Zoo Brno má přírůstky - žirafu a kosmana. Mění se otevírací doba a přichází zimní režim
- Podrobnosti
- Kategorie: zprávy Brno
- Zobrazeno: 4635
Sameček žirafy přišel v brněnské zoo na svět 10. listopadu.
Zoologická zahrada v Brně se během měsíce listopadu dočkala dvou nových přírůstků. Jsou jimi sameček žirafy síťované a kosman zakrslý. Zoo se také tradičně zásobovala lišejníkem z Finska - prospěšným doplňkem stravy sov a sobů. Od listopadu do února přechází brněnská zoologická zahrada na zimní otevírací dobu a zimní režim.
Žirafí mláďata pokřtí Váňa
Žirafí sameček se narodil 10. listopadu kolem 13. hodiny páru Janette a Jamie. „Je to mohutný krásný kus,“ komentoval mládě Jiří Vítek – provozní zoolog brněnské Zoo. Samice Janette již v roce 2006 zplodila se samcem Jamiem samičku Julii. Ta putovala ve svých zhruba dvou letech do Zoo Dvůr Králové nad Labem a do Zoo Brno za ni přišla samice Tosha. Během posledních tří měsíců je to již druhé úspěšné narození mláděte žirafy síťované v Zoo Brno.
Předchozí samičku porodila žirafa Tosha začátkem září letošního roku. Otcem byl opět samec Jamie, který ale v září loňského roku podlehl zdravotním komplikacím. Ceněná nepříbuzenská krev samce Jamieho, pocházejícího z britské Zoo Whipsnade, tak díky potomkům zůstává pro české chovy zachována. Zoo Brno plánuje shlédnutí nového přírůstku návštěvníky. „Jelikož se jedná o tropické zvíře a nechceme již riskovat, bude možné mládě shlédnout třeba jen na půl hodiny,“ podotkl Vítek. Obě žirafí mláďata také čeká křest, kterého se podle posledních informací ujme žokej Josef Váňa.
Kosmanů je v Brně už osm
Kosmanů je v Zoo Brno už osm. Nejmladší se narodil 8. listopadu.
O dva dny dříve, než žirafí sameček, se narodil kosman zakrslý. Patří mezi nejmenší žijící druh opice na světě. Dospělý kosman váží v průměru 120 gramů a novorozené mládě pouhých 15 gramů. Délka jejich těla se pohybuje mezi 12 až 15 centimetry, délka ocasu pak mezi 17 až 23 centimetry. Kosmani žijí v párech nebo i v osmi až desetičlenných skupinách v tropických lesích Brazílie, Ekvádoru a Peru. Průměrně se dožívají osmi až devíti let, v lidské péči až 15 let. Živí se hmyzem, plody a ptačími vejci.
Kosmani společně s tamaríny a lvíčky patří do skupiny takzvaných drápkatých opiček. Ty mají na všech prstech drápky, kromě palce dolních končetin, který jediný nese plochý nehet. Drápky jim umožňují bezpečné přichycení na kůře kmenů a větvích stromů. V současné době mohou návštěvníci Zoo Brno spatřit v expozici celkem osm jedinců kosmanů zakrslých.
Laponské seno pomáhá zvířatům
Zoolog Vítek jezdí jednou za půl roku do Finska pro lišejník, který slouží jako doplněk stravy pro sovy polární a soby. „Sovám se daří, dobře tráví, mají mladé a očička jim svítí,“ komentuje účinky lišejníku odborník. Jedná se o druh mechu, který u nás nenajdeme. Ve Finsku, kde se průmyslově sklízí, se mu říká laponské seno.
Lišejník je podle slov Vítka pro zvířata důležitý a nejde ničím nahradit. „Nic moc neobsahuje, ale zvířata jsou na něj zřejmě naprogramována,“ říká zoolog. Ve Finsku tvoří lišejník 70 procent potravy pro soba v zimním období. Dovezené zásoby mechu o váze 1 200 až 1 300 kilogramu by měly vydržet na půl roku. „Slouží jen jako přídavek ke krmení,“ vysvětluje Vítek a dodává, že i sobům v brněnské zoo se díky lišejníku daří lépe.
Zimní režim v Zoo
Od listopadu do února potrvá v brněnské Zoo zimní otevírací doba a zimní režim. Otevírací doba je od devíti do 16 hodin. Pokladny jsou k dispozici pouze do 15 hodin. Ze zimní otevírací dobou souvisí i zimní režim v zoo, který spočívá v přechodu na suchou stravu pro býložravce. Některá zvířata, zejména papoušci, jsou nyní k vidění pouze v interiérech. V případě ledu a námrazy nebudou zvířata, kterým by hrozil úraz, vypouštěna z vnitřních ubikací.
text Síma, brnovinky, foto a zdroj: zoo Brno
{linkr:related;keywords:zoo+brno;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
Zoo Brno má přírůstky - žirafu a kosmana. Mění se otevírací doba a přichází zimní režim
Kategorie: zprávy Brno Zobrazeno: 4635
Sameček žirafy přišel v brněnské zoo na svět 10. listopadu.
Zoologická zahrada v Brně se během měsíce listopadu dočkala dvou nových přírůstků. Jsou jimi sameček žirafy síťované a kosman zakrslý. Zoo se také tradičně zásobovala lišejníkem z Finska - prospěšným doplňkem stravy sov a sobů. Od listopadu do února přechází brněnská zoologická zahrada na zimní otevírací dobu a zimní režim.
Žirafí mláďata pokřtí Váňa
Žirafí sameček se narodil 10. listopadu kolem 13. hodiny páru Janette a Jamie. „Je to mohutný krásný kus,“ komentoval mládě Jiří Vítek – provozní zoolog brněnské Zoo. Samice Janette již v roce 2006 zplodila se samcem Jamiem samičku Julii. Ta putovala ve svých zhruba dvou letech do Zoo Dvůr Králové nad Labem a do Zoo Brno za ni přišla samice Tosha. Během posledních tří měsíců je to již druhé úspěšné narození mláděte žirafy síťované v Zoo Brno.
Předchozí samičku porodila žirafa Tosha začátkem září letošního roku. Otcem byl opět samec Jamie, který ale v září loňského roku podlehl zdravotním komplikacím. Ceněná nepříbuzenská krev samce Jamieho, pocházejícího z britské Zoo Whipsnade, tak díky potomkům zůstává pro české chovy zachována. Zoo Brno plánuje shlédnutí nového přírůstku návštěvníky. „Jelikož se jedná o tropické zvíře a nechceme již riskovat, bude možné mládě shlédnout třeba jen na půl hodiny,“ podotkl Vítek. Obě žirafí mláďata také čeká křest, kterého se podle posledních informací ujme žokej Josef Váňa.
Kosmanů je v Brně už osm
Kosmanů je v Zoo Brno už osm. Nejmladší se narodil 8. listopadu.
O dva dny dříve, než žirafí sameček, se narodil kosman zakrslý. Patří mezi nejmenší žijící druh opice na světě. Dospělý kosman váží v průměru 120 gramů a novorozené mládě pouhých 15 gramů. Délka jejich těla se pohybuje mezi 12 až 15 centimetry, délka ocasu pak mezi 17 až 23 centimetry. Kosmani žijí v párech nebo i v osmi až desetičlenných skupinách v tropických lesích Brazílie, Ekvádoru a Peru. Průměrně se dožívají osmi až devíti let, v lidské péči až 15 let. Živí se hmyzem, plody a ptačími vejci.
Kosmani společně s tamaríny a lvíčky patří do skupiny takzvaných drápkatých opiček. Ty mají na všech prstech drápky, kromě palce dolních končetin, který jediný nese plochý nehet. Drápky jim umožňují bezpečné přichycení na kůře kmenů a větvích stromů. V současné době mohou návštěvníci Zoo Brno spatřit v expozici celkem osm jedinců kosmanů zakrslých.
Laponské seno pomáhá zvířatům
Zoolog Vítek jezdí jednou za půl roku do Finska pro lišejník, který slouží jako doplněk stravy pro sovy polární a soby. „Sovám se daří, dobře tráví, mají mladé a očička jim svítí,“ komentuje účinky lišejníku odborník. Jedná se o druh mechu, který u nás nenajdeme. Ve Finsku, kde se průmyslově sklízí, se mu říká laponské seno.
Lišejník je podle slov Vítka pro zvířata důležitý a nejde ničím nahradit. „Nic moc neobsahuje, ale zvířata jsou na něj zřejmě naprogramována,“ říká zoolog. Ve Finsku tvoří lišejník 70 procent potravy pro soba v zimním období. Dovezené zásoby mechu o váze 1 200 až 1 300 kilogramu by měly vydržet na půl roku. „Slouží jen jako přídavek ke krmení,“ vysvětluje Vítek a dodává, že i sobům v brněnské zoo se díky lišejníku daří lépe.
Zimní režim v Zoo
Od listopadu do února potrvá v brněnské Zoo zimní otevírací doba a zimní režim. Otevírací doba je od devíti do 16 hodin. Pokladny jsou k dispozici pouze do 15 hodin. Ze zimní otevírací dobou souvisí i zimní režim v zoo, který spočívá v přechodu na suchou stravu pro býložravce. Některá zvířata, zejména papoušci, jsou nyní k vidění pouze v interiérech. V případě ledu a námrazy nebudou zvířata, kterým by hrozil úraz, vypouštěna z vnitřních ubikací.
text Síma, brnovinky, foto a zdroj: zoo Brno
{linkr:related;keywords:zoo+brno;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}