Většina Brňanů v Dolních Heršpicích a Přízřenicích nejspíš ani nebyla, hlásí Jan Sapák z Deníku Referendum.
"Kdyby byla vůle nespokojených úspěšná, život Brna by to nejspíš nepoznamenalo. Úbytek by byl tak malý, že skoro neznatelný, a to jak co do počtu obyvatel, tak teritoria," rozebírá Sapák na webové straně Deníku Referendum a pokračuje slovy: "Jejich poloha je odlehlá, a proto je motivace a touha po samostatnosti nejspíš přirozená a pochopitelná."
Obě městské části Brna, které usilovaly o odrtržení od města, se k Velkému Brnu připojily zákone č. 213/1919 Sbírky 16. dubna 1919. Dolní Heršpice tehdy obývalo 473 obyvatel, z toho bylo skoro 70 % Němců. V Přízřenicích občanů německého národa žilo ještě více než 76 % z celkem 543 obyvatel.
Marián K., brnovinky, zdroj Deník Referendum
- Dolní Heršpice a Přízřenice budou 30. listopadu opět rozmlouvat s Brnem
- Brňané, pohleďte na Brno - opět z rozhledny na Novém Lískovci
- Brno se nezmenšuje. Dolní Heršpice a Přízřenice zůstávají jeho součástí
- Občané Dolních Heršpic a Přízřenic v neděli hlasují. Primátor Onderka dává své slovo na zlepšení
- Vedení Brna bude besedovat s občany Dolních Heršpic a Přízřenic. O (ne)odtržení
| < Předchozí | Další > |
|---|
