Poznat atmosféru hospicového prostředí alespoň z fotografií mohou návštěvníci výstavy Nevšední tvář radosti v Diecézním muzeu na Petrově v Brně.
Slavnostní zahájení výstavy pořádané Občanským sdružením Gabriela a Diecézním muzeem proběhlo 4. února od 16-ti hodin v prostorách muzea.
Výstava menšího rozsahu autorů děl Hannah Bartíkové a Luboše Tona potrvá do 25. února.
Samotná vernisáž proběhla v komornější atmosféře s proslovem zástupců brněnského biskupství.
Slavnostní okamžik doplnily improvizační skladby harmonikářky Lucie Vítkové, která na závěr prozradila, že hudbu složila těsně před vernisáží poté, co shlédla vystavované fotografie.
Přítomní se dověděli, že fotografie pochází z různých hospicových prostředí v České republice.
Dílo neklade výraz na výtvarnou formu, ale takzvaný lidský obraz, který obsahuje neverbální komunikaci. Vyjadřuje zájem pečovat o lidi. Pohled do výrazu očí fotografovaných osob prozradí mnoho.
"Nejlepším lékem člověka je člověk a hospic je klasickým příkladem", zaznělo na závěr.
Slavnostním přípitkem byla výstava zahájena.
Možná si někdo z vás říká k čemu hospic slouží. Malé vysvětlení uvádím dále.
Hospic je zařízení určené terminálně nemocným, tedy těm, u kterých již není možná žádná forma léčby. Neslibuje uzdravení, ale zároveň nebere naději. Neslibuje vyléčení, ale slibuje léčitelnost.
Myšlenka hospice vychází z úcty k životu a člověku jako jedinečné neopakovatelné bytosti a všech jeho potřeb. Snaží se naplnit dny nemocného životem. Narozdíl od nemocnic je v tomto specializovaném zařízení s paliativní péčí kladen důraz na duchovní rozměr péče. K dispozici je tedy sociální pracovník, psycholog i teolog. Přijímání nemocných i personálu ale probíhá bez ohledu na vyznání. Zřizovatelem hospiců je církev nebo řád.
Běžně se vyskytují tři formy hospiců - domácí hospicová péče, stacionáře - denní péče a lůžková hospicová péče.
Nemocnému je v hospici zajištěno, že nebude trpět nesnesitelnou nemocí, bude za všech okolností respektována jeho důstojnost a v posledních chvílích nezůstane osamocen.
Pro zájemce byla k dispozici prohlídka sakrálního umění z brněnské diecéze s názvem Vita Christi - Život Kristův.
Víte, jak fungují hospice v České republice?
text Síma, foto Marián K., BrNovinky
Kategorie: umění a výstavy Brno Zobrazeno: 3261
Poznat atmosféru hospicového prostředí alespoň z fotografií mohou návštěvníci výstavy Nevšední tvář radosti v Diecézním muzeu na Petrově v Brně.
Slavnostní zahájení výstavy pořádané Občanským sdružením Gabriela a Diecézním muzeem proběhlo 4. února od 16-ti hodin v prostorách muzea.
Výstava menšího rozsahu autorů děl Hannah Bartíkové a Luboše Tona potrvá do 25. února.
Samotná vernisáž proběhla v komornější atmosféře s proslovem zástupců brněnského biskupství.
Slavnostní okamžik doplnily improvizační skladby harmonikářky Lucie Vítkové, která na závěr prozradila, že hudbu složila těsně před vernisáží poté, co shlédla vystavované fotografie.
Přítomní se dověděli, že fotografie pochází z různých hospicových prostředí v České republice.
Dílo neklade výraz na výtvarnou formu, ale takzvaný lidský obraz, který obsahuje neverbální komunikaci. Vyjadřuje zájem pečovat o lidi. Pohled do výrazu očí fotografovaných osob prozradí mnoho.
"Nejlepším lékem člověka je člověk a hospic je klasickým příkladem", zaznělo na závěr.
Slavnostním přípitkem byla výstava zahájena.
Možná si někdo z vás říká k čemu hospic slouží. Malé vysvětlení uvádím dále.
Hospic je zařízení určené terminálně nemocným, tedy těm, u kterých již není možná žádná forma léčby. Neslibuje uzdravení, ale zároveň nebere naději. Neslibuje vyléčení, ale slibuje léčitelnost.
Myšlenka hospice vychází z úcty k životu a člověku jako jedinečné neopakovatelné bytosti a všech jeho potřeb. Snaží se naplnit dny nemocného životem. Narozdíl od nemocnic je v tomto specializovaném zařízení s paliativní péčí kladen důraz na duchovní rozměr péče. K dispozici je tedy sociální pracovník, psycholog i teolog. Přijímání nemocných i personálu ale probíhá bez ohledu na vyznání. Zřizovatelem hospiců je církev nebo řád.
Běžně se vyskytují tři formy hospiců - domácí hospicová péče, stacionáře - denní péče a lůžková hospicová péče.
Nemocnému je v hospici zajištěno, že nebude trpět nesnesitelnou nemocí, bude za všech okolností respektována jeho důstojnost a v posledních chvílích nezůstane osamocen.
Pro zájemce byla k dispozici prohlídka sakrálního umění z brněnské diecéze s názvem Vita Christi - Život Kristův.
Víte, jak fungují hospice v České republice?
text Síma, foto Marián K., BrNovinky