Pivní džem, rakytník a vína Šalša - degustace pod Petrovem v Brně
- Podrobnosti
- Kategorie: gurmán Brno
- Zobrazeno: 6585
Lahve s víny Václava Šalši mají abstraktně pojaté etikety.
Brněnská prodejna Benedictus v prostorách sklípku pod Petrovem opět připravila ochutnávku vín. Na 12 účastníků degustace čekalo 22. dubna 12 vzorků vín kyjovského vinařství Václav Šalša. Co vše účastníci ochutnali a dozvěděli se, prozradí reportáž brnovinek.
V České republice vinice dle slov Šalši zaujímají 20 tisíc hektarů půdy. Vinařství Šalša z tohoto počtu ukrajuje 14 hektarů. Z toho jeden hektar vinař připravuje pro pěstování bio vína.
Vinař Václav Šalša z Kyjova.
"Co vše se smí nebo nesmí při bio víně?", zní první dotaz účastníka degustace. „No, spíše nesmí“, reaguje s úsměvem Šalša. Bio víno se nesmí hnojit žádným umělým hnojivem - pouze bio hnojem od bio kráv. Omezení spočívá i v chemické ochraně. Půda se nesmí ošetřovat herbicidem na hubení trávy. Zbývá vzít do ruky motyku, mulčovač, strunu nebo okolí vinice nechat zelené. Do vína se nesmí přidávat mimo síry nebo bentonitu žádné přípravky zhutňující, odkyselující, nebo doslazující víno.
Degustace probíhají ve sklípku pod Petrovem.
V jeho vínech je většinou použita ušlechtilá kvasinka, které se ale vinař chce postupně zbavit. Přítomna je i síra a bentonit. „Chci dělat víno z Kyjova. U všech vín se snažím zachovávat takovou tu odrůdovost“, říká vinař.
Ochutnáváme dvě odrůdy Veltlínského zeleného. I když pochází ze stejné vinice staré 45 let, pozdní sběr 2009 se od kabinetu 2008 odlišuje větší pepřovostí a mineralitou. Ta je způsobena absencí ušlechtilých kvasinek. „Je to něco jiného, než když ve víně hledáte ovocitost.“, dodává Šalša.
Pivní džem, jehož recept je tajný.
Vinař polepuje láhve originálními etiketami s abstraktní kresbou, charakterizující každou vinnou odrůdu. Pro úplnost jsou na nich uvedeny podrobné údaje o víně včetně počtu vyrobených lahví. „Hodnoty v lahvi se mohou malinko měnit.“, podotýká kyjovský vinař. Růžová a červená vína se lahvují netradičně do bílých lahví. Rulandské modré, jež má hodně světlou barvu, v lahvi vypadá jako bílé víno.
Müller Thurgau pozdní sběr 2008 má příjemnou muškátovou vůni a jemnější kyselinku s cukernatostí moštu 20 %. Šalša vysvětluje: "Daná cukernatost znamená, že ve 100 litrech vylisovaného moštu je 20 kilogramů cukru. Dle cukernatosti hroznů se vína člení do kategorií vín například pozdní sběr, výběr z hroznů a dalších."
Účastníci postupně degustují 12 vzorků vín.
Zatímco ochutnáváme Rulandské šedé 2008 pozdní sběr, dovídáme se, že Šalša lahvuje vína od roku 2005 a za rok vyprodukuje 40 - 50 tisíc lahví. „Vinařství jsem měl jako koníčka. Dělal jsem si víno pro sebe a tak, jak ho dělám pro sebe, chtěl bych ho prezentovat i dál zákazníkům.“, říká odborník na víno. Prozrazuje, že odmalička chodil do vinohradu, zatímco jeho kamarádi lítali po hřišti a on trávil čas ve vinohradě s motykou a srpem. „Vinařství musí bavit. Člověk se s tím musí již narodit.“, doplňuje Šalša.
Majitelka Benedictu - Marie Mezuláníková (vpravo).
Muškát moravský 2008 v jakostní třídě kabinet pochází z hroznů z Kostelce u Kyjova. Odrůdu vinař dělá v kabinetu maximálně v pozdním sběru se stupněm cukernatosti 21 - 21,5 % tak, aby víno bylo lehké a svěží. Po celou dobu degustace přítomní degustují kromě vín také dobroty, které připravila Marie Mezuláníková - majitelka prodejny Benedictus. Favoritem se stává speciální pivní želé, jehož recept je tajný. Nechybí ani česneková pomazánka, pečivo, uzené a keksy.
Od ochutnávky Sauvignon 2008 pozdní sběr se dostáváme k čerstvě nalahvovanému Ryzlinku rýnskému, v jehož vůni dle vinaře máme cítit kompotované hrušky.
K vínu je třeba nejdříve přivonět.
„Čím vůně vznikají ?“, zní další dotaz jednoho z degustujících. Hlavní vliv na vůni mají kvasinky. Dalším faktorem je odrůda. U mladých svěžích vín však vůně rychle vymizí.
Degustované André - rosé obsahuje 12 gramů zbytkového cukru a v létě je výborné na osvěžení. Ve vůni můžeme cítit jogurt a jahody s malinami. Chardonnay a Sauvignon se vyznačují vysokým procentem cukernatosti. Druhé jmenované víno dosahuje 27 % cukernatosti a 63 % zbytkového cukru. Šalša podýká, že v něm cítí kopřivovou chuť a vůni. „Já v té kopřivě mám v chuti ještě tak trochu okurek.“, oznamuje další degustátor. Víno návštěvníci oceňují jako dobré, výtku dávají pouze vysokému obsahu cukru.
Návštěvníci degustace vín Václava Šalšy.
Na řadu přichází červená vína zastoupená Frankovkou a mladou německou odrůdou Dornfelder. Přítomní Frankovku hodnotí jako příjemnější a jemnější ve vůni než západního Dornfeldera. „To je dobrá klasická frankovka", prohlašuje vedle sedící účastník degustace. Druhý zástupce červeného vína má surovou vůni a výraznou barvu, kterou zanechává na lahvi. Chutí se dá přirovnat k nesladkému černému ovoci.
August Herold odrůdu Dornfelder vyšlechtil křížením odrůd Helfensteiner a Heroldrebe. Helfensteiner pochází z křížení odrůd Jakubské a Trolínské. Heroldrebe pak z křížení odrůd Modrý Portugal a Frankovka.
Abstraktně řešená etiketa vína.
Závěr degustace probíhá formou diskuse opět o biovínech a tak zvané integrované produkci, jež je o stupeň méně přísnější než bio.
"K lidskému štěstí a k úsměvné pohodě patří prostřený stůl, víno a přátelé, pravil Homér.", slyšíme na závěr.
Chodíte na degustace vín? Jaká odrůda je vaším favoritem?
text Síma, foto Marián K., brnovinky
Pivní džem, rakytník a vína Šalša - degustace pod Petrovem v Brně
Kategorie: gurmán Brno Zobrazeno: 6585
Lahve s víny Václava Šalši mají abstraktně pojaté etikety.
Brněnská prodejna Benedictus v prostorách sklípku pod Petrovem opět připravila ochutnávku vín. Na 12 účastníků degustace čekalo 22. dubna 12 vzorků vín kyjovského vinařství Václav Šalša. Co vše účastníci ochutnali a dozvěděli se, prozradí reportáž brnovinek.
V České republice vinice dle slov Šalši zaujímají 20 tisíc hektarů půdy. Vinařství Šalša z tohoto počtu ukrajuje 14 hektarů. Z toho jeden hektar vinař připravuje pro pěstování bio vína.
Vinař Václav Šalša z Kyjova.
"Co vše se smí nebo nesmí při bio víně?", zní první dotaz účastníka degustace. „No, spíše nesmí“, reaguje s úsměvem Šalša. Bio víno se nesmí hnojit žádným umělým hnojivem - pouze bio hnojem od bio kráv. Omezení spočívá i v chemické ochraně. Půda se nesmí ošetřovat herbicidem na hubení trávy. Zbývá vzít do ruky motyku, mulčovač, strunu nebo okolí vinice nechat zelené. Do vína se nesmí přidávat mimo síry nebo bentonitu žádné přípravky zhutňující, odkyselující, nebo doslazující víno.
Degustace probíhají ve sklípku pod Petrovem.
V jeho vínech je většinou použita ušlechtilá kvasinka, které se ale vinař chce postupně zbavit. Přítomna je i síra a bentonit. „Chci dělat víno z Kyjova. U všech vín se snažím zachovávat takovou tu odrůdovost“, říká vinař.
Ochutnáváme dvě odrůdy Veltlínského zeleného. I když pochází ze stejné vinice staré 45 let, pozdní sběr 2009 se od kabinetu 2008 odlišuje větší pepřovostí a mineralitou. Ta je způsobena absencí ušlechtilých kvasinek. „Je to něco jiného, než když ve víně hledáte ovocitost.“, dodává Šalša.
Pivní džem, jehož recept je tajný.
Vinař polepuje láhve originálními etiketami s abstraktní kresbou, charakterizující každou vinnou odrůdu. Pro úplnost jsou na nich uvedeny podrobné údaje o víně včetně počtu vyrobených lahví. „Hodnoty v lahvi se mohou malinko měnit.“, podotýká kyjovský vinař. Růžová a červená vína se lahvují netradičně do bílých lahví. Rulandské modré, jež má hodně světlou barvu, v lahvi vypadá jako bílé víno.
Müller Thurgau pozdní sběr 2008 má příjemnou muškátovou vůni a jemnější kyselinku s cukernatostí moštu 20 %. Šalša vysvětluje: "Daná cukernatost znamená, že ve 100 litrech vylisovaného moštu je 20 kilogramů cukru. Dle cukernatosti hroznů se vína člení do kategorií vín například pozdní sběr, výběr z hroznů a dalších."
Účastníci postupně degustují 12 vzorků vín.
Zatímco ochutnáváme Rulandské šedé 2008 pozdní sběr, dovídáme se, že Šalša lahvuje vína od roku 2005 a za rok vyprodukuje 40 - 50 tisíc lahví. „Vinařství jsem měl jako koníčka. Dělal jsem si víno pro sebe a tak, jak ho dělám pro sebe, chtěl bych ho prezentovat i dál zákazníkům.“, říká odborník na víno. Prozrazuje, že odmalička chodil do vinohradu, zatímco jeho kamarádi lítali po hřišti a on trávil čas ve vinohradě s motykou a srpem. „Vinařství musí bavit. Člověk se s tím musí již narodit.“, doplňuje Šalša.
Majitelka Benedictu - Marie Mezuláníková (vpravo).
Muškát moravský 2008 v jakostní třídě kabinet pochází z hroznů z Kostelce u Kyjova. Odrůdu vinař dělá v kabinetu maximálně v pozdním sběru se stupněm cukernatosti 21 - 21,5 % tak, aby víno bylo lehké a svěží. Po celou dobu degustace přítomní degustují kromě vín také dobroty, které připravila Marie Mezuláníková - majitelka prodejny Benedictus. Favoritem se stává speciální pivní želé, jehož recept je tajný. Nechybí ani česneková pomazánka, pečivo, uzené a keksy.
Od ochutnávky Sauvignon 2008 pozdní sběr se dostáváme k čerstvě nalahvovanému Ryzlinku rýnskému, v jehož vůni dle vinaře máme cítit kompotované hrušky.
K vínu je třeba nejdříve přivonět.
„Čím vůně vznikají ?“, zní další dotaz jednoho z degustujících. Hlavní vliv na vůni mají kvasinky. Dalším faktorem je odrůda. U mladých svěžích vín však vůně rychle vymizí.
Degustované André - rosé obsahuje 12 gramů zbytkového cukru a v létě je výborné na osvěžení. Ve vůni můžeme cítit jogurt a jahody s malinami. Chardonnay a Sauvignon se vyznačují vysokým procentem cukernatosti. Druhé jmenované víno dosahuje 27 % cukernatosti a 63 % zbytkového cukru. Šalša podýká, že v něm cítí kopřivovou chuť a vůni. „Já v té kopřivě mám v chuti ještě tak trochu okurek.“, oznamuje další degustátor. Víno návštěvníci oceňují jako dobré, výtku dávají pouze vysokému obsahu cukru.
Návštěvníci degustace vín Václava Šalšy.
Na řadu přichází červená vína zastoupená Frankovkou a mladou německou odrůdou Dornfelder. Přítomní Frankovku hodnotí jako příjemnější a jemnější ve vůni než západního Dornfeldera. „To je dobrá klasická frankovka", prohlašuje vedle sedící účastník degustace. Druhý zástupce červeného vína má surovou vůni a výraznou barvu, kterou zanechává na lahvi. Chutí se dá přirovnat k nesladkému černému ovoci.
August Herold odrůdu Dornfelder vyšlechtil křížením odrůd Helfensteiner a Heroldrebe. Helfensteiner pochází z křížení odrůd Jakubské a Trolínské. Heroldrebe pak z křížení odrůd Modrý Portugal a Frankovka.
Abstraktně řešená etiketa vína.
Závěr degustace probíhá formou diskuse opět o biovínech a tak zvané integrované produkci, jež je o stupeň méně přísnější než bio.
"K lidskému štěstí a k úsměvné pohodě patří prostřený stůl, víno a přátelé, pravil Homér.", slyšíme na závěr.
Chodíte na degustace vín? Jaká odrůda je vaším favoritem?
text Síma, foto Marián K., brnovinky