Dívka s motýly. Lucie Kunzová Filimonová v Galerii pod Petrovem v Brně
- Podrobnosti
- Kategorie: umění a výstavy Brno
- Zobrazeno: 6096
Bělásek - cyklus Křídlení.
I v srpnu je v Brně na Kopečné ulici číslo 20 živo. Do 28. srpna tam vystavuje své sdělné figurální malby Lucie Kunzová Filimonová.
Dívka s motýly - cyklus Křídlení.
Jako absolventka SUPŠ v Turnově v oboru umělecký rytec kovů, později dekoratérka porcelánu, perfektně ovládá figuru i portrét a nezapře inspiraci Odilonem Redonem a ruským malířstvím. Filimonová je rodačkou z Náchoda, kde od dětství navštěvovala Zámeckou galerii plnou ruských autorů.
Soňa - cyklus Ecce Femma.
Galerii zakládal otec kněžny Vilemíny Zaháňské zpopularizované Boženou Němcovou kníže Petr Biron původně poddaný ruských carů. Lucie Kunzová Filimonová tvrdí, že maluje své sny. Jsou to sny velice realistické interpretované s velkou dávkou kreslířských i malířských schopností. Nejedná se pouze o figurální vize člověka, ale i koně což je malířsky obtížné zvíře. Ne náhodou v 18. a 19. století byli specialisté, portrétisté koní. Autorka své obrazy doplňuje verši. Opět připomínají ruské symbolisty například Konstantina Balmonta. Nezbývá než konstatovat, že jde o velký talent a příslib do budoucna.
Lucie Kunzová Filomonová.
Ostatně, přesvědčte se sami a přijďte se do Galerie pod Petrovem podívat, ale nejdříve si můžete přečíst autorčin veršovaný životopis publikovaný na jejím facebookovém profilu.
Tady mě máš, taková jsem,
tak se s tím smiř a zahoď ranec iluzí,
tady mě máš, tak si mě vem,
a dej si pozor, možná tě to zamrzí.
Já nejsem pláž, ale ani skála,
rodokmen můj začíná vichřicí,
tys ještě snil, já už tu stála,
vítr ve vlasech a oči dychtící.
Málo mě znáš, jsem jak zlej sen,
a možná bude líp, když půjdeš o dům dál,
tak proč se ptáš, jakej byl den,
když teď je noc a já už rozepínám šál.
Už tisíc let trofeje sbírám
a zbírku mou mi bouře rozmetá,
svý tělo zničím, to nepopírám,
a svobodná duše s větrem odlétá.
Tak to jsem já, ty už máš strach,
tohle já poznám - koukni se mi do očí,
ale je pozdě, zvedá se prach,
obejmi mě a svět se s náma roztočí.
text Dr. Vít Pospíšil, brnovinky, reprodukce - webové strany Lucie Kunzové Filimonové
Dívka s motýly. Lucie Kunzová Filimonová v Galerii pod Petrovem v Brně
Kategorie: umění a výstavy Brno Zobrazeno: 6096
Bělásek - cyklus Křídlení.
I v srpnu je v Brně na Kopečné ulici číslo 20 živo. Do 28. srpna tam vystavuje své sdělné figurální malby Lucie Kunzová Filimonová.
Dívka s motýly - cyklus Křídlení.
Jako absolventka SUPŠ v Turnově v oboru umělecký rytec kovů, později dekoratérka porcelánu, perfektně ovládá figuru i portrét a nezapře inspiraci Odilonem Redonem a ruským malířstvím. Filimonová je rodačkou z Náchoda, kde od dětství navštěvovala Zámeckou galerii plnou ruských autorů.
Soňa - cyklus Ecce Femma.
Galerii zakládal otec kněžny Vilemíny Zaháňské zpopularizované Boženou Němcovou kníže Petr Biron původně poddaný ruských carů. Lucie Kunzová Filimonová tvrdí, že maluje své sny. Jsou to sny velice realistické interpretované s velkou dávkou kreslířských i malířských schopností. Nejedná se pouze o figurální vize člověka, ale i koně což je malířsky obtížné zvíře. Ne náhodou v 18. a 19. století byli specialisté, portrétisté koní. Autorka své obrazy doplňuje verši. Opět připomínají ruské symbolisty například Konstantina Balmonta. Nezbývá než konstatovat, že jde o velký talent a příslib do budoucna.
Lucie Kunzová Filomonová.
Ostatně, přesvědčte se sami a přijďte se do Galerie pod Petrovem podívat, ale nejdříve si můžete přečíst autorčin veršovaný životopis publikovaný na jejím facebookovém profilu.
Tady mě máš, taková jsem,
tak se s tím smiř a zahoď ranec iluzí,
tady mě máš, tak si mě vem,
a dej si pozor, možná tě to zamrzí.
Já nejsem pláž, ale ani skála,
rodokmen můj začíná vichřicí,
tys ještě snil, já už tu stála,
vítr ve vlasech a oči dychtící.
Málo mě znáš, jsem jak zlej sen,
a možná bude líp, když půjdeš o dům dál,
tak proč se ptáš, jakej byl den,
když teď je noc a já už rozepínám šál.
Už tisíc let trofeje sbírám
a zbírku mou mi bouře rozmetá,
svý tělo zničím, to nepopírám,
a svobodná duše s větrem odlétá.
Tak to jsem já, ty už máš strach,
tohle já poznám - koukni se mi do očí,
ale je pozdě, zvedá se prach,
obejmi mě a svět se s náma roztočí.
text Dr. Vít Pospíšil, brnovinky, reprodukce - webové strany Lucie Kunzové Filimonové