Hradem Veveří zněly dudy a bubny. VII. Keltský Lughnasad oslavil sklizeň
- Podrobnosti
- Kategorie: festivaly a koncerty
- Zobrazeno: 5634
Dudaři The 1st Czech pipes and drums na hradě Veveří.
Nádvoří hradu Veveří se předposlední červencový den ponořilo do keltské atmosféry. Už posedmé se zde konal festival na oslavu keltského svátku sklizně a chleba Keltský Lughnasad. Od ranních hodin do hluboké noci na keltské příznivce čekal pestrý program, který se nesl v pohodovém a veselém duchu.
Paličky bubenice skoro létají.
Na turistické nadšence čekal hned zrána 15kilometrový pochod přes Podkomorské lesy kolem Ríšovy a Helenčiny studánky, takzvanou Pohádkou máje. Na hradním nádvoří zatím rostla keltská vesnička Keltoi a místo dění se ponořilo do doby o pár století zpět. Řemeslníci prezentovali v krámcích dnes už téměř zaniklá řemesla. Svůj um například předvedli za přítomnosti ohně a dýmu kováři. Také děti si přišly na své díky keltským hrátkám a soutěžím.
Dudy nelze naladit - hrají podle teploty a vlhkosti.
14. hodina byla v programu jako startovací pro hudební program, jenž nabídl ochutnávku české i zahraniční hudební scény. Nad brněnskou přehradou se rozléhaly irské rytmy, ve kterých vévodily zvuky dud a bubnů. Návštěvníky oděné v keltském stylu hudba nenechávala v klidu a poskakovali a tancovali před pódiem.
Po energickém vystoupení buben kapely odpočívá.
Hradní nádvoří dostala večer do varu dudácká skotská variace Vaška Routa a The 1st Czech pipes and Drums. Dudaři a bubeníci svými rytmy a tóny mečivých dud vyvolávali neustálý potlesk přítomných. Dva z hudebníků připravili přítomným také podívanou v podobě irských tanců. Zazněla i tradiční skotská svatební skladba a sólo na dudy. V českých lidových písních diváci bezpečně poznali píseň Holka modrooká nebo Ach synku, synku a přidali se zpěvem. I navzdory časovému tlaku dalšího interpreta v pořadí tato jedna ze dvou skotských kapel v České republice nadělila divákům hudební přídavek.
Flétnařka kapely Asonance Anna Rábová.
„Dudy jsou ze stoprocentně přírodního materiálu a nedají se naladit. Reagují na teplotu i vzdušnou vlhkost a za svou dobu neprošly modernizací,“ dodal moderátor festivalu .
Petr Rajnoch na svém koni prochází ohněm.
O zpestření festivalu Lughnasad se na hradní lávce už potmě postaral Petr Rajnoch svojí tradiční šílenou jezdeckou a ohňovou šou na počest bohu Slunce – Lughovi. Jezdec ukázal mimo jiné úkony s kopím a mečem, kdy v letu rozsekl zelnou hlávku. Zvládl také jízdu na koni vzad i zešikma a za úžasu přihlížejících se svým koněm projel šlehajícími plameny.
Na nádvoří se mezitím připravila další kapela Asonance, jež divákům a početné skupině svých fanoušků předvedla irské a skotské písně, songy i balady.
Honza Hrubý z kapely Kukulín.
Program na nádvoří hradu finišoval welšským bigbítem v podání Honzy Hrubého a Kukulína.
Lughnasad oslavuje úspěšnou sklizeň
Lughnasad je svátkem oslavujícím úspěšnou sklizeň a projev vděčnosti bohům zodpovědným za ochranu kmene a za úrodu. Oslavy začínaly 1. srpna a trvaly po dobu několika dní.
Akordeon v rukou Rudolfa Hálka z Kukulína.
Podle informací pořadatelů festivalu Keltského Lughnasadu se během jeho oslav obvykle uzavíraly sňatky, pořádaly různé lidové veselice, závody a soutěže či sportovní klání. Během těchto oslav byly zakázány jakékoli projevy nevraživosti, násilí a také vymáhání dluhů. Při shromáždění lidu, pořádaném obvykle na některém z posvátných vrchů, byla uctívána Matka země v jedné ze svých podob - nejčastěji jako bohyně Danu.
Zázvorový čaj s provizorní čajovny zahřeje.
Uctíván byl také především jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších keltských bohů Lugh, po němž nese jméno i tento svátek. Lugh byl bohem moudrosti a všeho umění, patron řemeslníků i válečníků, mocný kouzelník nadaný neobyčejnými intelektuálními schopnostmi a vůbec jeden z nejuniverzálnějších keltských bohů. Zobrazován byl zpravidla jako mladý muž ušlechtilých rysů s velkým oštěpem a doprovázen havrany, symboly moudrosti a proroctví.
Hrad Veveří se noří do noci, festival končí.
Při východu slunce prvního dne Lughnasadu odsekl slavnostně jeden z druidů několik klasů obilí z první úrody. Ty položil na kámen a vyřkl zaklínací formuli. Poté se zrno z těchto klasů umlelo, zpracovalo na těsto, z něhož se vytvarovala placka. Přítomní placku pak upekli na ohni, který rozdělali pouze z větví jeřábu. Upečená placka po drobtech rozdali všem účastníkům oslavy.
Jak vnímáte tóny dud a celou keltskou kulturu?
text Síma, foto Marián K., brnovinky, zdroj Kudrna Brno
Hradem Veveří zněly dudy a bubny. VII. Keltský Lughnasad oslavil sklizeň
Kategorie: festivaly a koncerty Zobrazeno: 5634
Dudaři The 1st Czech pipes and drums na hradě Veveří.
Nádvoří hradu Veveří se předposlední červencový den ponořilo do keltské atmosféry. Už posedmé se zde konal festival na oslavu keltského svátku sklizně a chleba Keltský Lughnasad. Od ranních hodin do hluboké noci na keltské příznivce čekal pestrý program, který se nesl v pohodovém a veselém duchu.
Paličky bubenice skoro létají.
Na turistické nadšence čekal hned zrána 15kilometrový pochod přes Podkomorské lesy kolem Ríšovy a Helenčiny studánky, takzvanou Pohádkou máje. Na hradním nádvoří zatím rostla keltská vesnička Keltoi a místo dění se ponořilo do doby o pár století zpět. Řemeslníci prezentovali v krámcích dnes už téměř zaniklá řemesla. Svůj um například předvedli za přítomnosti ohně a dýmu kováři. Také děti si přišly na své díky keltským hrátkám a soutěžím.
Dudy nelze naladit - hrají podle teploty a vlhkosti.
14. hodina byla v programu jako startovací pro hudební program, jenž nabídl ochutnávku české i zahraniční hudební scény. Nad brněnskou přehradou se rozléhaly irské rytmy, ve kterých vévodily zvuky dud a bubnů. Návštěvníky oděné v keltském stylu hudba nenechávala v klidu a poskakovali a tancovali před pódiem.
Po energickém vystoupení buben kapely odpočívá.
Hradní nádvoří dostala večer do varu dudácká skotská variace Vaška Routa a The 1st Czech pipes and Drums. Dudaři a bubeníci svými rytmy a tóny mečivých dud vyvolávali neustálý potlesk přítomných. Dva z hudebníků připravili přítomným také podívanou v podobě irských tanců. Zazněla i tradiční skotská svatební skladba a sólo na dudy. V českých lidových písních diváci bezpečně poznali píseň Holka modrooká nebo Ach synku, synku a přidali se zpěvem. I navzdory časovému tlaku dalšího interpreta v pořadí tato jedna ze dvou skotských kapel v České republice nadělila divákům hudební přídavek.
Flétnařka kapely Asonance Anna Rábová.
„Dudy jsou ze stoprocentně přírodního materiálu a nedají se naladit. Reagují na teplotu i vzdušnou vlhkost a za svou dobu neprošly modernizací,“ dodal moderátor festivalu .
Petr Rajnoch na svém koni prochází ohněm.
O zpestření festivalu Lughnasad se na hradní lávce už potmě postaral Petr Rajnoch svojí tradiční šílenou jezdeckou a ohňovou šou na počest bohu Slunce – Lughovi. Jezdec ukázal mimo jiné úkony s kopím a mečem, kdy v letu rozsekl zelnou hlávku. Zvládl také jízdu na koni vzad i zešikma a za úžasu přihlížejících se svým koněm projel šlehajícími plameny.
Na nádvoří se mezitím připravila další kapela Asonance, jež divákům a početné skupině svých fanoušků předvedla irské a skotské písně, songy i balady.
Honza Hrubý z kapely Kukulín.
Program na nádvoří hradu finišoval welšským bigbítem v podání Honzy Hrubého a Kukulína.
Lughnasad oslavuje úspěšnou sklizeň
Lughnasad je svátkem oslavujícím úspěšnou sklizeň a projev vděčnosti bohům zodpovědným za ochranu kmene a za úrodu. Oslavy začínaly 1. srpna a trvaly po dobu několika dní.
Akordeon v rukou Rudolfa Hálka z Kukulína.
Podle informací pořadatelů festivalu Keltského Lughnasadu se během jeho oslav obvykle uzavíraly sňatky, pořádaly různé lidové veselice, závody a soutěže či sportovní klání. Během těchto oslav byly zakázány jakékoli projevy nevraživosti, násilí a také vymáhání dluhů. Při shromáždění lidu, pořádaném obvykle na některém z posvátných vrchů, byla uctívána Matka země v jedné ze svých podob - nejčastěji jako bohyně Danu.
Zázvorový čaj s provizorní čajovny zahřeje.
Uctíván byl také především jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších keltských bohů Lugh, po němž nese jméno i tento svátek. Lugh byl bohem moudrosti a všeho umění, patron řemeslníků i válečníků, mocný kouzelník nadaný neobyčejnými intelektuálními schopnostmi a vůbec jeden z nejuniverzálnějších keltských bohů. Zobrazován byl zpravidla jako mladý muž ušlechtilých rysů s velkým oštěpem a doprovázen havrany, symboly moudrosti a proroctví.
Hrad Veveří se noří do noci, festival končí.
Při východu slunce prvního dne Lughnasadu odsekl slavnostně jeden z druidů několik klasů obilí z první úrody. Ty položil na kámen a vyřkl zaklínací formuli. Poté se zrno z těchto klasů umlelo, zpracovalo na těsto, z něhož se vytvarovala placka. Přítomní placku pak upekli na ohni, který rozdělali pouze z větví jeřábu. Upečená placka po drobtech rozdali všem účastníkům oslavy.
Jak vnímáte tóny dud a celou keltskou kulturu?
text Síma, foto Marián K., brnovinky, zdroj Kudrna Brno