Jenže, nemohl jsem vyrazit nevyzbrojen. Jal jsem se tedy den předcházející najít v Brně nějakou solidní vrbu, která by mě obdarovala svým proutím. Nikdy jsem si unifikovanou pomlázku nekoupil od prodejce, preferuju vlastní výrobu.
V neděli, jsem tedy skočil do Krpole a dál někam na Kociánku, abych oběhl místní rybníčky, doufajíc, že tam nějakou vrbu potkám. Mýlka to byla. Není jednoduché v Brně vrbu najíti. Přesunul jsem se tedy k Antrophosu a podél Svratky pokračoval směr Riviera. Sice už byla tma, ale co bych pro vrbu neudělal. Nakonec jsem jednu objevil, alespoň jsem doufal, že to byla vrba. V té tmě se to těžko poznává. Po sklizni jsem se chtěl přesunout do štatlu, ale ouha, všude daleko a tma jak v pytli. Nerad chodím zpět stejnou cestou, tak jsem pokračoval dál podél řeky. Cestička se zužoval a zužovala a voda se přibližovala a přibližovala.. dál už to opravdu nešlo, leda jednou nohou ve vodě. Vzdal jsem to a vrátil se zpět k lávce na Rivieru. Prkna vypadala, jak kdyby měla každou chvíli odplout po Svratce pryč. Riviera zavřená, plot vysoký.... ale já starý teréňák jsem ho přeskočil, po
tají se proplížil opuštěnou Rivierou a přes další plot (jauu) se vylodil pod BVV. Pak už přesun zpět a pomlázka byla po pečlivém upletení na světě. Hledání vrby mně z
abralo asi 2,5 hodinky, kdo by to řek´.
Malinko jsem odbočil, jedeme dál. Nepředpokládal jsem, že bych měl v Brně potkat nějaké koledníky, proto jsem se vydal trochu za hranice města. Tedy trochu dál, až na Hanou.
Na Hané jsem očekával davy koledníků klidně aj v krojích, vřískající děvčice, vrkající řehtačky, plné košíčky malovaných vajíček... ale realita byla poněkud jiná :-) Místo toho jsem potkával mládence s igelitkami Interspar, Billa, atd., bavíce se o tom, že už mají skoro "kilo" (náhrada vajíček), trošku se kýmacejících, se stejnými modely pomlázek.. Prostě moderní doba. Podobně
to vypadalo po cestě stopem v Čelčicích a proběhl jsem i Bedihošť. Stejný trend všude. Přes Prostějov jsem tedy skočil opět do Brna.
Kategorie: zprávy Brno Zobrazeno: 5707
Jenže, nemohl jsem vyrazit nevyzbrojen. Jal jsem se tedy den předcházející najít v Brně nějakou solidní vrbu, která by mě obdarovala svým proutím. Nikdy jsem si unifikovanou pomlázku nekoupil od prodejce, preferuju vlastní výrobu.
V neděli, jsem tedy skočil do Krpole a dál někam na Kociánku, abych oběhl místní rybníčky, doufajíc, že tam nějakou vrbu potkám. Mýlka to byla. Není jednoduché v Brně vrbu najíti. Přesunul jsem se tedy k Antrophosu a podél Svratky pokračoval směr Riviera. Sice už byla tma, ale co bych pro vrbu neudělal. Nakonec jsem jednu objevil, alespoň jsem doufal, že to byla vrba. V té tmě se to těžko poznává. Po sklizni jsem se chtěl přesunout do štatlu, ale ouha, všude daleko a tma jak v pytli. Nerad chodím zpět stejnou cestou, tak jsem pokračoval dál podél řeky. Cestička se zužoval a zužovala a voda se přibližovala a přibližovala.. dál už to opravdu nešlo, leda jednou nohou ve vodě. Vzdal jsem to a vrátil se zpět k lávce na Rivieru. Prkna vypadala, jak kdyby měla každou chvíli odplout po Svratce pryč. Riviera zavřená, plot vysoký.... ale já starý teréňák jsem ho přeskočil, po
tají se proplížil opuštěnou Rivierou a přes další plot (jauu) se vylodil pod BVV. Pak už přesun zpět a pomlázka byla po pečlivém upletení na světě. Hledání vrby mně z
abralo asi 2,5 hodinky, kdo by to řek´.
Malinko jsem odbočil, jedeme dál. Nepředpokládal jsem, že bych měl v Brně potkat nějaké koledníky, proto jsem se vydal trochu za hranice města. Tedy trochu dál, až na Hanou.
Na Hané jsem očekával davy koledníků klidně aj v krojích, vřískající děvčice, vrkající řehtačky, plné košíčky malovaných vajíček... ale realita byla poněkud jiná :-) Místo toho jsem potkával mládence s igelitkami Interspar, Billa, atd., bavíce se o tom, že už mají skoro "kilo" (náhrada vajíček), trošku se kýmacejících, se stejnými modely pomlázek.. Prostě moderní doba. Podobně
to vypadalo po cestě stopem v Čelčicích a proběhl jsem i Bedihošť. Stejný trend všude. Přes Prostějov jsem tedy skočil opět do Brna.