Meky Žbirka přidával třikrát - akusticky v Brně
- Podrobnosti
- Kategorie: festivaly a koncerty
- Zobrazeno: 4583
Dlouho dopředu avizovaná akce v podobě akustického koncertu Miroslava Žbirky přilákala do Janáčkova divadla v Brně nespočet lidí. Jedinečná podívaná byla pěkným zakončením svátku 28. října. Jaká byla atmosféra koncertu vám dále nastíní brnovinky.
Kapacita sálu Janáčkova divadla v Brně se pomalu plní a diváci jsou plni očekávání z koncertu, který zde má svoji premiéru. Světla ubývají na intenzitě a na temně modře nasvícené jeviště přichází Meky se svojí kapelou Metro. V tom se světla rozzařují a kapela vypaluje první pecku Zaznie. Slovy „Dobrý večer, sme rádi zase v Brne“ se vítá hlavní aktér s diváky. Následují hity Denisa, V slepých uličkách a Prvá, které partička hraje ve zkrácené verzi a s nenápadnou návazností. Akordy a rytmus jsou téměř shodné a změna skladeb je více patrná až z textů.
Akustika v divadle je perfektní a panuje uvolněná atmosféra s přispěním mekyho energických a pohodových hitů. Zpěvák si velmi cení prvního vystoupení v prostorách divadla a po ovacích skromně sděluje obecenstvu „Ďakujem, som zvyknutý“. Zkrácenost předchozích songů vysvětluje s humorem tím, že je problém s časem a má moc hitů. V pořadí je méně známá skladba Čierny deň v A-mol, jak podotýká Meky. Každý song mu připomíná nějakou legrační historku, se kterou se rád dělí s fanoušky. Dokazuje, že je nejen výborný hudebník, ale také showman. Prozrazuje, jak mu bratr kdysi sdělil následující: „Meky, ty raz urobiš karieru. Máš výbornú tvár pre rádio“. Diváci reagují potleskem.
V D-dur hraje Možno sa ti zdá a jinou tóninu odůvodňuje tím, že publikum v Brně si zaslouží De-luxe repertoár. Návštěvníci už nejsou pasivní a podupávají a tleskají do rytmu. Chvílemi se ozývá i pískot a kdekdo si s Mekym tiše pobrukuje. SeriálOrdinace v růžové zahradě připomíná písní v G-dur Někdy stačí dát jen dech, jejíž zahrání slíbil v zákulisí. Meky obdivuje nádherný klavír a prozrazuje, že je zapůjčený, neboť klavírista jezdí na koncerty zásadně na motorce a klavír by už nepobral. Divákům popisuje, jak se naučil říkat Ř, když přesvědčoval hudebníka z kapely Modus, že hora Říp nezačíná písmenem Ž.
Ke zpěvu se dostává písní Jediná nadaný hudebník kapely Metro Honza Ponocný, jež je nerad Mekym neustále představován. Miro uvádí prvního hosta večera - kapelu Circus Ponorka. Jejím jediným členem je právě Honza a Meky s vtipem dodává: „Circus Ponorka má jednu fantastickú výhodu, pretože sa nemöže rozpadnúť.“ Zakladatel skupiny na ukázku hraje jeden song a přitom šlape na různé pedály, pomocí kterých nahrává a potom opět pouští předešlé zvuky. Sklízí obrovský aplaus.
Při písni Biely kvet fanoušci ožívají ještě více a zpívají samostatně několik slok. Meky je chválí za pohotovost a sklízí vytrvalý potlesk. Showman oznamuje koncertní pauzu a nevtíravě se zmiňuje o stánku s prodejem jeho nového CD ve vestibulu divadla. O půlhodinové přestávce se tak strhává obrovská lavina. Lidé se hrnou ke zmiňovanému místu a nakupují nahrávky jako diví. Prodavač má plné ruce práce. Ostatní návštěvníci tráví čas u barů a občerstvení má nejčastěji podobu drinku. Zároveň je možné shlédnout výstavu Hany Babyrádové s přízviskem Haptické obrazy.
Gong oznamuje blížící se začátek druhé půlky koncertu. Lidé pomalu opět zaujímají svá místa v hledišti.
Kapela dostává fanoušky do varu svižným hitem Už len 22 dní a Meky se zas vítá s publikem slovy "Dobrý večer ešte raz! Vidím, že dobra nálada Vás ešte neopustila". Vypaluje další pecky Múr našich lások, Len s ňou a novinku Tento song zpívá s hostem koncertu, 22-letou nadějnou zpěvačkou Magdalenou Šalamounovou.
Před písní Čo bolí, to prebolí Meky vzpomíná, jak tento song zahráli zraněnému hokejovému hráči a podotýká, že jej těší přítomnost Komety v extralize. Píseň zpívá s dalším hostem, zpěvačkou Marthou, která zároveň roztleskává publikum. Následuje další společná skladba Sněhulák a poté Martha s květinou a díky odchází. Pouze za doprovodu kláves zpívá Meky Baladu o poľných vtákov. Ačkoliv se má jednat o akustický koncert, jsou zde housle nahrazeny elektronickým zvukem dvou keyboardů.
Blíží se závěr koncertu a hlavní aktér představuje znovu členy kapely Metro. Sešli se v ní tři Honzové a hokejista Aleš s akustickou basou. "Teď bude zpívat publikum!", oznamuje zpěvák. To vůbec neprotestuje a sborem spouští pár slok z písně Hey Jude. Po úspěšné spolupráci s publikem se aktéři klaní a děkují za skvělou atmosféru. Ozývá se obrovský aplaus a lidé vstávají z křesel.
Kapela se vrací na pódium. "Taky úspech sme nečakali. Už nemáme nič nacvičené", žertuje Meky. Přídává píseň Atlantida a Miro v závěru ukazuje, jak silnou má výdrž hlasu. Diváci opět stojí a hlasitě tleskají. "Ďakujem, ste skvelí!", reaguje Meky a všichni opět odchází. Znovu vypukají obrovské ovace a fanoušci povstávají. Kapela se vrací a zpěvák vzkazuje "Je to tu úplne úžasné! Doma poviem, že sme dvakrát pridávali". Někteří lidé si nesedají a během přídavku Mám rád se stojící vlní do rytmu a tleskají. Propuká ještě uvolněnější koncertní atmosféra. Opět loučení a dlouhý potlesk s pískotem. Někteří fanoušci to už balí a odcházejí v domnění, že více přídavků už nebude.
Ovšem publikum je jako šílené a kapela se tak na pódium vrací již potřetí. Dojatý Meky děkuje a vzkazuje "To sme nečakali, sme zaskočeni, už nič nevieme zahráť ani spievať, ale niečo vymyslíme". Písní Let it be definitivně končí akustický koncert a se slovy "Ďakujem vám naozaj, ste super!" kapela odchází do zákulisí. Lidé rychle opouští sál a řadí se do fronty na avizovanou autogramiádu u stánku s CD. Asi po čtvrt hodině zpěvák přichází s jednočlenným doprovodem a rozdává s úsměvem a žertem podpisy. Návštěvníci koncertu vypadají velmi spokojeně. Myslím, že takovou skvělou atmosféru z nich čekal málokdo a na tento zážitek budou ještě dlouho vzpomínat.
Máte raději akustické verze oblíbených hitů nebo ty původní?
text Síma, slovenská korektura Olča, foto MaK., brnovinky
Meky Žbirka přidával třikrát - akusticky v Brně
Kategorie: festivaly a koncerty Zobrazeno: 4583
Dlouho dopředu avizovaná akce v podobě akustického koncertu Miroslava Žbirky přilákala do Janáčkova divadla v Brně nespočet lidí. Jedinečná podívaná byla pěkným zakončením svátku 28. října. Jaká byla atmosféra koncertu vám dále nastíní brnovinky.
Kapacita sálu Janáčkova divadla v Brně se pomalu plní a diváci jsou plni očekávání z koncertu, který zde má svoji premiéru. Světla ubývají na intenzitě a na temně modře nasvícené jeviště přichází Meky se svojí kapelou Metro. V tom se světla rozzařují a kapela vypaluje první pecku Zaznie. Slovy „Dobrý večer, sme rádi zase v Brne“ se vítá hlavní aktér s diváky. Následují hity Denisa, V slepých uličkách a Prvá, které partička hraje ve zkrácené verzi a s nenápadnou návazností. Akordy a rytmus jsou téměř shodné a změna skladeb je více patrná až z textů.
Akustika v divadle je perfektní a panuje uvolněná atmosféra s přispěním mekyho energických a pohodových hitů. Zpěvák si velmi cení prvního vystoupení v prostorách divadla a po ovacích skromně sděluje obecenstvu „Ďakujem, som zvyknutý“. Zkrácenost předchozích songů vysvětluje s humorem tím, že je problém s časem a má moc hitů. V pořadí je méně známá skladba Čierny deň v A-mol, jak podotýká Meky. Každý song mu připomíná nějakou legrační historku, se kterou se rád dělí s fanoušky. Dokazuje, že je nejen výborný hudebník, ale také showman. Prozrazuje, jak mu bratr kdysi sdělil následující: „Meky, ty raz urobiš karieru. Máš výbornú tvár pre rádio“. Diváci reagují potleskem.
V D-dur hraje Možno sa ti zdá a jinou tóninu odůvodňuje tím, že publikum v Brně si zaslouží De-luxe repertoár. Návštěvníci už nejsou pasivní a podupávají a tleskají do rytmu. Chvílemi se ozývá i pískot a kdekdo si s Mekym tiše pobrukuje. SeriálOrdinace v růžové zahradě připomíná písní v G-dur Někdy stačí dát jen dech, jejíž zahrání slíbil v zákulisí. Meky obdivuje nádherný klavír a prozrazuje, že je zapůjčený, neboť klavírista jezdí na koncerty zásadně na motorce a klavír by už nepobral. Divákům popisuje, jak se naučil říkat Ř, když přesvědčoval hudebníka z kapely Modus, že hora Říp nezačíná písmenem Ž.
Ke zpěvu se dostává písní Jediná nadaný hudebník kapely Metro Honza Ponocný, jež je nerad Mekym neustále představován. Miro uvádí prvního hosta večera - kapelu Circus Ponorka. Jejím jediným členem je právě Honza a Meky s vtipem dodává: „Circus Ponorka má jednu fantastickú výhodu, pretože sa nemöže rozpadnúť.“ Zakladatel skupiny na ukázku hraje jeden song a přitom šlape na různé pedály, pomocí kterých nahrává a potom opět pouští předešlé zvuky. Sklízí obrovský aplaus.
Při písni Biely kvet fanoušci ožívají ještě více a zpívají samostatně několik slok. Meky je chválí za pohotovost a sklízí vytrvalý potlesk. Showman oznamuje koncertní pauzu a nevtíravě se zmiňuje o stánku s prodejem jeho nového CD ve vestibulu divadla. O půlhodinové přestávce se tak strhává obrovská lavina. Lidé se hrnou ke zmiňovanému místu a nakupují nahrávky jako diví. Prodavač má plné ruce práce. Ostatní návštěvníci tráví čas u barů a občerstvení má nejčastěji podobu drinku. Zároveň je možné shlédnout výstavu Hany Babyrádové s přízviskem Haptické obrazy.
Gong oznamuje blížící se začátek druhé půlky koncertu. Lidé pomalu opět zaujímají svá místa v hledišti.
Kapela dostává fanoušky do varu svižným hitem Už len 22 dní a Meky se zas vítá s publikem slovy "Dobrý večer ešte raz! Vidím, že dobra nálada Vás ešte neopustila". Vypaluje další pecky Múr našich lások, Len s ňou a novinku Tento song zpívá s hostem koncertu, 22-letou nadějnou zpěvačkou Magdalenou Šalamounovou.
Před písní Čo bolí, to prebolí Meky vzpomíná, jak tento song zahráli zraněnému hokejovému hráči a podotýká, že jej těší přítomnost Komety v extralize. Píseň zpívá s dalším hostem, zpěvačkou Marthou, která zároveň roztleskává publikum. Následuje další společná skladba Sněhulák a poté Martha s květinou a díky odchází. Pouze za doprovodu kláves zpívá Meky Baladu o poľných vtákov. Ačkoliv se má jednat o akustický koncert, jsou zde housle nahrazeny elektronickým zvukem dvou keyboardů.
Blíží se závěr koncertu a hlavní aktér představuje znovu členy kapely Metro. Sešli se v ní tři Honzové a hokejista Aleš s akustickou basou. "Teď bude zpívat publikum!", oznamuje zpěvák. To vůbec neprotestuje a sborem spouští pár slok z písně Hey Jude. Po úspěšné spolupráci s publikem se aktéři klaní a děkují za skvělou atmosféru. Ozývá se obrovský aplaus a lidé vstávají z křesel.
Kapela se vrací na pódium. "Taky úspech sme nečakali. Už nemáme nič nacvičené", žertuje Meky. Přídává píseň Atlantida a Miro v závěru ukazuje, jak silnou má výdrž hlasu. Diváci opět stojí a hlasitě tleskají. "Ďakujem, ste skvelí!", reaguje Meky a všichni opět odchází. Znovu vypukají obrovské ovace a fanoušci povstávají. Kapela se vrací a zpěvák vzkazuje "Je to tu úplne úžasné! Doma poviem, že sme dvakrát pridávali". Někteří lidé si nesedají a během přídavku Mám rád se stojící vlní do rytmu a tleskají. Propuká ještě uvolněnější koncertní atmosféra. Opět loučení a dlouhý potlesk s pískotem. Někteří fanoušci to už balí a odcházejí v domnění, že více přídavků už nebude.
Ovšem publikum je jako šílené a kapela se tak na pódium vrací již potřetí. Dojatý Meky děkuje a vzkazuje "To sme nečakali, sme zaskočeni, už nič nevieme zahráť ani spievať, ale niečo vymyslíme". Písní Let it be definitivně končí akustický koncert a se slovy "Ďakujem vám naozaj, ste super!" kapela odchází do zákulisí. Lidé rychle opouští sál a řadí se do fronty na avizovanou autogramiádu u stánku s CD. Asi po čtvrt hodině zpěvák přichází s jednočlenným doprovodem a rozdává s úsměvem a žertem podpisy. Návštěvníci koncertu vypadají velmi spokojeně. Myslím, že takovou skvělou atmosféru z nich čekal málokdo a na tento zážitek budou ještě dlouho vzpomínat.
Máte raději akustické verze oblíbených hitů nebo ty původní?
text Síma, slovenská korektura Olča, foto MaK., brnovinky