brnovinky

Přepnout do PC verze

Nemáte "povolovačku"? Nehrajete. Výstava brněnská osmdesátá připomíná dobu minulou

Vystava_brnenska_osmdesata_Spilberk_Brno_12052010_IMG_6417_MK

Socha svobody? Dílo brněnských umělců.

Termín "povolovačka" si jistě dobře pamatují umělci z předrevoluční doby. Bez ní totiž nemohli veřejně vystupovat. Jaké to tehdy bylo v Brně? Uměleckou dobu před sametovou revolucí přibližuje výstava na hradě Špilberk s názvem brněnská osmdesátá. Tu mohou návštěvníci shlédnout až do prvního srpna 2010.

 

Vystava_brnenska_osmdesata_Spilberk_Brno_12052010_IMG_6395_MK

Škoda 100 láká na výstavu brněnská osmdesátá.

„Téma výstavy jsem nosila několik let v hlavě, přemýšlela jsem o ní. Poštěstilo se nám získat grant od ministerstva kultury, tak jsem se do toho pustila. Gró myšlenky spočívalo v tom, že jsem chtěla oživit dění v 80. letech v Brně. Jednalo se o velmi živý, kulturní a vitální proud, který v Brně vznikl. Šlo o nonkomfortní alternativní kulturu zahrnující kromě divadla, hudební produkce také výtvarnou a vizuální kulturu.“, objasnila záměr uspořádání výstavy kurátorka výstavy Marcela Macharáčková.

 

Vystava_brnenska_osmdesata_Spilberk_Brno_12052010_IMG_6398_MK

Marcela Macharáčková a Petr Kvíčala.

Cílem výstavy bylo zaznamenat nové netradiční projevy ve výtvarné a vizuální kultuře tohoto období v Brně. V tomto decenniu jsme svědky vitálního vzestupu mladé generace - výtvarníků narozených po roce 1950. Tento proud nebral ohledy na příkazy a povolení oficiálních míst. Vytvořil alternativní kulturu, jež se hlásila všemi svými, někdy brutálními projevy, o své místo ve společnosti.

 

Vystava_brnenska_osmdesata_Spilberk_Brno_12052010_IMG_6404_MK

L. Garaj, R. Čuřík - Černobyl ´86.

V Brně vzniklo několik ohnisek a kulturních center. Jedno z nejvýznamnějších se utvořilo na Pedagogické fakultě dnešní Masarykovy univerzity. Pod vedením Jiřího Havlíčka a jeho teorie skatologie, vytvořili Ivo Sedláček, Josef Daněk, Milan Magni, Luboš Jarcovják svérázný výtvarný projev usilující o zachycení duchovních proudů, v nichž se také jevila absurdita doby. Snad právě proto jsou lidská figura a hlava nejčastějšími tématy těchto mladých zuřivců, kteří s tvůrčí posedlostí vydávali společné autorské knihy, v nichž si vzájemně dotvářeli své kresby.

 

Vystava_brnenska_osmdesata_Spilberk_Brno_12052010_IMG_6427_MK

Ne všechny akce umělců byly dokumentovány.

Nového ducha přinesli do Brna také mladí absolventi pražské AVU, kteří už v létě 1983 upoutali pozornost na svou dobu odvážnou výstavou v Křížové chodbě Nově radnice. Poprvé v Brně vystavovali Pavel Luffer, Jiří Sobotka, Vladimír Kokolia, Vladimíra Sedláková, Zdenka Höhmová, Petr Veselý, Tomáš Ruller a další.

 

Vystava_brnenska_osmdesata_Spilberk_Brno_12052010_IMG_6407_MK

Kurátorka výstavy Marcela Macharáčková.

Se sochařskými pracemi absolventů AVU se setkáváme i na prvním Brněnském plenéru v létě a na podzim roku 1983. Hlavními iniciátorkami se staly fotografka Jitka Kučerová a Jitka Vitásková. Toto první sochařské sympozium bylo ještě vlídně přijato oficiálními místy a jeho frekventanti byli pozváni 16. listopadu na sezení u primátora města Brna. Výstava mladých v Křížové chodbě v následujícím roce se však už nesetkala se vstřícností. Plakát od Vladimíra Kokolii byl skartován a vytištění katalogu, k němuž byla hotová maketa, nebylo povoleno.

 

Vystava_brnenska_osmdesata_Spilberk_Brno_12052010_IMG_6429_MK

Není potřeba se vyzouvat, boty jsou jedním z děl.

Pro mladou výtvarnickou generaci osmdesátých let se stala nepostradatelnou osobností kurátorka Galerie mladých, Ajka Gálová. „Dala prostor úplně všem. Měla velmi velké srdce a dělala takovou mámu všem mladým výtvarníkům v Brně. Půjčovala jim peníze, kupovala jim pivo.“, podotkla kurátorka výstavy.

 

Vystava_brnenska_osmdesata_Spilberk_Brno_12052010_IMG_6424_MK

Jiří Sobotka - Velká karoserie z roku 1986.

Po jejím nástupu se změnila struktura výstav v galerii, její velkorysý program v průběhu let umožnil prezentovat v pestré směsi to nejlepší a nejprogresivnější ze soudobé československé výtvarné kultury. Pravidelné Přehlídky mladých brněnských výtvarníků umožnily prezentovat také díla takzvaných neprofesionálních umělců. Mezi ně patřili všichni ti, kdo nebyli absolventy AVU nebo UMPRUM v Praze. Také skladba výstav Domu umění města Brna přispěla zejména působením Jiřího Valocha k prezentaci děl významných osobností československé kultury.

 

Vystava_brnenska_osmdesata_Spilberk_Brno_12052010_IMG_6432_MK

Růžový VW Brouk ve stylu ženských ňader.

Dalším centrum divokých se vyskytovalo v Kamenné kolonii. K jeho hlavním protagonistům patřili Laco Garaj a Rostislav Čuřík, kteří vytvořili z Kamenné kolonie umělecké centrum. Svou divokou, excentrickou a expresivní tvorbou se prezentovali na pravidelných výstavách v Kulturním domě v Kamenné kolonii, ale také po klubech, v Domě umění a Galerii mladých.

 

Expresivní výraz byl blízký také Bohunce Olešové, v té době obstarávající režii hudebních programu na Šelepce, v neustálém střetu s mocí a byrokracií úřadů. Na Šelepce vznikl v polovině osmdesátých let Ochotnický kroužek s Janem Antonínem Pitínským, kde našli úrodnou půdu pro své svérázné výtvarné projevy Josef Daněk a Blahoslav Rozbořil.

 

Vystava_brnenska_osmdesata_Spilberk_Brno_12052010_IMG_6434_MK

Výstava nabízí také kalendáře.

Původní alternativní brněnská kultura vznikala zejména v klubech mládeže a na OKVS-kách. Na Musilce působila Lenka Zogatová, další z osobností, jež ovlivnily podstatně brněnskou kulturu osmdesátých let. Zogatová uspořádala na Musilce v roce 1988 Sympozium ve dvoře, kde malovali velkoformátové obrazy Bohunka Olešová, Petr Kvíčala, Milan Magni, IvoSedláček, Blahoslav Rozbořil a Vladimír Kokolia.

 

K významným místům střetávání mladých patřil i Klub mládeže na Křenové ulici. Kromě hudební produkce zde vystavovali pravidelně všichni představitelé brněnské nové generace. Na Křenové prezentovali své performance Daněk s Rozbořilem, v roce 1983 zde předvedl svou performanci „Mez tím“ Tomáš Ruller, za kterou byl posléze komunistickou justicí odsouzen.

 

Vystava_brnenska_osmdesata_Spilberk_Brno_12052010_IMG_6414_MK

Brněnská osmdesátá kombinuje různé druhy umění.

V centru města se vystavovalo v Galerii Československého spisovatele a Galerii Studánka na České ulici. Kvalitní výstavní program nabízeli v osmdesátých letech soukromí galeristé, Karel Tutsch v galerií Na bidýlku a architekt Josef Chloupek v galerií Ateliér na Tomešově ulici. V té době se vystavovalo všude, v soukromých bytech, parcích, zahradách. K zajímavým pravidelným setkáním docházelo každoročně v přírodním ateliéru Jana Šimka v zahradě Na Jurance v Jundrově.

 

Z iniciativy Petra Oslzlého vznikl v roce 1986 projekt Galerie Drogerie zlevněné zboží, jejíž činnost měla svou zvláštní režii. Vystavující museli prodávat levné zboží v malém obchodě na Bayerově ulici za zvuku hudební produkce. K rituálu pořadu patřilo i promítání filmů o výtvarnících, jejichž autorem byl Aleš Záboj.

 

Vystava_brnenska_osmdesata_Spilberk_Brno_12052010_IMG_6431_MK

Některá díla vznikla z kombinace hraček a sádry.

Kulturní aktivity v Brně koncem osmdesátých let narůstaly tou měrou, jak se komunistický režim pomalu po sovětské perestrojce začínal rozpadat. Koncem osmdesátých let sehrál ve městě důležitou roli Vysokoškolský klub na Gorkého ulici. Tam od roku 1988 probíhal Otevřený dialog umělců a intelektuálů s jasným protirežimovým programem.

 

O probouzející se společnosti osmdesátých let vypovídá i tvorba mladých brněnských umělců, která byla někdy nespoutaná, někdy neučesaná a divoká. Výstava brněnská osmdesátá je sondou do tohoto období a připomínkou tvorby umělců mladé generace. Mnozí z tehdy začínajících výtvarníků patří dnes k významným představitelům naší kultury, někteří již nežijí a někteří upadli do zapomnění.

 

Expozice nabízí ke shlédnutí díla 35 autorů. Mohlo jich být více, ale nebylo to možné jednak z instalačních důvodů a pak i protože se dnes díla velmi těžko shánějí.

 

Jak vzpomínáte na brněnská osmdesátá?

 

text Síma, foto Marián K., brnovinky

 

Joomla SEF URLs by Artio

(c) MaK., 2008-2099, všechna práva vyhrazena, kopírování obsahu jen se svolením redakce

Nahoru PC verze