brnovinky

Přepnout do PC verze

Na Petrově v Brně se ochutnávala česká a belgická klášterní piva

Degustace_klasternich_a_belgickych_piv_Benedictus_Brno_IMG_6549_18022010_MK

Nedaleko brněnské katedrály na Petrově proběhla ve sklepních prostorách ve čtvrtek 18. února degustace jedinečných českých a belgických klášterních piv. Uspořádalo ji Občanské sdružení Na kolečkách ve spolupráci s prodejnou Benedictus, která jako jediná prodává v České republice klášterní produkty.

 

Degustačním podvečerem provázel pražský someliér Robert původem ze Slovenska, jenž se výborně postaral i o veselou náladu. Na návštěvníky čekaly celkem čtyři vzorky českého piva a šest belgického. Someliér na úvod sdělil, že se u piva hodnotí tři základní znaky – vůně, barva a chuť.Degustace_klasternich_a_belgickych_piv_Benedictus_Brno_IMG_6540_18022010_MK

 

Všechna ochutnávaná piva pocházela z klášterních pivovarů, kde je vaří mniši podle původních klášterních receptů. Česko zastupoval pivovar Želiv a nejstarší průmyslový pivovar v Čechách Broumov produkující pivo s názvem Olivětínský Opat. K degustaci nechyběly různé pochutiny mezi nimiž kralovaly dva druhy domácí pivní marmelády, po které se jen zaprášilo.

 

Prvním vzorkem bylo medovinové pivo Želiv Castullus. Při ochutnávání jsme se dověděli, že klášterní pivo u nás nemá stanovenu standardní servírovací teplotu. Kultura výroby a i samotného pití u těchto piv není nijak upravena. Teplota piva v letních měsících by se měla pohybovat v rozmezí od 13-ti do16-ti stupňů Celsia. Podchlazený mok má mít 9 až 11 stupňů.Degustace_klasternich_a_belgickych_piv_Benedictus_Brno_IMG_6517_18022010_MK

 

"Když v restauraci podchladí pivo, může se stát, že pak budete pít i 5 měsíců staré pivo.", podotkl Robert a dodal: "Pokud po natočení piva do sklenice pěna začne padat, je to způsobeno tím, že je sklenice mastná."

 

Piva se standardně připravují dvěma způsoby a to spodním a svrchním kvašením. Spodním kvašením za studena výhradně z ječmeného sladu vznikají takzvaná piva Lager neboli ležáky s obsahem alkoholu 3,5 až 5 procent.Degustace_klasternich_a_belgickych_piv_Benedictus_Brno_IMG_6506_18022010_MK

Svrchním způsobem kvašení se produkují většinou nefiltrovaná piva. Nejznámější je pivo Wit neboli pšeničné, do kterého se přidává pšeničný slad a různá koření.

 

Broumovský pivovar zastupovala tři piva. Kvasnicové medové pivo Opat mělo příjemnou medovou chuť a aroma. Obsahuje tři druhy medu, které se do něj přidávají na začátku vaření. Med má vysoký obsah cukru, jenž se v průběhu hlavního kvašení a dokvašování přeměňuje. Výsledkem je, že pivo má pět procent alkoholu jako ležák.

 

U ochutnávky kvasnicové 12-ky someliér zdůraznil, jak moc je kvasnicové pivo prospěšné při problémech se žaludkem. "Obsahuje nejvíce cizích kultur a je to taková activia v lahvi", dodal specialista s humorem.Degustace_klasternich_a_belgickych_piv_Benedictus_Brno_IMG_6546_18022010_MK

 

Velké oblibě se těšilo kvasnicové meruňkové pivo, jež nádherně vonělo a po degustaci v ústech zůstala chuť hořkého ležáku.

 

Druhá půlka degustační akce byla zaměřena na klášterní belgická piva. Skoro každý belgický klášter, bez ohledu na církev k níž patřil, vařil své pivo zpočátku jen pro svou potřebu a časem i pro své okolí. Dá se říci, že klášterní pivo je takovým prarodičem všech piv.Degustace_klasternich_a_belgickych_piv_Benedictus_Brno_IMG_6549_18022010_MK


Prvně jsme ochutnali blond neboli světlé pivo s názvem Augustijn. Jméno dostalo podle Augustínů a je jedním z nejznámějších belgických piv. Toto 16-ti stupňové pivo obsahuje 8% alkoholu a od českého se liší vyšší fermentací, jež probíhá ještě v lahvi. Pivo má plnou chuť a voní po ovoci a vanilce.

 

Belgická piva se také různě dělí - na standardní ležáky, Dubbel, Tripel, Quadruppel a další. Liší se mimo jiné počtem přidaných druhů sladů.

 

Například do piva Tripel se v průměru přidávají v určitém poměru tři druhy sladu – ječný, pšeničný a významnou složkou je ovesný, jenž pivu dodává bohatou pěnu.Degustace_klasternich_a_belgickych_piv_Benedictus_Brno_IMG_6551_18022010_MK

 

Someliér podotýká, že každé pivo v Belgii má svoji sklenici o objemu 0,25 nebo 0,33 litru. Sklenice mají různé tvary - tím pivo dostane správnou vůni. Ostatní země v tomto mohou Belgičanům jen závidět.

 

„Degustovat v Belgii, kdybych chtěl standardně "lampit" půllitry, tak jsem úplně mrtvý za dvacet minut.“, zmínil s humorem someliér a dodal, že na výlet za pivem jsou dobrá města Bruggy nebo Brusel.

 

Jako další vzorek jsme ochutnali zlatavý Floreffe Tripel, do kterého se přidává karamelový slad. Receptura pochází z roku 1250.

 

Dovídáme se, že známkou hodně vysoké kvality je označení Beer of Abbey. Vlastní ho pouze pár pivovarů v Belgii.Degustace_klasternich_a_belgickych_piv_Benedictus_Brno_IMG_6557_18022010_MK

 

Pivo jantarové barvy Bornem Tripel obsahuje 9% alkoholu a charakteristická je jeho hořkosladká chuť.

 

Jeden z návštěvníků se tázal, zda ještě stále hospody na přání hostů ohřívají pivo. Somelier ho potěšil kladnou odpovědí a dodal, že přidané dvě lžičky medu vyřeší problémy s hlasivkami.


Světlý Tripel Karmeliet je dle Belgičanů nejlepším pivem na světě. Robert si zase nemůže vynachválit sklenici, která je jediným belgickým pivním sklem, jež hraje, což dokázal klepnutím o zeď sklípku.

 

„Když zavřu oči, jsem les nebo Helenčina louka“, prohlásil jeden z návštěvníků po degustaci tohoto piva.Degustace_klasternich_a_belgickych_piv_Benedictus_Brno_IMG_6583_18022010_MK

 

Červené a sladké pivo Kasteel rouge se původně začalo vozit do ČR jako pivo pro ženy. Nyní však převládá konzumace u mužů. Je to nejsilnější ovocné belgické pivo a lze ho pít jako aperitiv i digestiv. Ihned se stalo mým jasným favoritem.

 

Čepuje se do velkých sedmičkových lahví kvůli silné stále probíhající fermentaci. Výborně se hodí k dezertu a belgickým pralinkám. Největšími odběrateli tohoto piva jsou Japonci.

 

Gurmánský zážitek na závěr zajistilo pivo LaTrappe Quadruppel. Obsahuje čtyři druhy sladu - ječný, ovesný, pšeničný a žitný a s 10-ti procenty alkoholu je pivem nejsilnějším.Degustace_klasternich_a_belgickych_piv_Benedictus_Brno_IMG_6611_18022010_MK

 

Řadí se mezi trapistická piva. Označení piva Trapist má jen sedm klášterních pivovarů na světě, například Achel, Westmalle, La Trappe. Šest je jich v Belgii a jeden v Holandsku. Trapisté, jako největší z milovníků piv, si pečlivě uchovávali své know-how a po staletí tak vařili velice ceněná piva. Jde o raritní piva, povětšinou silná a chuťově plná.

 

Toto pivo mniši vaří jen pro podporu klášterů a nesmí jej prodávat na zisk. Podporují hodně charitu a produkují jen omezené množství, čímž je také zachována kvalita a jedinečnost.

 

Pokud chcete ochutnat tato jedinečná piva navštivte prodejnu klášterních produktů Benedictus na Petrově.Degustace_klasternich_a_belgickych_piv_Benedictus_Brno_IMG_6617_18022010_MK

 

 

Ochutnali jste již někdy klášterní piva? Chutná vám více české nebo belgické pivo?


text Síma, foto Marián K., brnovinky

 

 

Joomla SEF URLs by Artio

(c) MaK., 2008-2099, všechna práva vyhrazena, kopírování obsahu jen se svolením redakce

Nahoru PC verze