Kulturní kaleidoskop na přelomu roků 2011/12 v Brně
- Podrobnosti
- Kategorie: festivaly a koncerty
- Zobrazeno: 5843
Blíží se konec roku. Adventní nálada se výborně hodí na zastávku v celoročním koloběhu. Volné chvilky zpestří bohatý program hudební, divadelní a filmové scény v Brně. brnovinky přináší další nálož kulturních tipů - Kulturní kaleidoskop.
Janáčkovo divadlo uvede v premiéře (6. I.) operetu Jacqua Offenbacha Perikola. Skladatel je označován za francouzského Rosinniho. Tím se naznačuje lehkost s jakou skládal, stejně jako jeho italský kolega. Za téma svých operet si vybral Francii Napoleona III. a tehdejší vyšší střední vrstvu nové šlechty a zbohatlíků. Často se jednalo o společenskou kritiku systému i samotného vládce.
Z cenzurních důvodů přenášel děj do antiky, nebo Jižní Ameriky, jak je tomu u Perikoli. Vzorem pro titulní hrdinku byla latinskoamerická herečka, zpěvačka a tanečnice z 18. století Micaela Villegas, hrdinka řady literárních děl, včetně jednoaktovky Prospera Meriméa Kočár nejsvětější svátosti, zpopularizované televizní inscenací s Janem Werichem a Jaroslavou Adamovou. Libreto zpracovali slavní Meilhac a Halévy.
Diváci brněnské inscenace si budou moci zvolit konec operety. Během přestávky budou moci návštěvníci dle vlastního uvážení hlasovat o tom, s kterým ze svých obdivovatelů titulní hrdinka nakonec skončí.
Reduta uvede (19. XII.) hru dánského dramatika a filmového tvůrce Larse von Triera, nazvanou Kdo je tady ředitel. Jde o absurdní situaci, kdy ředitel a zároveň majitel firmy se deset let vydává za řadového zaměstnance. Všechna nepopulární rozhodnutí svádí na jím vymyšleného ředitele, kterého nikdo nikdy neviděl. Když chce firmu prodat, je nutné najít někoho, kdo ředitele sehraje.
Pokud to milému čtenáři připomíná současnou realitu, kdy anonymní nadnárodní skupiny řídí osudy nejen firem, ale celých států podobnost není náhodná. Trier se pouze poučil u Shakespeara-divadlo je zrcadlem doby.
Městské divadlo na Činoherní scéně reprízuje (31. XII.) jako silvestrovskou inscenaci Shakespearovu komedii Zkrocení zlé ženy. Nezbývá než přát představení stejný švih a šťávu, jak vzpomíná pamětník na silvestrovská představení Slaměného klobouku, kde excelovali herci, co již nejsou mezi námi, jako byl Erik Pardus. Vyhlášení ankety Křídla 2010/2011 (21. XII.) je slavnostní večer kde bude smazán předěl mezi hledištěm a jevištěm a diváci budou vybírat svého nejoblíbenějšího herce, herečku, režiséra, výtvarníka, hudebního skladatele i jednotlivou inscenaci prostřednictvím anketních lístků zveřejňovaných celý uplynulý rok v časopisu Dokořán.
Vánoční koncert Javorů (22. 23. XII.) rovněž přiláká své publikum a lze doporučit představení Mojžíše (19. XII. ) nejen pro kouzlo lidových textů, ale jako fenomén lidového divadla realizovaného v neutěšených podmínkách začátku 19. století- době napoleonských válek.
Divadlo Bolka Polívky a agentura ProART uvádí (18. XII.) Milostný trojúhelník s podtitulem Improvizační večer tří výrazných osobností, který můžete ovlivnit i vy. Osobnostmi jsou: Pavel Liška, Josef Polášek, Martin Zbrožek. Štúdio L+S uvede (11. I.) komedii Prach maďarského dramatika Győrgě Spiróa. Manželský pár vyhraje hlavní výhru v Loto a co to znamená v neutěšené hospodářské realitě Maďarska. Čtenář si možná vzpomene, přibližně před třemi roky, na výhru v maďarském Lotu v přepočtu cca 200 milionů Kč, kdy se do maďarského Lota jezdilo sázet na Slovensko.
Divadlo Husa na provázku uvádí (17. XII.) svou klasickou kultovní inscenaci Rozvzpomínání podle Bohumila Hrabala. režisér Ivo Krobot postihl na Provázku ve svých hrabalovských inscenacích specifickou poetiku autora. Rozvzpomínání bylo od své premiéry v roce 1985 uvedeno v Akademie der Künste v Berlíně, posléze v bretaňském Rennes a poté dokonce na Festival d´Automne ve velkém sále Centre Georges Pompidou v Paříži.
Vrcholem mezinárodního ocenění této inscenace pak bylo její uvedení na festivalu nejlepších evropských her Bonner Biennale 94 a o jedenáct let později uvedení na významném italském a středoevropském divadelním festivalu MittelFest v Cividale del Friuli. Premiéra Kabaretu Tichý (20. XII.) se zabývá uměleckým fenoménem, outsiderem, fotografem Miroslavem Tichým z Kyjova, za života svými sousedy považovaným za podivína.
Dnes je to jeden z nejvýznamnějších fotografů 20. století, jeho fotografie jsou vystavovány na prestižních světových výstavách a jednotlivé fotografie stojí až 360 000 korun
Divadlo u stolu po premiéře reprízuje (14. 19. XII.) v režii a adaptaci Františka Derflera osud Francoise Villona mistra svobodných umění, tuláka, milovníka, pijana, zločince a geniálního básníka v zrcadle jeho veršů, pod názvem Už na krk oprátku ti věší.
HaDivadlo po premiéře reprízuje (10. 17. XII.) v režii Mariana Amslera hru Porucha. Autor představitel současného německého politického divadla Falk Richter je v zahraničí známý jako autor kritizující životní styl globální společnosti a dopady „systému“ na běžný život jednotlivce.
Jak napovídá titul, jde v Poruše o řadu poruch a chyb, a to od těch mentálních,-depresivní, mentálně narušení lidé zpívají vánoční koledy, přes technické-nefunkční topná tělesa, hluk způsobený autonehodami odehrávající se nepřetržitě za scénou, až po ty mezilidské-opuštěné dítě na letišti a rodiče hádající se přes telefon, kdo ho vyzvedne, nebo štědrovečerní večeře s hádkou dcery s otcovou milenkou. Vše se odehrává za stále klesající teploty, v kulisách vánočních svátků zarámováno černým humorem a absurdní ironií.
Divadelní studio premiéruje (17. XII.) hravou pohádku Evy Doleželové Tři prasátka. Rodiče si tak spolu s dětmi mohou zopakovat své dětské zážitky.
Divadlo Polárka reprízuje (15. XII.) v rámci své vzdělávací linie Starořecké pověsti v přepisu Hany Mikoláškové a režii J. A. Pitínského. Repríza Jen počkej zajíci (17. XII.) je doplněna Dětskou dílnou.
Divadlo Radost uvádí (22. XII.) Husovické betlém inspirovaný lidovými vánočními hrami, jež se počátkem 20. století hrávaly nejen na venkově ale i v okrajových čtvrtích Brna, tehdy samostatných obcích. Divák má příležitost strávit příjemnou hodinku při hraní, muzicírování a zpívání a poslechnout si husovický dialekt vycházející z hanáckého dialektu. Dnes je veřejnosti neznámá hranice, mezi odlišnými dialekty okolí Brna. Vedla přes křižovatku ulic Cejl a Vranovská.
Brněnská Filharmonie uvede (15. 16. XII.) v Janáčkově divadle pod taktovkou Petra Altrichtera Mozartovu Symfonii Jupiter a Šostakovičovu Symfonii č. 7 Leningradskou. Byla komponována pro Leningrad obklíčený nacisty a ve městě v podmínkách blokády premiérována. Kantiléna uvádí (25. XII.) svůj pravidelný Vánoční koncert v katedrále na Petrově. Posluchači si tak budou moci poslechnout jeden z mála koncertů dětského sboru od svého vzniku ověnčeného cenami zahraničních festivalů.
Janáčkova akademie múzických umění v Besedním domě uvede (14. XII.) v rámci Vánočního koncertu, Brněnský Kontrabasový orchestr a Dechové soubory JAMU. Posluchači tak budou mít mimořádnou příležitost si poslechnout nejen speciální nástrojové obsazení, ale i pokračování tradice brněnské hornové školy. V 70. letech 20. století byla brněnská JAMU jedním z evropských center hry na lesní roh.
Kino Art uvádí (13.-14. XII.) dokument Romana Vávry a Saši Dlouhého Trafačka-Chrám svobody o osudu vysočanské opuštěné tovární haly, z níž se pokusili udělat centrum mladého umění. Zlomené květiny (20. XII.) je divácky nejúspěšnější film amerického režiséra Jima Jarmusche.
Představitel hlavní role Bill Murray, jako stárnoucí starý mládenec, hledá dospělého syna, jehož má s některou ze svých starých lásek. Kultovní Casablanka (23. XII.) natočená v Hollywoodu 1942 má hlavního hrdinu, vůdce odboje proti nacismu- Čecha. Jmenuje se však, dle amerického pohledu na Evropu, Victor Laszlo. Přesto jde o herecký koncert Humprey Bogarta a Ingrid Bergmanové.
Kino Scala přes ukončení promítání na konci kalendářního roku, uvádí i v prosinci zajímavý program. Rodina je základ státu (15.-18. XII.) je nejnovější film Roberta Sedláčka o bývalém učiteli dějepisu pozdějším bankéři, který paradoxně utíká před spravedlností k příbuzným na Jižní Moravu. Muži v naději (19.-20. XII.) je nejnovější film Jiřího Vejdělka.
Jde o téma nevěry zpracované na způsob francouzských situačních komedií. Zcela posledním filmem v kině Scala bude (21. XII.) Pan Nikdo, scifi film z produkce Evropy a Kanady, o posledním smrtelníkovi starém 117 let ve světě roku 2092, kde nikdo neumírá. Jen škoda, že se nesmrtelnost netýká kina Scala, dodává pamětník.
Filmový klub v Bílém domě uvede (13. XII.) Čápova Nočního motýla z roku 1941 se sestavou hvězd, Hanou Vítovou, Adinou Mandlovou, Svatoplukem Benešem, Rudolfem Hrušínským a dalšími. Mladá generace si tak bude moci zopakovat zážitek, který dojímal jejich prababičky.
Vít Pospíšil, ilustrační foto MaK., brnovinky
{linkr:related;keywords:kultura;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
Kulturní kaleidoskop na přelomu roků 2011/12 v Brně
Kategorie: festivaly a koncerty Zobrazeno: 5843
Blíží se konec roku. Adventní nálada se výborně hodí na zastávku v celoročním koloběhu. Volné chvilky zpestří bohatý program hudební, divadelní a filmové scény v Brně. brnovinky přináší další nálož kulturních tipů - Kulturní kaleidoskop.
Janáčkovo divadlo uvede v premiéře (6. I.) operetu Jacqua Offenbacha Perikola. Skladatel je označován za francouzského Rosinniho. Tím se naznačuje lehkost s jakou skládal, stejně jako jeho italský kolega. Za téma svých operet si vybral Francii Napoleona III. a tehdejší vyšší střední vrstvu nové šlechty a zbohatlíků. Často se jednalo o společenskou kritiku systému i samotného vládce.
Z cenzurních důvodů přenášel děj do antiky, nebo Jižní Ameriky, jak je tomu u Perikoli. Vzorem pro titulní hrdinku byla latinskoamerická herečka, zpěvačka a tanečnice z 18. století Micaela Villegas, hrdinka řady literárních děl, včetně jednoaktovky Prospera Meriméa Kočár nejsvětější svátosti, zpopularizované televizní inscenací s Janem Werichem a Jaroslavou Adamovou. Libreto zpracovali slavní Meilhac a Halévy.
Diváci brněnské inscenace si budou moci zvolit konec operety. Během přestávky budou moci návštěvníci dle vlastního uvážení hlasovat o tom, s kterým ze svých obdivovatelů titulní hrdinka nakonec skončí.
Reduta uvede (19. XII.) hru dánského dramatika a filmového tvůrce Larse von Triera, nazvanou Kdo je tady ředitel. Jde o absurdní situaci, kdy ředitel a zároveň majitel firmy se deset let vydává za řadového zaměstnance. Všechna nepopulární rozhodnutí svádí na jím vymyšleného ředitele, kterého nikdo nikdy neviděl. Když chce firmu prodat, je nutné najít někoho, kdo ředitele sehraje.
Pokud to milému čtenáři připomíná současnou realitu, kdy anonymní nadnárodní skupiny řídí osudy nejen firem, ale celých států podobnost není náhodná. Trier se pouze poučil u Shakespeara-divadlo je zrcadlem doby.
Městské divadlo na Činoherní scéně reprízuje (31. XII.) jako silvestrovskou inscenaci Shakespearovu komedii Zkrocení zlé ženy. Nezbývá než přát představení stejný švih a šťávu, jak vzpomíná pamětník na silvestrovská představení Slaměného klobouku, kde excelovali herci, co již nejsou mezi námi, jako byl Erik Pardus. Vyhlášení ankety Křídla 2010/2011 (21. XII.) je slavnostní večer kde bude smazán předěl mezi hledištěm a jevištěm a diváci budou vybírat svého nejoblíbenějšího herce, herečku, režiséra, výtvarníka, hudebního skladatele i jednotlivou inscenaci prostřednictvím anketních lístků zveřejňovaných celý uplynulý rok v časopisu Dokořán.
Vánoční koncert Javorů (22. 23. XII.) rovněž přiláká své publikum a lze doporučit představení Mojžíše (19. XII. ) nejen pro kouzlo lidových textů, ale jako fenomén lidového divadla realizovaného v neutěšených podmínkách začátku 19. století- době napoleonských válek.
Divadlo Bolka Polívky a agentura ProART uvádí (18. XII.) Milostný trojúhelník s podtitulem Improvizační večer tří výrazných osobností, který můžete ovlivnit i vy. Osobnostmi jsou: Pavel Liška, Josef Polášek, Martin Zbrožek. Štúdio L+S uvede (11. I.) komedii Prach maďarského dramatika Győrgě Spiróa. Manželský pár vyhraje hlavní výhru v Loto a co to znamená v neutěšené hospodářské realitě Maďarska. Čtenář si možná vzpomene, přibližně před třemi roky, na výhru v maďarském Lotu v přepočtu cca 200 milionů Kč, kdy se do maďarského Lota jezdilo sázet na Slovensko.
Divadlo Husa na provázku uvádí (17. XII.) svou klasickou kultovní inscenaci Rozvzpomínání podle Bohumila Hrabala. režisér Ivo Krobot postihl na Provázku ve svých hrabalovských inscenacích specifickou poetiku autora. Rozvzpomínání bylo od své premiéry v roce 1985 uvedeno v Akademie der Künste v Berlíně, posléze v bretaňském Rennes a poté dokonce na Festival d´Automne ve velkém sále Centre Georges Pompidou v Paříži.
Vrcholem mezinárodního ocenění této inscenace pak bylo její uvedení na festivalu nejlepších evropských her Bonner Biennale 94 a o jedenáct let později uvedení na významném italském a středoevropském divadelním festivalu MittelFest v Cividale del Friuli. Premiéra Kabaretu Tichý (20. XII.) se zabývá uměleckým fenoménem, outsiderem, fotografem Miroslavem Tichým z Kyjova, za života svými sousedy považovaným za podivína.
Dnes je to jeden z nejvýznamnějších fotografů 20. století, jeho fotografie jsou vystavovány na prestižních světových výstavách a jednotlivé fotografie stojí až 360 000 korun
Divadlo u stolu po premiéře reprízuje (14. 19. XII.) v režii a adaptaci Františka Derflera osud Francoise Villona mistra svobodných umění, tuláka, milovníka, pijana, zločince a geniálního básníka v zrcadle jeho veršů, pod názvem Už na krk oprátku ti věší.
HaDivadlo po premiéře reprízuje (10. 17. XII.) v režii Mariana Amslera hru Porucha. Autor představitel současného německého politického divadla Falk Richter je v zahraničí známý jako autor kritizující životní styl globální společnosti a dopady „systému“ na běžný život jednotlivce.
Jak napovídá titul, jde v Poruše o řadu poruch a chyb, a to od těch mentálních,-depresivní, mentálně narušení lidé zpívají vánoční koledy, přes technické-nefunkční topná tělesa, hluk způsobený autonehodami odehrávající se nepřetržitě za scénou, až po ty mezilidské-opuštěné dítě na letišti a rodiče hádající se přes telefon, kdo ho vyzvedne, nebo štědrovečerní večeře s hádkou dcery s otcovou milenkou. Vše se odehrává za stále klesající teploty, v kulisách vánočních svátků zarámováno černým humorem a absurdní ironií.
Divadelní studio premiéruje (17. XII.) hravou pohádku Evy Doleželové Tři prasátka. Rodiče si tak spolu s dětmi mohou zopakovat své dětské zážitky.
Divadlo Polárka reprízuje (15. XII.) v rámci své vzdělávací linie Starořecké pověsti v přepisu Hany Mikoláškové a režii J. A. Pitínského. Repríza Jen počkej zajíci (17. XII.) je doplněna Dětskou dílnou.
Divadlo Radost uvádí (22. XII.) Husovické betlém inspirovaný lidovými vánočními hrami, jež se počátkem 20. století hrávaly nejen na venkově ale i v okrajových čtvrtích Brna, tehdy samostatných obcích. Divák má příležitost strávit příjemnou hodinku při hraní, muzicírování a zpívání a poslechnout si husovický dialekt vycházející z hanáckého dialektu. Dnes je veřejnosti neznámá hranice, mezi odlišnými dialekty okolí Brna. Vedla přes křižovatku ulic Cejl a Vranovská.
Brněnská Filharmonie uvede (15. 16. XII.) v Janáčkově divadle pod taktovkou Petra Altrichtera Mozartovu Symfonii Jupiter a Šostakovičovu Symfonii č. 7 Leningradskou. Byla komponována pro Leningrad obklíčený nacisty a ve městě v podmínkách blokády premiérována. Kantiléna uvádí (25. XII.) svůj pravidelný Vánoční koncert v katedrále na Petrově. Posluchači si tak budou moci poslechnout jeden z mála koncertů dětského sboru od svého vzniku ověnčeného cenami zahraničních festivalů.
Janáčkova akademie múzických umění v Besedním domě uvede (14. XII.) v rámci Vánočního koncertu, Brněnský Kontrabasový orchestr a Dechové soubory JAMU. Posluchači tak budou mít mimořádnou příležitost si poslechnout nejen speciální nástrojové obsazení, ale i pokračování tradice brněnské hornové školy. V 70. letech 20. století byla brněnská JAMU jedním z evropských center hry na lesní roh.
Kino Art uvádí (13.-14. XII.) dokument Romana Vávry a Saši Dlouhého Trafačka-Chrám svobody o osudu vysočanské opuštěné tovární haly, z níž se pokusili udělat centrum mladého umění. Zlomené květiny (20. XII.) je divácky nejúspěšnější film amerického režiséra Jima Jarmusche.
Představitel hlavní role Bill Murray, jako stárnoucí starý mládenec, hledá dospělého syna, jehož má s některou ze svých starých lásek. Kultovní Casablanka (23. XII.) natočená v Hollywoodu 1942 má hlavního hrdinu, vůdce odboje proti nacismu- Čecha. Jmenuje se však, dle amerického pohledu na Evropu, Victor Laszlo. Přesto jde o herecký koncert Humprey Bogarta a Ingrid Bergmanové.
Kino Scala přes ukončení promítání na konci kalendářního roku, uvádí i v prosinci zajímavý program. Rodina je základ státu (15.-18. XII.) je nejnovější film Roberta Sedláčka o bývalém učiteli dějepisu pozdějším bankéři, který paradoxně utíká před spravedlností k příbuzným na Jižní Moravu. Muži v naději (19.-20. XII.) je nejnovější film Jiřího Vejdělka.
Jde o téma nevěry zpracované na způsob francouzských situačních komedií. Zcela posledním filmem v kině Scala bude (21. XII.) Pan Nikdo, scifi film z produkce Evropy a Kanady, o posledním smrtelníkovi starém 117 let ve světě roku 2092, kde nikdo neumírá. Jen škoda, že se nesmrtelnost netýká kina Scala, dodává pamětník.
Filmový klub v Bílém domě uvede (13. XII.) Čápova Nočního motýla z roku 1941 se sestavou hvězd, Hanou Vítovou, Adinou Mandlovou, Svatoplukem Benešem, Rudolfem Hrušínským a dalšími. Mladá generace si tak bude moci zopakovat zážitek, který dojímal jejich prababičky.
Vít Pospíšil, ilustrační foto MaK., brnovinky
{linkr:related;keywords:kultura;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}