The Hydes a Sunflower Caravan rozproudili fanoušky na Melodce v Brně, Dr. Finger a The Swan bride doplnili
- Podrobnosti
- Kategorie: festivaly a koncerty
- Zobrazeno: 2950
The Hydes a Sunflower Caravan rozproudili fanoušky na Melodce v Brně, Dr. Finger a The Swan bride doplnili
Téměř pětihodinový hudební zážitek čekal šestého dubna na návštěvníky brněnského klubu Melodka. Pódium postupně patřilo celkem čtyřem kapelám - Sunflower Caravan, The Hydes, Dr. Finger a The Swan bride.
dlouhé čekání pro začátek
Od půl osmé oficiálního začátku koncertní šňůry teprve probíhaly zdlouhavé zvukové zkoušky. Pro ucho nepříjemné byly hlavně ohlušující vytrvalé údery do bicích.
vypalovačka Dr. Finger
Po 20. hodině se publiku představila první kapela - mladá rock'n'rollová čtveřice Dr. Finger. Celkem melodickou hudbu "narušoval" zpěvák svým neurvalým řevem do mikrofonu. Fanoušci to však ocenili pískotem a potleskem. Partička vzpomněla výročí úmrtí Kurta Cobaina v podobě dvouminutového revivalu songu Breed.
miláčci mladých Brňaček - The Hydes
Po pár skladbách se Dr. Finger vystřídal s energickou a nadějnou brněnskou kapelou The Hydes. Pětice mladíků na úvod vypálila pilotní song Anonymní let z posledního alba Silueta. Následovaly rychlé i pomalé skladby, ve kterých se zajímavě prolínal zvuk houslí. V pauzách na přeladění Kali zahrál publiku několik lidovek na housle a sklidil velký ohlas. Přídavky písní – Děti revoluce a Na vlně euforie proběhly za účasti hosta Davida Vonšíka – tvůrce EP Silueta.
brnovinky krátce vyzpovídaly The Hydes
Jak se vám dnes hrálo na Melodce?
Dobře se nám hrálo.
A co fanynky? Jste s nimi spokojeni, je jich dost?
Ano, je jich dost a dneska to bylo úplně nejlepší. Neustále přibývají.
Který klub z Brna máte nejraději?
Melodku.
Plánujete nějakou účast na festivalech?
Na Praděda FEST 27. srpna v Hustopečích u Brna. Potom máme vystoupení v Trutnově a ještě na nějakých dalších festivalech, ale teď nevím přesně kdy a kde.
Chystáte vydat nové album?
Na podzim chceme vydat asi singl. Příští rok na jaře pak desku.
Máte nějaký hudební vzor?
Asi nás hodně ovlivnila Vypsaná fixa, Mňága a Žďorp a z britské scény například kapela Oasis.
Jak jste se dostali k Sunflower Caravan?
Omylem. Kamarád, co dělá manažera na Melodce, nás vybral, abychom s nimi zahráli. Se Sunflower Caravan se z dřívějška neznáme a poznali jsme se až na Melodce.
Jak často zkoušíte?
Teď skoro každý den nebo každý druhý den. Školu do toho stíháme ale v pohodě.
Jaký je váš plán do budoucna?
Carnegie Hall (smích). Pořád hrát dál a dál tak, aby to bavilo nás i lidi a nebylo to moc profláklý.
Jaké máte další zajímavé aktivity?
Například nedávno jsem začal ráno skládat puzzle, pak jsem zas byl ve zkušebně, ve zkušebně, ve zkušebně.
Dřív jsme všichni co hrajeme v kapele aktivně plavali různé plavecké styly. Většina z nás ale nechala plavání a začali se plně věnovat kapele.
Slovenská kapela ze Žiliny The Swan bride předvedla hned od začátku velmi živou rock´n´rolovou show. Jejich indie-rockový zvuk s vlivy rockabilly, punku, kytarovek a také starých melodií a kabaretu fanoušci ocenili velkým nadšením. Zakrátko byl zpěvák kapely nesen lesem rukou přítomného davu.
Slunečnicová karavana s historickým nástrojem - Sunflower Caravan
Očekávanou hvězdou večera se stala česká kapela Sunflower Caravan. Tříčlenná partička proslulá svým velmi živým až strhujícím vystoupením nezklamala ani na Melodce. Frontman kapely Andy stíhal přebíhat mezi hammondkami a piánem a hrál na ně ve stoje, vsedě i vleže. Instrumentální hudba doplněná místy zpěvem značně útlého Andyho byla balzámem na duši a fanoušci jejich vystoupení vždy náležitě ohodnotili bujarým potleskem a vřískotem.
Ani Sunflower Caravan po svém vystoupení neunikl zvědavým brnovinkám
Jak se vám hrálo v Brně?
Výborně. Na Melodce hrajeme podruhý. Ten koncert byl trochu odlišnej co se týče publika, ale obojí bylo skvělý publikum. Včera tu byl nějakej punkovej koncert, tak to bylo dnes takový punkovější. Občas se to vepředu pralo, tak jsme nevěděli co s tím - jestli dav uklidňovat. Zvuk byl skvělý. Hrálo se nám dobře.
Hrajete raději pod oblohou nebo v klubu?
Máme rádi obě disciplíny. Je to vždy něco jinýho a vždycky, jak je festivalová sezóna pod oblohou, tak se těšíme do klubů a když je klubová sezóna dlouhá, tak se těšíme, že si zahrajeme venku. Teď postupně se už začínáme těšit ven.
Z kterého roku jsou vaše hammondky? Nebojíte se, že se rozsypou v zápalu hry?
Už jsme se přestali bát po deseti letech jejich používání. Zatím se rozsypalo úplně všechno, co jsme si koupili před třema rokama nebo jedním rokem, ale hammondky 50 let starý se zatím nerozsypaly. Měly jednu opravu, takže jsme se i přestali bát. Dřív jsme je ještě trošku víc demolovali, ale teď už se k nim chováme decentněji. Jsou to pořád ty samé od začátku koncertování.
Z instrumentálek jste přešli do vokálů. Co vás k tomu vedlo?
Je to přirozený vývoj jako cokoliv, co jsme kdy dělali. Kdyby nás někdo sledoval úplně od začátku před deseti lety, tak každý rok jsme byli trošku někde jinde. Kapela se pořád snaží někam vyvíjet. Andy už harmonicky nebo melodicky nemohl dávat do hudby víc, tak potřeboval přidat jednu melodickou linku, která se nabízela, protože on to skládá. Věci jsou skládaný se zpěvem zhruba poslední rok a půl. Myslím, že jsme překonali držet se striktně toho, nemít tam zpěv, když ty skladby jsou pro něj dělaný. Hlavně jsme nikdy neprosazovali, že jsme pouze instrumentální kapela. Tvrdili jsme, že zpěv tam určitě přijde v nějakou dobu a nevíme v jaké formě. Zda s člověkem navíc, nebo že my začneme zpívat. Postupem času jsme se přiklonili k tomu, že žádného člověka navíc už nechceme. Začal zpívat Andy a jde mu to.
Andy, kde berete inspiraci ke skládání skladeb?
Stále přemýšlím, kde beru inspiraci. Jsou to věci, které přijdou samy a není to tak, že bych se prošel po louce a pak podle těch kytek, vůně a zvuků přírody složil tu skladbu. Většinou je to tak, že jsem se po tý louce prošel a za tejden se to nějak nahromadí a už i když o tom nevím, že jsem se prošel po tý louce, tak najednou se to zkulminuje v hlavě a něco vyleze. Člověk má většinou takový pocit, že má chuť něco složit, že přijde nějaká inspirace. Běží k piánu nebo si něco nazpívá na mobil, když jde po ulici, ale není to většinou bezprostředně po nějaký události. Inspirace se kulminuje možná i z hudby co posloucháme a z toho co zažíváme, ale vždycky postupem času.
Přemýšleli jste někdy ještě o dalším hudebním nástroji?
Na albu vždycky přemýšlíme o dohrávkách, který se hodí k tý daný skladbě. Nikdy jsme nechtěli kytaru, aby s náma hrála. Do kapely nechcem´ další hudební nástroje, ale na albu je určitě úžasný, že můžeš použít všechny nástroje – hlavně třeba smyčcový orchestr nebo když se k nějaký skladbě, která se složí, hodí strašně moc kytara, tak tam dáme kytaru. Na pódiu v triu budeme mít nanejvýš nějaký samply třeba.
Máte nějaké hudební vzory?
Dřív jsme měli vzory. Začali jsem hrát hodně mladý, takže šlo o to, že se nám líbil nějaký umělec a my jsme se snažili být jako ten umělec. Určitě to ale není správný přístup, kopírovat nějakýho umělce. Dnes je to tak, že se mi líbí nějací skladatelé z pop music i vážný hudby a to je pro mě určitě inspirace, ale ne vzor, že bych si říkal, musím být jako on.
Kdy se můžeme těšit na nové album?
My jsme vlastně odtajnili takovej tajm, kdy by mělo vyjít album, což je říjen. Možná už v září by mohl být první singl, videoklip a první nějaký nástřel.
Už jste se někdy koupali ve Vltavě?
Pokud jo, tak si to nepamatujeme. Byl jsem na šlapadle na Vltavě a i bruslit, ale přímo ve Vltavě jsme se asi nekoupali. Možná po mnoha a mnoha pivech jsme se nechtěně koupali.
Na koncertech vydáte spoustu energie. Jak se dobíjíte?
Dobíjejí nás lidi. Když je správný publikum, tak se cítíme mnohem míň vyčerpaně. Snažíme se vydat vždycky tolik energie. Když to lidi nevracej, tak jsme docela vyždímaní, ale pokud to vrátí lidi, tak se člověk cítí jakoby napůl vyčerpanej fyzicky, ale strašně psychicky dobitej. Takže to se úplně vynásobí. Je to takovej úžasnej stav, kterej asi pozná jenom herec, kterej hraje před lidma nebo muzikant.
Byl to pěkný nášup, byli jste na Melodce také?
text Síma, foto Marián K., brnovinky
/rozhovory jsou v původním identickém znění/
The Hydes a Sunflower Caravan rozproudili fanoušky na Melodce v Brně, Dr. Finger a The Swan bride doplnili
Kategorie: festivaly a koncerty Zobrazeno: 2950
The Hydes a Sunflower Caravan rozproudili fanoušky na Melodce v Brně, Dr. Finger a The Swan bride doplnili
Téměř pětihodinový hudební zážitek čekal šestého dubna na návštěvníky brněnského klubu Melodka. Pódium postupně patřilo celkem čtyřem kapelám - Sunflower Caravan, The Hydes, Dr. Finger a The Swan bride.
dlouhé čekání pro začátek
Od půl osmé oficiálního začátku koncertní šňůry teprve probíhaly zdlouhavé zvukové zkoušky. Pro ucho nepříjemné byly hlavně ohlušující vytrvalé údery do bicích.
vypalovačka Dr. Finger
Po 20. hodině se publiku představila první kapela - mladá rock'n'rollová čtveřice Dr. Finger. Celkem melodickou hudbu "narušoval" zpěvák svým neurvalým řevem do mikrofonu. Fanoušci to však ocenili pískotem a potleskem. Partička vzpomněla výročí úmrtí Kurta Cobaina v podobě dvouminutového revivalu songu Breed.
miláčci mladých Brňaček - The Hydes
Po pár skladbách se Dr. Finger vystřídal s energickou a nadějnou brněnskou kapelou The Hydes. Pětice mladíků na úvod vypálila pilotní song Anonymní let z posledního alba Silueta. Následovaly rychlé i pomalé skladby, ve kterých se zajímavě prolínal zvuk houslí. V pauzách na přeladění Kali zahrál publiku několik lidovek na housle a sklidil velký ohlas. Přídavky písní – Děti revoluce a Na vlně euforie proběhly za účasti hosta Davida Vonšíka – tvůrce EP Silueta.
brnovinky krátce vyzpovídaly The Hydes
Jak se vám dnes hrálo na Melodce?
Dobře se nám hrálo.
A co fanynky? Jste s nimi spokojeni, je jich dost?
Ano, je jich dost a dneska to bylo úplně nejlepší. Neustále přibývají.
Který klub z Brna máte nejraději?
Melodku.
Plánujete nějakou účast na festivalech?
Na Praděda FEST 27. srpna v Hustopečích u Brna. Potom máme vystoupení v Trutnově a ještě na nějakých dalších festivalech, ale teď nevím přesně kdy a kde.
Chystáte vydat nové album?
Na podzim chceme vydat asi singl. Příští rok na jaře pak desku.
Máte nějaký hudební vzor?
Asi nás hodně ovlivnila Vypsaná fixa, Mňága a Žďorp a z britské scény například kapela Oasis.
Jak jste se dostali k Sunflower Caravan?
Omylem. Kamarád, co dělá manažera na Melodce, nás vybral, abychom s nimi zahráli. Se Sunflower Caravan se z dřívějška neznáme a poznali jsme se až na Melodce.
Jak často zkoušíte?
Teď skoro každý den nebo každý druhý den. Školu do toho stíháme ale v pohodě.
Jaký je váš plán do budoucna?
Carnegie Hall (smích). Pořád hrát dál a dál tak, aby to bavilo nás i lidi a nebylo to moc profláklý.
Jaké máte další zajímavé aktivity?
Například nedávno jsem začal ráno skládat puzzle, pak jsem zas byl ve zkušebně, ve zkušebně, ve zkušebně.
Dřív jsme všichni co hrajeme v kapele aktivně plavali různé plavecké styly. Většina z nás ale nechala plavání a začali se plně věnovat kapele.
Slovenská kapela ze Žiliny The Swan bride předvedla hned od začátku velmi živou rock´n´rolovou show. Jejich indie-rockový zvuk s vlivy rockabilly, punku, kytarovek a také starých melodií a kabaretu fanoušci ocenili velkým nadšením. Zakrátko byl zpěvák kapely nesen lesem rukou přítomného davu.
Slunečnicová karavana s historickým nástrojem - Sunflower Caravan
Očekávanou hvězdou večera se stala česká kapela Sunflower Caravan. Tříčlenná partička proslulá svým velmi živým až strhujícím vystoupením nezklamala ani na Melodce. Frontman kapely Andy stíhal přebíhat mezi hammondkami a piánem a hrál na ně ve stoje, vsedě i vleže. Instrumentální hudba doplněná místy zpěvem značně útlého Andyho byla balzámem na duši a fanoušci jejich vystoupení vždy náležitě ohodnotili bujarým potleskem a vřískotem.
Ani Sunflower Caravan po svém vystoupení neunikl zvědavým brnovinkám
Jak se vám hrálo v Brně?
Výborně. Na Melodce hrajeme podruhý. Ten koncert byl trochu odlišnej co se týče publika, ale obojí bylo skvělý publikum. Včera tu byl nějakej punkovej koncert, tak to bylo dnes takový punkovější. Občas se to vepředu pralo, tak jsme nevěděli co s tím - jestli dav uklidňovat. Zvuk byl skvělý. Hrálo se nám dobře.
Hrajete raději pod oblohou nebo v klubu?
Máme rádi obě disciplíny. Je to vždy něco jinýho a vždycky, jak je festivalová sezóna pod oblohou, tak se těšíme do klubů a když je klubová sezóna dlouhá, tak se těšíme, že si zahrajeme venku. Teď postupně se už začínáme těšit ven.
Z kterého roku jsou vaše hammondky? Nebojíte se, že se rozsypou v zápalu hry?
Už jsme se přestali bát po deseti letech jejich používání. Zatím se rozsypalo úplně všechno, co jsme si koupili před třema rokama nebo jedním rokem, ale hammondky 50 let starý se zatím nerozsypaly. Měly jednu opravu, takže jsme se i přestali bát. Dřív jsme je ještě trošku víc demolovali, ale teď už se k nim chováme decentněji. Jsou to pořád ty samé od začátku koncertování.
Z instrumentálek jste přešli do vokálů. Co vás k tomu vedlo?
Je to přirozený vývoj jako cokoliv, co jsme kdy dělali. Kdyby nás někdo sledoval úplně od začátku před deseti lety, tak každý rok jsme byli trošku někde jinde. Kapela se pořád snaží někam vyvíjet. Andy už harmonicky nebo melodicky nemohl dávat do hudby víc, tak potřeboval přidat jednu melodickou linku, která se nabízela, protože on to skládá. Věci jsou skládaný se zpěvem zhruba poslední rok a půl. Myslím, že jsme překonali držet se striktně toho, nemít tam zpěv, když ty skladby jsou pro něj dělaný. Hlavně jsme nikdy neprosazovali, že jsme pouze instrumentální kapela. Tvrdili jsme, že zpěv tam určitě přijde v nějakou dobu a nevíme v jaké formě. Zda s člověkem navíc, nebo že my začneme zpívat. Postupem času jsme se přiklonili k tomu, že žádného člověka navíc už nechceme. Začal zpívat Andy a jde mu to.
Andy, kde berete inspiraci ke skládání skladeb?
Stále přemýšlím, kde beru inspiraci. Jsou to věci, které přijdou samy a není to tak, že bych se prošel po louce a pak podle těch kytek, vůně a zvuků přírody složil tu skladbu. Většinou je to tak, že jsem se po tý louce prošel a za tejden se to nějak nahromadí a už i když o tom nevím, že jsem se prošel po tý louce, tak najednou se to zkulminuje v hlavě a něco vyleze. Člověk má většinou takový pocit, že má chuť něco složit, že přijde nějaká inspirace. Běží k piánu nebo si něco nazpívá na mobil, když jde po ulici, ale není to většinou bezprostředně po nějaký události. Inspirace se kulminuje možná i z hudby co posloucháme a z toho co zažíváme, ale vždycky postupem času.
Přemýšleli jste někdy ještě o dalším hudebním nástroji?
Na albu vždycky přemýšlíme o dohrávkách, který se hodí k tý daný skladbě. Nikdy jsme nechtěli kytaru, aby s náma hrála. Do kapely nechcem´ další hudební nástroje, ale na albu je určitě úžasný, že můžeš použít všechny nástroje – hlavně třeba smyčcový orchestr nebo když se k nějaký skladbě, která se složí, hodí strašně moc kytara, tak tam dáme kytaru. Na pódiu v triu budeme mít nanejvýš nějaký samply třeba.
Máte nějaké hudební vzory?
Dřív jsme měli vzory. Začali jsem hrát hodně mladý, takže šlo o to, že se nám líbil nějaký umělec a my jsme se snažili být jako ten umělec. Určitě to ale není správný přístup, kopírovat nějakýho umělce. Dnes je to tak, že se mi líbí nějací skladatelé z pop music i vážný hudby a to je pro mě určitě inspirace, ale ne vzor, že bych si říkal, musím být jako on.
Kdy se můžeme těšit na nové album?
My jsme vlastně odtajnili takovej tajm, kdy by mělo vyjít album, což je říjen. Možná už v září by mohl být první singl, videoklip a první nějaký nástřel.
Už jste se někdy koupali ve Vltavě?
Pokud jo, tak si to nepamatujeme. Byl jsem na šlapadle na Vltavě a i bruslit, ale přímo ve Vltavě jsme se asi nekoupali. Možná po mnoha a mnoha pivech jsme se nechtěně koupali.
Na koncertech vydáte spoustu energie. Jak se dobíjíte?
Dobíjejí nás lidi. Když je správný publikum, tak se cítíme mnohem míň vyčerpaně. Snažíme se vydat vždycky tolik energie. Když to lidi nevracej, tak jsme docela vyždímaní, ale pokud to vrátí lidi, tak se člověk cítí jakoby napůl vyčerpanej fyzicky, ale strašně psychicky dobitej. Takže to se úplně vynásobí. Je to takovej úžasnej stav, kterej asi pozná jenom herec, kterej hraje před lidma nebo muzikant.
Byl to pěkný nášup, byli jste na Melodce také?
text Síma, foto Marián K., brnovinky
/rozhovory jsou v původním identickém znění/