Poprvé o víně - zajímavosti v názvosloví jakostních vín s přívlastkem
- Podrobnosti
- Kategorie: gurmán Brno
- Zobrazeno: 7183
Sedíme u notebooku nad lahví Ryzlinku rýnského a přemýšlíme, jak nejlépe začít 1. kapitolu celoročního seriálu o vinařství a vínech. Chtěli bychom hned od začátku zaujmout něčím, co přiláká k četbě těchto statí i v následujících měsících a nejenom opisovat Vinařský zákon. Náš zrak padne na etiketu lahve a na ní slovo, které běžně používáme, a ani moc nevnímáme jeho původ a význam.
Čteme KABINET a víme, co od takového vína máme čekat. Půjde o víno lehčí, svěží, suché a jemné, s příjemnou a elegantní vůní, s nepříliš velkým obsahem alkoholu a už vůbec ne cukru.Víno, které osvěží a povzbudí chuť k dalšímu napití. Jenže, kde se název KABINET vzal? Jak a kde vznikl a od kdy se vlastně používá?
Když dvanáct cisterciáckých mnichů z Burgundska založilo roku 1136 v Německu u řeky Rýn klášter Eberbach, nikdo netušil, jak důležitým místem pro vinařství se v průběhu staletí stane. Cisterciáci původně pěstovali modré odrůdy z Burgundska, než po čase zjistili, že uspokojivější výsledky dávají odrůdy bílé.
Vinici Steinberg zaplnili výsadbou už roku 1232, ale kamennou zeď, která vinici chrání a činí z ní místo s téměř francouzským šarmem, dokončili až v roce 1766. V roce 1677 zde byl poprvé použit termín CABINET, což označuje místo pro ukládání drahých předmětů a francouzsky totéž, co ceněný sklad.
V tomto případě šlo o postup, kdy se do klášterního sklepního kabinetu ukládala nejlepší vína, která zde zrála nejméně deset let a které potom mniši velmi draze prodali. Tento postup, jehož působením se cena jedné lahve několikanásobně zvýšila, úspěšně zavedli i další výrobci a obchodníci z řad německých sedláků i měšťanů. Ti si mnohdy svoje budoucí drahé víno uskladňovali přímo ve svých domech, a to i v místnostech, kde přenocovali.
V prvních měsících po sklizni proto, aby víno v teple nepřerušovaně dokvasilo, v následujících letech proto, aby jej měli neustále pod kontrolou. Tak se v 18. století stal z původně francouzského slova cabinet německý KABINETT a ještě později, díky celoevropské slávě rýnského vína, přešel tento pojem do vinařství okolních zemí.
V České republice je jako KABINET označováno jakostní víno s přívlastkem, které bylo vyrobeno z hroznů o cukernatosti 19-21 stupňů českého normalizovaného moštoměru. To znamená, že ve sto litrech hroznového moštu před kvašením se nachází něco mezi 19 a 21 kilogramem přírodního hroznového cukru.
Poznámka na závěr: Tento mošt se samozřejmě už nesmí dále doslazovat řepným cukrem - to by se z něho automaticky stalo pouze víno jakostní, čímž by se muselo vzdát označení vína s přívlastkem.
Tím jsou nazývána vína kabinet 19°-21°, pozdní sběr nad 21°, výběr z hroznů nad 24°, výběr z bobulí nad 27°, výběr z cibéb nad 32°, ledové a slámové víno nad 27°.
Jakub Adámek, Ing. Luděk Machala, Moravská Vinotéka,
ilustrační foto Marián K., brnovinky
{linkr:related;keywords:v%C3%83%C2%ADno;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
Poprvé o víně - zajímavosti v názvosloví jakostních vín s přívlastkem
Kategorie: gurmán Brno Zobrazeno: 7183
Sedíme u notebooku nad lahví Ryzlinku rýnského a přemýšlíme, jak nejlépe začít 1. kapitolu celoročního seriálu o vinařství a vínech. Chtěli bychom hned od začátku zaujmout něčím, co přiláká k četbě těchto statí i v následujících měsících a nejenom opisovat Vinařský zákon. Náš zrak padne na etiketu lahve a na ní slovo, které běžně používáme, a ani moc nevnímáme jeho původ a význam.
Čteme KABINET a víme, co od takového vína máme čekat. Půjde o víno lehčí, svěží, suché a jemné, s příjemnou a elegantní vůní, s nepříliš velkým obsahem alkoholu a už vůbec ne cukru.Víno, které osvěží a povzbudí chuť k dalšímu napití. Jenže, kde se název KABINET vzal? Jak a kde vznikl a od kdy se vlastně používá?
Když dvanáct cisterciáckých mnichů z Burgundska založilo roku 1136 v Německu u řeky Rýn klášter Eberbach, nikdo netušil, jak důležitým místem pro vinařství se v průběhu staletí stane. Cisterciáci původně pěstovali modré odrůdy z Burgundska, než po čase zjistili, že uspokojivější výsledky dávají odrůdy bílé.
Vinici Steinberg zaplnili výsadbou už roku 1232, ale kamennou zeď, která vinici chrání a činí z ní místo s téměř francouzským šarmem, dokončili až v roce 1766. V roce 1677 zde byl poprvé použit termín CABINET, což označuje místo pro ukládání drahých předmětů a francouzsky totéž, co ceněný sklad.
V tomto případě šlo o postup, kdy se do klášterního sklepního kabinetu ukládala nejlepší vína, která zde zrála nejméně deset let a které potom mniši velmi draze prodali. Tento postup, jehož působením se cena jedné lahve několikanásobně zvýšila, úspěšně zavedli i další výrobci a obchodníci z řad německých sedláků i měšťanů. Ti si mnohdy svoje budoucí drahé víno uskladňovali přímo ve svých domech, a to i v místnostech, kde přenocovali.
V prvních měsících po sklizni proto, aby víno v teple nepřerušovaně dokvasilo, v následujících letech proto, aby jej měli neustále pod kontrolou. Tak se v 18. století stal z původně francouzského slova cabinet německý KABINETT a ještě později, díky celoevropské slávě rýnského vína, přešel tento pojem do vinařství okolních zemí.
V České republice je jako KABINET označováno jakostní víno s přívlastkem, které bylo vyrobeno z hroznů o cukernatosti 19-21 stupňů českého normalizovaného moštoměru. To znamená, že ve sto litrech hroznového moštu před kvašením se nachází něco mezi 19 a 21 kilogramem přírodního hroznového cukru.
Poznámka na závěr: Tento mošt se samozřejmě už nesmí dále doslazovat řepným cukrem - to by se z něho automaticky stalo pouze víno jakostní, čímž by se muselo vzdát označení vína s přívlastkem.
Tím jsou nazývána vína kabinet 19°-21°, pozdní sběr nad 21°, výběr z hroznů nad 24°, výběr z bobulí nad 27°, výběr z cibéb nad 32°, ledové a slámové víno nad 27°.
Jakub Adámek, Ing. Luděk Machala, Moravská Vinotéka,
ilustrační foto Marián K., brnovinky
{linkr:related;keywords:v%C3%83%C2%ADno;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}