Populaci Brna tvoří stále více starších obyvatel. To však není při pohledu do brněnských ulic příliš zřejmé, pohybuje se v nich značný počet studentů středních a vysokých škol. V současnosti však tvoří senioři nad 60 let věku zhruba čtvrtinu populace města, což je jedna z nejvyšších hodnot ve srovnání s jinými velkými městy v ČR. Proto vzniká Plán aktivního stárnutí.

Mezi jednotlivými městskými částmi jsou však značné rozdíly – nejvyšší podíl seniorů je v Žabovřeskách, Komíně, Řečkovicích a Mokré Hoře a v Jundrově, a to více než 30 %, nejméně seniorů – do 15 %, je v Novém Lískovci a na Vinohradech. V příštích letech se bude podíl seniorů v Brně dále zvyšovat. Stále se totiž rodí málo dětí a průměrná délka života se prodlužuje. V roce 2050 budou podle prognóz tvořit senioři více než třetinu obyvatel Brna.

Vzniká plán stárnutí

 Město Brno se rozhodlo problematiku seniorů a stárnutí systémově řešit, a tak právě dokončuje nový koncepční dokument – Plán aktivního stárnutí ve městě Brně, který je první svého druhu v České republice. Jeho tvorbu zajišťuje Kancelář Brno – Zdravé město s Kanceláří strategie města Magistrátu města Brna, odborným zpracovatelem je společnost GaREP. Plán aktivního stárnutí je součástí projektu Rozvojové dokumenty Strategie pro Brno, na který město získalo finance z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

Cílem dokumentu je nastavit proces systematických kroků vedoucích ke zlepšení podmínek pro zdravé a aktivní stárnutí v Brně. Jeho důležitým úkolem je také vnášení problematiky stárnutí do centra pozornosti veřejnosti i politické reprezentace města. Jedním z hlavních výstupů dokumentu bude vznik platformy organizací věnujících se seniorům, která má přispět k usnadnění a zajištění koordinace jejich vzájemné spolupráce.

Dat je málo, odborníci vyrazili do ulic

Jako součást projektu odborníci zpracovali analýzu současných podmínek kvality života seniorů a taktéž uskutečnili řadu rozhovorů s dotčenými organizacemi. Vzhledem k tomu, že zdroje dat, jak na národní, tak regionální úrovni, týkající se seniorů, neposkytují dostatek informací potřebných k cílenému nasměrování aktivit pro seniory, zpracovatelé projektu provedli rovněž rozsáhlé sociologické šetření mezi brněnskými seniory, při němž oslovili téměř 800 seniorů různých věkových skupin. Ze šetření vyplynula řada zajímavých poznatků, z nichž lze například zmínit:

Senioři akce pro seniory skoro nenavštěvují

• Téměř polovina seniorů využívá denně nebo téměř denně MHD, jejich pocit bezpečí ve veřejné hromadné dopravě však není příliš vysoký. Třetina seniorů se během svých cest MHD necítí bezpečně.

• Dostatečné informace o zdravotní prevenci mají tři čtvrtiny seniorů, ale prohlídek či preventivních programů se účastní jen polovina z nich.

• Různých volnočasových aktivit, jež se v Brně konají, se účastní dvě třetiny seniorů; ale o akce určené přímo pro seniory mají pouze malý zájem, účastní se jich pouze desetina seniorů.

• Z hlediska pohybu po městě a prostředí města seniorům nejvíce vadí krátký interval zelené na přechodech, nadměrná doprava a hluk, nebezpečí srážek s cyklisty a nedostatek laviček pro odpočinek.

Konec zpracování na jaře

Na tvorbě dokumentu a obzvláště jeho návrhové části se podílela široká řada organizací, které se ve své činnosti zabývají problematikou seniorů. S využitím poznatků z analýz a názorů těchto organizací odborníci vymezili témata, která jsou pro zlepšení podmínek života seniorů v Brně důležitá. Celý proces tvorby dokumentu skončí na jaře roku 2012, kdy bude Plán aktivního stárnutí dokončen a následně předložen Zastupitelstvu města Brna.

Ilustrační foto MaK., brnovinky, zdroj Město Brno