brnovinky

Přepnout do PC verze

Řečkovice 2011 poprvé – záplava muziky i deště

608_Reckovice_festival_Brno_18062011_DSC_9258_MSAmfiteátr starého pivovaru v sobotu 18. června rozezněla hudba. Poprvé se zde sešli fanoušci na festivalu Řečkovice 2011. Osm interpretů si i přes dešťovou sprchu našlo své posluchače. Své o tom ví také Tomáš Klus, kterého brnovinky vyzpovídaly.


Reckovice_festival_Brno_18062011_DSC_8911_MS18. června v amfiteátru starého pivovaru v Brně-Řečkovicích proběhl první ročník folkového festivalu Řečkovice 2011. Festival pořádalo vydavatelství FT Records, záštitu na akci převzal primátor města Brna Roman Onderka a starosta městské části Řečkovice – Mokrá Hora Marek Viskot. Představilo se celkem osm skupin.

Akci malinko nepřálo počasí. Od rána se na nebi honily mraky. Ani ochlazení nepředvídalo letní sobotní den. Přesto se už od začátku akce areál postupně zaplňoval. Amfiteátr starého pivovaru nabízel příjemné prostředí k sezení přímo u pódia nebo v ochozech u zeleně s pěkným výhledem na celou akci.

Reckovice_festival_Brno_18062011_DSC_9055_MSKdo měl žízeň, rozhodně nečekal. Pořadatel počítal s vyšší návštěvností a dva stánky nabízející pivo i běžné nealko vystačily perfektně. Ten, koho kapely zaujaly, nebo si chtěl domů odnést památku, byl příjemně překvapen stánkem s prodejem CD folkových a country kapel. Vybírat mohl od těch známějších, jež na festivalu neúčinkovaly, tak po vystupující skupiny. Po koncertě si mohl zakoupené CD nechat podepsat.

Zadáci odstartovali

První kapelou byli Zadáci. Sestava vodáckých songů, které vznikaly za posledních několik let po plavbách na mnohých řekách, příjemně naladila publikum letní atmosférou. V pruhovaných tričkách Zadáci pobavili nejen dospělé, ale i početnější skupinu dětí. Jako druhý vystoupil Pavel Helan, známý například jako moderátor loňského festivalu Slunce Strážnice. Jeho místy výrazně brněnské písně nasadily vážnější tón. Ale své, stále se s přibývající hodinou rozšiřující, publikum dokázal pobavit.

Folk Teamu je přes 30

Pavel Kopřiva, který se svým nakladatelstvím stál za celou akcí, se představil s kapelou Folk Team. Česká folková skupina funguje na naší scéně už přes třicet let. Představila publiku ucelený průřez svojí tvorbou, jíž nelze přesně stylově zařadit. Všichni členové tvrdí, že hrají to, co cítí, a jak se jim to líbí. Přesně tato nálada byla z jejich vystoupení cítit.

Reckovice_festival_Brno_18062011_DSC_8966_MSS lehkým časovým zpožděním a smůlou na počasí dorazil na festival Tomáš Klus s kytaristou Jiřím Kučerovským. I přes déšť, který začal ještě při přípravě vystoupení neúnavně padat z nebe, se amfiteátr naplnil. Kdo mohl, schoval se pod velkou lípu, nebo pokorně seděl pod deštníkem. Komu déšť ani trochu nevadil, byla skupinka dětí. Na pomalé a hluboké písničky Tomáše Kluse tančila.

Tomáš Klus: neškatulkuju

Klus měl připraveny jak písničky starší a známé, tak mladší a ještě nedotažené. Tomáš oplývá velkou kreativitou, se kterou dokáže zapojit do písní úplně nové aktuální verše. Publikum bavil a udržoval v dobrém naladění vložením textů na téma déšť a tančící děti. Po skončení jeho vystoupení a po prořídnutí fronty na autogram, jsme Tomáše vyzpovídali.

Jak se ti na festivalu líbilo? Jak se ti v Brně hrálo?
Ono je strašně těžký říct něco, co by bylo řečeno upřímně a zároveň upřímně pochopeno. Ano, bylo to skvělé a publikum výtečné. Vděčím publiku, že koncert, který jsme odehráli, byl takový, jaký byl, poněvadž minimálně 50procentní zásluhu na tom mají posluchači a diváci.

Na divácích záleží každý koncert?
Reckovice_festival_Brno_18062011_DSC_9133_MSOno to na tom principu funguje. Divák, když jde na koncert, přinese kus nějaké nálady. Uměním interpreta vlastně je, jak s tou náladou umí pracovat a jak ji umí namíchat. Každý přinese nějakou ingredienci. Mým a Jirkovým úkolem je z toho uvařit dobrý koncert.

Byla tady komornější atmosféra, vládla zde spíš klubová nálada a kontakt s diváky. Kde se tobě hraje líp? Venku nebo uvnitř?
Je to nesrovnatelné, je to úplně jiné. Já tohle srovnávání neumím, chci si užívat. Takže si užívám i klub i venek.

Určitě je ale rozdíl, když před sebou máš na festivalu mnohem víc lidí.
Je rozdíl, že v klubu máš okolo sebe prostě zdi. Ale zase je to jenom o tom, co přinesou lidi. Je jedno, jestli to přinesou do uzavřený nádoby nebo to rozlijou na kuchyňskou linku na louce.

Když vezmeme, že tohle byl folkový festival, tlačí tě někdy proud trošku víc do popu, aby tvoje písničky byly víc masové?
Já to nesnáším. Nesnáším takovou tu českou vlastnost, tu touhu neustále něco škatulkovat. Hudebníci by se měli soustředit na to, aby dělali hudbu, aby si vážili jazyka, který mají. Je úplně jedno jestli je to pop, rock, country nebo jestli je to folk. Hrajeme hudbu a mějme z ní radost. Jestli jsem folkař, tak jsem prostě folkař, jestli jsem popař, tak jsem popař. Je to jedno.

Reckovice_festival_Brno_18062011_DSC_9231_MSJe zvláštní, že tahle averze je víc jakoby z folkovýho klubu ven, než zvenku do folkovýho klubu. Mám trochu strach z toho, že folk se sám zabíjí právě tím, že se konzervuje a nechce mezi sebe pouštět jiné vlivy. Přijal k sobě trochu rocku a trochu bigbítu, ale ta mladá generace, kterou já nějakým způsobem poznávám, potřebuje pořád něco přiživovat. Já jsem se pokusil, nebo se pokoušíme s Jirkou, stavět na tradicích, na kterých jsem vyrostl. Je to folk a písničkářství, ale zároveň to chci obohatit o to, co do toho přinese Jirka. Vyrostl na jiné hudbě. Jestli se nám to daří nebo nedaří, to už není na nás. Chce to omlazovat. Ne tím, aby se zapomnělo na tradice. Ale tím, aby se ty tradice oprášily, že se omladí.

Kolik vás s Jirkou čeká letos festivalů? Je jich víc oproti loňsku?
Jéje, asi šedesát. Jsou v tom i letní slavnosti. Je to víc oproti loňsku. Ale nebereme všechno. Aby si člověk uchoval trochu pokory a soudnosti, musí taky umět nabídky odmítat. V momentě, kdy chceš dělat věci s radostí, musíš na ně mít i trochu síly.

Na který festival se nejvíc těšíš?
Takový nemám. Nerad jmenuju, festivalů je moc a ty nikdy nevíš, kde se co uděje hezkýho. A jestli jako divák, tak do Strážnice. Tam je to vždycky moc příjemný. Pak mám rád Colours of Ostrava. Je to pro mě velmi inspirativní festival. Dostanu se tam ke kapelám, o kterých jsem do té doby neměl ani tušení.

Chodíš na festivaly tedy i jako divák?
Spíš tak, že tam hraju a pak zůstanu do rána.

Kterou písničku máš nejradši? Která pro tebe nejvíc znamená?
Reckovice_festival_Brno_18062011_DSC_9196_MSZbožňuju, když budu mluvit o českých, píseň Dívka Havířka od Karla Kryla. Ta je super. Pak takovej hlubokej citovej vztah mám k Hou Hou Vatanai. Tu mi vždycky zpíval táta, když jsme usínali někde ve stanu na festivalu. Pamatuju, že třeba ve tři čtyři ráno, když už jsem spal, přivalil se táta, a musel mi zazpívat tuhle píseň. To je pro mě srdcovka.

Máš nějakou oblíbenou písničku mezi svými?
Já nemám favorita, poněvadž je neposlouchám. Složí se, nahrají, a pak se hrají na koncertech. Nejsem zase takový ješita, abych je poslouchal. Bylo by to divné. A proto si je nepamatuju.

Tvoje písničky mají velmi hluboké a osobní texty. Jaká část z nich je opravdový Tomáš Klus?
Já si myslím, že 99,9 %. To není jenom jak se cítím v tu chvíli, ale taky, jaký bych chtěl být. Nebo jsem to já vystavený různým situacím, které si představím.

Co by jsi vzkázal publiku, pro které jsi dnes hrál?
Poslouchejte a pár teček.

Uzavřeli Poutníci

Po Tomášovi publikum značně prořídlo, bohužel pozdní hodina a nekončící déšť udělaly své. Představily se ještě dvě kapely. Úplný závěr festivalu připravila kapela Poutníci, hrající ve stylu bluegrass a country.

Pořádání takto obsazeného a žánrově laděného festivalu vyžaduje velkou míru profesionality a organizace, aby vše fungovalo, jak má a přineslo hlavní účel: pobavení pro diváky. Atmosféra byla velmi přátelská a komorní, publikum laskavé a nadšené. Nezbývá, než se těšit, co pořádající agentura nachystá na druhý ročník a zda udrží vysoko nastavenou laťku.

text Vanda Bukovská, foto Martin Seidl, brnovinky

{linkr:related;keywords:festival;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}

Joomla SEF URLs by Artio

(c) MaK., 2008-2099, všechna práva vyhrazena, kopírování obsahu jen se svolením redakce

Nahoru PC verze