brnovinky

Přepnout do PC verze

Popáté o víně: Slovácko – od Moravy k Baťovu kanálu

Poslední z moravských vinařských podoblastí, na kterou se zaměříme v květnovém dílu našeho seriálu, je Slovácko. Ve srovnání s ostatními podoblastmi je nejvíce rozsáhlé a také nejvíce různorodé – zahrnuje 5 000 hektarů vinic, 115 vinařských obcí, 406 viničních tratí. Jih kopíruje rakouské a slovenské hranice, severní část sahá až na samý okraj Zlína. Pomyslnou osu tvoří řeka Morava s vodním dílem Baťův kanál, spojujícím Hodonínsko a Zlínsko.


Slovácko ze šesti oblastí

Slovacke_Podluzi_20062009_IMG_1249_MKVinařské Slovácko vzniklo jako nesourodý slepenec původních vinařských oblastí Podluží, Mutěnická, Kyjovská, Bzenecká, Strážnická a Uherskohradišťská. To, co spojuje v našem výčtu první jmenovanou s poslední, je snad a pouze ona zmiňovaná řeka Morava. Ani tvář krajiny a ani vína z jmenovaných regionů nemají zas až tak moc společného.

Na druhou stranu je třeba mít porozumění k práci našich zákonodárců, neboť jít do vinařské Evropy s původními šestnácti minioblastmi se zdálo z hlediska propagace a marketingu našeho vína bláhové. Nejmenší z tehdejších vinařských oblastí byla Uherskohradišťská s cca 200 ha vinic - tolik má například ve Španělsku jedna viniční plocha. Nyní máme vinařské oblasti dvě - Čechy a Morava - a podoblasti 2+4.

Z pohledu evropského vinařství pochopitelné, z pohledu vinařské Moravy už méně. Zdálo by se, že Slovácko se svým širokým záběrem, jak v odrůdách, tak i stylech vín, na toto "scelováni" doplatilo nejvíce, ale specifika jednotlivých regionů žijí dál, zákon nezákon (č.312/2004 Sb.)

Silná vína na Podluží

Slovacke_Podluzi_20062009_IMG_1212_MKNa Podluží se dál vyrábí vína bohatá a silná, s vyšším obsahem alkoholu a například na Kyjovsku zase vína s vrozenou svěžestí a bohatou aromatikou. Všechna jsou sice ze stejné podoblasti, ale znalec se v rozdílech vyzná.

V takové jinakosti odrůd a stylu vín se těžko hledá nit jedné barvy, která by nás Slováckem provedla. Ale zkusme ji najít právě mezi odrůdami révy vinné. Na Slovácku byla v Polešovicích vyšlechtěna nejmoravštější bílá odrůda Muškát Moravský, a to křížením francouzského Muškátu Ottonel a německého Prachtraube.

Slovacke_Podluzi_20062009_IMG_1200_MKV jižní části Slovácka, v Moravské Nové Vsi byla vyšlechtěna jiná moravská specialita, modrý Cabernet Moravia z rakouského Zweigeltrebe a francouzského Cabernet Franc. Vhodným použitím zahraničních odrůd vzniklo něco, co vinařská veřejnost vnímá jako bytostně moravské.

Staletá tradice známkových vín na Slovácku

Dalším příkladem použití více odrůd, tentokráte ne křížením, ale smísením jakostních odrůdových vín, jsou vína známková. Ta mají právě na Slovácku staletou tradici. Už v 19. století byl slavný tak zvaný Blatnický roháč, bílé víno scelené z Ryzlinku rýnského, Rulandského (Burgundského) bílého a Sylvánského zeleného. Toto víno bylo jako první moravské víno oceněno zlatou medailí na mezinárodní výstavě vín v Paříži v roce 1896.

Tento úspěch vedl vinaře ke snaze uspokojit náhle vzniklou poptávku, takže začali pátrat po skladbě vysazených odrůd na trati Roháče. Zjistili, že poměr jednotlivých odrůd je přibližně 50:30:20 a tato kombinace se začala hojně využívat na celém Blatnicku.

Slovacke_Podluzi_20062009_IMG_1247_MKVíno bylo proslulé svojí lahodností, jemnou ryzlinkovou vůní a plnou harmonickou chutí. Největší slávu zažilo toto víno sice za 1. republiky, ale ani po 2. světové válce se jeho prodej nezastavil. Vyrábělo se ve vinařských závodech v Bzenci a v 70.letech 20. stol. patřilo k nejlepším moravským vínům a to nejen mezi víny známkovými.

VINIBLAT

V 90. letech si nově vzniklé sdružení vinařů VINIBLAT dalo nelehký úkol zviditelnit toto víno na nově vzniklém trhu a udržet jeho tradičně vysoký standard. Od přísné vnitřní kontroly původu a kvality hroznů až po pravidla uvádění tohoto vína do prodeje, se v Blatnici snaží spojit vysokou kvalitu vína slavné známky se jménem jejich obce, tak jak je to zcela běžné ve vyspělém vinařském světě.

Slovacke_Podluzi_20062009_IMG_1227_MKSkoro stejně dlouhou tradici má druhé slavné víno ze Slovácka - Bzenecká lipka. Vyrábělo se už od začátku 20. stol., tedy ještě za Rakouska-Uherska a po roce 1918 se tak stalo druhým významným známkovým vínem v Československu. Vyrábělo se z cca 90 % Ryzlinku rýnského, do kterého se pro zjemnění přidávalo cca 10 % Chrupky bílé. Pojmenování dostalo buď z lidového názvu Ryzlinku rýnského, kterému se v okolí Bzence říká Lipka, nebo po tisícileté lípě v bzeneckém zámeckém parku.

Vůně po lipovém květu

Víno se vyznačovalo světle žlutavou barvou, jemnou ryzlinkovou vůní po lipovém květu a plnou, lahodnou chutí. Také toto známkové víno se vyrábělo i po 2. světové válce a lahvovalo se do vysokých lahví 0,7 l s typickou etiketou s andělíčkem a siluetou tak zvaného Starého hradu nad Bzencem.

Slovacke_Podluzi_20062009_IMG_1194_MKJak ale ubývalo ploch Chrupky bílé, musela být ve víně nahrazována odrůdami jinými, nejčastěji Veltlínským červeným raným. Receptura už nebyla původní, ale víno i tak soupeřilo s Blatnickým roháčem o pomyslný trůn mezi moravskými známkovými víny.

Chápáno pohledem posledních sto let se v našich zemích vždy dávala přednost vínům odrůdovým a dodnes přetrvává určitá opatrnost nad víny známkovými. K současným trendům moderních vinařství však patří i nabídka kupážovaných vín, prodávaných buď jako cuvée nebo jako vína známková.

Pro tentokrát Moravská Vinotéka na Mojmírově náměstí v Brně snižuje marži o 15 % na vína ze Slovácka, zvýhodněná cena bude platná do konce června 2011.

text Jakub Adámek a Ing. Luděk Machala, Moravská Vinotéka, foto MaK., brnovinky

{linkr:related;keywords:o+v%C3%83%C2%ADn%C3%84%C2%9B;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}

Joomla SEF URLs by Artio

(c) MaK., 2008-2099, všechna práva vyhrazena, kopírování obsahu jen se svolením redakce

Nahoru PC verze