudba a tanec

Čtvrtek 26. 8. 2010

Pátek 27. 8. 2010

Sobota 28. 8. 2010

Neděle 29. 8. 2010

Změna programu vyhrazena. V případě nepříznivého počasí se program koná v sále Břetislava Bakaly a začátek se posouvá o 30 minut později - týká se programů na nádvoří Nové radnice v sobotu a v neděli.

Vydáte se také za zvukem cimbálu?

text a foto Marián K., brnovinky