Kostnice pod Jakubským náměstím v Brně ukrývá lebky a kosti 50 tisíc těl.
Rada města Brna na své středeční schůzi 22. prosince schválila zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky na stavební práce zpřístupnění Kostnice pod kostelem svatého Jakuba. Ta je součástí projektu Zpřístupnění brněnského podzemí. Celkové rozpočtové náklady jsou stanoveny na výši 40 milionů korun, z nichž necelých třináct pokryje dotace z Regionálního operačního programu Evropské unie.
Kostnice je třetí v pořadí zpřístupňování prostor pod Brnem. Jako první město otevřelo Mincmistrovský sklep pod Dominikánským náměstím. Oficiální zpřístupnění podzemního labyrintu pod Zelným trhem je v plánu na jaře 2011.
Kostnice u svatého Jakuba byla objevena v roce 2001. Je to jeden z největších brněnských nálezů. Svým rozsahem je kostnice na evropské úrovni. Jakubské náměstí je náměstím zhruba 150 let. Předtím zde více než 500 let byl jeden z největších brněnských hřbitovů, založený zhruba v polovině 13. století. Zároveň byl postaven také kostel svatého Jakuba s právem pohřbívání.
Kostnici archeologové objevili teprve v roce 2001.
Hřbitov se skládal ze dvou částí. První - větší část - se rozprostírala kolem kostela a byla obehnána vysokou zdí se dvěma branami. První brána byla v místě dnešní Rašínovy ulice. Ke hřbitovu vedla ulička, která se jmenovala Kostelní nebo se jí říkalo také Hřbitovní či Umrlčí. Byla to úzká ulička šířky 3,5 metru vedoucí z Dolního trhu (dnešní náměstí Svobody) pouze ke hřbitovu.
Pohřbívání začalo v polovině 13. století a skončilo až v roce 1784, kdy Josef II. při svých reformách zakázal pohřbívat uvnitř města.
Pohřbívalo se způsobem, že zemřelý člověk byl v rakvi uložen do vykopané jámy a zahrnut vršinou hlíny. Po tlecí době, která trvala zhruba 10 - 12 let, byly ostatky zemřelého vyjmuty ven a na jeho místo byl pohřben další zesnulý. Vystřídalo se zde neskutečné množství zemřelých. Byl to opakující se cyklus, neboť místem na hřbitově se muselo velice šetřit. Ostatky nesměly být zlikvidovány jiným způsobem, než opět uloženy do země nebo příslušných prostor. Těm se říkalo osária neboli kostnice. Tento rituál byl velmi vážený a říkalo se mu také druhý pohřeb. Příbuzní se tohoto přemístění z hrobu do kostnice opět zúčastňovali.
Dveře do prostor kostnice hlídají sami kostlivci.
Kostnice vznikaly v různých kryptách pod kostelem, v kaplích, suterénních místnostech nebo obyčejných jámách kruhového či čtvercového průřezu přímo na hřbitově. Tam už se ukládaly jen kosti a to anonymně – skládaly se jedny ostatky na druhé, jak předepisoval tehdejší model pohřívání. Už se nespalovalo, kremace skončila v 8. - 9. století.
Podle archivních materiálů byly v okolí kostela svatého Jakuba čtyři kostnice. Tři z nich byly identifikovány a poslední z nich už je zřejmě ztracena nebo zatím neobjevena.
text a foto Marián K., zdroj Město Brno
{linkr:related;keywords:podzem%C3%83%C2%AD;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
Kategorie: zprávy Brno Zobrazeno: 5016
Kostnice pod Jakubským náměstím v Brně ukrývá lebky a kosti 50 tisíc těl.
Rada města Brna na své středeční schůzi 22. prosince schválila zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky na stavební práce zpřístupnění Kostnice pod kostelem svatého Jakuba. Ta je součástí projektu Zpřístupnění brněnského podzemí. Celkové rozpočtové náklady jsou stanoveny na výši 40 milionů korun, z nichž necelých třináct pokryje dotace z Regionálního operačního programu Evropské unie.
Kostnice je třetí v pořadí zpřístupňování prostor pod Brnem. Jako první město otevřelo Mincmistrovský sklep pod Dominikánským náměstím. Oficiální zpřístupnění podzemního labyrintu pod Zelným trhem je v plánu na jaře 2011.
Kostnice u svatého Jakuba byla objevena v roce 2001. Je to jeden z největších brněnských nálezů. Svým rozsahem je kostnice na evropské úrovni. Jakubské náměstí je náměstím zhruba 150 let. Předtím zde více než 500 let byl jeden z největších brněnských hřbitovů, založený zhruba v polovině 13. století. Zároveň byl postaven také kostel svatého Jakuba s právem pohřbívání.
Kostnici archeologové objevili teprve v roce 2001.
Hřbitov se skládal ze dvou částí. První - větší část - se rozprostírala kolem kostela a byla obehnána vysokou zdí se dvěma branami. První brána byla v místě dnešní Rašínovy ulice. Ke hřbitovu vedla ulička, která se jmenovala Kostelní nebo se jí říkalo také Hřbitovní či Umrlčí. Byla to úzká ulička šířky 3,5 metru vedoucí z Dolního trhu (dnešní náměstí Svobody) pouze ke hřbitovu.
Pohřbívání začalo v polovině 13. století a skončilo až v roce 1784, kdy Josef II. při svých reformách zakázal pohřbívat uvnitř města.
Pohřbívalo se způsobem, že zemřelý člověk byl v rakvi uložen do vykopané jámy a zahrnut vršinou hlíny. Po tlecí době, která trvala zhruba 10 - 12 let, byly ostatky zemřelého vyjmuty ven a na jeho místo byl pohřben další zesnulý. Vystřídalo se zde neskutečné množství zemřelých. Byl to opakující se cyklus, neboť místem na hřbitově se muselo velice šetřit. Ostatky nesměly být zlikvidovány jiným způsobem, než opět uloženy do země nebo příslušných prostor. Těm se říkalo osária neboli kostnice. Tento rituál byl velmi vážený a říkalo se mu také druhý pohřeb. Příbuzní se tohoto přemístění z hrobu do kostnice opět zúčastňovali.
Dveře do prostor kostnice hlídají sami kostlivci.
Kostnice vznikaly v různých kryptách pod kostelem, v kaplích, suterénních místnostech nebo obyčejných jámách kruhového či čtvercového průřezu přímo na hřbitově. Tam už se ukládaly jen kosti a to anonymně – skládaly se jedny ostatky na druhé, jak předepisoval tehdejší model pohřívání. Už se nespalovalo, kremace skončila v 8. - 9. století.
Podle archivních materiálů byly v okolí kostela svatého Jakuba čtyři kostnice. Tři z nich byly identifikovány a poslední z nich už je zřejmě ztracena nebo zatím neobjevena.
text a foto Marián K., zdroj Město Brno
{linkr:related;keywords:podzem%C3%83%C2%AD;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}