brnovinky

Přepnout do PC verze

Pošesté o víně: středověk a Horenské právo

V letním díle našeho seriálu se máme věnovat historii vinařství a vinohradnictví v našich končinách. Jeho sporný začátek v době Římské říše jsme už zmínili na jaře. Z období Velkomoravské říše je jen málo důkazů, a zásluhy církevních řádů při zakládání klášterních vinic jsme už také vzpomenuli. Zbývá nám stručně popsat situaci v období středověku, neboť 14. - 16. století bývá zváno zlatým věkem našeho vinařství.


Tehdy byla spotřeba vína značná, protože obyčejné víno bylo běžným nápojem, mnohdy hygienicky bezpečnějším než voda ze studní. Odhaduje se, že tehdejší spotřeba vína u nás činila asi 60 litrů na osobu za rok, takže s dnešními 20 litry máme co dohánět. Roční spotřeba vína v ostatní vinařské Evropě tehdy činila dokonce 150 litrů na osobu. Šlo však o vína lehčí s nižším obsahem alkoholu.

180_Mikulovska_vinarska_podoblast_17102009_IMG_0583_MKO vinařství a vinohradnictví té doby máme dochovány zcela přesné informace a to z poměrně široké oblasti tak zvaného Vinařského práva, které se dochovalo v písemné podobě. Zjednodušeně lze říci, že šlo o soubor pracovně-právních a majetkových předpisů, kterým majitelé půdy určovali pravidla těm, jež vinice drželi a také těm, kteří na nich pracovali.

Tolik tradované tělesné tresty za krádeže hroznů a poškozování vinic tvořily jen zanedbatelnou část těchto Horenských práv (odvozeno od hora = vinohrad). Naopak velmi důkladně byly rozepsány články týkající se desátkových odvodů vína nebo plateb, peněžité pozemkové renty a dalších poplatků. Nejstarším a nejpoužívanějším horenským právem přesahujícím hranice svého ustavení, bylo Falkenštejnské horenské právo z roku 1309.

Původně se týkalo jen 37 stejně velkých vinic na viniční hoře Rosenberg v panství hradu Falkenstein - mezi Mikulovem a Poysdorfem). Bylo sestaveno tak univerzálně, že se používalo i pro vinice na Moravě. Z hlediska potřeb tehdejšího vinařství požívalo takového respektu, že se Horenský soud ve Falkensteinu stal na téměř 50 let odvolacím soudem pro celou vinařskou Moravu.

Markrabě Jan Jindřich v roce 1355 vydal viniční řád pro Moravu a za místo rozhodování sporů určil perkmistrovský úřad v Hustopečích, které tehdy byly největší vinařskou obcí. Roku 1379 na Moravě nahradilo toto užívané právo Horenské právo Židlochovické.

Podobné kroky byly učiněny i v Čechách, kdy císař Karel IV. vydal 16. února 1358 nařízení zakládat vinice v Praze a v okruhu tří mil kolem ní. Středověká míle byla 11 km. Všechny vinice měly být stejně velké, v dnešních mírách asi 76 x 38 metru a byly po 12 let osvobozeny od všech daní a dávek. O tom, že se toto nařízení setkalo se všeobecným souhlasem, svědčí rozšíření jeho platnosti na celé Čechy, které následovalo ještě v tomtéž roce.

Kdo nechtěl nebo nemohl na určených pozemcích vinice zakládat, musel je postoupit ostatním, přičemž mu jako majiteli náležel desátý díl výnosu vinice. V Praze se při obchodování s vínem kromě obvyklých poplatků platily navíc tři ungeltní neboli celní dávky. První v městských branách, druhá na Karlově mostě a třetí – nejvyšší - v místě celnice v Týnském dvoře, kde se s vínem nejvíce obchodovalo.

Za víno české se platilo 15 grošů, za rakouské 30 grošů, a za italské 60 grošů za jeden sud. Aby byla zajištěna tuzemským vínům dobrá tržní cena a omezena konkurence vín z cizích zemí, vydal Karel IV. dne 9. ledna 1370 zákaz dovozu a šenkování těchto zahraničních vín od konce vinobraní na svátek svatého Havla 16. října, do Velikonoc, respektive ve svátek sv. Jiří 24. dubna. Zákaz však neplatil pro šenkování cizích drahých vín sladkých, například tokaje z Uher a italské Malvasie, která byla ve velké oblibě a jejichž konzumace dokládala bohatství a přepych.

180_ilus_serial_o_vine_17102009_IMG_0601_MKJe zajímavé, že z tohoto zákazu byli vyňati Židé a to až do roku 1526, kdy jim naopak bylo přikázáno, že smějí kupovat jen vína pražská.

Postupem let se jednotlivé články místních horenských práv rozšiřovaly a zdokonalovaly, takže se s odstupem času mohou zdát poněkud zvláštní. Byly to však reakce na tamější podmínky a patrně jich bylo třeba. Tak například bylo určeno, že po skončení prací se má nejdříve odcházet z vinic nejvzdálenějších a postupně se přidávat z blízkých. Přitom se nesmělo volat a pokřikovat na jiné dělníky pod pokutou 10 míšeňských grošů.

Bylo také stanoveno sbírat ve vinicích housenky. Kdo tak neučinil, musel zaplatit pokutu 15 grošů a ještě téhož dne dát housenky sebrat. Pro perkmistra ,voleného nejvyššího představitele místního horenského práva, platila pokuta dvojnásobná. Úsměvným se zdá opatření hubit straky ve vinicích. Za zabitou straku dostával každý 6 malých peněz a za vybrané hnízdo 2 malé peníze.

Pracovní doba byla přesně určena - obvykle 13 až 14 hodin denně, a začínala i končila zatroubením na roh. Pokud byl vinař přistižen, že jeho dělníci nezačali práci ihned po zatroubení, musel zaplatit pokutu 5 grošů. Vinař se měl starat také o to, aby se na vinicích nemluvilo nebo nezpívalo oplzle, zle či bezbožně. Dělníci též nesměli klít, hromovat nebo nadávat. Kdo toto nařízení porušil, byl vykázán z vinice a perkmistr mohl takového člověka zavřít do šatlavy až na dobu tří dnů.

Obsah jednotlivých horenských práv a dokumentace k vedeným rozepřím nám ukazují, jak a čím žili lidé pracující v tehdejším vinařství a vinohradnictví. Celá řada článků časem pozbyla na důležitosti, v srdcích vinařů však dodnes zůstala úcta a láska k této práci, která přechází z generace na generaci, ctí tradici a přidává k ní svoje stále lepší a lepší zkušenosti.

Tento seriál vzniká za přispění Moravské Vinotéky v Brně. Z nového sortimentu v vinotéce doporučuje vyzkoušet nové čokoládové bonbóny prodávané po kusech. Jsou skvělé! Pracovníci vinotéky je umí zabalit i jako dárek či malou pozornost.

Pozor dárek ! Všem, kteří nakoupí rozumné množství, Moravská Vinotéka věnuje mapu vinařských oblastí Jižní Moravy a průvodce Krajem vína. Zásoby jsou omezené.

text Jakub Adámek a Ing. Luděk Machala, Moravská Vinotéka, foto MaK., brnovinky

{linkr:related;keywords:o+v%C3%83%C2%ADn%C3%84%C2%9B;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}

Joomla SEF URLs by Artio

(c) MaK., 2008-2099, všechna práva vyhrazena, kopírování obsahu jen se svolením redakce

Nahoru PC verze