brnovinky

Přepnout do PC verze

Host potřetí vyhlašuje Brněnskou sedmikrásku. Napište nejkrásnější báseň

608_Brnenska_sedmikraska_Host_Brno_07Časopis a nakladatelství Host vyhlašují třetí ročník básnické soutěže Brněnská sedmikráska. Pořadatelé tentokrát zavedené téma pozměnili. Z nejlepší oslavné básně o Brně se stala Nejkrásnější brněnská báseň o Praze (nejkrásnější pražská báseň o Brně).


Téma je nutno chápat především jako „inspirativní záminku“. K paradoxům soutěže ostatně patří, že většina přispěvatelů z minulých ročníků (včetně vítězů) nepocházela z Brna. V každém případě, ať už jste odkudkoliv, se porota těší na vaše příspěvky.

Vítěz stejně jako minule a předminule obdrží prémii 10 tisíc korun, „šalinkartu na měsíc“ a další hodnotné ceny. Slavnostní vyhlášení proběhne v sobotu 1. října 2011 v rámci třetího ročníku festivalu Brněnské kulturní HOSTování v prostorách Domu pánů z Kunštátu – Kavárny Trojka. V porotě zasednou pražský spisovatel Jaroslav Rudiš, brněnský emigrant v Praze herec, režisér a spisovatel Arnošt Goldflam, autor sbírky Zapalte Prahu, básník a zástupce šéfredaktora MF DNES Karel Škrabal a šéfredaktor časopisu Host, dvojitý agent Miroslav Balaštík.

Básně v rozsahu nejvýše tří stran A4 posílejte e-mailem na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo poštou na adresu Host (Sedmikráska), Radlas 5, 602 00 Brno

Uzávěrka soutěže je 1. září 2011

Co je literární soutěž Brněnská Sedmikráska?

Více než sto účastníků se loni i předloni rozhodlo napsat verše o krásách a atmosféře Brna a kandidovat tak na titul městského básníka, jehož úředně potvrzená existence je však zatím ve hvězdách. Porota vybírala z pestré škály stylů — od humorných děl psaných v hantecu, v nichž se to hemžilo prýgly a Monte Bú, až po sociální kritiku, od vyslovených hříček až po mnohastránkové opusy s vysvětlivkami a poznámkovým aparátem.

Většinu básní zaslali autoři doposud nepublikující. Z básníků, které širší veřejnost už zná, se zúčastnili například František Listopad, Jonáš Hájek, Zeno Kaprál, Petr Čichoň či Norbert Holub. Nejstaršímu účastníkovi básnického klání bylo devadesát let, nejmladší soutěžící byla desetiletá dívenka. Scénické pásmo sestavené z úryvků přihlášených básní připravil pro slavnostní ceremoniál soubor Listování Lukáše Hejlíka. Zájemci si je mohli naladit také na vlnách ČRo Brno v pořadu Zelný rynk.

Prvním vítězem soutěže Brněnská sedmikráska se stal pan Petr Petříček. Odborná porota se shodla, že jeho báseň splňuje všechna kritéria, na základě nichž může být autor vynesen do brněnského nebe. Ovšem co to? Pan Petříček nebyl z Brna, ani od Brna... V rozhovoru z roku 2009 k tomu řekl:

„Z Brna nejsem. Vyrůstal jsem v Teplicích na severu Čech a žil jsem také dlouho v Praze, ale posledních deset let tam jen pracuji a bydlím v Hořovicích. Je tu nádherně! A poezii s Hořovicemi spojují jména básníků Václava Hraběte, který zde chodil na gymnázium v ulici, v níž nyní bydlím, a Ivana Slavíka, na jehož dům se dívám z okna svého bytu. Ale napsat báseň o Brně nebyl žádný problém. Byl jsem tu, byť krátce, několikrát. A když Karel May napsal tak skvělé rodokapsy, aniž by mezi indiány a kovboji někdy byl, proč bych já nemohl napsat dobrou báseň o Brně, když jsem jím osobně procházel? A navíc, Brno je skutečně krásné… Řekl jsem si — co tě napadne, když se řekne Brno? No přece Brněnský okruh, Špilberk, drak, spěch a shon velkoměsta. Všichni se za něčím honíme, jako ti závodníci na okruhu, a všechno se v kruhu opakuje — noc a den, roční období, vítězství a pády. Ale nejdůležitější jsou ty prosté a věčné věci — čisté svědomí, klidný spánek, západ a východ slunce… Tak se to rodilo, a než jsem dojel z Hořovic do Prahy do práce, byla básnička v hlavě skoro hotová…“

Petr Petříček
BRNĚNSKÝ OKRUH

Vše se v kruhu opakuje
Brněnský drak chytá svůj ocas
zběsilá jízda

I slunce dokroužilo k západu
řev motorů pomalu ulehá
v setmělých uličkách starého města

Špilberk drží pod zámkem
těžké noční můry
abychom se probudili
s lehounkými křídly motýla

Budík odstartoval další rozjížďku
řítíme se životem
touhy zabíjíme jejich naplněním
a nebo taky jinak

U zatáčky Františka Šťastného
padá do trávy rosa
a v ní září téměř dětský úsměv
božského Valentina

Pro borce i poražené
nad Brnem vychází slunce
medaile cennější než zlatá

I druhým vítězem se stal básník přespolní — mladý muž Jan Spěváček, absolvent učitelství češtiny na Pedagogické fakultě olomoucké univerzity, který v Brně pouze přechodně pobývá. Vyhlašovací ceremonie se bohužel nemohl zúčastnit. K vítězné básni a ke svým inspiračním zdrojům v roce 2010 poznamenal:

„K Brnu mám vztah pozorovatelský. Jsem zde v jisté vnitřní izolaci. Jinde jsem spontánnější, tady se ve mně vícero věcí kumuluje a dusí ve vlastní páře. Jsem zde na dlouhodobé návštěvě a nechci tu výhledově žít. Ale zatím zkoumám nepoznané. Ukotvuje mě tu jen má rozkošná slečna Ivuška, také přátelé ze Žďáru a Blues Bar, tam se vyklidňuju z práce a vydejchávám. Brno je domeček z karet ve vakuu, tudíž nespadne, a život v Brně je svrchní strana karet, pod kterou nakukuju. Mám rád životy a příběhy básníků, u těch, které mám rád, leckdy korespondují s jejich tvorbou. Z těch brněnských je to rozhodně Skácel, Mikulášek, Klement Bochořák a v poslední době se mi hodně, hodně moc líbí zvuk i poetika Ivana Blatného…“

Jan Spěváček

TROPICKÉ DĚTSTVÍ V BRNĚ

(tropický prales konstantina biebla
v krajině dětství jana skácela)


už aby
na zelný trh doskotačil katrán
do kruhu po manéži
kde děti čichaly lva
kdysi přivezeného z daleké jávy
v podpalubí s čajem ananasy a hedvábnými vlasy

už aby
skleněná louka úlevou vydýchla
a zebry povstaly z přechodů pro chodce
až ladně vykročí vstříc žirafím samcům
rozdupou společným ržáním
plechovou nesvobodu nafukovacích gumových kol

už aby
černá pole byla spásána
a kraví hora podojena

už aby
žirafí krky byly ověšeny
uspokojenými zebrami
za svitu lampionů na cejlu

už aby
léto přešlo v podzim a listy zčervenaly únavou
co list to padající báseň — ty nejpokornější
ze všech brněnských kaštanů a lip
sejdou se na lavičce v tyršově sadu
a políbí se

už aby
dospělí zestárli natolik aby se stali dětmi
pak vrátí se na zelný rynek
dočichat lva

Co je festival Brněnské kulturní HOSTování?

Festival byl koncipován jako krátká, ale intenzivní a pestrá přehlídka různých forem umělecké kreativity: literárních čtení a prezentací, diskusí, projekcí, expozic umění, divadelních představení a koncertů. Jednotlivá „čísla“ byla vždy plánována tak, aby volně zapadala do zvolených tematických okruhů. První ročník se uskutečnil 2. a 3. října 2009.

Zahajovací den byl věnován všem odvážným lidem, kteří vzlétli ke hvězdám anebo o tom aspoň snili — Jurij Alexejevič Gagarin byl připomenut nikoli jako konstrukt sovětské propagandy, nýbrž jako moderní inkarnace mýtu o Faethónovi. Druhý den jsme společně vyrazili po stopách Josepha Kyselaka, statečného vídeňského úředníka a praotce dnešních tvůrců graffiti, který svým podpisem spojil staré mocnářství v jediný prostor pro všechny lidi dobré vůle.

Druhý ročník Hostování se konal 24. a 25. září 2010 a byl věnován připomínce čtvrtstoletí nepřerušené kontinuity vydávání časopisu Host. Na každém ročníku byl samozřejmě vyhlášen vítěz letní literární soutěže Brněnské sedmikrásky — a jak bylo vzpomenuto, nechyběl ani atraktivní program literární, divadelní a hudební. Letošní ročník se bude konat na obvyklém místě a bude pouze jednodenní, ale i tak se bude na co těšit…

Na co se letos na HOSTování těšit?

Téma letošního HOSTování asi nejlépe charakterizuje krátký a výstižný výrok Jiřího Suchého, který zní: „Praha je Brnem Čech!“ Právě takto je vykolíkováno hřiště pro „veselé hrátky brněnsko-pražské“.

– Uvidíte exhibici ve slam poetry na téma Brno-Praha. Slam je specifický fenomén v prezentaci a vnímání poezie a performance. Vznikl v osmdesátých letech v Chicagu a postupně se rozšířil do celého světa. Obsah, forma i styl vystoupení jsou omezeny pouze daným časovým limitem, rekvizity nejsou povoleny. Slam poetry, to je slammer plus mikrofon a pak už jen publikum. Na festivalu se rozhodně objeví česká slamerská špička.

– Do literárně-hudebního kabaretu EKG tentokrát s (pracovním) názvem Láska a šalina vás pozvou Igor Malijevský a Jaroslav Rudiš. EKG je dnes nejvýznamnější českou scénou zaměřenou na živou literaturu a vědomě přehlíží hranice mezi žánry a generacemi. Protagonisté udržují pořad na pomezí literárního čtení, hudebního večera a divadelního kabaretu, každé představení je premiérou i derniérou zároveň. Důležitou roli hraje improvizace, komunikace s publikem a autorský přednes obvykle zcela nových textů současných českých spisovatelů.

– Uvidíte a uslyšíte také Čokovoko, „nejsyrovější a nejznámější z hudebně nenadaných kapel v Brně“. Zuza a Ada o sobě říkají: „Hrály jsme už mimo jiné na učilišti, v Roxy, v notářství, na Flédě, na dědových narozkách, v Dobrém ránu s ČT a na party pro delikventy. Na Facebooku máme 981 fanoušků, 64 haterů a 161 haterů našich haterů. Tito o nás řekli, že jsme ,vyvážená chuť říci něco až intimně samy za sebe a nechat se při tom svádět k fikčním odbočkám směrovkami jazyka a rýmů‘ a ,rozhodne neumite rapovat, zadny flow, boze‘. Po hudební stránce se snažíme jít ve stopách virtuálního dítěte Radovana Lukavského donošeného Lil’ Kimovou. Nejsme vhodné na dětskou party a charitu neděláme!“

Festival se koná s laskavou finanční podporou Ministerstva kultury ČR, Statutárního města Brna a ve spolupráci s Domem umění města Brna a kavárnou Kunštátská trojka.

MaK., brnovinky, foto a zdroj HOST Brno

{linkr:related;keywords:sout%C3%84%C2%9B%C3%85%C2%BE;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}

Joomla SEF URLs by Artio

(c) MaK., 2008-2099, všechna práva vyhrazena, kopírování obsahu jen se svolením redakce

Nahoru PC verze