Jde mi o zobrazení marasmu korupce, říká Viewegh k Mafii v Praze

Kategorie: knižní tipy Zveřejněno 21. 10. 2011 14:35 Zobrazeno: 3925

Báječná léta pod psa, Román pro ženy nebo Andělé všedního dne. To jsou díla současného nejznámějšího a nejčtenějšího českého autora. Letos na podzim se milovníci knih Michala Viewegha začtou do jeho první detektivky. Představil ji i na autogramiádě v Brně, v knihkupectví KNIHY DOBROVSKÝ, kam v pátek 14. října dorazilo pro podpis několik desítek čtenářů. Jak je Michal Viewegh se svojí knihou spokojený, co dalšího chystá a jak vnímá literární kritiky, zjistily brnovinky během krátkého setkání.

Co vás vedlo ke spolupráci s Jaroslavem Kmentou a napsání vaší první detektivky Mafie v Praze?

Detektivku jsem měl dlouho v plánu, protože rád střídám žánry. Napsal jsem i pohádky, fejetony a nebo parodie. Už pár let jsem přemýšlel o tom, že si zkusím napsat detektivku. Pana Kmentu jsem oslovil, protože ho považuji za orientovaného v české politické scéně. A napadlo mě, že ví věci, které nemůže napsat. A já je třeba napsat budu moct pod pláštíkem fiktivního příběhu, což jsem udělal.

Mafie není jen v Praze, i v Brně se řeší nyní kauza policejního gangu. Můžou se čtenáři těšit na pokračování detektivky, například s názvem Mafie v Brně?

Že by se to přímo jmenovalo Mafie v Brně, to ne. Ale už zcela vážně uvažuji o druhém dílu, který by se mohl jmenovat třeba Republika gaunerů. Aby se dostalo i na ostatní města.

Já si samozřejmě nedělám iluze, že v Brně mafie nejsou. Název ale není všezahrnující, koneckonců i v mojí poslední knize je třeba příbramský boss, mafián a nájemný vrah. Je dost možné, že ve druhém díle bude těch měst více.

Zpátky k dílu, které dnes představujete. Recenze na knihu jsou dobré, kritici vám vytýkají snad jen lehce předvídatelné pointy. Obával jste se kritiky nebo ji už po tolika vydaných knihách neřešíte?

Po těch letech, co jsem kritiky hodnocen, mě už nic nepřekvapí, takže jsem nad tím ani neuvažoval. Já jsem přečetl za poslední tři roky spoustu detektivek. Dříve jsem tenhle žánr nečetl, tak jsem se zajímal, jak se píše. Našel jsem i slabé detektivky, dokonce i slabého Grishama. Se svojí knížkou jsem spokojený. I kdyby to mělo znít jakkoli neskromně, tak když to srovnám s detektivkami, které jsem přečetl, patří ta moje k těm nejlepším.

Ta předvídatelnost minipoint je samozřejmě k diskusi. Autor musí vždycky zvažovat, jestli bude tajuplnější a tím pádem se čtenář přestane orientovat, nebo jestli bude polopatičtější a pak mu bude sděleno, že jsou pointy předvídatelné.

Objevily se různé komentáře v médiích, jestli se teď nebudete bát vycházet večer na ulici a podobně. Co na to říkáte?

Rád bych věřil, že nemám důvod se bát, že nejsme na Ukrajině nebo v Rusku. Lidé jako Jarda Kmenta nebo Janek Kroupa odhalují konkrétní kauzy a jména. Investigativním novinářům určitě hrozí větší nebezpečí.

Já mám v knize sice taky šéfa detektivní agentury LBA a ministr vnitra se jmenuje Langross.

Ale nejde ani o Bártu, Langra nebo Grosse, abych odhalil nějakou kauzu. Mně jde o zobrazení celkového marasmu korupce, prorůstání zločinu do politiky na soudy a tak dále. Myslím, že to se povedlo.

Máte už nějaké náznaky, že se i Mafie v Praze stane předlohou k filmovému scénáři, jako mnoho předchozích vašich knih?

Silné, protože můj kamarád a producent pan Biermann už podniká nějaké kroky ohledně filmování. Ale bude to víc než kdy jindy otázka peněz. Tušíme, že tenhle film by byl drahý. Je tam spousta automobilových honiček, mafiánské prostředí je náročné na kulisy. Nemluvě o ochrance a limuzínách. Ale když se seženou peníze, tak proč ne?

Stává se, že vám lidé dávají ke čtení svoje autorské pokusy a chtějí od vás hodnocení?

Ano, ale já to odmítám. Nemám na to čas, protože buď budu číst cizí rukopisy nebo budu psát. Mailem mi chodí denně třeba dva tři náměty, někdy dokonce již hotové texty, ale nestíhám je číst.

Napadlo vás někdy, že byste se vrátil, třeba jen částečně, k povolání učitele?

Napadlo, ale jen jako katastrofický scénář. Kdyby mi učení chybělo, tak bych mohl vést tvůrčí psaní, což je příjemnější a pohodlnější. Neměl bych před sebou třicet puberťáků, ale deset mladých lidí, kteří jsou tam ze zájmu. Zkusil jsem to, učil jsem na základní škole a pak i tvůrčí psaní, ale myslím, že ta etapa je za mnou.

Příští rok vás čeká osobní jubileum. Myslíte, že nastane ve vašem životě nějaký zlom?

Doufám, že ne. V mém věku spíš platí, že každá změna je k horšímu. Rouhal bych se, kdybych si stěžoval na život, který teď žiju. Kdyby vše zůstalo tak, jak je, byl bych spokojený. Ale mám takový komický cíl nebo sen. Před pár lety jsem začal běhat, letos jsem uběhl půlmaraton a příští rok bych rád běžel maraton. Pokud by se tohle povedlo, tak bych byl rád.

Co dalšího chystáte, kromě pokračování detektivky?

Napsal jsem původní scénář, takže poprvé půjdou diváci do kina, aniž budou vědět na co. Těším se, že jednou nebude srovnávána kniha a film. Jedná se o takovou mírně nemravnou komedii o vztahu dvou manželských párů. Název je Svatá čtveřice, režírovat bude Honza Hřebejk a premiéra by měla být příští rok.

Pro brněnskou televizi jsem napsal scénář podle povídek O lásce. Spojil jsem několik povídek dohromady, film bude mít ucelený děj a točit bude taky Honza Hřebejk. Měl by to být v podstatě příběh o různých podobách lásky, trošku sentimentální. Pokud jde o literární plány, tak kromě druhého dílu detektivky, což bude poměrně náročná záležitost, jsem slíbil svým dcerkám, že někdy napíšu dívčí románek. A mám také námět na fantaskní román o ženě s nadpřirozenými schopnostmi.

text Jana Leitnerová, foto Martina Králiková, brnovinky

{linkr:related;keywords:knihy;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}