Rojení kosmonautů v Brně a časová schránka Brno
- Podrobnosti
- Kategorie: zprávy Brno
- Zobrazeno: 4082
Rojení kosmonautů v Brně a časová schránka Brna
Nepřiletěli sice raketou ani raketoplánem, ale přesto tu 7. října byli. Dvacítka kosmonautů, kteří se účastnili XXII. mezinárodního kongresu účastníků kosmických letů ASE Prague 2009, jehož Moravská část byla pořádána v rámci Dne pro veřejnost.
Na různých místech se tak občané Brna mohli setkat s lidmi z mnoha zemí světa, jenž se na nás dívali z výšky, kterou by obdivovali jistě i ptáci. Jednou z inspirací kongresu byla motivace mladých lidí ke studiu techniky, neboť kosmonautika již není pouze výsadou světových mocností. A proto kosmonauti v odpoledních hodinách navštěvovali různá místa, kde se setkávali s veřejností, zodpovídali zvídavé otázky a debatovali.
Podívejme se i do jejich dopolední náplně, která byla neméně zajímavá. Jak je známo, plánuje se obsáhlá rekonstrukce komplexu planetária na Kraví Hoře. Po jejím dokončení by zde mělo vzniknout významné multimediální vzdělávací centrum nejen pro odborníky z řad astronomie a kosmonautiky, ale i pro laickou veřejnost, která se bude moci svojí účastí podílet na programu. Kde jinde bude mít návštěvník možnost dotknout se planety? Moderní technologie dnešní digitální doby umožní i takové zážitky.
Po shlédnutí projekce v planetáriu se kosmounauti a jiní účastníci kongresu podíleli na odhalení základního kamene nového planetária a někteří z nich, včetně zástupců brněnských institucí, jenž se podílejí na výzkumu a vzdělávání, symbolicky poklepali kladívkem na kámen, který pochází ze Stránské Skály a na jeho letokruzích byste napočítali 150 miliónů let. V té době nebyly na obloze ani Plejády. Rekonstrukce planetária byla zahájena, investice by se měla vyšplhat na 52 milionů Kč. Až se vše podaří, ponese nový název - Exploratorium. Nejedná se ale jen o obyčejný kus kamene. Kameníci do něj navrtali otvor, kam byly uloženy různé předměty pro další generace. Po uzavření se tato časová schránka otevře až za 100 let, tedy z pohledu astronomie za chvilku.
A co bylo do schránky uloženo? Například dopis primátora Onderky pro primátora, který bude Brnu vládnout za oněch sto let, ale jehož znění nikdo kromě primátora moc nezná, golfový míček, počítačový obvod od generálního ředitele IBM, zátka na sekt zamezující úniku bublinek (včetně vysvětlujícího návodu) a další předměty z naší doby.
Vraťme se ke kosmonautům, kteří Brno poctili svojí návštěvou. Koho jsme tu mohli vidět a čím se proslavili? Pár jmen si představíme a k nim uvedeme i jejich největší vesmírné činy.
Alexander Balandin - jako člen 6. základní posádky stanice Mir pobýval v roce 1990 ve vesmíru 179 dní. Dvakrát vystoupil do kosmického prostoru, kde setrval celkem deset hodin. Je v pořadí 226. člověkem ve vesmíru.
Vladimir Lyakhov - jako člen základních posádek orbitálních stanic Saljut 6 a Saljut 7 pobyl v roce 1979 a 1983 celkem 333 dní ve vesmíru. Byl také členem třetí návštěvy základny Mir, kde setrval necelých 9 dní. Třikrát provedl výstup do kosmického prostoru (celkem 7 hodin), kde se mimo jiné účastnil montáže slunečních panelů. je 91. člověkem, který se dostal do vesmíru.
Alexander Serebrov - účastník čtyř ruských výprav lodí Sojuz v letech 1982 až 1994, jak k orbitální stanici Saljut 7, tak ke stanici Mir. Celkem ve vesmíru prožil 373 dní, 10-krát vystoupil do kosmického prostoru, kde strávil téměř 32 hodin. Testoval nový skafandr, manévrovací jednotku a prováděl i kontroly stavu Miru. Je v pořadí 110. člověkem ve vesmíru.
Vladimir Aksyonov - do vesmíru cestoval dvakrát. V roce 1976 na palubě Sojuzu 22 prováděl multispektrální snímkování planety Země, v roce 1980 v rámci testů zdokonalené dopravní lodě Sojuz T-2 navštívil orbitální stanici Saljut 6. Celkem ve vesmíru strávil 12 dní. Je v pořadí 79. člověkem ve vesmíru.
Georgi Ivanov - v roce 1978 se stal prvním Bulharem ve vesmíru, spolu se sovětským kosmonautem Nikolajem Rukavišnikovem letěl na palubě Sojuzu 23 k orbitální stanici Saljut 6. Pro poruchu hlavního motoru (pravděpodobně propálení trysky) se však museli předčasně vrátit zpět na Zemi. Během nouzového přistání posádka přežila přetížení 9g. Jeho let trval necelé dva dny, je v pořadí 92. člověkem ve vesmíru.
Miroslaw Hermaszewski - do vesmíru se vydal spolu s Pjotrem Klimukem na Sojuzu 30 v roce 1978 jako člen druhé mezinárodní posádky orbitální stanice Saljutu 6. Ve vesmíru pobýval osm dní. Je prvním Polákem ve vesmíru, v pořadí pak 89. člověkem ve vesmíru.
Roger Crouch - jako palubní specialista letěl v roce 1997 do vesmíru hned dvakrát, pokaždé na palubě raketoplánu Columbia, vždy spolu s laboratoří Spacelab v nákladovém prostoru. První dubnová výprava STS-83 byla zkrácena pro závadu na zařízení pro výrobu elektrické energie, druhá červencová STS-94 již proběhla podle plánu. Celkem ve vesmíru strávil 20 dní. Je v pořadí 356. člověkem ve vesmíru.
Richard Richards - letěl do vesmíru 4-krát, pokaždé s raketoplánem jako jeho pilot či velitel. V roce 1989 to byla utajovaná výprava STS-28, která vypustila dva špionážní satelity. V roce 1990 výprava STS-41 do vesmíru vynesla observatoř Ulysses určenou ke studiu Slunce. Výprava STS-50 se roce 1992 zabývala experimenty v laboratoři Spacelab, výprava STS-64 v roce 1994 vypustila a opět zachytila satelit SPARTAN-201. Celkem ve vesmíru strávil 34 dní. Je v pořadí 216. člověkem ve vesmíru.
Jerry Ross - veterán sedmi amerických výprav do vesmíru. Celkem ve vesmíru strávil 58 dní, byl na palubě raketoplánu Endeavour, který se v roce 1995 spojil se stanicí Mir, dvakrát navštívil i Mezinárodní kosmickou stanici. Absolvoval řadu výstupů do kosmického prostoru v celkovém trvání 58 hodin, během nichž prováděl unikátní montážní práce. Je v pořadí 194. člověkem ve vesmíru.
Oleg Kotov - do vesmíru cestoval pouze jednou, avšak v roce 2007 na palubě Mezinárodní kosmické stanice strávil jako palubní specialista celkem 197 dní v rámci tzv. 15. expedice. V současnosti je vybrán jako palubní inženýr 22. expedice k Mezinárodní kosmické stanici a palubní velitel 23. expedice k Mezinárodní kosmické stanici, které by se měly realizovat na přelomu let 2009 a 2010. Je v pořadí 452. člověkem ve vesmíru.
Ivan Bella - je prvním slovenským kosmonautem. V únoru 1999 se stal členem rusko-francouzsko-slovenské expedice na kosmickou stanici Mir, kde strávil necelých 8 dní. Posádku tvořili také Viktor Afanasyev a Jena-Pierre Haigneré. Je v pořadí 385. člověkem ve vesmíru.
Jake Garn - americký republikánský senátor za stát Utah (1974 – 1993) byl palubním specialistou při letu raketoplánu STS-51-D v roce 1985. Během této výpravy byly na oběžnou dráhu uvedeny dva telekomunikační satelity Telesat-I a Syncom IV-3. Celkem ve vesmíru strávil 7 dní, je v pořadí 164. člověkem ve vesmíru.
Kenneth Reightler - do vesmíru cestoval dvakrát. V roce 1991 jako pilot raketoplánu STS-48 v rámci „Mise k planetě Zemi“, kdy byl vypuštěn satelit UARS ke studiu chemie zemské atmosféry, v roce 1994 coby člen americko-ruské výpravy STS-60 zaměřené na nejrůznější biologické, materiálové a jiné experimenty. Celkem ve vesmíru strávil 14 dní, je v pořadí 255. člověkem ve vesmíru.
Soyeon Yi - byla členkou posádky Sojuz TMA-12, která měla v roce 2008 za úkol vyměnit záchrannou loď u Mezinárodní kosmické stanice a částečně i obměnit stálou posádku. Stala se tak první Korejkou ve vesmíru a druhou asijskou ženou ve vesmíru. Při návratu na zemi došlo k závadě, díky které byla posádka krátkodobě vystavena přetížení 10g. Ve vesmíru strávila celkem 11 dní a je v pořadí 474. člověkem ve vesmíru (49. ženou).
Přehled všech kosmonautů, kteří Brno navštívili, naleznete přímo na webu.
Myslím, že do moravské metropole zavítali ti, jenž se zásadním podílem přičinili o další technický pokrok lidstva. Tak nezapomeňte, že 7. 10. 2107 juliánského data, dojde k otevření časové schránky.
Stejně to asi "vidí" i sám základní kámen, který, jako celý komplex hvězdárny, nese motto "Hledej a najdeš".
Vzhlížíte také ke hvězdám a pokládáte si občas otázku, co všechno skrývají? Těšíte se na nové Exploratorium?
text a foto Marián K.
Rojení kosmonautů v Brně a časová schránka Brno
Kategorie: zprávy Brno Zobrazeno: 4082
Rojení kosmonautů v Brně a časová schránka Brna
Nepřiletěli sice raketou ani raketoplánem, ale přesto tu 7. října byli. Dvacítka kosmonautů, kteří se účastnili XXII. mezinárodního kongresu účastníků kosmických letů ASE Prague 2009, jehož Moravská část byla pořádána v rámci Dne pro veřejnost.
Na různých místech se tak občané Brna mohli setkat s lidmi z mnoha zemí světa, jenž se na nás dívali z výšky, kterou by obdivovali jistě i ptáci. Jednou z inspirací kongresu byla motivace mladých lidí ke studiu techniky, neboť kosmonautika již není pouze výsadou světových mocností. A proto kosmonauti v odpoledních hodinách navštěvovali různá místa, kde se setkávali s veřejností, zodpovídali zvídavé otázky a debatovali.
Podívejme se i do jejich dopolední náplně, která byla neméně zajímavá. Jak je známo, plánuje se obsáhlá rekonstrukce komplexu planetária na Kraví Hoře. Po jejím dokončení by zde mělo vzniknout významné multimediální vzdělávací centrum nejen pro odborníky z řad astronomie a kosmonautiky, ale i pro laickou veřejnost, která se bude moci svojí účastí podílet na programu. Kde jinde bude mít návštěvník možnost dotknout se planety? Moderní technologie dnešní digitální doby umožní i takové zážitky.
Po shlédnutí projekce v planetáriu se kosmounauti a jiní účastníci kongresu podíleli na odhalení základního kamene nového planetária a někteří z nich, včetně zástupců brněnských institucí, jenž se podílejí na výzkumu a vzdělávání, symbolicky poklepali kladívkem na kámen, který pochází ze Stránské Skály a na jeho letokruzích byste napočítali 150 miliónů let. V té době nebyly na obloze ani Plejády. Rekonstrukce planetária byla zahájena, investice by se měla vyšplhat na 52 milionů Kč. Až se vše podaří, ponese nový název - Exploratorium. Nejedná se ale jen o obyčejný kus kamene. Kameníci do něj navrtali otvor, kam byly uloženy různé předměty pro další generace. Po uzavření se tato časová schránka otevře až za 100 let, tedy z pohledu astronomie za chvilku.
A co bylo do schránky uloženo? Například dopis primátora Onderky pro primátora, který bude Brnu vládnout za oněch sto let, ale jehož znění nikdo kromě primátora moc nezná, golfový míček, počítačový obvod od generálního ředitele IBM, zátka na sekt zamezující úniku bublinek (včetně vysvětlujícího návodu) a další předměty z naší doby.
Vraťme se ke kosmonautům, kteří Brno poctili svojí návštěvou. Koho jsme tu mohli vidět a čím se proslavili? Pár jmen si představíme a k nim uvedeme i jejich největší vesmírné činy.
Alexander Balandin - jako člen 6. základní posádky stanice Mir pobýval v roce 1990 ve vesmíru 179 dní. Dvakrát vystoupil do kosmického prostoru, kde setrval celkem deset hodin. Je v pořadí 226. člověkem ve vesmíru.
Vladimir Lyakhov - jako člen základních posádek orbitálních stanic Saljut 6 a Saljut 7 pobyl v roce 1979 a 1983 celkem 333 dní ve vesmíru. Byl také členem třetí návštěvy základny Mir, kde setrval necelých 9 dní. Třikrát provedl výstup do kosmického prostoru (celkem 7 hodin), kde se mimo jiné účastnil montáže slunečních panelů. je 91. člověkem, který se dostal do vesmíru.
Alexander Serebrov - účastník čtyř ruských výprav lodí Sojuz v letech 1982 až 1994, jak k orbitální stanici Saljut 7, tak ke stanici Mir. Celkem ve vesmíru prožil 373 dní, 10-krát vystoupil do kosmického prostoru, kde strávil téměř 32 hodin. Testoval nový skafandr, manévrovací jednotku a prováděl i kontroly stavu Miru. Je v pořadí 110. člověkem ve vesmíru.
Vladimir Aksyonov - do vesmíru cestoval dvakrát. V roce 1976 na palubě Sojuzu 22 prováděl multispektrální snímkování planety Země, v roce 1980 v rámci testů zdokonalené dopravní lodě Sojuz T-2 navštívil orbitální stanici Saljut 6. Celkem ve vesmíru strávil 12 dní. Je v pořadí 79. člověkem ve vesmíru.
Georgi Ivanov - v roce 1978 se stal prvním Bulharem ve vesmíru, spolu se sovětským kosmonautem Nikolajem Rukavišnikovem letěl na palubě Sojuzu 23 k orbitální stanici Saljut 6. Pro poruchu hlavního motoru (pravděpodobně propálení trysky) se však museli předčasně vrátit zpět na Zemi. Během nouzového přistání posádka přežila přetížení 9g. Jeho let trval necelé dva dny, je v pořadí 92. člověkem ve vesmíru.
Miroslaw Hermaszewski - do vesmíru se vydal spolu s Pjotrem Klimukem na Sojuzu 30 v roce 1978 jako člen druhé mezinárodní posádky orbitální stanice Saljutu 6. Ve vesmíru pobýval osm dní. Je prvním Polákem ve vesmíru, v pořadí pak 89. člověkem ve vesmíru.
Roger Crouch - jako palubní specialista letěl v roce 1997 do vesmíru hned dvakrát, pokaždé na palubě raketoplánu Columbia, vždy spolu s laboratoří Spacelab v nákladovém prostoru. První dubnová výprava STS-83 byla zkrácena pro závadu na zařízení pro výrobu elektrické energie, druhá červencová STS-94 již proběhla podle plánu. Celkem ve vesmíru strávil 20 dní. Je v pořadí 356. člověkem ve vesmíru.
Richard Richards - letěl do vesmíru 4-krát, pokaždé s raketoplánem jako jeho pilot či velitel. V roce 1989 to byla utajovaná výprava STS-28, která vypustila dva špionážní satelity. V roce 1990 výprava STS-41 do vesmíru vynesla observatoř Ulysses určenou ke studiu Slunce. Výprava STS-50 se roce 1992 zabývala experimenty v laboratoři Spacelab, výprava STS-64 v roce 1994 vypustila a opět zachytila satelit SPARTAN-201. Celkem ve vesmíru strávil 34 dní. Je v pořadí 216. člověkem ve vesmíru.
Jerry Ross - veterán sedmi amerických výprav do vesmíru. Celkem ve vesmíru strávil 58 dní, byl na palubě raketoplánu Endeavour, který se v roce 1995 spojil se stanicí Mir, dvakrát navštívil i Mezinárodní kosmickou stanici. Absolvoval řadu výstupů do kosmického prostoru v celkovém trvání 58 hodin, během nichž prováděl unikátní montážní práce. Je v pořadí 194. člověkem ve vesmíru.
Oleg Kotov - do vesmíru cestoval pouze jednou, avšak v roce 2007 na palubě Mezinárodní kosmické stanice strávil jako palubní specialista celkem 197 dní v rámci tzv. 15. expedice. V současnosti je vybrán jako palubní inženýr 22. expedice k Mezinárodní kosmické stanici a palubní velitel 23. expedice k Mezinárodní kosmické stanici, které by se měly realizovat na přelomu let 2009 a 2010. Je v pořadí 452. člověkem ve vesmíru.
Ivan Bella - je prvním slovenským kosmonautem. V únoru 1999 se stal členem rusko-francouzsko-slovenské expedice na kosmickou stanici Mir, kde strávil necelých 8 dní. Posádku tvořili také Viktor Afanasyev a Jena-Pierre Haigneré. Je v pořadí 385. člověkem ve vesmíru.
Jake Garn - americký republikánský senátor za stát Utah (1974 – 1993) byl palubním specialistou při letu raketoplánu STS-51-D v roce 1985. Během této výpravy byly na oběžnou dráhu uvedeny dva telekomunikační satelity Telesat-I a Syncom IV-3. Celkem ve vesmíru strávil 7 dní, je v pořadí 164. člověkem ve vesmíru.
Kenneth Reightler - do vesmíru cestoval dvakrát. V roce 1991 jako pilot raketoplánu STS-48 v rámci „Mise k planetě Zemi“, kdy byl vypuštěn satelit UARS ke studiu chemie zemské atmosféry, v roce 1994 coby člen americko-ruské výpravy STS-60 zaměřené na nejrůznější biologické, materiálové a jiné experimenty. Celkem ve vesmíru strávil 14 dní, je v pořadí 255. člověkem ve vesmíru.
Soyeon Yi - byla členkou posádky Sojuz TMA-12, která měla v roce 2008 za úkol vyměnit záchrannou loď u Mezinárodní kosmické stanice a částečně i obměnit stálou posádku. Stala se tak první Korejkou ve vesmíru a druhou asijskou ženou ve vesmíru. Při návratu na zemi došlo k závadě, díky které byla posádka krátkodobě vystavena přetížení 10g. Ve vesmíru strávila celkem 11 dní a je v pořadí 474. člověkem ve vesmíru (49. ženou).
Přehled všech kosmonautů, kteří Brno navštívili, naleznete přímo na webu.
Myslím, že do moravské metropole zavítali ti, jenž se zásadním podílem přičinili o další technický pokrok lidstva. Tak nezapomeňte, že 7. 10. 2107 juliánského data, dojde k otevření časové schránky.
Stejně to asi "vidí" i sám základní kámen, který, jako celý komplex hvězdárny, nese motto "Hledej a najdeš".
Vzhlížíte také ke hvězdám a pokládáte si občas otázku, co všechno skrývají? Těšíte se na nové Exploratorium?
text a foto Marián K.