Nejen degustaci vín nabízí Moravská vinotéka v Brně. Počátkem února se ukázala v novém a za přítomnosti odborníka Ashota Hovsepyana zde proběhla ochutnávka sedmi ročníků Arménské brandy. Více nastíní reportáž BrNovinek.
Na úvod zástupce továrny Yerevan Ararat brandy zavádí řeč o samotné arménské brandy.
Dovídáme se, že její kořeny sahají do roku 1877 a jsou spojeny s okolím pevnosti Erivan. V roce 1900 získala brandy cenu Grand Prix a pro její znamenitou chuť mohl výrobce začít používat označení cognac namísto brandy.
V překladu název brandy znamená legendu či pověst. Pro její výrobu se používají arménské bílé odrůdy révy vinné – Mskhali, Voskehat, Kangun, Garandmak a Rkatsiteli.
Ashot prozrazuje, čím je arménský cognac tak výjimečný. Záleží na půdě a odrůdách hroznů. V Arménii je sucho a hrozny se pěstují v nadmořské výšce 600 až 1000 metrů. Dochází tak k jiné cukernatosti hroznů, která se chová odlišně v destilátu. Každý destilát se míchá s přírodní vodou z hor a kapkami sladkého sirupu.
Jako první ochutnáváme ročník tříleté světle žluté Araspel. Dle odborníka má vonět po mandlích a rozinkách. V chuti je mladá s ostřejším zakončením s tóny para ořechů a kandovaného ovoce. „Abychom to rozlišili, museli bychom zůstat déle. Jsme začátečníci.“, ozývá se s humorem jeden z degustátorů.
Následuje ročník pět - stejného názvu. Jako jediný má 42 % a je prý nejprodávanější. Ostatní ročníky mají 40%.
Před dalším vzorkem se dovídáme o sudech určených pro zrání brandy.
Používají se sudy dubové, ve kterých destilát dostane barvu a chuť. Nepřidává se žádné barvivo. Stáří dubového dřeva pro výrobu sudu je 40 a více let. Objemy sudů se pohybují v rozmezí 300 až 700 litrů a ve fabrice leží na sobě ve třech řadách. Sud je používán asi 175 let, ale v průběhu doby musí čelit potřebným renovacím.
Classic s ročníkem sedm má zlatožlutou barvu s nahnědlým odstínem. Je zajímavé pozorovat barvu proti světlu. Má mít vůni ořechů, mandlí a mandlového likéru. V chuti lehce karamelový s medovým zakončením.
A jak brandy správně konzumovat? Brandy nalijeme do skleničky "koňakovky", kde ji necháme zahřát na pokojovou teplotu zhruba půl hodiny. Tím se uvolní vůně a sníží se ostrost alkoholu. Konzumuje se jako aperitiv po malých doušcích. Může se podávat i na ledu.
Ashot dodává, že dobrý cognac se pozná tak, že při rozlévání nelepí na prsty a vydrží na nich vůně.
Při degustování brandy se pro změnu chutě nejvíce doporučuje čokoláda. Po lahodném kousku čokolády se pouštíme do dalších vzorků - Classic s ročníkem deset, patnáct a dvacet.
Další zmínka odborníka je o velikostech lahví. Pro ročníky 3 až 20 se používají půllitrové lahve. Pro 25-ti leté pak sedmičkové. K dostání jsou i pětileté v objemu 0,05 litrů. Podle pana Adámka z Moravské vinotéky jsou to takzvané jednohubky, vhodné jako kapesní verze s použitím třeba do kávy.
Čtěte také Pozdrav z Porta – degustace portského v Brně
Očekávaným kouskem degustačního večera je 25-ti letá brandy Tirakal – v překladu mocná, císařská. Její barva je hnědá s lehce zlatavými tóny. Ve vůni jsou citrusy a lískový oříšek. V chuti je hebká a delikátní, s tóny čokolády a zahradního ovoce.
Nejlépe si ji vychutnáte k dezertům, čaji, kávě a doutníkům.
Degustace je u konce a zbytek času je věnován sdělování zážitků, dotazům a objednávkám.
Máte rádi arménskou brandy nebo více francouzský cognac?
text Síma, foto Marián K., BrNovinky
Kategorie: gurmán Brno Zobrazeno: 10448
Nejen degustaci vín nabízí Moravská vinotéka v Brně. Počátkem února se ukázala v novém a za přítomnosti odborníka Ashota Hovsepyana zde proběhla ochutnávka sedmi ročníků Arménské brandy. Více nastíní reportáž BrNovinek.
Na úvod zástupce továrny Yerevan Ararat brandy zavádí řeč o samotné arménské brandy.
Dovídáme se, že její kořeny sahají do roku 1877 a jsou spojeny s okolím pevnosti Erivan. V roce 1900 získala brandy cenu Grand Prix a pro její znamenitou chuť mohl výrobce začít používat označení cognac namísto brandy.
V překladu název brandy znamená legendu či pověst. Pro její výrobu se používají arménské bílé odrůdy révy vinné – Mskhali, Voskehat, Kangun, Garandmak a Rkatsiteli.
Ashot prozrazuje, čím je arménský cognac tak výjimečný. Záleží na půdě a odrůdách hroznů. V Arménii je sucho a hrozny se pěstují v nadmořské výšce 600 až 1000 metrů. Dochází tak k jiné cukernatosti hroznů, která se chová odlišně v destilátu. Každý destilát se míchá s přírodní vodou z hor a kapkami sladkého sirupu.
Jako první ochutnáváme ročník tříleté světle žluté Araspel. Dle odborníka má vonět po mandlích a rozinkách. V chuti je mladá s ostřejším zakončením s tóny para ořechů a kandovaného ovoce. „Abychom to rozlišili, museli bychom zůstat déle. Jsme začátečníci.“, ozývá se s humorem jeden z degustátorů.
Následuje ročník pět - stejného názvu. Jako jediný má 42 % a je prý nejprodávanější. Ostatní ročníky mají 40%.
Před dalším vzorkem se dovídáme o sudech určených pro zrání brandy.
Používají se sudy dubové, ve kterých destilát dostane barvu a chuť. Nepřidává se žádné barvivo. Stáří dubového dřeva pro výrobu sudu je 40 a více let. Objemy sudů se pohybují v rozmezí 300 až 700 litrů a ve fabrice leží na sobě ve třech řadách. Sud je používán asi 175 let, ale v průběhu doby musí čelit potřebným renovacím.
Classic s ročníkem sedm má zlatožlutou barvu s nahnědlým odstínem. Je zajímavé pozorovat barvu proti světlu. Má mít vůni ořechů, mandlí a mandlového likéru. V chuti lehce karamelový s medovým zakončením.
A jak brandy správně konzumovat? Brandy nalijeme do skleničky "koňakovky", kde ji necháme zahřát na pokojovou teplotu zhruba půl hodiny. Tím se uvolní vůně a sníží se ostrost alkoholu. Konzumuje se jako aperitiv po malých doušcích. Může se podávat i na ledu.
Ashot dodává, že dobrý cognac se pozná tak, že při rozlévání nelepí na prsty a vydrží na nich vůně.
Při degustování brandy se pro změnu chutě nejvíce doporučuje čokoláda. Po lahodném kousku čokolády se pouštíme do dalších vzorků - Classic s ročníkem deset, patnáct a dvacet.
Další zmínka odborníka je o velikostech lahví. Pro ročníky 3 až 20 se používají půllitrové lahve. Pro 25-ti leté pak sedmičkové. K dostání jsou i pětileté v objemu 0,05 litrů. Podle pana Adámka z Moravské vinotéky jsou to takzvané jednohubky, vhodné jako kapesní verze s použitím třeba do kávy.
Čtěte také Pozdrav z Porta – degustace portského v Brně
Očekávaným kouskem degustačního večera je 25-ti letá brandy Tirakal – v překladu mocná, císařská. Její barva je hnědá s lehce zlatavými tóny. Ve vůni jsou citrusy a lískový oříšek. V chuti je hebká a delikátní, s tóny čokolády a zahradního ovoce.
Nejlépe si ji vychutnáte k dezertům, čaji, kávě a doutníkům.
Degustace je u konce a zbytek času je věnován sdělování zážitků, dotazům a objednávkám.
Máte rádi arménskou brandy nebo více francouzský cognac?
text Síma, foto Marián K., BrNovinky