brnovinky

Přepnout do PC verze

4000 hektolitrů. Zelený čtvrtek barví půllitry dozelena

608 Zelene pivo uprSe Zeleným čtvrtkem přichází každoročně Zelené pivo. Starobrněnský pivovar i letos rozvezl sudy se zeleným pěnivým mokem do celkem 2949 hospod na Moravě i v Čechách. Štamgasti zelené půllitry zvednou už poosmé, v tomto roce 28. března. Starobrněnští sládci všem příznivcům Zeleného piva uvařili celkem 4000 hektolitrů.


Zelenou slávu šíří i studenti

Na Zelené pivo se chodí v celé České republice, protože jeho popularita už dávno překročila hranice nejen brněnského, ale i jihomoravského regionu. Šířit jeho slávu pomáhají třeba bývalí studenti, kteří v Brně chodili na vysokou školu, a vzpomínku na speciální pivo si nenechají pro sebe ani tam, kde jsou doma. Aktuální seznam všech provozoven, kde se čepuje, najdou už dnes všichni jeho příznivci na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

Byliny i kopřiva

Třináctistupňové Zelené pivo se ve Starobrně jako každoročně vařilo pod dohledem zkušených vařičů. Vyrábělo se z kvalitní vody, ječného sladu z nejlepšího moravského ječmene, nejjakostnějšího žateckého chmele a také chmelového extraktu tradičním způsobem na dva rmuty. Do mladinového kotle se spolu s chmelem během varu přidával i bylinný výluh, který vznikl louhováním několika druhů bylin včetně kopřivy v horké vodě. Připravoval se přímo v laboratořích starobrněnského pivovaru.

8 dní kvašení

Po přidání kvasnic z vlastního kmene pivovaru Starobrno pivo spodně kvasilo po dobu osmi dnů a poté zrálo při teplotě 1° C do prvního březnového týdne. Po filtraci se do Zeleného piva přidával likér.

Petr Hauskrecht zeleně prvně vařil v roce 2006

Vůbec poprvé Zelené pivo uvařil tehdejší vrchní sládek pivovaru Petr Hauskrecht v roce 2006. „Šel jsem tehdy s kůží na trh. Pivo s netypickou barvou a unikátní chutí bylo na českém pivním trhu úplnou novinkou,“ konstatuje Petr Hauskrecht, dnes vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně. Tradice vaření Zeleného piva, které se má pít pouze na Zelený čtvrtek, se udržela dodnes.

MaK., brnovinky

4000 hektolitrů. Zelený čtvrtek barví půllitry dozelena

608 Zelene pivo uprSe Zeleným čtvrtkem přichází každoročně Zelené pivo. Starobrněnský pivovar i letos rozvezl sudy se zeleným pěnivým mokem do celkem 2949 hospod na Moravě i v Čechách. Štamgasti zelené půllitry zvednou už poosmé, v tomto roce 28. března. Starobrněnští sládci všem příznivcům Zeleného piva uvařili celkem 4000 hektolitrů.


Zelenou slávu šíří i studenti

Na Zelené pivo se chodí v celé České republice, protože jeho popularita už dávno překročila hranice nejen brněnského, ale i jihomoravského regionu. Šířit jeho slávu pomáhají třeba bývalí studenti, kteří v Brně chodili na vysokou školu, a vzpomínku na speciální pivo si nenechají pro sebe ani tam, kde jsou doma. Aktuální seznam všech provozoven, kde se čepuje, najdou už dnes všichni jeho příznivci na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

Byliny i kopřiva

Třináctistupňové Zelené pivo se ve Starobrně jako každoročně vařilo pod dohledem zkušených vařičů. Vyrábělo se z kvalitní vody, ječného sladu z nejlepšího moravského ječmene, nejjakostnějšího žateckého chmele a také chmelového extraktu tradičním způsobem na dva rmuty. Do mladinového kotle se spolu s chmelem během varu přidával i bylinný výluh, který vznikl louhováním několika druhů bylin včetně kopřivy v horké vodě. Připravoval se přímo v laboratořích starobrněnského pivovaru.

8 dní kvašení

Po přidání kvasnic z vlastního kmene pivovaru Starobrno pivo spodně kvasilo po dobu osmi dnů a poté zrálo při teplotě 1° C do prvního březnového týdne. Po filtraci se do Zeleného piva přidával likér.

Petr Hauskrecht zeleně prvně vařil v roce 2006

Vůbec poprvé Zelené pivo uvařil tehdejší vrchní sládek pivovaru Petr Hauskrecht v roce 2006. „Šel jsem tehdy s kůží na trh. Pivo s netypickou barvou a unikátní chutí bylo na českém pivním trhu úplnou novinkou,“ konstatuje Petr Hauskrecht, dnes vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně. Tradice vaření Zeleného piva, které se má pít pouze na Zelený čtvrtek, se udržela dodnes.

MaK., brnovinky

Joomla SEF URLs by Artio

(c) MaK., 2008-2099, všechna práva vyhrazena, kopírování obsahu jen se svolením redakce

Nahoru PC verze