Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně.
Farmakologové z Ústavu humánní farmakologie a toxikologie a Ústavu přírodních léčiv Farmaceutické fakulty Veterinární a farmaceutické univerzity Brno se ve své studii zaměřili na hledání genů, které by mohly přispívat k pravděpodobnosti vypuknutí onemocnění trávicího traktu. Tím může být například Crohnova choroba či ulcerózní kolitida - zánět tlustého střeva. Jedná se o chronické zánětlivé nemoci, které se objevují stále častěji především u mladých lidí.
Počet nemocných jedinců trpících nespecifickými střevními záněty v celé západní Evropě rok od roku narůstá. Ačkoliv nebyly doposud souhrnně popsány příčiny a mechanizmy, které vedou ke vzniku a rozvoji nemocí trávicího ústrojí, je v současné době všeobecně akceptováno, že nespecifické střevní záněty jsou onemocněním s genetickým podkladem. Vliv vnějšího prostředí, jako stres, infekční prostředí a další se stávají pak už jen spouštěcím faktorem propuknutí choroby.
Farmokologové z Brna hledají geny /ilustrační foto/.
Vědci z Farmaceutické fakulty Brno se zaměřili právě na sledování přítomnosti určitých genů a mutací a jejich vlivu na vypuknutí Crohnovy choroby a zánětlivých kolitid. Ve studii se jim podařilo prokázat, že genetická výbava člověka skutečně určuje riziko vypuknutí těchto onemocnění. Genetická predispozice onemocnění bývá nejčastěji spojována s přítomností specifických změn v genu NOD2/CARD15 v DNA člověka.
Vědci provedli genetickou analýzu u více než 130 pacientů s diagnostikovanou Crohnovou chorobou a kolitidou a přišli s jasnými výsledky: „Z našich výsledků vyplývá, že u pacientů s Crohnovou chorobou se statisticky častěji než u zdravé populace vyskytuje substituční mutace v genu ICAM-1 a posunová mutace v genu NOD2/CARD15. U pacientů s ulcerózní kolitidou jsme zjistili statisticky významně častější výskyt substituční mutace v genu ICAM-1 oproti zdravým dobrovolníkům,“ uvádí Ladislava Bartošová z Ústavu humánní farmakologie a toxikologie Farmaceutické fakulty Brno.
Stejně tak vědci ve studii prokázali, že onemocnění se častěji vyskytují u mladších pacientů. „Naše výsledky poukazují na skutečnost, že čím mladší pacienti, tím je u nich větší genetická predispozice k onemocnění,“ dodává doktorka Bartošová.
Zánětlivá onemocnění trávicího traktu jsou v současné době nemocemi nevyléčitelnými, avšak pomocí moderních preparátů je lze často úspěšně kontrolovat. Léčba je přísně individuální, a to podle stupně a rozsahu postižení. Výsledky studie farmakologů z Farmaceutické fakulty Brno tak mohou pomoci při vývoji účinnějších léčiv a také ke stanovení správné farmakoterapie a způsobu celkové léčby pacienta. Prokázání genetické predispozice k tomuto onemocnění totiž může přivést pacienta k lékaři a k následné léčbě mnohem dříve, než v případě, kdy pacient neví, co je příčinou jeho problémů.
Výzkum vědci realizovali na Ústavu humánní farmakologie a toxikologie a Ústavu přírodních léčiv Farmaceutické fakulty Veterinární a farmaceutické univerzity Brno ve spolupráci s Interní hepato-gastroenterologickou klinikou Fakultní nemocnice Brno a III. interní klinikou Fakultní nemocnice s poliklinikou akademika Ladislava Dérera v Bratislavě.
text Síma, ilustrační foto Marián K., brnovinky, zdroj VFU Brno
{linkr:related;keywords:v%C3%84%C2%9Bdci;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
Kategorie: zprávy Brno Zobrazeno: 3966
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně.
Farmakologové z Ústavu humánní farmakologie a toxikologie a Ústavu přírodních léčiv Farmaceutické fakulty Veterinární a farmaceutické univerzity Brno se ve své studii zaměřili na hledání genů, které by mohly přispívat k pravděpodobnosti vypuknutí onemocnění trávicího traktu. Tím může být například Crohnova choroba či ulcerózní kolitida - zánět tlustého střeva. Jedná se o chronické zánětlivé nemoci, které se objevují stále častěji především u mladých lidí.
Počet nemocných jedinců trpících nespecifickými střevními záněty v celé západní Evropě rok od roku narůstá. Ačkoliv nebyly doposud souhrnně popsány příčiny a mechanizmy, které vedou ke vzniku a rozvoji nemocí trávicího ústrojí, je v současné době všeobecně akceptováno, že nespecifické střevní záněty jsou onemocněním s genetickým podkladem. Vliv vnějšího prostředí, jako stres, infekční prostředí a další se stávají pak už jen spouštěcím faktorem propuknutí choroby.
Farmokologové z Brna hledají geny /ilustrační foto/.
Vědci z Farmaceutické fakulty Brno se zaměřili právě na sledování přítomnosti určitých genů a mutací a jejich vlivu na vypuknutí Crohnovy choroby a zánětlivých kolitid. Ve studii se jim podařilo prokázat, že genetická výbava člověka skutečně určuje riziko vypuknutí těchto onemocnění. Genetická predispozice onemocnění bývá nejčastěji spojována s přítomností specifických změn v genu NOD2/CARD15 v DNA člověka.
Vědci provedli genetickou analýzu u více než 130 pacientů s diagnostikovanou Crohnovou chorobou a kolitidou a přišli s jasnými výsledky: „Z našich výsledků vyplývá, že u pacientů s Crohnovou chorobou se statisticky častěji než u zdravé populace vyskytuje substituční mutace v genu ICAM-1 a posunová mutace v genu NOD2/CARD15. U pacientů s ulcerózní kolitidou jsme zjistili statisticky významně častější výskyt substituční mutace v genu ICAM-1 oproti zdravým dobrovolníkům,“ uvádí Ladislava Bartošová z Ústavu humánní farmakologie a toxikologie Farmaceutické fakulty Brno.
Stejně tak vědci ve studii prokázali, že onemocnění se častěji vyskytují u mladších pacientů. „Naše výsledky poukazují na skutečnost, že čím mladší pacienti, tím je u nich větší genetická predispozice k onemocnění,“ dodává doktorka Bartošová.
Zánětlivá onemocnění trávicího traktu jsou v současné době nemocemi nevyléčitelnými, avšak pomocí moderních preparátů je lze často úspěšně kontrolovat. Léčba je přísně individuální, a to podle stupně a rozsahu postižení. Výsledky studie farmakologů z Farmaceutické fakulty Brno tak mohou pomoci při vývoji účinnějších léčiv a také ke stanovení správné farmakoterapie a způsobu celkové léčby pacienta. Prokázání genetické predispozice k tomuto onemocnění totiž může přivést pacienta k lékaři a k následné léčbě mnohem dříve, než v případě, kdy pacient neví, co je příčinou jeho problémů.
Výzkum vědci realizovali na Ústavu humánní farmakologie a toxikologie a Ústavu přírodních léčiv Farmaceutické fakulty Veterinární a farmaceutické univerzity Brno ve spolupráci s Interní hepato-gastroenterologickou klinikou Fakultní nemocnice Brno a III. interní klinikou Fakultní nemocnice s poliklinikou akademika Ladislava Dérera v Bratislavě.
text Síma, ilustrační foto Marián K., brnovinky, zdroj VFU Brno
{linkr:related;keywords:v%C3%84%C2%9Bdci;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}