Před deseti lety při jejich vystoupeních dívky hromadně omdlévaly. Hity jako Máma nebo Doteky se držely na špičce českých hitparád. Chlapecká skupina Lunetic, která zažívala vlnu největší slávy na konci devadesátých let, se rozhodla vrátit na českou hudební scénu. Nové album Na vlnách přijeli Vašek, David, Aleš a Martin představit 19. října i do brněnského Semilassa.
Koncert Lunetic začal těsně po sedmé hodině večerní. Aby se publikum dostalo do varu, jako předskokan vystoupil Matt Pardus a JIC TEAM. Kdo toto seskupení nezná, možná byl překvapen. Matt zpíval na diskotékové melodie a kolem něj se kroutilo několik skromně oblečených dívek. Hudební zážitek nic moc, ale efekt to mělo. Fanoušci tančili a užívali si večer.
Pavlína Dubná, houslistka a zpěvačka známá spíše svým přátelstvím se Sámerem Issou, byla předskokanem číslo dvě. Zazpívala několik písní a poté konečně uvítala skupinu Lunetic. Nezvykle se na pódiu objevili další tři kluci. Ne, že by Aleš, David, Vašek a Martin přizvali další zpěváky. Měli za sebou hudební podporu ve formě bicích, elektrické kytary a basové kytary. Koncert mohl začít.
Publikum bylo složené z dívek ve věku od sedmnácti do třiceti let. Objevilo se i pár fanoušků mužů, některé doprovázeli své přítelkyně, jiní patřili k fanouškovské základně. Během koncertu se jedné z dívek poštěstilo si zatančit s Martinem na pódiu ploužák. Kluci z Lunetic nepůsobili příliš sehraně. Velmi energický Martin neustále pobíhal po pódiu a škádlil ostatní. Mlčenlivý David se věnoval svým bongo bubínkům, Vašek své kytaře. Největší kontakt s publikem zprostředkovával Aleš, který působí jako moderátor na české komerční televizní stanici.
Kromě nových hitů nemohly chybět ani ty starší a oblíbené. Máma, Only you, Doteky a Ať je hudba tvůj lék, který zazněl pro velký úspěch dokonce dvakrát. Po koncertě se brnovinkám podařilo odchytnou na krátký rozhovor Aleše a Davida.
Nemůžu se nezeptat. Vrátili jste se na scénu po dlouhé době. Teď je velká vlna různých talentových pěveckých soutěží, která produkuje mladé idoly. Myslíte, že máte šanci uspět v téhle konkurenci a získat zpátky svoje fanoušky?
David: Třeba to nemusí být ti stejní fanoušci, můžou být i jiní.
Aleš: Přesně tak. Zase na druhou stranu, jak jsi dneska mohla vidět, přišly holky, které to zažily tenkrát. Teď se vrátily po deseti letech. Podstatné pro nás je, že přišli lidi. My jsme na pódiu a děláme hudbu, která ty lidi prostě baví. Snažíme se to dneska dělat více o hudbě, což se hodí do těch menších sálů než do obrovských hal. Jsme nohama na zemi a je to paráda, tak jak to je. Jsme spokojení a doufáme, že se to povede. Zdá se, že jo.
Rozhodně vypadáte spokojeně. Na pódiu je vidět také posun, máte za sebou doprovodnou kapelu. Jak jste se dali s klukama dohromady?
Aleš: Spolupráce vznikla tak, že nám bylo nabídnuto už v roce 2008 se vrátit. To bylo výročí 10 let od hitu Máma. My jsme si řekli, že pokud se vrátíme, tak jedině s živou kapelou. Už ne jen čtyři tančící kluci u mikrofonu. Aby naše vystoupení bylo více o hudbě. Vašek sehnal kluky v Jablonci, kde bydlí. Jsou to kamarádi od Ondry Rumla, on sám nám je doporučil. Tihle kluci nám pomohli naši hudbu dostat dál. Nové album Na vlnách, které vyšlo, je i jejich práce. Nahrávali všechny živé nástroje. Atmosféra na koncertech je daleko lepší, když je máme na pódiu.
Dnes jste měli také autogramiádu v jednom brněnském nákupním centru. Jaká byla?
David: Skvělá.
Aleš: Musím říct, že jít po těch devíti letech do obchoďáku... Dřív jsme autogramiády samozřejmě měli. Ale teď tam jít a čekat, kolik si přijde lidí jen pro ten podpis. Nic tam vlastně neneseš, je zvláštní, že na tebe někdo čeká a chce jen ten tvůj podpis. Přece jen na koncertě těm lidem něco dáváme. Atmosféra dneska odpoledne byla výborná a my jsme si to moc užili.
Kolik vás ještě čeká koncertů během Lunetic Tour?
Aleš: Čeká nás ještě čtrnáct koncertů během tohohle turné. Budou až do konce prosince. Věříme, že v lednu budeme třeba i přidávat další. Hrajeme, je to dobrý...
Ačkoli skupina Lunetic patřila ve své době k největším hvězdám naší popmusic, jejich návrat je opatrný. Možná až zbytečně skromný a člověk by čekal, že budou mít větší ambice. Malý návrat svědčí o tom, že kluci se opravdu někam posunuli. Že nechtějí být vnímání jako chlapecká taneční skupina s občasným zpěvem. A je vidět posun jejich talentu. Nové album Na vlnách je vyspělejší, melodické tóny sice stále asociují jemný popík, ale posluchač cítí hudební vyzrálost. Lunetic budou zatracovaní a někteří se jim budou smát, ale svoje věrné fanoušky mají. Pokud se nestane něco nepředvídatelného, můžeme se těšit na obohacení české hudební scény.
text Jana Leitnerová, foto Martina Králiková, brnovinky
{linkr:related;keywords:vystoupen%C3%83%C2%AD;exclude:1548,1544,1541,1527;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
Kategorie: festivaly a koncerty Zobrazeno: 5648
Před deseti lety při jejich vystoupeních dívky hromadně omdlévaly. Hity jako Máma nebo Doteky se držely na špičce českých hitparád. Chlapecká skupina Lunetic, která zažívala vlnu největší slávy na konci devadesátých let, se rozhodla vrátit na českou hudební scénu. Nové album Na vlnách přijeli Vašek, David, Aleš a Martin představit 19. října i do brněnského Semilassa.
Koncert Lunetic začal těsně po sedmé hodině večerní. Aby se publikum dostalo do varu, jako předskokan vystoupil Matt Pardus a JIC TEAM. Kdo toto seskupení nezná, možná byl překvapen. Matt zpíval na diskotékové melodie a kolem něj se kroutilo několik skromně oblečených dívek. Hudební zážitek nic moc, ale efekt to mělo. Fanoušci tančili a užívali si večer.
Pavlína Dubná, houslistka a zpěvačka známá spíše svým přátelstvím se Sámerem Issou, byla předskokanem číslo dvě. Zazpívala několik písní a poté konečně uvítala skupinu Lunetic. Nezvykle se na pódiu objevili další tři kluci. Ne, že by Aleš, David, Vašek a Martin přizvali další zpěváky. Měli za sebou hudební podporu ve formě bicích, elektrické kytary a basové kytary. Koncert mohl začít.
Publikum bylo složené z dívek ve věku od sedmnácti do třiceti let. Objevilo se i pár fanoušků mužů, některé doprovázeli své přítelkyně, jiní patřili k fanouškovské základně. Během koncertu se jedné z dívek poštěstilo si zatančit s Martinem na pódiu ploužák. Kluci z Lunetic nepůsobili příliš sehraně. Velmi energický Martin neustále pobíhal po pódiu a škádlil ostatní. Mlčenlivý David se věnoval svým bongo bubínkům, Vašek své kytaře. Největší kontakt s publikem zprostředkovával Aleš, který působí jako moderátor na české komerční televizní stanici.
Kromě nových hitů nemohly chybět ani ty starší a oblíbené. Máma, Only you, Doteky a Ať je hudba tvůj lék, který zazněl pro velký úspěch dokonce dvakrát. Po koncertě se brnovinkám podařilo odchytnou na krátký rozhovor Aleše a Davida.
Nemůžu se nezeptat. Vrátili jste se na scénu po dlouhé době. Teď je velká vlna různých talentových pěveckých soutěží, která produkuje mladé idoly. Myslíte, že máte šanci uspět v téhle konkurenci a získat zpátky svoje fanoušky?
David: Třeba to nemusí být ti stejní fanoušci, můžou být i jiní.
Aleš: Přesně tak. Zase na druhou stranu, jak jsi dneska mohla vidět, přišly holky, které to zažily tenkrát. Teď se vrátily po deseti letech. Podstatné pro nás je, že přišli lidi. My jsme na pódiu a děláme hudbu, která ty lidi prostě baví. Snažíme se to dneska dělat více o hudbě, což se hodí do těch menších sálů než do obrovských hal. Jsme nohama na zemi a je to paráda, tak jak to je. Jsme spokojení a doufáme, že se to povede. Zdá se, že jo.
Rozhodně vypadáte spokojeně. Na pódiu je vidět také posun, máte za sebou doprovodnou kapelu. Jak jste se dali s klukama dohromady?
Aleš: Spolupráce vznikla tak, že nám bylo nabídnuto už v roce 2008 se vrátit. To bylo výročí 10 let od hitu Máma. My jsme si řekli, že pokud se vrátíme, tak jedině s živou kapelou. Už ne jen čtyři tančící kluci u mikrofonu. Aby naše vystoupení bylo více o hudbě. Vašek sehnal kluky v Jablonci, kde bydlí. Jsou to kamarádi od Ondry Rumla, on sám nám je doporučil. Tihle kluci nám pomohli naši hudbu dostat dál. Nové album Na vlnách, které vyšlo, je i jejich práce. Nahrávali všechny živé nástroje. Atmosféra na koncertech je daleko lepší, když je máme na pódiu.
Dnes jste měli také autogramiádu v jednom brněnském nákupním centru. Jaká byla?
David: Skvělá.
Aleš: Musím říct, že jít po těch devíti letech do obchoďáku... Dřív jsme autogramiády samozřejmě měli. Ale teď tam jít a čekat, kolik si přijde lidí jen pro ten podpis. Nic tam vlastně neneseš, je zvláštní, že na tebe někdo čeká a chce jen ten tvůj podpis. Přece jen na koncertě těm lidem něco dáváme. Atmosféra dneska odpoledne byla výborná a my jsme si to moc užili.
Kolik vás ještě čeká koncertů během Lunetic Tour?
Aleš: Čeká nás ještě čtrnáct koncertů během tohohle turné. Budou až do konce prosince. Věříme, že v lednu budeme třeba i přidávat další. Hrajeme, je to dobrý...
Ačkoli skupina Lunetic patřila ve své době k největším hvězdám naší popmusic, jejich návrat je opatrný. Možná až zbytečně skromný a člověk by čekal, že budou mít větší ambice. Malý návrat svědčí o tom, že kluci se opravdu někam posunuli. Že nechtějí být vnímání jako chlapecká taneční skupina s občasným zpěvem. A je vidět posun jejich talentu. Nové album Na vlnách je vyspělejší, melodické tóny sice stále asociují jemný popík, ale posluchač cítí hudební vyzrálost. Lunetic budou zatracovaní a někteří se jim budou smát, ale svoje věrné fanoušky mají. Pokud se nestane něco nepředvídatelného, můžeme se těšit na obohacení české hudební scény.
text Jana Leitnerová, foto Martina Králiková, brnovinky
{linkr:related;keywords:vystoupen%C3%83%C2%AD;exclude:1548,1544,1541,1527;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}