Brněnský klub Fléda ve čtvrtek 5. května zažil návrat jedné z nejdůležitějších českých kapel posledních desetiletí, českobudějovického Oceánu. Kapela působila ve druhé polovině 80. a na začátku 90. let a bývá řazena do vlny tak zvaného novoromantismu, hnutí, jehož hudebními představiteli jsou skupiny jako Depeche Mode, Ultravox nebo Human League.
Za dobu existence vydal Oceán tři alba: Dávná zem (1990), Pyramida snů (1991) a 2 ½ (1992) a na svém kontě má hity jako „Ráchel“, „Prázdná ulice“, „Naděje“ nebo „Jeden den“. Může se pochlubit například i tím, že si jej jako předkapelu pozvala na své turné po britských ostrovech skupina Erasure.
V loňském roce se dal Oceán po téměř dvaceti letech nečinnosti opět dohromady a po několika testovacích vystoupeních oznámil pro rok 2011 koncertní turné. To odstartovalo 27. dubna Praze a brněnský koncert byl v pořadí druhou zastávkou. Následují ještě Ostrava 14. 5., Bratislava 20. května a nakonec 26. 5. domovské České Budějovice.
Z prvních dvou vystoupení kapela pořídila audiozáznam, který bude zanedlouho vydán v CD podobě. Pro následující rok je navíc předběžně plánováno plnohodnotné nové album. Ochutnávka z něj představovaná písní „Odlesk Tvůj“ zaznívá i na aktuálním turné a již několik týdnů také z rádiového éteru.
Až na loni zesnulého zpěváka Petra Muka skupina vystupuje opět v původní sestavě – Petr Kučera, bratři Dušan a Jan Vozáryové. Za mikrofon se postavila Jitka Charvátová, která již v minulosti spolupracovala s Dušanem Vozárym na jiných projektech. Pro část fanoušků je nový hlas neskousnutelným oříškem, ale po zkušenosti z Flédy můžeme potvrdit, že jiné pojetí písním nijak neubližuje a Jitka svou roli zvládá velmi dobře.
Již dlouhé minuty před začátkem koncertu se začaly před klubem shromažďovat skupinky fanoušků a poznávacím znamením byla v tento večer typická černá barva. V roli předskokana nejprve zahrála skupina Cartonnage a předvedla na české poměry hodně zajímavou směs elektroniky a popu. Asi jedinou vadou na kráse jejich vystoupení byla poněkud přemrštěná hlasitost, což vedlo k tomu, že chvílemi jednotlivé nástroje splývaly v jednu hlukovou kouli.
Trochu překvapivě zůstalo publikum navenek k jejich setu poměrně chladné a lidé vesměs jen nehybně stáli a poslouchali. Uznalý potlesk na konec výsledný dojem aspoň částečně napravil. S příchodem Oceánu se zvuk ustálil na té správné úrovni a ihned ožili i fanoušci. Poctivě zaplněná Fléda si tak mohla vychutnat nové verze starých hitů, které odstartovala skladba „Dávná zem“.
Playlist byl prakticky stejný jako před nedávnem v Praze a v průběhu večera zaznělo přes dvacet skladeb. Škoda jen, že se nedostalo na některé oceánské klasiky jako „Naděje“, „Černé je nebe“ nebo „Vyznání“, ale těžko to mít kapele za zlé, protože ta své vystoupení co se týká délky a nasazení rozhodně neošidila.
Jitka Charvátová se od začátku prezentovala jistým zpěvem a je třeba uznat, že její barva hlasu k písním kapely výborně pasuje. Popravdě, kdyby nebyla možnost srovnání, sotva by se někdo k jejímu angažování stavěl negativně. Kapela udělala asi ten nejlepší možný krok, když se nesnažila za Petra Muka najít náhradu s podobným hlasem a způsobem prezentace.
Zřejmě nejemotivnějším okamžikem koncertu byla píseň „Ráchel“, kdy kapela nechala z playbacku zpívat Petra Muka a na stěnu v pozadí byly promítány archivní záběry z vystoupení původní sestavy.
Stejně jako v Praze došlo postupně na vystoupení několika pozvaných hostů. Bohouš Josef si zazpíval „Prázdnou ulici“ a „Lék světu“, Matěj Rupert „Létám“ a Roman Holý se v několika skladbách chopil kláves a dodal pár syntetických zvuků navíc.
Po více než hodině hraní se kapela poprvé rozloučila. Následovalo samozřejmě několik přídavků, které si publikum vytleskalo tradičním skandováním „10, 9, 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1, Oceán!“
Prvním z nich byla novinková „Odlesk Tvůj“ a poté následovalo ještě několik loučení a opětovných příchodů, aby nakonec celý koncert skončil duetem Jitky a Matěje Ruperta v písni „Létám“.
Sečteno podtrženo, Oceán v Brně přesvědčivě potvrdil, že je na začátku nové etapy své existence a ne vyšumělou vzpomínkou na minulost. A je docela klidně možné, že v následujících měsících a letech na české hudební scéně ještě jednou, tak jako kdysi, způsobí pořádnou bouři…
text Dan Bilík, foto MaK., brnovinky
{linkr:related;keywords:koncert;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
Kategorie: festivaly a koncerty Zobrazeno: 4958
Brněnský klub Fléda ve čtvrtek 5. května zažil návrat jedné z nejdůležitějších českých kapel posledních desetiletí, českobudějovického Oceánu. Kapela působila ve druhé polovině 80. a na začátku 90. let a bývá řazena do vlny tak zvaného novoromantismu, hnutí, jehož hudebními představiteli jsou skupiny jako Depeche Mode, Ultravox nebo Human League.
Za dobu existence vydal Oceán tři alba: Dávná zem (1990), Pyramida snů (1991) a 2 ½ (1992) a na svém kontě má hity jako „Ráchel“, „Prázdná ulice“, „Naděje“ nebo „Jeden den“. Může se pochlubit například i tím, že si jej jako předkapelu pozvala na své turné po britských ostrovech skupina Erasure.
V loňském roce se dal Oceán po téměř dvaceti letech nečinnosti opět dohromady a po několika testovacích vystoupeních oznámil pro rok 2011 koncertní turné. To odstartovalo 27. dubna Praze a brněnský koncert byl v pořadí druhou zastávkou. Následují ještě Ostrava 14. 5., Bratislava 20. května a nakonec 26. 5. domovské České Budějovice.
Z prvních dvou vystoupení kapela pořídila audiozáznam, který bude zanedlouho vydán v CD podobě. Pro následující rok je navíc předběžně plánováno plnohodnotné nové album. Ochutnávka z něj představovaná písní „Odlesk Tvůj“ zaznívá i na aktuálním turné a již několik týdnů také z rádiového éteru.
Až na loni zesnulého zpěváka Petra Muka skupina vystupuje opět v původní sestavě – Petr Kučera, bratři Dušan a Jan Vozáryové. Za mikrofon se postavila Jitka Charvátová, která již v minulosti spolupracovala s Dušanem Vozárym na jiných projektech. Pro část fanoušků je nový hlas neskousnutelným oříškem, ale po zkušenosti z Flédy můžeme potvrdit, že jiné pojetí písním nijak neubližuje a Jitka svou roli zvládá velmi dobře.
Již dlouhé minuty před začátkem koncertu se začaly před klubem shromažďovat skupinky fanoušků a poznávacím znamením byla v tento večer typická černá barva. V roli předskokana nejprve zahrála skupina Cartonnage a předvedla na české poměry hodně zajímavou směs elektroniky a popu. Asi jedinou vadou na kráse jejich vystoupení byla poněkud přemrštěná hlasitost, což vedlo k tomu, že chvílemi jednotlivé nástroje splývaly v jednu hlukovou kouli.
Trochu překvapivě zůstalo publikum navenek k jejich setu poměrně chladné a lidé vesměs jen nehybně stáli a poslouchali. Uznalý potlesk na konec výsledný dojem aspoň částečně napravil. S příchodem Oceánu se zvuk ustálil na té správné úrovni a ihned ožili i fanoušci. Poctivě zaplněná Fléda si tak mohla vychutnat nové verze starých hitů, které odstartovala skladba „Dávná zem“.
Playlist byl prakticky stejný jako před nedávnem v Praze a v průběhu večera zaznělo přes dvacet skladeb. Škoda jen, že se nedostalo na některé oceánské klasiky jako „Naděje“, „Černé je nebe“ nebo „Vyznání“, ale těžko to mít kapele za zlé, protože ta své vystoupení co se týká délky a nasazení rozhodně neošidila.
Jitka Charvátová se od začátku prezentovala jistým zpěvem a je třeba uznat, že její barva hlasu k písním kapely výborně pasuje. Popravdě, kdyby nebyla možnost srovnání, sotva by se někdo k jejímu angažování stavěl negativně. Kapela udělala asi ten nejlepší možný krok, když se nesnažila za Petra Muka najít náhradu s podobným hlasem a způsobem prezentace.
Zřejmě nejemotivnějším okamžikem koncertu byla píseň „Ráchel“, kdy kapela nechala z playbacku zpívat Petra Muka a na stěnu v pozadí byly promítány archivní záběry z vystoupení původní sestavy.
Stejně jako v Praze došlo postupně na vystoupení několika pozvaných hostů. Bohouš Josef si zazpíval „Prázdnou ulici“ a „Lék světu“, Matěj Rupert „Létám“ a Roman Holý se v několika skladbách chopil kláves a dodal pár syntetických zvuků navíc.
Po více než hodině hraní se kapela poprvé rozloučila. Následovalo samozřejmě několik přídavků, které si publikum vytleskalo tradičním skandováním „10, 9, 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1, Oceán!“
Prvním z nich byla novinková „Odlesk Tvůj“ a poté následovalo ještě několik loučení a opětovných příchodů, aby nakonec celý koncert skončil duetem Jitky a Matěje Ruperta v písni „Létám“.
Sečteno podtrženo, Oceán v Brně přesvědčivě potvrdil, že je na začátku nové etapy své existence a ne vyšumělou vzpomínkou na minulost. A je docela klidně možné, že v následujících měsících a letech na české hudební scéně ještě jednou, tak jako kdysi, způsobí pořádnou bouři…
text Dan Bilík, foto MaK., brnovinky
{linkr:related;keywords:koncert;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}