Primátor města Brna při slavnostním ukončení stavby nádraží.
25. května byla dokončena další významná stavba železniční infrastruktury České republiky. Je jí první část odstavného nádraží Brno. Odstavné nádraží se nachází v lokalitě nynější železniční stanice Brno – Horní Heršpice a je samostatným technickým a provozním celkem v rámci železničního uzlu Brno. Po úplném dobudování, kdy se II. etapa už připravuje, bude sloužit pro komplexní provozní ošetření a odstavování vlakových souprav, elektrických jednotek i samotných lokomotiv. Investorem je státzní organizace Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, nesoucí zkratku SŽDC.
Horní Heršpice mají nové odstavné nádraží.
Cílem stavby bylo vybudování halového umývače včetně potřebného technologického kolejiště, odstavného kolejiště, rekonstrukce a rozšíření trakční napájecí stanice Modřice. Součástí 1. etapy byla také výstavba silničního podjezdu spojujícího ulice Sokolova a Bohunická i komplexu drážních zařízení pro zajištění bezpečného provozu. Komplex zahrnuje zabezpečovací zařízení, sdělovací zařízení, silnoproudá zařízení, trakční vedení a osvětlení. První etapa dala celému celku také nové mostní objekty a pozemní komunikace v kolejišti, potřebné pozemní objekty pro novou technologii a vybudování přípojek a rozvodů technické infrastruktury.
Petrov jako vhodné pozadí debaty.
Generální ředitel SŽDC Jan Komárek připomněl, že se v rámci výstavby podařilo vyřešit mimoúrovňové komunikační propojení ulic Vídeňská - Kšírova přes železniční koridor odstavného nádraží v Horních Heršpicích. Nahrazen byl stávající úrovňový železniční přejezd a nadchodová lávka v Sokolově ulici. Mimoúrovňové komunikační propojení doplňuje stávající možnosti spojení Brna, které je rozděleno dráhou. Podjezd ulice Sokolova byl uveden do předčasného užívání již druhého října 2009. Nová komunikace má podjezdnou výškou 4,35 metru a v podjezdu je vybudován samostatný tři metry široký koridor pro pěší i cyklistickou dopravu.
Páska je přestřižena, I. etapa nádraží hotova.
Hala myčky je situována v prostoru stávajícího kolejiště na koleji číslo 208 nově navrženého, takzvaného technologického kolejiště. Výkonnost halového umývače vozových skříní je závislá na míře znečistění přistavené soupravy. Dále na způsobu výměny umytých souprav za další, které na tento servis teprve čekají. Proto byl již pro I. etapu vyprojektován alespoň minimální počet obslužných kolejí, sloužících pro odsun a nové přistavení vozů. Kolej číslo 208 nového halového umývače vozových skříní je napojena na všechna současná odstavná nádraží brněnského uzlu.
Slavnostní akci navštěvuje déšť.
Před halou a za ní je kolej zatrolejována, k vratům haly pojedou soupravy s vlastním pohonem, ostatní budou posunovány podle potřeby lokomotivou závislé i nezávislé trakce. Pohyb v hale je zajištěn lanovým posunovacím zařízením s výsunem před halu na její severní straně. Další jízda bude zajištěna buď vlastním pohonem soupravy nebo posunující lokomotivou. Hala pojme až sedm osobních vozů do délky 26,8 metru.
Akce ukončena, lahve odstaveny, provoz zahájen.
Celé procesy mytí probíhají automaticky podle předem zvoleného programu. Rozhodujícím faktorem je typ mytého vozidla. Dále si může obsluha předem navolit, jakým režimem mytí má přistavené vozidlo projít. Jsou naprogramovány tři režimy. Automatické mytí intenzivní, automatické mytí krátké a automatické mytí ekologické. Jednotlivé režimy mytí se od sebe odlišují intenzitou dávkování čisticího prostředku a délkou mytí čel vozidla. U intenzívního mytí se běžně používá zhruba sedmiprocentrní roztok, u normálního mytí asi tří až čtyř procentní roztok. Ekologické mytí probíhá bez čisticího prostředku. Mytí jednoho čela u normálního režimu trvá sedm minut, u intenzívního režimu 14 minut. Myčka byla uvedena do plného provozu 27. května. Do této doby probíhaly technické zkoušky zařízení.
čtěte také Pro Taurusy i Elephanty - největší myčka kolejových vozidel v ČR - nyní v Brně
Co říkáte na odsun hlavního vlakového nádraží směrem na jih?
text Síma, foto Jakub Třeštík, brnovinky, zdroj SŽDC
Kategorie: zprávy Brno Zobrazeno: 3897
Primátor města Brna při slavnostním ukončení stavby nádraží.
25. května byla dokončena další významná stavba železniční infrastruktury České republiky. Je jí první část odstavného nádraží Brno. Odstavné nádraží se nachází v lokalitě nynější železniční stanice Brno – Horní Heršpice a je samostatným technickým a provozním celkem v rámci železničního uzlu Brno. Po úplném dobudování, kdy se II. etapa už připravuje, bude sloužit pro komplexní provozní ošetření a odstavování vlakových souprav, elektrických jednotek i samotných lokomotiv. Investorem je státzní organizace Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, nesoucí zkratku SŽDC.
Horní Heršpice mají nové odstavné nádraží.
Cílem stavby bylo vybudování halového umývače včetně potřebného technologického kolejiště, odstavného kolejiště, rekonstrukce a rozšíření trakční napájecí stanice Modřice. Součástí 1. etapy byla také výstavba silničního podjezdu spojujícího ulice Sokolova a Bohunická i komplexu drážních zařízení pro zajištění bezpečného provozu. Komplex zahrnuje zabezpečovací zařízení, sdělovací zařízení, silnoproudá zařízení, trakční vedení a osvětlení. První etapa dala celému celku také nové mostní objekty a pozemní komunikace v kolejišti, potřebné pozemní objekty pro novou technologii a vybudování přípojek a rozvodů technické infrastruktury.
Petrov jako vhodné pozadí debaty.
Generální ředitel SŽDC Jan Komárek připomněl, že se v rámci výstavby podařilo vyřešit mimoúrovňové komunikační propojení ulic Vídeňská - Kšírova přes železniční koridor odstavného nádraží v Horních Heršpicích. Nahrazen byl stávající úrovňový železniční přejezd a nadchodová lávka v Sokolově ulici. Mimoúrovňové komunikační propojení doplňuje stávající možnosti spojení Brna, které je rozděleno dráhou. Podjezd ulice Sokolova byl uveden do předčasného užívání již druhého října 2009. Nová komunikace má podjezdnou výškou 4,35 metru a v podjezdu je vybudován samostatný tři metry široký koridor pro pěší i cyklistickou dopravu.
Páska je přestřižena, I. etapa nádraží hotova.
Hala myčky je situována v prostoru stávajícího kolejiště na koleji číslo 208 nově navrženého, takzvaného technologického kolejiště. Výkonnost halového umývače vozových skříní je závislá na míře znečistění přistavené soupravy. Dále na způsobu výměny umytých souprav za další, které na tento servis teprve čekají. Proto byl již pro I. etapu vyprojektován alespoň minimální počet obslužných kolejí, sloužících pro odsun a nové přistavení vozů. Kolej číslo 208 nového halového umývače vozových skříní je napojena na všechna současná odstavná nádraží brněnského uzlu.
Slavnostní akci navštěvuje déšť.
Před halou a za ní je kolej zatrolejována, k vratům haly pojedou soupravy s vlastním pohonem, ostatní budou posunovány podle potřeby lokomotivou závislé i nezávislé trakce. Pohyb v hale je zajištěn lanovým posunovacím zařízením s výsunem před halu na její severní straně. Další jízda bude zajištěna buď vlastním pohonem soupravy nebo posunující lokomotivou. Hala pojme až sedm osobních vozů do délky 26,8 metru.
Akce ukončena, lahve odstaveny, provoz zahájen.
Celé procesy mytí probíhají automaticky podle předem zvoleného programu. Rozhodujícím faktorem je typ mytého vozidla. Dále si může obsluha předem navolit, jakým režimem mytí má přistavené vozidlo projít. Jsou naprogramovány tři režimy. Automatické mytí intenzivní, automatické mytí krátké a automatické mytí ekologické. Jednotlivé režimy mytí se od sebe odlišují intenzitou dávkování čisticího prostředku a délkou mytí čel vozidla. U intenzívního mytí se běžně používá zhruba sedmiprocentrní roztok, u normálního mytí asi tří až čtyř procentní roztok. Ekologické mytí probíhá bez čisticího prostředku. Mytí jednoho čela u normálního režimu trvá sedm minut, u intenzívního režimu 14 minut. Myčka byla uvedena do plného provozu 27. května. Do této doby probíhaly technické zkoušky zařízení.
čtěte také Pro Taurusy i Elephanty - největší myčka kolejových vozidel v ČR - nyní v Brně
Co říkáte na odsun hlavního vlakového nádraží směrem na jih?
text Síma, foto Jakub Třeštík, brnovinky, zdroj SŽDC