Občané Dolních Heršpic a Přízřenic v neděli hlasují. Primátor Onderka dává své slovo na zlepšení
- Podrobnosti
- Kategorie: zprávy Brno
- Zobrazeno: 4129
Dolní Heršpice a Přízřenice 12. 9. hlasují o (ne)odtržení. /ilustrace/
Téměř polovinu relevantních osob z magistrátu přivezl 7. září primátor města Brna Roman Onderka do tělocvičny základní školy Tuháčkova v Brně - Komárově. Důvodem byla beseda s občany městských částí Brna - Dolních Heršpic a Přízřenic. Ti v neděli 12. září od 9 do 20 hodin v referendu hlasují o svém odrtržení nebo neodtržení od města Brna.
Primátor přivezl na besedu řešení, které zpečetil svým primátorským slibem. V něm stojí například postupná regenerace a dostavba dotčených území s maximální výškou jeden až tři nadzemní podlaží, realizace staveb dopravní a technické infrastruktury, vybudování zastávky Českých drah a mateřské školy o kapacitě 250 míst s postupným navyšováním. Zároveň primátor zmínil, že město Brno již v některých případech podniklo patřičné kroky k úspěšné realizaci.
Zástupci města Brna představují několik návrhů.
Na pokládání dotazů měli přítomní občané zhruba dvouhodinový prostor. První z nich směřoval na primátora od Davida Duby z Přízřenic, který se tázal na řešení kapacity mateřské školky. Primátor přislíbil, že se v první fázi realizace návrhu územní studie bude jednat o rozšíření míst v mateřských školách Přízřenic a Dolních Heršpic.
Ať se Brno chová jako otec rodiny, žádá sdružení Pěkný jih
Občané diskutují na besedě 7. září.
Paní Veselou z Dolních Heršpic zajímala otázka, proč se to řeší až teď, když problémy jsou známé hodně dlouho a nikdo je neřešil. Onderka reagoval, že územní plán dotčených částí byl zpracován a schválen za působení bývalého náměstka Radomíra Jonáše v roce 2006. Poslední studie řešení územního plánu, která má mnohé kroky předchůdce napravovat, byla zadána před rokem a půl. Otázky padaly i od zástupců občanského sdružení Pěkný jih, jehož předseda Jan Hrbáček uvedl: “Pokud obě obce budou součástí velkého Brna, ať se Brno chová, jako skutečný otec rodiny a ne aby to vypadalo jako v posledních letech, kdy jsou tím posledním v naší rodině. Proč až nyní je tady tolik slibů? Rádi bychom jim věřili, ale jsou nevymahatelné.“
Nedělejte z nás záplavové území, stěžuje si Brňanka
Primátor Brna Roman Onderka dává své slovo.
Značná část diskuse se ubírala k tématu záplavových území, ve kterých se nesmí stavět nic jiného kromě sportoviště. „Nikdy v životě jsme nebyli zaplaveni, nedělejte z nás záplavové území.“ reagovala 61letá zástupkyně občanského sdružení Brno – jih. Do diskuse se zapojila dáma z Dolních Heršpic, která se zeptala, jaktože se v záplavové oblasti staví nová ulice. Problematiky se chopil náměstek primátora Martin Ander, který vysvětlil, že město Brno usiluje o možnostech stavět na dotčených pozemcích a v tomto směru připravilo změnu územního plánu, který čeká na souhlas Jihomoravského kraje. Následovala řada bouřlivých reakcí s různými pohledy na téma povodňové problematiky, které primátor zakončil slovy: „Slibuji všem přítomným v této místnosti, že se osobně na Jihomoravském kraji pana hejtmana na problematiku záplavových území zeptám.“
Památkář Keprt vzkazuje: Přízřenice mají cenný zámeček, nezapomeňte na něj
Město občanům distribuuje informační materiály.
Beseda sklouzla i k památkám, když bývalý profesní památkář Keprt vznesl prosbu, aby občané nezapomněli na cenný zámeček v Přízřenicích. Pro více informací poskytl přítomným i vlastní letáky. Občané si po celou dobu besedování mezi sebou říkali své názory. Na některé se nedostalo, aby své mínění mohli říct do připravených mikrofonů.
Exnáměstka Jonáše občané odmítají
Ke slovu se přihlásil i bývalý náměstek Radomír Jonáš, který sám sebe označil za hříšníka, o kterém se mluví a píše. Nabídl zodpovězení jakéhokoliv dotazu od občanů, ale sklidil jen vícehlasé reakce typu: „Běžte do háje.“ Rozbouřené občany uklidnil až moderátor přechodem na další dotaz.
Se svobodou jsme se v Brně - jih nesetkali, podotýká Stehlíková
Některé výroky odměňují občané potleskem.
Paní Stehlíková z občanského sdružení Brno - jih zmínila, že peníze se pokládají na první místo, ale zapomíná se na to, že cenější než ony je svoboda. „My jsme se se svobodou na Brně - jih nesetkali. Máme tady dvacet roků despotického režimu, kde je občanům diktováno to, co si zamanuli někteří lidé stojící v čele radnice. Jak vám zastupitelům můžeme věřit, že budete jednat seriózně, když jste nás dva roky ignorovali, přinášeli stresy a otravovali nám život?“, vykřikovala Stehlíková a sklidila potlesk.
Primátor Onderka: Brňáka dělá srdce, potom občanka
David Duba z Přízřenic položil dotazy z jiného soudku, směřující k odboru financování: „Není lepší věnovat ostatním obcím v České republice patnáct milionů korun, které jsme nikdy neviděli a vyměnit je za devět milionů korun, které můžeme investovat v naší budoucí obci Dolní Heršpice a Přízřenice?“ Otázku, jestli z něj dělá Brňáka zápis v občanském průkazu zase poukazoval na primátora, který zareagoval slovy: „Ano, taky. Napřed srdce, potom občanka.“
Obyvatelé Brna - jih na starostu Haluzu: Co ta loď?
Památkář Keprt rozdává letáky.
Obyvatele také tíží na srdci vysloužilá loď brněnské přehrady, která své místo našla v Komárově u řeky. Podle nich to byly vyhozené peníze, které se mohly použít například na nové chodníky. Sdělení přesné sumy se starosta Brno - jih Josef Haluza vyhýbal a jmenoval raději zásluhy, které zmíněná městská část podnikla v městské části. „Každý hospodář se stará o své vlastní majetky,“ zaznělo z jeho úst. Publikum reagovalo posměchem, tleskalo a nelichotivě na něj pokřikovalo. Beseda gradovala a na adresu vedení města Brna putovaly mnohdy nemístné vzkazy. Neřízenou diskusi musel tentokrát zarazit namísto moderátora sám primátor.
Případné odtržení bude dlouhé, komplikované, drahé a budete na všechno sami, vzkazovalo vedení města Brna občanům Přízřenic a Dolních Heršpic. Závěr setkání završil primátor slovy: „Vedení města Brna stojí o to, aby Přízřenice a Dolní Heršpice zůstaly v rámci jeho města a aby se neodtrhly. Je věcí každého z vás, jakým způsobem se rozhodnete všichni v referendu, které budeme respektovat.“
Polovina plus jeden rozhodne
Beseda končí. Občané rozhodnou v neděli 12. září.
Rozhodnutí v místním referendu, v němž se rozhoduje o oddělení části obce, bude přijato, jestliže pro ně bude hlasovat nadpoloviční většina oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob, v té části obce, která se má oddělit.
Výsledky hlasování v místním referendu vyhlásí místní komise zveřejněním na úřední desce příslušného úřadu městské části a Magistrátu města Brna neprodleně po vyhotovení zápisu.
Občané Dolních Heršpic a Přízřenic hlasují v neděli 12. září.
text Síma, foto Marián K., brnovinky
{linkr:related;keywords:ob%C3%84%C2%8Dan%C3%83%C2%A9;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
Občané Dolních Heršpic a Přízřenic v neděli hlasují. Primátor Onderka dává své slovo na zlepšení
Kategorie: zprávy Brno Zobrazeno: 4129
Dolní Heršpice a Přízřenice 12. 9. hlasují o (ne)odtržení. /ilustrace/
Téměř polovinu relevantních osob z magistrátu přivezl 7. září primátor města Brna Roman Onderka do tělocvičny základní školy Tuháčkova v Brně - Komárově. Důvodem byla beseda s občany městských částí Brna - Dolních Heršpic a Přízřenic. Ti v neděli 12. září od 9 do 20 hodin v referendu hlasují o svém odrtržení nebo neodtržení od města Brna.
Primátor přivezl na besedu řešení, které zpečetil svým primátorským slibem. V něm stojí například postupná regenerace a dostavba dotčených území s maximální výškou jeden až tři nadzemní podlaží, realizace staveb dopravní a technické infrastruktury, vybudování zastávky Českých drah a mateřské školy o kapacitě 250 míst s postupným navyšováním. Zároveň primátor zmínil, že město Brno již v některých případech podniklo patřičné kroky k úspěšné realizaci.
Zástupci města Brna představují několik návrhů.
Na pokládání dotazů měli přítomní občané zhruba dvouhodinový prostor. První z nich směřoval na primátora od Davida Duby z Přízřenic, který se tázal na řešení kapacity mateřské školky. Primátor přislíbil, že se v první fázi realizace návrhu územní studie bude jednat o rozšíření míst v mateřských školách Přízřenic a Dolních Heršpic.
Ať se Brno chová jako otec rodiny, žádá sdružení Pěkný jih
Občané diskutují na besedě 7. září.
Paní Veselou z Dolních Heršpic zajímala otázka, proč se to řeší až teď, když problémy jsou známé hodně dlouho a nikdo je neřešil. Onderka reagoval, že územní plán dotčených částí byl zpracován a schválen za působení bývalého náměstka Radomíra Jonáše v roce 2006. Poslední studie řešení územního plánu, která má mnohé kroky předchůdce napravovat, byla zadána před rokem a půl. Otázky padaly i od zástupců občanského sdružení Pěkný jih, jehož předseda Jan Hrbáček uvedl: “Pokud obě obce budou součástí velkého Brna, ať se Brno chová, jako skutečný otec rodiny a ne aby to vypadalo jako v posledních letech, kdy jsou tím posledním v naší rodině. Proč až nyní je tady tolik slibů? Rádi bychom jim věřili, ale jsou nevymahatelné.“
Nedělejte z nás záplavové území, stěžuje si Brňanka
Primátor Brna Roman Onderka dává své slovo.
Značná část diskuse se ubírala k tématu záplavových území, ve kterých se nesmí stavět nic jiného kromě sportoviště. „Nikdy v životě jsme nebyli zaplaveni, nedělejte z nás záplavové území.“ reagovala 61letá zástupkyně občanského sdružení Brno – jih. Do diskuse se zapojila dáma z Dolních Heršpic, která se zeptala, jaktože se v záplavové oblasti staví nová ulice. Problematiky se chopil náměstek primátora Martin Ander, který vysvětlil, že město Brno usiluje o možnostech stavět na dotčených pozemcích a v tomto směru připravilo změnu územního plánu, který čeká na souhlas Jihomoravského kraje. Následovala řada bouřlivých reakcí s různými pohledy na téma povodňové problematiky, které primátor zakončil slovy: „Slibuji všem přítomným v této místnosti, že se osobně na Jihomoravském kraji pana hejtmana na problematiku záplavových území zeptám.“
Památkář Keprt vzkazuje: Přízřenice mají cenný zámeček, nezapomeňte na něj
Město občanům distribuuje informační materiály.
Beseda sklouzla i k památkám, když bývalý profesní památkář Keprt vznesl prosbu, aby občané nezapomněli na cenný zámeček v Přízřenicích. Pro více informací poskytl přítomným i vlastní letáky. Občané si po celou dobu besedování mezi sebou říkali své názory. Na některé se nedostalo, aby své mínění mohli říct do připravených mikrofonů.
Exnáměstka Jonáše občané odmítají
Ke slovu se přihlásil i bývalý náměstek Radomír Jonáš, který sám sebe označil za hříšníka, o kterém se mluví a píše. Nabídl zodpovězení jakéhokoliv dotazu od občanů, ale sklidil jen vícehlasé reakce typu: „Běžte do háje.“ Rozbouřené občany uklidnil až moderátor přechodem na další dotaz.
Se svobodou jsme se v Brně - jih nesetkali, podotýká Stehlíková
Některé výroky odměňují občané potleskem.
Paní Stehlíková z občanského sdružení Brno - jih zmínila, že peníze se pokládají na první místo, ale zapomíná se na to, že cenější než ony je svoboda. „My jsme se se svobodou na Brně - jih nesetkali. Máme tady dvacet roků despotického režimu, kde je občanům diktováno to, co si zamanuli někteří lidé stojící v čele radnice. Jak vám zastupitelům můžeme věřit, že budete jednat seriózně, když jste nás dva roky ignorovali, přinášeli stresy a otravovali nám život?“, vykřikovala Stehlíková a sklidila potlesk.
Primátor Onderka: Brňáka dělá srdce, potom občanka
David Duba z Přízřenic položil dotazy z jiného soudku, směřující k odboru financování: „Není lepší věnovat ostatním obcím v České republice patnáct milionů korun, které jsme nikdy neviděli a vyměnit je za devět milionů korun, které můžeme investovat v naší budoucí obci Dolní Heršpice a Přízřenice?“ Otázku, jestli z něj dělá Brňáka zápis v občanském průkazu zase poukazoval na primátora, který zareagoval slovy: „Ano, taky. Napřed srdce, potom občanka.“
Obyvatelé Brna - jih na starostu Haluzu: Co ta loď?
Památkář Keprt rozdává letáky.
Obyvatele také tíží na srdci vysloužilá loď brněnské přehrady, která své místo našla v Komárově u řeky. Podle nich to byly vyhozené peníze, které se mohly použít například na nové chodníky. Sdělení přesné sumy se starosta Brno - jih Josef Haluza vyhýbal a jmenoval raději zásluhy, které zmíněná městská část podnikla v městské části. „Každý hospodář se stará o své vlastní majetky,“ zaznělo z jeho úst. Publikum reagovalo posměchem, tleskalo a nelichotivě na něj pokřikovalo. Beseda gradovala a na adresu vedení města Brna putovaly mnohdy nemístné vzkazy. Neřízenou diskusi musel tentokrát zarazit namísto moderátora sám primátor.
Případné odtržení bude dlouhé, komplikované, drahé a budete na všechno sami, vzkazovalo vedení města Brna občanům Přízřenic a Dolních Heršpic. Závěr setkání završil primátor slovy: „Vedení města Brna stojí o to, aby Přízřenice a Dolní Heršpice zůstaly v rámci jeho města a aby se neodtrhly. Je věcí každého z vás, jakým způsobem se rozhodnete všichni v referendu, které budeme respektovat.“
Polovina plus jeden rozhodne
Beseda končí. Občané rozhodnou v neděli 12. září.
Rozhodnutí v místním referendu, v němž se rozhoduje o oddělení části obce, bude přijato, jestliže pro ně bude hlasovat nadpoloviční většina oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob, v té části obce, která se má oddělit.
Výsledky hlasování v místním referendu vyhlásí místní komise zveřejněním na úřední desce příslušného úřadu městské části a Magistrátu města Brna neprodleně po vyhotovení zápisu.
Občané Dolních Heršpic a Přízřenic hlasují v neděli 12. září.
text Síma, foto Marián K., brnovinky
{linkr:related;keywords:ob%C3%84%C2%8Dan%C3%83%C2%A9;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}