brnovinky

Přepnout do PC verze

Potřetí o víně – Mikulovsko a Pálava – přinesli víno Římané?

V jarní kapitole seriálu o víně je na řadě Mikulovská vinařská podoblast se svým 4 750 hektary vinic a jedinečným terroirem Pálavy. Ta patří ke zdejšímu vinařství a vinohradnictví, jak k velbloudovi hrby. Mikulovsko je především podoblastí bílých vín. Přinesli sem víno Římané? Třetí díl seriálu o víně přichází.


Mikulovska_vinarska_podoblast_17102009_IMG_0533_MKJak již bylo zmíněno, na 4 750 hektarech vinic Mikulovské vinařské podoblasti rostou především vinné hrozny bílé. Prioritní postavení zde má Ryzlink vlašský, který je právě odtud považován za nejlepší v České republice, následován Veltlínským zeleným, jež svojí mineralitou a pikantní kyselinou může připomínat některá dolnorakouská DAC.

Mikulov, Valtice, Lednice, Perná i Sedlec

Většina lidí trochu znalých vína ví, že Mikulovská podoblast jsou také Valtice se střední vinařskou školou založenou již v roce 1873, Lednice se zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity, Perná se šlechtitelskou stanicí, která dala život novým odrůdám Pálava a Aurelius, i Sedlec s víny od rybníku Nesyt i Dolní Dunajovice - bývalou největší vinařskou obci v ČR.

Mikulovska_vinarska_podoblast_17102009_IMG_0530_MKOpravdovou dominantou této podoblasti je ale CHKO Pálava s Pálavskými vrchy - nepřehlédnutelnými, ať už se přijíždí z kterékoliv strany. Ovlivňovaly zdejší vinohradnictví již od samého počátku pěstování révy vinné a jsou zde vinice natolik ojedinělé, že víno z nich má svůj rozpoznatelný charakter.

Terroir po francouzsku

Dá se po francouzském vzoru hovořit o TERROIR, což je nepřeložitelný termín vyjadřující souhrn půdních a klimatických podmínek pro růst révy na daném místě. Připočítáme-li k tomu zdejší bílé odrůdy a zkušenosti vinařů, můžeme hovořit o zajímavých a mimořádných vínech. Není proto divu, že se právě tady chystá VOC Pálava, která bude dalším zajímavým příspěvkem do rozmanitosti našeho vinařství a vinohradnictví (viz Podruhé o víně).

Pálava nabízí hodně vápníku

Pálavské vrchy jsou tvořeny jurským vápencem a půdy vzniklé v bezprostředním okolí jako sedimenty vápenitých jílů po ustupujícím druhohorním moři. Půda má přebytek vápníku, ale nedostatek draslíku, fosforu a hořčíku. Na vápenitých půdách při západním okraji Pálavy se více daří Ryzlinku vlašskému, ve východních polohách s úrodnými návějemi spraše jsou výborné podmínky pro Veltlínské zelené a Rulandské šedé. Dnešní charakteristickou siluetu Pálavy už neodmyslitelně dotváří vodní plocha Novomlýnských nádrží, která ovlivňuje zdejší mikroklima.

Carnuntum se 30 tisíci obyvatel

V dobách, kdy v těchto nížinných polohách kolem řeky Dyje byly pouze bažiny, probíhala tímto územím nejasná linie hranic vlivu všemocné Římské říše. V mapách zaznamenaná opevněná hranice Limes Romanus byla o mnoho jižněji - na pravém břehu řeky Danubius - Dunaji. A metropolí tehdy nebyla Vindobona – Vídeň, ale Carnuntum, město s 30 000 obyvateli, ve 21. století už jen městečko obývané 1 200 lidmi.

Mikulovska_vinarska_podoblast_17102009_IMG_0639_MKVe 2. století našeho letopočtu zřídila X. legie římské armády na vyvýšeném místě u Mušova svoji předsunutou vojenskou stanici, velmi moudře nad plochým bažinatým terénem a s ústupovou cestou směrem na jih. Místní bojovné germánské kmeny narážely na předsunuté římské pozice, ale občas se bojovalo až na samých hranicích říše na řece Dunaj.

Nože na révu vinnou nebo na vrbové proutí?

Proč o tom hovoříme tak zeširoka? Většinově přijatým názorem na úplné počátky vinohradnictví u nás totiž je, že révu vinnou k nám přinesli na toto místo či tento kopec římští legionáři z Legio Decimo Pia Fidelis, tedy oné X. legie. Tento úsudek se opírá o nález jednoho jediného vinařského nože tvarově a typově podobného římským vinařským nožům z provincií Pannonie a Horní Germánie.

Mikulovska_vinarska_podoblast_17102009_IMG_0701_MKVíme však, k čemu byl tento nůž používán? Musela se právě tímto nožem nutně řezat réva vinná? Nemohl být určen třeba k řezání vrbového proutí na pletení košíků či ošatek? Jde o oboustrannou spekulaci, ale ve vojenské stanici byli převážně vojáci a nikoliv rolníci. Réva vinná se s největší pravděpodobností pěstovala na bezpečném území až za Dunajem, a nikoliv v blízkosti hranice, o kterou se kdykoliv mohlo bojovat.

Tato situace se po Markomanských válkách v první polovině 3. století sice uklidnila, ale není jisté, jestli dostatečně na to, aby se v tomto kraji vysazovaly vinice. Ty průkazně existovaly až u Dunaje, kde císař Markus Aurelius Probus nechal vojskem vysazovat další. Zrušil totiž skoro 200 let starý zákon císaře Domitiana o zákazu výsadby nových vinic mimo území Itálie, ze které se víno vyváželo do severních provincií a bylo tak velmi výhodným obchodním artiklem.

Vojáci císaře Proba vysazovali vinice

Císaře Proba, který nechtěl nechat v klidnějších dobách vojsko zahálet, a proto jej nutil stavět cesty a vysazovat vinice, legionáři po pár letech na oplátku zavraždili. Nám však po něm zůstala sporná úvaha, že stál u počátku našeho vinohradnictví.

Mikulovska_vinarska_podoblast_17102009_IMG_0740_MKDůkazem pro to má být nález jednoho nože z vykopávek, neboť další jiný důkaz o vinohradnictví z té doby již nemáme. Ať už to bylo jak bylo, jisté je, že réva vinná se u nás prokazatelně pěstovala až v 9. století v dobách Velkomoravské říše.

Mikulovské v dubnu levněji

Na to si pojďme připít pravým mikulovským vínem, na které vám, našim čtenářům, Moravská Vinotéka poskytne během celého dubna 2011 slevu 15 %. Sleva se bude vztahovat jen na vybraná vína z mikulovské vinařské podoblasti.

text Jakub Adámek, Ing. Luděk Machala, Moravská Vinotéka, ilustrační foto Marián K., brnovinky

{linkr:related;keywords:o+v%C3%83%C2%ADn%C3%84%C2%9B;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}

Joomla SEF URLs by Artio

(c) MaK., 2008-2099, všechna práva vyhrazena, kopírování obsahu jen se svolením redakce

Nahoru PC verze