Populaci Brna tvoří stále více starších obyvatel. To však není při pohledu do brněnských ulic příliš zřejmé, pohybuje se v nich značný počet studentů středních a vysokých škol. V současnosti však tvoří senioři nad 60 let věku zhruba čtvrtinu populace města, což je jedna z nejvyšších hodnot ve srovnání s jinými velkými městy v ČR. Proto vzniká Plán aktivního stárnutí.
Mezi jednotlivými městskými částmi jsou však značné rozdíly – nejvyšší podíl seniorů je v Žabovřeskách, Komíně, Řečkovicích a Mokré Hoře a v Jundrově, a to více než 30 %, nejméně seniorů – do 15 %, je v Novém Lískovci a na Vinohradech. V příštích letech se bude podíl seniorů v Brně dále zvyšovat. Stále se totiž rodí málo dětí a průměrná délka života se prodlužuje. V roce 2050 budou podle prognóz tvořit senioři více než třetinu obyvatel Brna.
Město Brno se rozhodlo problematiku seniorů a stárnutí systémově řešit, a tak právě dokončuje nový koncepční dokument – Plán aktivního stárnutí ve městě Brně, který je první svého druhu v České republice. Jeho tvorbu zajišťuje Kancelář Brno – Zdravé město s Kanceláří strategie města Magistrátu města Brna, odborným zpracovatelem je společnost GaREP. Plán aktivního stárnutí je součástí projektu Rozvojové dokumenty Strategie pro Brno, na který město získalo finance z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.
Cílem dokumentu je nastavit proces systematických kroků vedoucích ke zlepšení podmínek pro zdravé a aktivní stárnutí v Brně. Jeho důležitým úkolem je také vnášení problematiky stárnutí do centra pozornosti veřejnosti i politické reprezentace města. Jedním z hlavních výstupů dokumentu bude vznik platformy organizací věnujících se seniorům, která má přispět k usnadnění a zajištění koordinace jejich vzájemné spolupráce.
Jako součást projektu odborníci zpracovali analýzu současných podmínek kvality života seniorů a taktéž uskutečnili řadu rozhovorů s dotčenými organizacemi. Vzhledem k tomu, že zdroje dat, jak na národní, tak regionální úrovni, týkající se seniorů, neposkytují dostatek informací potřebných k cílenému nasměrování aktivit pro seniory, zpracovatelé projektu provedli rovněž rozsáhlé sociologické šetření mezi brněnskými seniory, při němž oslovili téměř 800 seniorů různých věkových skupin. Ze šetření vyplynula řada zajímavých poznatků, z nichž lze například zmínit:
Téměř polovina seniorů využívá denně nebo téměř denně MHD, jejich pocit bezpečí ve veřejné hromadné dopravě však není příliš vysoký. Třetina seniorů se během svých cest MHD necítí bezpečně.
Dostatečné informace o zdravotní prevenci mají tři čtvrtiny seniorů, ale prohlídek či preventivních programů se účastní jen polovina z nich.
Různých volnočasových aktivit, jež se v Brně konají, se účastní dvě třetiny seniorů; ale o akce určené přímo pro seniory mají pouze malý zájem, účastní se jich pouze desetina seniorů.
Z hlediska pohybu po městě a prostředí města seniorům nejvíce vadí krátký interval zelené na přechodech, nadměrná doprava a hluk, nebezpečí srážek s cyklisty a nedostatek laviček pro odpočinek.
Na tvorbě dokumentu a obzvláště jeho návrhové části se podílela široká řada organizací, které se ve své činnosti zabývají problematikou seniorů. S využitím poznatků z analýz a názorů těchto organizací odborníci vymezili témata, která jsou pro zlepšení podmínek života seniorů v Brně důležitá. Celý proces tvorby dokumentu skončí na jaře roku 2012, kdy bude Plán aktivního stárnutí dokončen a následně předložen Zastupitelstvu města Brna.
Ilustrační foto MaK., brnovinky, zdroj Město Brno
{linkr:related;keywords:brno;limit:8;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
Kategorie: zprávy Brno Zobrazeno: 5576
Populaci Brna tvoří stále více starších obyvatel. To však není při pohledu do brněnských ulic příliš zřejmé, pohybuje se v nich značný počet studentů středních a vysokých škol. V současnosti však tvoří senioři nad 60 let věku zhruba čtvrtinu populace města, což je jedna z nejvyšších hodnot ve srovnání s jinými velkými městy v ČR. Proto vzniká Plán aktivního stárnutí.
Mezi jednotlivými městskými částmi jsou však značné rozdíly – nejvyšší podíl seniorů je v Žabovřeskách, Komíně, Řečkovicích a Mokré Hoře a v Jundrově, a to více než 30 %, nejméně seniorů – do 15 %, je v Novém Lískovci a na Vinohradech. V příštích letech se bude podíl seniorů v Brně dále zvyšovat. Stále se totiž rodí málo dětí a průměrná délka života se prodlužuje. V roce 2050 budou podle prognóz tvořit senioři více než třetinu obyvatel Brna.
Město Brno se rozhodlo problematiku seniorů a stárnutí systémově řešit, a tak právě dokončuje nový koncepční dokument – Plán aktivního stárnutí ve městě Brně, který je první svého druhu v České republice. Jeho tvorbu zajišťuje Kancelář Brno – Zdravé město s Kanceláří strategie města Magistrátu města Brna, odborným zpracovatelem je společnost GaREP. Plán aktivního stárnutí je součástí projektu Rozvojové dokumenty Strategie pro Brno, na který město získalo finance z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.
Cílem dokumentu je nastavit proces systematických kroků vedoucích ke zlepšení podmínek pro zdravé a aktivní stárnutí v Brně. Jeho důležitým úkolem je také vnášení problematiky stárnutí do centra pozornosti veřejnosti i politické reprezentace města. Jedním z hlavních výstupů dokumentu bude vznik platformy organizací věnujících se seniorům, která má přispět k usnadnění a zajištění koordinace jejich vzájemné spolupráce.
Jako součást projektu odborníci zpracovali analýzu současných podmínek kvality života seniorů a taktéž uskutečnili řadu rozhovorů s dotčenými organizacemi. Vzhledem k tomu, že zdroje dat, jak na národní, tak regionální úrovni, týkající se seniorů, neposkytují dostatek informací potřebných k cílenému nasměrování aktivit pro seniory, zpracovatelé projektu provedli rovněž rozsáhlé sociologické šetření mezi brněnskými seniory, při němž oslovili téměř 800 seniorů různých věkových skupin. Ze šetření vyplynula řada zajímavých poznatků, z nichž lze například zmínit:
Téměř polovina seniorů využívá denně nebo téměř denně MHD, jejich pocit bezpečí ve veřejné hromadné dopravě však není příliš vysoký. Třetina seniorů se během svých cest MHD necítí bezpečně.
Dostatečné informace o zdravotní prevenci mají tři čtvrtiny seniorů, ale prohlídek či preventivních programů se účastní jen polovina z nich.
Různých volnočasových aktivit, jež se v Brně konají, se účastní dvě třetiny seniorů; ale o akce určené přímo pro seniory mají pouze malý zájem, účastní se jich pouze desetina seniorů.
Z hlediska pohybu po městě a prostředí města seniorům nejvíce vadí krátký interval zelené na přechodech, nadměrná doprava a hluk, nebezpečí srážek s cyklisty a nedostatek laviček pro odpočinek.
Na tvorbě dokumentu a obzvláště jeho návrhové části se podílela široká řada organizací, které se ve své činnosti zabývají problematikou seniorů. S využitím poznatků z analýz a názorů těchto organizací odborníci vymezili témata, která jsou pro zlepšení podmínek života seniorů v Brně důležitá. Celý proces tvorby dokumentu skončí na jaře roku 2012, kdy bude Plán aktivního stárnutí dokončen a následně předložen Zastupitelstvu města Brna.
Ilustrační foto MaK., brnovinky, zdroj Město Brno
{linkr:related;keywords:brno;limit:8;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}