brnovinky

Přepnout do PC verze

Navždy odešel Karel Janský. S ním i hlas J. R. Ewinga z Dallasu

320_Karel_JanskyVe věku 66 let v úterý 12. dubna 2011 zemřel herec a daber Karel Janský. Smutnou zprávu oznámilo Městské divadlo Brno jen den po úmrtí dalšího hereckého kolegy Ladislava Lakomého. Karel Janský byl po celou svou kariéru věrný jedné divadelní scéně, a to Divadlu bratří Mrštíků - dnešnímu Městskému divadlu Brno. Kromě známých rolí svůj hlas propůjčil i J. R. Ewingovi ze slavného amerického seriálu Dallas.


Úterý 12. dubna bylo posledním dnem života Karla Janského. Městské divadlo Brno přišlo o dalšího kolegu, herce a dabera.

„Karel Janský byl po celou svou kariéru věrný jedné divadelní scéně, a to Divadlu bratří Mrštíků - dnešnímu Městskému divadlu Brno. Už od svého mládí se stal hercem hlavních rolí. Jeho nebývalý šarm, uhrančivá elegance, herecké i pěvecké mistrovství ho předurčovaly k tomu, aby na něm divadlo stavělo svůj repertoár, aby se svou osobností stal jedním ze zásadních pilířů jeho tvorby. Vždy obětavý, příkladně pečlivý, nebývale skromný, a přitom ve všech svých rolích fascinující!“, uvádí Stanislav Moša, ředitel Městského divadla Brno.

Karel Janský - herec i daber

Karel Janský se narodil 28. dubna 1944. Divadelní studia absolvoval na JAMU v letech 1962-1966 u profesora A. Vozáka a O. Dadáka. Studium završil absolventským představením Žebrácké opery, kde ztvárnil titulní postavu Mackieho Messera, kterého si pak mohl zopakovat i v roce 1979 na scéně Divadla bratří Mrštíků. Právě tento typ postav byl Janského hereckému naturelu, jak sám přiznával, velice blízký.

240_HelloDolly_Antalova_JanskyDo angažmá v DbM, pozdějším Městském divadle Brno, byl přijat ihned po ukončení školy v roce 1966. Této scéně zůstal věrný po celý svůj profesionální život, strávil zde neuvěřitelných 45 sezon a odehrál přes sto rolí.

Ve svých dvaadvaceti letech zde jako čerstvý absolvent JAMU hrál svou první roli – prince z Histopánie v Kvapilově pohádce Princezna Pampeliška, dále na sebe upozornil např. v Schillerově dramatu Marie Stuartovna (1966), v O´Neillově hře Smutek sluší Elektře (1967) a zejména v inscenaci Milana Páska Jed z Elsinoru (1967), kde zaujal kritiku svým osobitým pojetím prince Hamleta.

V průběhu dalších desetiletí byl obsazován do mnoha rolí, střídal žánry i charaktery postav a vždy zaznamenával velký úspěch jak u kritiky, tak u diváků...  Svůj výrazný herecký talent – zejména pěveckou jistotu, okouzlující zjev i laskavý a přirozený humor uplatňoval zejména v inscenacích Richarda Mihuly, který se specializoval na muzikály.

Na začátku 80. let Janského herectví vyspělo do vnitřně propracované charakterní polohy. Vnitřní i vnější noblesa a ukázněná zdrženlivost se promítly například do postavy Jakuba Jana Ryby v Noci pastýřů (1985). Později exceloval v inscenaci Don Juan (1991), kde byla titulní postava Pavlem Doležalem vyložena poněkud drsně a protieroticky, Janský však tento úkol dokázal suverénně zvládnout.

Velké uznání mu přinesla role Jiřího ve hře Kdo se bojí Virginie Woolfové (1992)  v nastudování Petra Veselého. Kritiky byl jeho výkon označován jako herecký koncert a úžasný divácký zážitek. Ve více než rovnocenném partnerství s tryskajícím temperamentem Zdeny Herfortové vytvořil přesně cílený herecký výklad.

Jeho nejslavnější rolí se stal bezesporu Willy Loman v Millerově Smrti obchodního cestujícího (1996). Oceňován byl jeho precizní výkon - úctyhodně zvládnutý od celkového obrysu až po sebemenší výrazový detail postavy. Mezi jeho výrazné herecké party patří jistě i Lavoisier v inscenaci Hra o lásce, smrti a věčnosti…(1998), Jindřich Hradský v My Fair Lady (ze Zelňáku) v roce 1999, Denis Diderot v Schmittově Libertinovi (2002), Arbenin v Lermontově Maškarádě (2004), Peter Sorin v Čechovově Rackovi (2004), Fred v inscenaci Ginger a Fred (2005), pan de Renal v muzikálu Červený a černý (2007), ředitel divadla v inscenaci V jámě lvové (2006), Whitchell v komedii Novomanželské apartmá (2006).

Inscenaci Hello, Dolly! (2010) ozdobil svým výkonem v drobné, ale s noblesou Karlu Janskému vlastní, roli majordoma Rudolfa. Herecké mistrovství Karla Janského se uplatnilo také ve filmu, zahrál si například v  Četnických humoreskách, a zejména v dabingu, jednou z jeho nejslavnějších rolí je bezesporu J. R. Ewing ze slavného amerického seriálu Dallas.

MaK., brnovinky, zdroj a foto MD Brno

{linkr:related;keywords:divadlo;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}

Navždy odešel Karel Janský. S ním i hlas J. R. Ewinga z Dallasu

320_Karel_JanskyVe věku 66 let v úterý 12. dubna 2011 zemřel herec a daber Karel Janský. Smutnou zprávu oznámilo Městské divadlo Brno jen den po úmrtí dalšího hereckého kolegy Ladislava Lakomého. Karel Janský byl po celou svou kariéru věrný jedné divadelní scéně, a to Divadlu bratří Mrštíků - dnešnímu Městskému divadlu Brno. Kromě známých rolí svůj hlas propůjčil i J. R. Ewingovi ze slavného amerického seriálu Dallas.


Úterý 12. dubna bylo posledním dnem života Karla Janského. Městské divadlo Brno přišlo o dalšího kolegu, herce a dabera.

„Karel Janský byl po celou svou kariéru věrný jedné divadelní scéně, a to Divadlu bratří Mrštíků - dnešnímu Městskému divadlu Brno. Už od svého mládí se stal hercem hlavních rolí. Jeho nebývalý šarm, uhrančivá elegance, herecké i pěvecké mistrovství ho předurčovaly k tomu, aby na něm divadlo stavělo svůj repertoár, aby se svou osobností stal jedním ze zásadních pilířů jeho tvorby. Vždy obětavý, příkladně pečlivý, nebývale skromný, a přitom ve všech svých rolích fascinující!“, uvádí Stanislav Moša, ředitel Městského divadla Brno.

Karel Janský - herec i daber

Karel Janský se narodil 28. dubna 1944. Divadelní studia absolvoval na JAMU v letech 1962-1966 u profesora A. Vozáka a O. Dadáka. Studium završil absolventským představením Žebrácké opery, kde ztvárnil titulní postavu Mackieho Messera, kterého si pak mohl zopakovat i v roce 1979 na scéně Divadla bratří Mrštíků. Právě tento typ postav byl Janského hereckému naturelu, jak sám přiznával, velice blízký.

240_HelloDolly_Antalova_JanskyDo angažmá v DbM, pozdějším Městském divadle Brno, byl přijat ihned po ukončení školy v roce 1966. Této scéně zůstal věrný po celý svůj profesionální život, strávil zde neuvěřitelných 45 sezon a odehrál přes sto rolí.

Ve svých dvaadvaceti letech zde jako čerstvý absolvent JAMU hrál svou první roli – prince z Histopánie v Kvapilově pohádce Princezna Pampeliška, dále na sebe upozornil např. v Schillerově dramatu Marie Stuartovna (1966), v O´Neillově hře Smutek sluší Elektře (1967) a zejména v inscenaci Milana Páska Jed z Elsinoru (1967), kde zaujal kritiku svým osobitým pojetím prince Hamleta.

V průběhu dalších desetiletí byl obsazován do mnoha rolí, střídal žánry i charaktery postav a vždy zaznamenával velký úspěch jak u kritiky, tak u diváků...  Svůj výrazný herecký talent – zejména pěveckou jistotu, okouzlující zjev i laskavý a přirozený humor uplatňoval zejména v inscenacích Richarda Mihuly, který se specializoval na muzikály.

Na začátku 80. let Janského herectví vyspělo do vnitřně propracované charakterní polohy. Vnitřní i vnější noblesa a ukázněná zdrženlivost se promítly například do postavy Jakuba Jana Ryby v Noci pastýřů (1985). Později exceloval v inscenaci Don Juan (1991), kde byla titulní postava Pavlem Doležalem vyložena poněkud drsně a protieroticky, Janský však tento úkol dokázal suverénně zvládnout.

Velké uznání mu přinesla role Jiřího ve hře Kdo se bojí Virginie Woolfové (1992)  v nastudování Petra Veselého. Kritiky byl jeho výkon označován jako herecký koncert a úžasný divácký zážitek. Ve více než rovnocenném partnerství s tryskajícím temperamentem Zdeny Herfortové vytvořil přesně cílený herecký výklad.

Jeho nejslavnější rolí se stal bezesporu Willy Loman v Millerově Smrti obchodního cestujícího (1996). Oceňován byl jeho precizní výkon - úctyhodně zvládnutý od celkového obrysu až po sebemenší výrazový detail postavy. Mezi jeho výrazné herecké party patří jistě i Lavoisier v inscenaci Hra o lásce, smrti a věčnosti…(1998), Jindřich Hradský v My Fair Lady (ze Zelňáku) v roce 1999, Denis Diderot v Schmittově Libertinovi (2002), Arbenin v Lermontově Maškarádě (2004), Peter Sorin v Čechovově Rackovi (2004), Fred v inscenaci Ginger a Fred (2005), pan de Renal v muzikálu Červený a černý (2007), ředitel divadla v inscenaci V jámě lvové (2006), Whitchell v komedii Novomanželské apartmá (2006).

Inscenaci Hello, Dolly! (2010) ozdobil svým výkonem v drobné, ale s noblesou Karlu Janskému vlastní, roli majordoma Rudolfa. Herecké mistrovství Karla Janského se uplatnilo také ve filmu, zahrál si například v  Četnických humoreskách, a zejména v dabingu, jednou z jeho nejslavnějších rolí je bezesporu J. R. Ewing ze slavného amerického seriálu Dallas.

MaK., brnovinky, zdroj a foto MD Brno

{linkr:related;keywords:divadlo;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}

Joomla SEF URLs by Artio

(c) MaK., 2008-2099, všechna práva vyhrazena, kopírování obsahu jen se svolením redakce

Nahoru PC verze