Flašinetáři Claude a Janine Sobeau, Willy a Raymond Roaux.
Brněnské technické muzeum má jednu z největších sbírek mechanické hudby, kam patří i kolovrátek - flašinet. Ten, kdo v polovině srpna zavítal na brněnskou Starou radnici, však mohl slyšet a vidět flašinet v akci. Technické muzeum Brno tam pořádalo vystoupení dvou dvojic flašinetářů.
Vilém Mrštík v knize Cesta do Ruska vzpomíná na pouliční pařížské zpěváčky. Obdivuje bezprostřednost Pařížanů, jak se spontánně shromažďují kolem zpěváčků a spolu s nimi zpívají. V tehdejším Rakousko - Uhersku věc nevídaná hraničící s nedovoleným shromažďováním. Patřila mezi ně i Edith Piaf, jejíž pěvecká kariéra na ulici začínala. Do poloviny 20. století pouliční žebrotou chodili kolovrátkáři též nazývaní flašinetáři. Zlikvidoval je až gramofon a rozšíření rozhlasu.
Mistři flašinetů na nádvoří Staré radnice v Brně.
Brněnské technické muzeum se může chlubit jednou z největších sbírek mechanické hudby, kam spadá také flašinet. Patří mezi orchestriony s vestavěnými varhánkami s měchem poháněným klikou. Hudební kusy kolovrátku byly stejně jako u větších hospodských orchestrionů na děrovaných papírových pásech. Po technické stránce orchestriony kopírovaly první programované automaty s děrnými štítky - tkalcovské stavy žakáry ze začátku 19. století.
Papírové pásy byly choulostivé a opotřebovávaly se. Je pozoruhodné, že znovu existují firmy vyrábějící papírové pásy nových skladeb. Znamená to návrat od reprodukované hudby k živému lidskému vystoupení doprovázenému zpěvem a k nostalgickým tónům hudebních automatů.
Technické muzeum Brno v polovině srpna pořádalo na brněnské Staré radnici vystoupení dvou dvojic flašinetářů. Claude a Janine Sobeau z Francie a Willy a Raymond Roaux ze Švýcarska hráli skladby Edith Piaf, Juliette Greco, Charlese Aznavoura, Dalidy a Yvese Montanda. S flašinetem se setkali poprvé na festivalu flašinetářů ve Francii a v penzi se mu věnují jako zábavě umožňující styk s lidmi. Pořad na Staré radnici moderoval Henri Noubel - milovník moravského folkloru z brněnské pobočky Alliance Francaise.
Líbí se vám mechanické hudební nástroje? Zkusili jste někdy hrát na flašinet?
text Dr. Vít Pospíšil, brnovinky, foto Tibor Dávid
Kategorie: festivaly a koncerty Zobrazeno: 4642
Flašinetáři Claude a Janine Sobeau, Willy a Raymond Roaux.
Brněnské technické muzeum má jednu z největších sbírek mechanické hudby, kam patří i kolovrátek - flašinet. Ten, kdo v polovině srpna zavítal na brněnskou Starou radnici, však mohl slyšet a vidět flašinet v akci. Technické muzeum Brno tam pořádalo vystoupení dvou dvojic flašinetářů.
Vilém Mrštík v knize Cesta do Ruska vzpomíná na pouliční pařížské zpěváčky. Obdivuje bezprostřednost Pařížanů, jak se spontánně shromažďují kolem zpěváčků a spolu s nimi zpívají. V tehdejším Rakousko - Uhersku věc nevídaná hraničící s nedovoleným shromažďováním. Patřila mezi ně i Edith Piaf, jejíž pěvecká kariéra na ulici začínala. Do poloviny 20. století pouliční žebrotou chodili kolovrátkáři též nazývaní flašinetáři. Zlikvidoval je až gramofon a rozšíření rozhlasu.
Mistři flašinetů na nádvoří Staré radnice v Brně.
Brněnské technické muzeum se může chlubit jednou z největších sbírek mechanické hudby, kam spadá také flašinet. Patří mezi orchestriony s vestavěnými varhánkami s měchem poháněným klikou. Hudební kusy kolovrátku byly stejně jako u větších hospodských orchestrionů na děrovaných papírových pásech. Po technické stránce orchestriony kopírovaly první programované automaty s děrnými štítky - tkalcovské stavy žakáry ze začátku 19. století.
Papírové pásy byly choulostivé a opotřebovávaly se. Je pozoruhodné, že znovu existují firmy vyrábějící papírové pásy nových skladeb. Znamená to návrat od reprodukované hudby k živému lidskému vystoupení doprovázenému zpěvem a k nostalgickým tónům hudebních automatů.
Technické muzeum Brno v polovině srpna pořádalo na brněnské Staré radnici vystoupení dvou dvojic flašinetářů. Claude a Janine Sobeau z Francie a Willy a Raymond Roaux ze Švýcarska hráli skladby Edith Piaf, Juliette Greco, Charlese Aznavoura, Dalidy a Yvese Montanda. S flašinetem se setkali poprvé na festivalu flašinetářů ve Francii a v penzi se mu věnují jako zábavě umožňující styk s lidmi. Pořad na Staré radnici moderoval Henri Noubel - milovník moravského folkloru z brněnské pobočky Alliance Francaise.
Líbí se vám mechanické hudební nástroje? Zkusili jste někdy hrát na flašinet?
text Dr. Vít Pospíšil, brnovinky, foto Tibor Dávid