Edisonovy žárovky opět svítí. Na Malinovského náměstí v Brně
- Podrobnosti
- Kategorie: zprávy Brno
- Zobrazeno: 6695
Malinovského náměstí v Brně zdobí dílo umělce Tomáše Medka.
V prostoru před obchodním domem Centrum na Malinovského náměstí v Brně stojí od doby rekonstrukce náměstí nové dílo. V roce 2008 umělec Tomáš Medek dokončil spleť nadměrných žárovek Pocta T. A. Edisonovi. Celá kovová konstrukce je od jejího slavnostního odhalení v sobotu 11. září také nasvětlena.
„Jsem velmi rád, že místo před obchodním domem Centrum tak typické pro setkávání a schůzky zkrásnělo a stane se dalším reprezentativním prostorem moravské metropole. Současně se také stane vzpomínkou na člověka, který rozsvítil a proslavil Brno,“ řekl primátor města Brna Roman Onderka.
V roce 2007 vyhlásilo statutární město Brno v rámci projektu Sochy pro Brno výtvarnou soutěž na realizaci sochařského díla věnovaného připomenutí slavného amerického vynálezce Thomase Alvy Edisona a prvních evropských žárovek rozsvícených v brněnském městském divadle. Navrhovaný prostor pro umístění díla byl určen před obchodním domem Centrum v blízkosti Mahenova divadla a plastika nazvaná Žárovky se rozsvítila v sobotu 11. září.
Kovová Pocta T. A. Edisonovi.
Vítězem této soutěže se stal brněnský sochař Tomáš Medek - odborný asistent Ateliéru sochařství I. Michala Gabriela na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně.
Mladý umělec k tomu řekl: „Edison a žárovka se stali neoddělitelnými pojmy. Z jeho několika tisíců patentů je tento nejznámější, proto vznikla myšlenka použít žárovku jako hlavní motiv. Objekt je tvořen čtyřmi prolínajícími se žárovkami, dvě jsou v původním protáhlém tvaru se závitem, tak jak s ní Edison pracoval, a další dvě jsou podobné těm, kterými bylo vybaveno divadlo v Brně v 19. století. Spojení, kontakt, dotek, vedení, síť, tvar žárovky představují hlavní prvky. Žárovky objektu jsou tvořeny ze sítě vzájemně propojených drátů z nerezové oceli, vytvářející polygonální strukturu 3D sítě, která svým provedením jednak odlehčuje samotný objekt, evokuje spletitost elektrické sítě i průhlednost žárovek. Žárovky jsou zapasované do sebe a v některých detailech přes sebe i přechází, což vytváří zajímavý výtvarný detail a vzájemnou propojeností jeden celek. Nasvícení objektu je řešeno vnitřním světlem. Vnitřní nasvícení vytváří ve večerních hodinách efekt svítící žárovky. Během slunečných dnů bude objekt rozzářen odrazem slunečních paprsků od nerezového povrchu.“
Spleť žárovek vytváří hru světla a stínu.
Tomáš Medek má za sebou řadu úspěchů jak na domácí výtvarné scéně tak v zahraničí. Pražská Národní galerie vystavuje ve Veletržním paláci jeho „lžičkovou krychli 2000.“ Ve Francii se v roce 2008 účastnil evropské soutěže ART IS STEEL vyhlášené francouzskou společností Arcelor Mittal Distribution. Z 640 návrhů bylo vybráno 20 z každé evropské země. V užším výběru vybraných tří návrhů zvítězil Tomáš Medek projektem UNOBOROS, což je had požírající svůj ocas - ve světových mytologiích symbol nekonečna.
O kvalitě sochaře svědčí konkurence francouzských výtvarníků a očekávání francouzské výtvarné veřejnosti, že vítězství zůstane doma. Ocelová plastika UNOBOROS je umístěna před sídlem společností Arcelor Mittal Distribution v Remeši a zdobí kolem se rozrůstající nově budovanou čtvrt.
Žárovky doplňuje infromační deska.
V současné době se autor zabývá novými 3D technologiemi jako je například metoda FDM Rapid Prototyping, 3D digitalizace a měření, jinými slovy jde o techniku prostorového 3D tisku a 3D skenu, která mu umožňuje vytváření těch nejsložitějších strukturálních objektů, jež jsou bez ní prakticky téměř nerealizovatelné. Pro laika jde o vytváření prostorového tvaru na počítači a pak realizaci jeho částí aparátem na způsob tiskárny, která pracuje trojrozměrně a vytváří části plastik. Své zkušenosti a poznatky v rámci těchto nových 3D technologií uplatňuje v novém 3D studiu na Fakultě výtvarného umění VUT Brno při Ateliéru sochařství I. Michala Gabriela.
V současné době pracuje na drobných bronzových plastikách a dále na sérii pylových zrn tvořených z mramoru a umělého kamene – corianu, který oproti klasickému kameni či mramoru umožňuje realizaci strukturálně složitějších objektů pomocí klasických sochařských technik. Jeho corianové Pylové zrnko číslo 5 bylo letos vystaveno na nejrenomovanějším evropském veletrhu designu - Design week v Miláně.
text Dr. Vít Pospíšil, foto Marián K., brnovinky
{linkr:related;keywords:um%C3%84%C2%9Blec;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
Edisonovy žárovky opět svítí. Na Malinovského náměstí v Brně
Kategorie: zprávy Brno Zobrazeno: 6695
Malinovského náměstí v Brně zdobí dílo umělce Tomáše Medka.
V prostoru před obchodním domem Centrum na Malinovského náměstí v Brně stojí od doby rekonstrukce náměstí nové dílo. V roce 2008 umělec Tomáš Medek dokončil spleť nadměrných žárovek Pocta T. A. Edisonovi. Celá kovová konstrukce je od jejího slavnostního odhalení v sobotu 11. září také nasvětlena.
„Jsem velmi rád, že místo před obchodním domem Centrum tak typické pro setkávání a schůzky zkrásnělo a stane se dalším reprezentativním prostorem moravské metropole. Současně se také stane vzpomínkou na člověka, který rozsvítil a proslavil Brno,“ řekl primátor města Brna Roman Onderka.
V roce 2007 vyhlásilo statutární město Brno v rámci projektu Sochy pro Brno výtvarnou soutěž na realizaci sochařského díla věnovaného připomenutí slavného amerického vynálezce Thomase Alvy Edisona a prvních evropských žárovek rozsvícených v brněnském městském divadle. Navrhovaný prostor pro umístění díla byl určen před obchodním domem Centrum v blízkosti Mahenova divadla a plastika nazvaná Žárovky se rozsvítila v sobotu 11. září.
Kovová Pocta T. A. Edisonovi.
Vítězem této soutěže se stal brněnský sochař Tomáš Medek - odborný asistent Ateliéru sochařství I. Michala Gabriela na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně.
Mladý umělec k tomu řekl: „Edison a žárovka se stali neoddělitelnými pojmy. Z jeho několika tisíců patentů je tento nejznámější, proto vznikla myšlenka použít žárovku jako hlavní motiv. Objekt je tvořen čtyřmi prolínajícími se žárovkami, dvě jsou v původním protáhlém tvaru se závitem, tak jak s ní Edison pracoval, a další dvě jsou podobné těm, kterými bylo vybaveno divadlo v Brně v 19. století. Spojení, kontakt, dotek, vedení, síť, tvar žárovky představují hlavní prvky. Žárovky objektu jsou tvořeny ze sítě vzájemně propojených drátů z nerezové oceli, vytvářející polygonální strukturu 3D sítě, která svým provedením jednak odlehčuje samotný objekt, evokuje spletitost elektrické sítě i průhlednost žárovek. Žárovky jsou zapasované do sebe a v některých detailech přes sebe i přechází, což vytváří zajímavý výtvarný detail a vzájemnou propojeností jeden celek. Nasvícení objektu je řešeno vnitřním světlem. Vnitřní nasvícení vytváří ve večerních hodinách efekt svítící žárovky. Během slunečných dnů bude objekt rozzářen odrazem slunečních paprsků od nerezového povrchu.“
Spleť žárovek vytváří hru světla a stínu.
Tomáš Medek má za sebou řadu úspěchů jak na domácí výtvarné scéně tak v zahraničí. Pražská Národní galerie vystavuje ve Veletržním paláci jeho „lžičkovou krychli 2000.“ Ve Francii se v roce 2008 účastnil evropské soutěže ART IS STEEL vyhlášené francouzskou společností Arcelor Mittal Distribution. Z 640 návrhů bylo vybráno 20 z každé evropské země. V užším výběru vybraných tří návrhů zvítězil Tomáš Medek projektem UNOBOROS, což je had požírající svůj ocas - ve světových mytologiích symbol nekonečna.
O kvalitě sochaře svědčí konkurence francouzských výtvarníků a očekávání francouzské výtvarné veřejnosti, že vítězství zůstane doma. Ocelová plastika UNOBOROS je umístěna před sídlem společností Arcelor Mittal Distribution v Remeši a zdobí kolem se rozrůstající nově budovanou čtvrt.
Žárovky doplňuje infromační deska.
V současné době se autor zabývá novými 3D technologiemi jako je například metoda FDM Rapid Prototyping, 3D digitalizace a měření, jinými slovy jde o techniku prostorového 3D tisku a 3D skenu, která mu umožňuje vytváření těch nejsložitějších strukturálních objektů, jež jsou bez ní prakticky téměř nerealizovatelné. Pro laika jde o vytváření prostorového tvaru na počítači a pak realizaci jeho částí aparátem na způsob tiskárny, která pracuje trojrozměrně a vytváří části plastik. Své zkušenosti a poznatky v rámci těchto nových 3D technologií uplatňuje v novém 3D studiu na Fakultě výtvarného umění VUT Brno při Ateliéru sochařství I. Michala Gabriela.
V současné době pracuje na drobných bronzových plastikách a dále na sérii pylových zrn tvořených z mramoru a umělého kamene – corianu, který oproti klasickému kameni či mramoru umožňuje realizaci strukturálně složitějších objektů pomocí klasických sochařských technik. Jeho corianové Pylové zrnko číslo 5 bylo letos vystaveno na nejrenomovanějším evropském veletrhu designu - Design week v Miláně.
text Dr. Vít Pospíšil, foto Marián K., brnovinky
{linkr:related;keywords:um%C3%84%C2%9Blec;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}