První letní měsíc otočil kalendář. I když se sloupek teploměru pohybuje i nad tři desítky, divadla stále hrají, hudební síně koncertují, kina promítají. Červno-červencový kaleidoskop brnovinek je zde.
Janáčkovo divadlo reprízuje (13. VI.) Pucciniho Turandot ve verzi Luciana Berii. Jde o velmi dobře připravené představení po hudební i výtvarné stránce.
V Redutě bude premiérována (25. VI.) barokní opera Ottavia Rinucciniho La Dafne. Vzhledem k tomu, že se hudba nezachovala chopili se příležitosti mladí autoři Rocc, Tomáš Hanzlík a Vít Zouhar. Slovinec užívající pseudonym Rocc je režisérem a autorem scény. Bude zajímavé jak se autoři nelehkého úkolu zhostí.
Evropské dějiny dvacátého století jsou obsahem knihy Europeana Patrika Ouředníka. Zvítězila v anketě Lidových novin o nejzajímavější knihu roku 2001, byla nominována na cenu Magnesia Litera 2001 za beletrii a přeložena do více než dvou desítek jazyků. Bude uvedena (9., 10., 24. VI.) v původní dramatizaci Jana Mikuláška a Dory Viceníkové.
Balet Národního divadla Brno pokračuje (26. VI.) v 18. ročníku mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla Tanec Brno 11. Novinkou letošního ročníku je Tanec dětem s představením (30.VI.) baletní školy Ivo Váňo Psoty.
Městské divadlo na Hudební scéně reprízuje (30. VI.) dramatizaci románu neznámého amerického autora, ukrývajícího se pod tajemným pseudonymem Bourbon Kid, Román vypráví spletitý příběh o drahokamu mimořádné hodnoty, který může svému majiteli zaručit nesmrtelnost a který je ukraden. Autoři dramatizace Petr Štěpán, Jan Šotkovský a Stano Slovák, chtějí inscenací navodit atmosféru parodické, zábavné a nápadité divadelní podívané, v duchu filmů Quentina Tarantina či Roberta Rodrigueze. Městské divadlo tak zůstává věrno své tradici bavit diváka.
Divadlo Bolka Polívky reprízuje (20. VI.) Divadlo Palace se hrou
Pokoj v podání T. Medvecké, V. Hybnerové, R. Matějčkové, H. Seidlové, M. Procházkové a J. Strykové. V režii Vandy Hybnerové budou slavné osobnosti 20. století Isadora Duncanová, Edith Piaf, Virginia Wolfová, Marilyn Monroeová a Toyen bojovat o svobodu a právo zapomenout a být zapomenut. O vítězce rozhodne samotný divák svým hlasováním.
Divadlo Husa na Provázku uvádí (7. VI.) Trapná Muka podle Karla Čapka. Jedná se o zpracování sbírek Trapné povídky a Boží muka. Jde o druhý díl projektu Čapek na Provázku a režisér Jan Mikulášek se pokouší vyrovnat se snovou depresivní atmosférou předlohy ovlivněné autorovou nemocí a atmosférou 1. světové války.
HaDivadlo reprízuje (14. VI.) hru autorské dvojice kryjící se pseudonymem Skutr Všichni jsme Marlene Ditrich. Mladým autorům a hereckému kolektivu se pozoruhodně daří vystihnout beznadějnou snahu stárnoucí dvojice překonat svou samotu ve světě internetu.
Divadelní studio V reprízuje (4. VI.) vděčného Vančurova Kubulu a Kubu Kubikulu. Medvědí pohádka jak zní její podtitul je stále atraktivní pro děti i jejich rodiče.
Divadlo Polárka premiéruje (11. VI.) nesmrtelnou Nezvalovu Manon Lescaut. Básník, který spontánně psal, stejně přirozeně, tak jako se dýchá zpracoval román z 18. století abbé Prévosta. Bude zajímavé jak se s předlohou vyrovná režisérka Anna Petrželová.
Brněnská Filharmonie uvádí (8. VI.) v Besedním domě za řízení Gabriela Rovňáka minioperku dvanáctiletého Wolfganga Amadea Mozarta Bastien a Bastienka. Vznikla na objednávku věhlasného lékaře a magnetizéra dr. Franze Antona Mesmera a byla poprvé provedena pravděpodobně v říjnu 1768 v jeho soukromém zahradním divadle ve Vídni. Předlohou bylo zřejmě operní intermezzo Le devin de village /Vesnický čaroděj/ francouzského encyklopedisty Jeana-Jacquesa Rousseaua.
Janáčkova akademie uvede (15. VI.) Orchestrální koncert Moravské filharmonie Olomouc za řízení Štěpána Policera, Jána Procházky, a Marka Bohunického. Sólisté Lucie Czajkowská, Mariko Ono a Martin Pokorný přednesou Rachmaninovu klavírní Rapsodii na Paganiniho téma, Prokofjevův klavírní Koncert č. 1 a Schumannův klavírní Koncert a moll. Je tedy se na co těšit.
Kino Art uvede (19. VI.) dokument Po dlouhé noci den o nuceně nasazených pracovnících, kteří se během II. světové války starali o zásobování fronty a udržení života v Německu. Přišli z Polska, Ruska, Ukrajiny, Československa, Francie, Holandska a Belgie. Pracovali v muničních továrnách, vyráběli potřeby pro domácnost nebo byli nasazeni v zemědělství.
Většinou to bylo ve velmi těžkých pracovních podmínkách. Tuto službu Třetí říši poskytlo téměř 13 milionů nuceně nasazených. Mnohým z nich změnily válečné události cestu jejich života navždy a dodnes nebyli oni ani jejich rodiny odškodněny. Poprvé se nějaký dokumentární film věnuje detailně životu nuceně nasazených po válce. Biutiful režiséra Alejandra G. Iňarity (23.-24. VI.) je velmi lidským příběhem o španělském světě zločinu vytvořeném nezaměstnaností.
Kino Scala uvede (18.-19. VI.) oscarovou Královu řeč. Jde o velmi působivý film o koktajícím anglickém Jiřím V. Kdo přišel s touto vadou do styku, byť zprostředkovaně, ví jaké utrpení postiženému působí. Královský pacient navíc musil, jako hlava státu osaměle stojícího proti Hitlerovi, čelit nebezpečí nacistické propagandy.
Filmová prvotina ředitele a režiséra Divadla Radost Vlastimila Pešky (27.-29. VI.) WesternStory má prvky hravosti, jež režisér uplatňuje ve svých inscenacích. Českopolský film Lidice (30. VI.) zpracovává dnes příliš nepřipomínaný osud nacisty vyvražděné vesnice. Přes patrně kvalitní scénář Zdeňka Mahlera oceněný cenou Sazky 2007 se film neubránil přepisování historické reality.
Postava příslušníka německé policie, který v době totální války v roce 1943 schvaluje atentát na Heydricha, navíc před právě propuštěným kriminálním vězněm, vzbuzuje úsměv nejen pamětníků, ale i historiků. Žel, taková perla zlidšťující příslušníky vražedné nacistické mašinérie není ve filmu ojedinělá.
text Dr. Vít Pospíšil, ilustrační foto MaK., brnovinky
{linkr:related;keywords:divadlo;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
Kategorie: festivaly a koncerty Zobrazeno: 3373
První letní měsíc otočil kalendář. I když se sloupek teploměru pohybuje i nad tři desítky, divadla stále hrají, hudební síně koncertují, kina promítají. Červno-červencový kaleidoskop brnovinek je zde.
Janáčkovo divadlo reprízuje (13. VI.) Pucciniho Turandot ve verzi Luciana Berii. Jde o velmi dobře připravené představení po hudební i výtvarné stránce.
V Redutě bude premiérována (25. VI.) barokní opera Ottavia Rinucciniho La Dafne. Vzhledem k tomu, že se hudba nezachovala chopili se příležitosti mladí autoři Rocc, Tomáš Hanzlík a Vít Zouhar. Slovinec užívající pseudonym Rocc je režisérem a autorem scény. Bude zajímavé jak se autoři nelehkého úkolu zhostí.
Evropské dějiny dvacátého století jsou obsahem knihy Europeana Patrika Ouředníka. Zvítězila v anketě Lidových novin o nejzajímavější knihu roku 2001, byla nominována na cenu Magnesia Litera 2001 za beletrii a přeložena do více než dvou desítek jazyků. Bude uvedena (9., 10., 24. VI.) v původní dramatizaci Jana Mikuláška a Dory Viceníkové.
Balet Národního divadla Brno pokračuje (26. VI.) v 18. ročníku mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla Tanec Brno 11. Novinkou letošního ročníku je Tanec dětem s představením (30.VI.) baletní školy Ivo Váňo Psoty.
Městské divadlo na Hudební scéně reprízuje (30. VI.) dramatizaci románu neznámého amerického autora, ukrývajícího se pod tajemným pseudonymem Bourbon Kid, Román vypráví spletitý příběh o drahokamu mimořádné hodnoty, který může svému majiteli zaručit nesmrtelnost a který je ukraden. Autoři dramatizace Petr Štěpán, Jan Šotkovský a Stano Slovák, chtějí inscenací navodit atmosféru parodické, zábavné a nápadité divadelní podívané, v duchu filmů Quentina Tarantina či Roberta Rodrigueze. Městské divadlo tak zůstává věrno své tradici bavit diváka.
Divadlo Bolka Polívky reprízuje (20. VI.) Divadlo Palace se hrou
Pokoj v podání T. Medvecké, V. Hybnerové, R. Matějčkové, H. Seidlové, M. Procházkové a J. Strykové. V režii Vandy Hybnerové budou slavné osobnosti 20. století Isadora Duncanová, Edith Piaf, Virginia Wolfová, Marilyn Monroeová a Toyen bojovat o svobodu a právo zapomenout a být zapomenut. O vítězce rozhodne samotný divák svým hlasováním.
Divadlo Husa na Provázku uvádí (7. VI.) Trapná Muka podle Karla Čapka. Jedná se o zpracování sbírek Trapné povídky a Boží muka. Jde o druhý díl projektu Čapek na Provázku a režisér Jan Mikulášek se pokouší vyrovnat se snovou depresivní atmosférou předlohy ovlivněné autorovou nemocí a atmosférou 1. světové války.
HaDivadlo reprízuje (14. VI.) hru autorské dvojice kryjící se pseudonymem Skutr Všichni jsme Marlene Ditrich. Mladým autorům a hereckému kolektivu se pozoruhodně daří vystihnout beznadějnou snahu stárnoucí dvojice překonat svou samotu ve světě internetu.
Divadelní studio V reprízuje (4. VI.) vděčného Vančurova Kubulu a Kubu Kubikulu. Medvědí pohádka jak zní její podtitul je stále atraktivní pro děti i jejich rodiče.
Divadlo Polárka premiéruje (11. VI.) nesmrtelnou Nezvalovu Manon Lescaut. Básník, který spontánně psal, stejně přirozeně, tak jako se dýchá zpracoval román z 18. století abbé Prévosta. Bude zajímavé jak se s předlohou vyrovná režisérka Anna Petrželová.
Brněnská Filharmonie uvádí (8. VI.) v Besedním domě za řízení Gabriela Rovňáka minioperku dvanáctiletého Wolfganga Amadea Mozarta Bastien a Bastienka. Vznikla na objednávku věhlasného lékaře a magnetizéra dr. Franze Antona Mesmera a byla poprvé provedena pravděpodobně v říjnu 1768 v jeho soukromém zahradním divadle ve Vídni. Předlohou bylo zřejmě operní intermezzo Le devin de village /Vesnický čaroděj/ francouzského encyklopedisty Jeana-Jacquesa Rousseaua.
Janáčkova akademie uvede (15. VI.) Orchestrální koncert Moravské filharmonie Olomouc za řízení Štěpána Policera, Jána Procházky, a Marka Bohunického. Sólisté Lucie Czajkowská, Mariko Ono a Martin Pokorný přednesou Rachmaninovu klavírní Rapsodii na Paganiniho téma, Prokofjevův klavírní Koncert č. 1 a Schumannův klavírní Koncert a moll. Je tedy se na co těšit.
Kino Art uvede (19. VI.) dokument Po dlouhé noci den o nuceně nasazených pracovnících, kteří se během II. světové války starali o zásobování fronty a udržení života v Německu. Přišli z Polska, Ruska, Ukrajiny, Československa, Francie, Holandska a Belgie. Pracovali v muničních továrnách, vyráběli potřeby pro domácnost nebo byli nasazeni v zemědělství.
Většinou to bylo ve velmi těžkých pracovních podmínkách. Tuto službu Třetí říši poskytlo téměř 13 milionů nuceně nasazených. Mnohým z nich změnily válečné události cestu jejich života navždy a dodnes nebyli oni ani jejich rodiny odškodněny. Poprvé se nějaký dokumentární film věnuje detailně životu nuceně nasazených po válce. Biutiful režiséra Alejandra G. Iňarity (23.-24. VI.) je velmi lidským příběhem o španělském světě zločinu vytvořeném nezaměstnaností.
Kino Scala uvede (18.-19. VI.) oscarovou Královu řeč. Jde o velmi působivý film o koktajícím anglickém Jiřím V. Kdo přišel s touto vadou do styku, byť zprostředkovaně, ví jaké utrpení postiženému působí. Královský pacient navíc musil, jako hlava státu osaměle stojícího proti Hitlerovi, čelit nebezpečí nacistické propagandy.
Filmová prvotina ředitele a režiséra Divadla Radost Vlastimila Pešky (27.-29. VI.) WesternStory má prvky hravosti, jež režisér uplatňuje ve svých inscenacích. Českopolský film Lidice (30. VI.) zpracovává dnes příliš nepřipomínaný osud nacisty vyvražděné vesnice. Přes patrně kvalitní scénář Zdeňka Mahlera oceněný cenou Sazky 2007 se film neubránil přepisování historické reality.
Postava příslušníka německé policie, který v době totální války v roce 1943 schvaluje atentát na Heydricha, navíc před právě propuštěným kriminálním vězněm, vzbuzuje úsměv nejen pamětníků, ale i historiků. Žel, taková perla zlidšťující příslušníky vražedné nacistické mašinérie není ve filmu ojedinělá.
text Dr. Vít Pospíšil, ilustrační foto MaK., brnovinky
{linkr:related;keywords:divadlo;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}