90letý Miroslav Netík představuje Brnu své Boje a sny. V Galerii Ars na plátně
- Podrobnosti
- Kategorie: umění a výstavy Brno
- Zobrazeno: 5583
90letý Miroslav Netík představuje svoje Boje a sny.
Téma války, snů, milenců nebo přírody zahrnují obrazy malíře a ilustrátora Miroslava Netíka. Umělec, který vystavoval v několika cizích zemí a získal řadu ocenění, slaví letos 90. narozeniny. K této příležitosti je k vidění v Galerii Ars v Brně do 1. října 2010 retrospektivní výstava autora Boje a sny.
Na vernisáž výstavy do Galerie Ars zavítalo mnoho Netíkových příznivců, aby nejen shlédli část jeho děl, ale také mu popřáli k jeho kulatinám. Expozice obsahuje hlavní tematické a výrazové okruhy umělcovy tvorby. Ta se ale neustále vyvíjí, neboť Netík stále maluje.
Miroslav Netík (vlevo) svoji tvorbu rozvíjí dál.
Úvodního téměř dvacetiminutového projevu se ujala historička umění Nina Dvořáková. „Nejsou tady začátky vzniku tematické řady. Pro Netíkovu tvorbu je příznačné, že se pohybuje v tematických řadách a okruzích. Má své utkvělé motivy, které dlouhou dobu zpracoval a které se vždy občas vracejí. Jedním z takových témat je téma války, destrukce, zániku,“ uvedla výstavu historička.
Autor se tímto tématem začal zabývat už ve 40. letech, kdy ho samotného i jeho příbuzné ovlivnily silné válečné zážitky. „Obrazy se svým způsobem projevu blíží Skupině 42 a autor se tímto tématem zabýval až do začátku 50. let, aby se k němu zase v 60. letech vrátil. Z tohoto období pochází například velkoformátové dílo Zánik,“ dodala Dvořáková.
Historička Nina Dvořáková se ujímá slova.
Protipólem je pak téma milenců, dvojic, které má kořeny už ve 40. letech. Dalším dávným utkvělým autorovým motivem bylo téma zimních růží. První díla na toto téma vznikala opět ve 40. letech a mají zvláštní pojetí. Demostrují holé omotané pahýly, představující jakoby raněného člověka.
„Nejsilnějším vjemem, který ho v životě potkal, byla cesta do Uzbekistánu v roce 1964. Drsná povaha země a skutečnosti, které tam zažil, na něj hluboce zapůsobily. K tomu se přidal vliv jeho názoru a výtvarného projevu, což zasáhlo i jeho dřívější témata války a milenců. Silný vjem byl tlumočen obrazy,“ pokračuje Dvořáková.
"V tvorbě je pluralita senzuality a spiritualismu."
Cesta však přinesla i nová témata. Jedním z Netíkových obrazů je Středoasijská cesta, ve kterém jsou v detailech námětově připomenuty prvky, jež autor pak v obraze rozvíjí samostatně. Příkladem může být kostra mrtvého zvířete. Stále dramaticky působícím obrazem je pak téma Kohoutí zápas.
„Příznačné pro Netíkovu tvorbu je určité postupné uvolnění v pracích. Ty jsou malovány s čím dál větší vervou a odvahou. Když autor maluje například sportovní témata, je tam znatelné drama. Přináší to i uvolnění fantazie a výsledkem jsou absurdní sny, metamorfózy a podivuhodné obrazy až příběhy, například sex sny, což je věčné téma,“dodává historička.
Pochod (olej na plátně) 1989.
Zlom v autorově tvorbě přichází v roce 1990, kdy se začíná věnovat tématům z přírody a nastupuje určitá harmonie, která je však opět protkaná dramatickou kompozicí, s níž přichází i kompozice deprese. „Netíkova tvorba neustále pokračuje. Kdo ví, co přijde dál, ale návraty se odehrávají,“ zmiňuje závěrem Dvořáková a shrnuje Netíkovo dílo citátem Igora Zhoře: „V tvorbě je pluralita senzuality a spiritualismu.“
text Síma, foto Marián K., brnovinky
{linkr:related;keywords:galerie;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
90letý Miroslav Netík představuje Brnu své Boje a sny. V Galerii Ars na plátně
Kategorie: umění a výstavy Brno Zobrazeno: 5583
90letý Miroslav Netík představuje svoje Boje a sny.
Téma války, snů, milenců nebo přírody zahrnují obrazy malíře a ilustrátora Miroslava Netíka. Umělec, který vystavoval v několika cizích zemí a získal řadu ocenění, slaví letos 90. narozeniny. K této příležitosti je k vidění v Galerii Ars v Brně do 1. října 2010 retrospektivní výstava autora Boje a sny.
Na vernisáž výstavy do Galerie Ars zavítalo mnoho Netíkových příznivců, aby nejen shlédli část jeho děl, ale také mu popřáli k jeho kulatinám. Expozice obsahuje hlavní tematické a výrazové okruhy umělcovy tvorby. Ta se ale neustále vyvíjí, neboť Netík stále maluje.
Miroslav Netík (vlevo) svoji tvorbu rozvíjí dál.
Úvodního téměř dvacetiminutového projevu se ujala historička umění Nina Dvořáková. „Nejsou tady začátky vzniku tematické řady. Pro Netíkovu tvorbu je příznačné, že se pohybuje v tematických řadách a okruzích. Má své utkvělé motivy, které dlouhou dobu zpracoval a které se vždy občas vracejí. Jedním z takových témat je téma války, destrukce, zániku,“ uvedla výstavu historička.
Autor se tímto tématem začal zabývat už ve 40. letech, kdy ho samotného i jeho příbuzné ovlivnily silné válečné zážitky. „Obrazy se svým způsobem projevu blíží Skupině 42 a autor se tímto tématem zabýval až do začátku 50. let, aby se k němu zase v 60. letech vrátil. Z tohoto období pochází například velkoformátové dílo Zánik,“ dodala Dvořáková.
Historička Nina Dvořáková se ujímá slova.
Protipólem je pak téma milenců, dvojic, které má kořeny už ve 40. letech. Dalším dávným utkvělým autorovým motivem bylo téma zimních růží. První díla na toto téma vznikala opět ve 40. letech a mají zvláštní pojetí. Demostrují holé omotané pahýly, představující jakoby raněného člověka.
„Nejsilnějším vjemem, který ho v životě potkal, byla cesta do Uzbekistánu v roce 1964. Drsná povaha země a skutečnosti, které tam zažil, na něj hluboce zapůsobily. K tomu se přidal vliv jeho názoru a výtvarného projevu, což zasáhlo i jeho dřívější témata války a milenců. Silný vjem byl tlumočen obrazy,“ pokračuje Dvořáková.
"V tvorbě je pluralita senzuality a spiritualismu."
Cesta však přinesla i nová témata. Jedním z Netíkových obrazů je Středoasijská cesta, ve kterém jsou v detailech námětově připomenuty prvky, jež autor pak v obraze rozvíjí samostatně. Příkladem může být kostra mrtvého zvířete. Stále dramaticky působícím obrazem je pak téma Kohoutí zápas.
„Příznačné pro Netíkovu tvorbu je určité postupné uvolnění v pracích. Ty jsou malovány s čím dál větší vervou a odvahou. Když autor maluje například sportovní témata, je tam znatelné drama. Přináší to i uvolnění fantazie a výsledkem jsou absurdní sny, metamorfózy a podivuhodné obrazy až příběhy, například sex sny, což je věčné téma,“dodává historička.
Pochod (olej na plátně) 1989.
Zlom v autorově tvorbě přichází v roce 1990, kdy se začíná věnovat tématům z přírody a nastupuje určitá harmonie, která je však opět protkaná dramatickou kompozicí, s níž přichází i kompozice deprese. „Netíkova tvorba neustále pokračuje. Kdo ví, co přijde dál, ale návraty se odehrávají,“ zmiňuje závěrem Dvořáková a shrnuje Netíkovo dílo citátem Igora Zhoře: „V tvorbě je pluralita senzuality a spiritualismu.“
text Síma, foto Marián K., brnovinky
{linkr:related;keywords:galerie;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}