Na několika místech zoo upozorňuje na zákaz krmení zvířat.
V brněnské zoologické zahradě přicházejí mláďata na svět jak na běžícím páse. Hned začátkem června se Zoo Brno rozrostla o další přírůstky. Narodila se mláďata kosmana zakrského, bobra kanadského, jelena sibiřského, mary stepní a kočky pouštní. Z ostravské zoo přicestoval do Zoo Brno samec jaguarundi. V brněnské Zoo se také můžete zbavit nepotřebného mobilního telefonu. Pomůžete tak projektu na pomoc gorilám nížinným.
Začátkem června se narodila dvě mláďata kosmana zakrslého. Kosman zakrslý je nejmenší žijící druh opice na světě. Dospělec váží v průměru 120 gramů a novorozené mládě pouhých 15 gramů. Kosmani společně s tamaríny a lvíčky patří do skupiny takzvaných drápkatých opiček. Na všech prstech mají drápky - kromě palce dolních končetin. Ten jediný nese plochý nehet. Drápky jim umožňují bezpečné přichycení na kůře kmenů a větvích stromů. V Zoo Brno žije celkem 10 jedinců tohoto druhu opic.
Od začátku června v zoo žije pět nových bobřat.
V prvních červnových dnech se v brzkých ranních hodinách jedné ze dvou samic bobra kanadského v Zoo Brno narodilo pět mláďat. Z těchto důvodů bude až do odvolání uzavřen Bobří hrad. To znamená vnitřní ubikace bobrů, která je za normálních podmínek přístupná návštěvníkům. Bobří rodinku, kterou v Zoo Brno tvoří samec, dvě samice a narozená pětice mláďat, mohou návštěvníci sledovat on-line na webových stránkách www.zoobrno.cz. Bobři jsou převážně vodní zvířata. Jejich srst nepropouští vodu, je jemná, hustá a lesklá. Mají uzavíratelné nozdry a zvukovody a také neprůhlednou blanitou mžurku, která pod vodou kryje oči. Kolem roku 1930 byla populace bobrů kanadských téměř vyhubena pro kožešinu a bobrovinu. Díky pečlivé ochraně a reintrodukci se jejich stavy opět zvýšily. V srpnu 2003 byla otevřena první část expozice Beringia pro bobry kanadské. Zaujímá plochu okolo 750 metrů čtverečných. Nádrž s umělými skalami pro bobry je dlouhá 32 metrů a v nejširším místě má pět a půl metru.
Jízda vláčkem po zoologické je pro děti zpestřením.
Ve stejný den, jako bobr kanadský, se v Zoo Brno narodilo mládě jelena sibiřského. Tento druh jelena obývá lesy jižní Sibiře, od pohoří Altaj podél hranic s Mongolskem až po řeku Amur. Parohy nosí na hlavě pouze samci. Každé jaro je shazují a koncem léta jim narostou nové. V brněnské zoologické žije stádo jelenů sibiřských o velikosti čtyř jedinců.
První červnový den se narodilo mládě mary stepní. Mary obývají suché a travnaté pampy a otevřené polopouště střední a jižní Argentiny. Tito hlodavci patřící do čeledi morčatovitých, se rádi vyhřívají na slunci. Příliš vlhké podnebí nesnáší. Mary jsou velmi dobře přizpůsobeny životu v suchých oblastech. Velice dobře hospodaří s vláhou obsaženou v rostlinách, kterými se živí. Vydrží poměrně dlouho bez pití. K úkrytu si vyhrabávají nehluboké nory nebo využívají obydlí jiných větších savců, například pásovců. V Zoo Brno je v současné době sedm jedinců mar stepních.
Mláďata kočky pouštní obývají Tropické království.
Ve stejný den jako marám se chovnému páru koček pouštních, který již vloni úspěšně odchoval tři krásná mláďata, narodila další generace potomků. Mláďata se nachází s matkou v expozici koček v chodbě spojující budovu Tropického království a původní budovu vivárií. Tyto prostory jsou nyní dočasně nepřístupné a to z důvodu snížení stresové zátěže při odchovu mláďat koček.
Vedení Zoo prosí návštěvníky, aby nehlučili, neklepali na sklo a při fotografování nepoužívali blesk. Kočka pouštní má krátké končetiny a krátké uši, umístěné po stranách široké hlavy, chodidla hustě osrstěná. Její hlavní potravou jsou drobní hlodavci-pískomilové, tarbíci a myši. Své úlovky jsou kočky schopny zahrabat do písku a vrátit se k nim později. Jsou nezávislé na zdroji pitné vody, stačí jim tekutiny, které získají z potravy.
Sedmého června přicestoval do Zoo Brno z ostravské zoo samec jaguarundi. Byl vyměněn za jednu ze dvou samic, která byla v chovu zahrady. Vytvoří se tím chovný pár těchto tropických koček Jejich expozici návštěvníci naleznou v pavilonu Tropické království.
Odevzdaný mobil pomůže gorilám.
Letos třetího dubna byl v Zoo Praha zahájen nový projekt. Pražská zoologická se iniciací tohoto projektu snaží pomoci gorilám nížinným. Jeho start ocenila i OSN, podle níž akce napomáhá tomu, aby se do přírody dostalo méně nebezpečných látek. Recyklací tantalu obsaženého v mobilních telefonech se totiž sníží požadavky na těžbu koltanu. Tím, že se k projektu připojilo dalších 13 zoologických zahrad, se projekt z hlediska svého rozsahu stal světovým unikátem.
V Kongu se kácejí pralesy ve velkém kvůli těžbě.
Od prvního června je tak možné odevzdat nepotřebný mobilní telefon celkem ve 14 zoologických zahradách v České republice. Odevzdáním nepotřebného mobilního telefonu pomohou občané africkým zvířatům. Prostředky získané z recyklace vysloužilých telefonů poslouží na nákup potřebného vybavení pro strážce biosférické rezervace Dja v Kamerunu. Satelitní telefony, stany nebo boty usnadní strážcům pohyb a pobyt v terénu. Tím zajistí i účinnější ochranu goril a dalších zvířat před pytláky. V Zoo Brno jsou kontejnery na telefony umístěny ve Správní budově, v prostorách Restaurace u Tygra a v teráriu Tropického království.
Do projektu sběru mobilů je zapojeno 14 zahrad.
Miniaturizace technologií v posledních dvou desetiletích zapříčinila stále větší využívání tantalu. Ten je obsažený v rudě koltanu. Tantal se využívá například k výrobě kondenzátorů pro mobilní telefony, MP3 a MP4 přehrávače, notebooky a další elektroniku. Až 80 procent světových zásob koltanu se nachází ve východní části Konžské demokratické republiky. Ta je domovem i několika druhů goril. Náhlý vzestup prodeje elektronických výrobků po celém světě vedl v posledních letech k zvýšení cen koltanu. Tím se zvýšilo riziko ilegální těžby této nerostné suroviny. V Kongu se tak ve velkém objemu kácejí pralesy. To s sebou nese nejen trvalý úbytek životního prostoru goril, ale i rychlejší šíření nakažlivých chorob včetně eboly. S příchodem většího počtu lidí do odlehlých regionů se rozšířil i nelegální lov divokých zvířat, jehož obětí jsou často právě gorily.
Koltan je průmyslový název kolumbitu - tantalitu, matně černé rudy, ze které se získávají prvky niob a tantal. Při rafinaci se z koltanu získává teplotně odolný prášek tantal s vysokou permitivitou. Ten je důležitou součástí při výrobě kondenzátorů, které regulují napětí a uchování energie v elektronických přístrojích.
Máte doma starý mobil, kterým můžete pomoci gorilám nížinným?
text Síma, foto Marián K., brnovinky, zdroj Zoo Brno
Kategorie: zprávy Brno Zobrazeno: 5542
Na několika místech zoo upozorňuje na zákaz krmení zvířat.
V brněnské zoologické zahradě přicházejí mláďata na svět jak na běžícím páse. Hned začátkem června se Zoo Brno rozrostla o další přírůstky. Narodila se mláďata kosmana zakrského, bobra kanadského, jelena sibiřského, mary stepní a kočky pouštní. Z ostravské zoo přicestoval do Zoo Brno samec jaguarundi. V brněnské Zoo se také můžete zbavit nepotřebného mobilního telefonu. Pomůžete tak projektu na pomoc gorilám nížinným.
Začátkem června se narodila dvě mláďata kosmana zakrslého. Kosman zakrslý je nejmenší žijící druh opice na světě. Dospělec váží v průměru 120 gramů a novorozené mládě pouhých 15 gramů. Kosmani společně s tamaríny a lvíčky patří do skupiny takzvaných drápkatých opiček. Na všech prstech mají drápky - kromě palce dolních končetin. Ten jediný nese plochý nehet. Drápky jim umožňují bezpečné přichycení na kůře kmenů a větvích stromů. V Zoo Brno žije celkem 10 jedinců tohoto druhu opic.
Od začátku června v zoo žije pět nových bobřat.
V prvních červnových dnech se v brzkých ranních hodinách jedné ze dvou samic bobra kanadského v Zoo Brno narodilo pět mláďat. Z těchto důvodů bude až do odvolání uzavřen Bobří hrad. To znamená vnitřní ubikace bobrů, která je za normálních podmínek přístupná návštěvníkům. Bobří rodinku, kterou v Zoo Brno tvoří samec, dvě samice a narozená pětice mláďat, mohou návštěvníci sledovat on-line na webových stránkách www.zoobrno.cz. Bobři jsou převážně vodní zvířata. Jejich srst nepropouští vodu, je jemná, hustá a lesklá. Mají uzavíratelné nozdry a zvukovody a také neprůhlednou blanitou mžurku, která pod vodou kryje oči. Kolem roku 1930 byla populace bobrů kanadských téměř vyhubena pro kožešinu a bobrovinu. Díky pečlivé ochraně a reintrodukci se jejich stavy opět zvýšily. V srpnu 2003 byla otevřena první část expozice Beringia pro bobry kanadské. Zaujímá plochu okolo 750 metrů čtverečných. Nádrž s umělými skalami pro bobry je dlouhá 32 metrů a v nejširším místě má pět a půl metru.
Jízda vláčkem po zoologické je pro děti zpestřením.
Ve stejný den, jako bobr kanadský, se v Zoo Brno narodilo mládě jelena sibiřského. Tento druh jelena obývá lesy jižní Sibiře, od pohoří Altaj podél hranic s Mongolskem až po řeku Amur. Parohy nosí na hlavě pouze samci. Každé jaro je shazují a koncem léta jim narostou nové. V brněnské zoologické žije stádo jelenů sibiřských o velikosti čtyř jedinců.
První červnový den se narodilo mládě mary stepní. Mary obývají suché a travnaté pampy a otevřené polopouště střední a jižní Argentiny. Tito hlodavci patřící do čeledi morčatovitých, se rádi vyhřívají na slunci. Příliš vlhké podnebí nesnáší. Mary jsou velmi dobře přizpůsobeny životu v suchých oblastech. Velice dobře hospodaří s vláhou obsaženou v rostlinách, kterými se živí. Vydrží poměrně dlouho bez pití. K úkrytu si vyhrabávají nehluboké nory nebo využívají obydlí jiných větších savců, například pásovců. V Zoo Brno je v současné době sedm jedinců mar stepních.
Mláďata kočky pouštní obývají Tropické království.
Ve stejný den jako marám se chovnému páru koček pouštních, který již vloni úspěšně odchoval tři krásná mláďata, narodila další generace potomků. Mláďata se nachází s matkou v expozici koček v chodbě spojující budovu Tropického království a původní budovu vivárií. Tyto prostory jsou nyní dočasně nepřístupné a to z důvodu snížení stresové zátěže při odchovu mláďat koček.
Vedení Zoo prosí návštěvníky, aby nehlučili, neklepali na sklo a při fotografování nepoužívali blesk. Kočka pouštní má krátké končetiny a krátké uši, umístěné po stranách široké hlavy, chodidla hustě osrstěná. Její hlavní potravou jsou drobní hlodavci-pískomilové, tarbíci a myši. Své úlovky jsou kočky schopny zahrabat do písku a vrátit se k nim později. Jsou nezávislé na zdroji pitné vody, stačí jim tekutiny, které získají z potravy.
Sedmého června přicestoval do Zoo Brno z ostravské zoo samec jaguarundi. Byl vyměněn za jednu ze dvou samic, která byla v chovu zahrady. Vytvoří se tím chovný pár těchto tropických koček Jejich expozici návštěvníci naleznou v pavilonu Tropické království.
Odevzdaný mobil pomůže gorilám.
Letos třetího dubna byl v Zoo Praha zahájen nový projekt. Pražská zoologická se iniciací tohoto projektu snaží pomoci gorilám nížinným. Jeho start ocenila i OSN, podle níž akce napomáhá tomu, aby se do přírody dostalo méně nebezpečných látek. Recyklací tantalu obsaženého v mobilních telefonech se totiž sníží požadavky na těžbu koltanu. Tím, že se k projektu připojilo dalších 13 zoologických zahrad, se projekt z hlediska svého rozsahu stal světovým unikátem.
V Kongu se kácejí pralesy ve velkém kvůli těžbě.
Od prvního června je tak možné odevzdat nepotřebný mobilní telefon celkem ve 14 zoologických zahradách v České republice. Odevzdáním nepotřebného mobilního telefonu pomohou občané africkým zvířatům. Prostředky získané z recyklace vysloužilých telefonů poslouží na nákup potřebného vybavení pro strážce biosférické rezervace Dja v Kamerunu. Satelitní telefony, stany nebo boty usnadní strážcům pohyb a pobyt v terénu. Tím zajistí i účinnější ochranu goril a dalších zvířat před pytláky. V Zoo Brno jsou kontejnery na telefony umístěny ve Správní budově, v prostorách Restaurace u Tygra a v teráriu Tropického království.
Do projektu sběru mobilů je zapojeno 14 zahrad.
Miniaturizace technologií v posledních dvou desetiletích zapříčinila stále větší využívání tantalu. Ten je obsažený v rudě koltanu. Tantal se využívá například k výrobě kondenzátorů pro mobilní telefony, MP3 a MP4 přehrávače, notebooky a další elektroniku. Až 80 procent světových zásob koltanu se nachází ve východní části Konžské demokratické republiky. Ta je domovem i několika druhů goril. Náhlý vzestup prodeje elektronických výrobků po celém světě vedl v posledních letech k zvýšení cen koltanu. Tím se zvýšilo riziko ilegální těžby této nerostné suroviny. V Kongu se tak ve velkém objemu kácejí pralesy. To s sebou nese nejen trvalý úbytek životního prostoru goril, ale i rychlejší šíření nakažlivých chorob včetně eboly. S příchodem většího počtu lidí do odlehlých regionů se rozšířil i nelegální lov divokých zvířat, jehož obětí jsou často právě gorily.
Koltan je průmyslový název kolumbitu - tantalitu, matně černé rudy, ze které se získávají prvky niob a tantal. Při rafinaci se z koltanu získává teplotně odolný prášek tantal s vysokou permitivitou. Ten je důležitou součástí při výrobě kondenzátorů, které regulují napětí a uchování energie v elektronických přístrojích.
Máte doma starý mobil, kterým můžete pomoci gorilám nížinným?
text Síma, foto Marián K., brnovinky, zdroj Zoo Brno