Obrazy mysli / Mysl v obrazech nenechá mozek v klidu
- Podrobnosti
- Kategorie: umění a výstavy Brno
- Zobrazeno: 5747
Moravská galerie v Brně nabízí fanouškům mozků všeho druhu mimořádnou výstavu. Cílem není jenom biologický pohled na mozek jako takový, avšak také snaha o vykreslení tajemství lidské mysli prostřednictvím nejrůznějších způsobů. Výstava nepředstavuje pouze prezentaci děl současných umělců, ale i pohled daleko do minulosti. Návštěvník tak může spatřit takové unikáty, jako je například dílo Leonarda Da Vinciho.
Velká část výstavy Obrazy mysli se věnuje mozku (nejen lidskému) jako takovému. Všemožné průřezy tímto složitým orgánem, zvýraznění důležitých center, o jejichž existenci nemá laik ani ponětí nebo medicínské nákresy významných, například renesančních myslitelů v čele s Da Vincim.
Pomocí moderní vizuální techniky se návštěvník může pokochat detailními modely nervového systému nebo fyzickou demonstrací myšlenkových pochodů v životní velikosti.
Velmi zajímavými se také jeví staré fotografie duševně nemocných lidí, jež návštěvníka jednak vyděsí a zároveň ponouknou přemýšlet nad tím, co se chorým v hlavách při pořizování fotografií honilo. Malované portréty, z nichž nechybí ani takové unikáty, jako díla Alberta Dürera, mají pomocí výrazů ve tvářích vytvořit u návštěvníka vyobrazení toho, co se děje v modelově mysli.
Na pomyslném vrcholu pak stojí za černými závěsy schovaný temný prostor, kde se návštěvník stane svědkem představení v podobě barevných výjevů, jež jsou projektorem promítány na průsvitné závěsy. Mezi nimi se nadšenec může volně pohybovat a vnímat tak naplno jedinečnost okamžiku.
„Mind blowing. To byla první a prvoplánová myšlenka, co mě napadla,“ komentuje dojmy z výstavy jeden z návštěvníků.
Čtyři celky - čtyři témata
Výstava je rozdělena do čtyř samostatných celků — Univerzum mysli, Já a mysl, Stavy mysli a Metafory mysli.
První části výstavy, nazvané Univerzum mysli, vévodí díla Leonarda da Vinci. Obrazy a objekty shromážděné v jedné místnosti umožňují sledovat dvě roviny uvažování o vztahu mozku / těla a mysli: první je pohled na anatomickou strukturu mozku zprostředkovanou neuroanatomickými obrazy, jak jej reprezentují renesanční a předmoderní anatomické ilustrace či soudobé grafy neurálních sítí.
Druhou rovinu představuje „geografie“ mysli, tj. snaha o konkrétní lokalizaci duše v těle od středověkých schémat vycházejících převážně z myšlenek antických autorit k mikrokosmu celulární úrovně — neuronům a synapsím, jak jej koncem 19. století zviditelnila mikroskopie a nejnověji pokročilé zobrazovací technologie.
Druhá část výstavy Já a mysl sleduje základní trajektorii „hledání duše“ v předmoderních a raně moderních portrétech a autoportrétech a její proměnu v moderním umění, kdy došlo k výrazným posunům v chápání a zobrazování vztahu mezi psýché a výrazem a ke zpochybnění tradičních způsobů, jakými tvář odkrývá duši či mysl.
Vybraná díla nedávné minulosti a současnosti přibližují, jak umění (často v přímém dialogu se soudobou filozofií, psychologií a vědou) dále problematizuje roli tváře v reprezentaci subjektivity, nebo se jí dokonce úplně vzdává, a také experimentuje s novými způsoby (re)prezentace lidského „já“. Několik skupin autoportrétů a portrétů umožňuje sledovat, jak individuální lidská podoba povstává ze sledu prchavých, přechodných výrazů odkazujících k momentálním stavům mysli a vědomí.
Třetí sekce výstavy se pokouší přiblížit některé krajní Stavy mysli. Mapuje od se 19. století rozvíjející „čtení mysli“ z vizuálně pozorovatelných symptomů řeči těla a později z různých druhů zobrazení (od kreseb pacientů po soudobé zobrazování mozku). Umělci pak po staletí zachycovali prchavé i trvalejší stopy hnutí mysli ve výtvarných dílech a jejich diváci intuitivně vyvozovali stavy mysli v nich zachycené. Z praktických důvodů jsme se rozhodli soustředit se na tři — vizuálně velmi vděčné — polohy mysli: snící mysl, emocionální mysl a mysl narušenou.
Metafory mysli — tedy čtvrtá část výstavy — shromažďuje velmi širokou skupinu děl pokrývající nejen různá vizuální média, ale především celé spektrum piktoriálních a zobrazovacích konvencí, od vysoce abstraktních diagramů a schémat po umělecké představy v podobě figurálních, ikonických i abstraktních alegorií psychiky a mysli.
Zvláštní pozornost věnujeme metaforickým krajinám mysli — ty zahrnují nejen obrazy krajiny v čínském i evropském umění, zamýšlené jako alegorie určitého mentálního stavu či rozpoložení, ale také „krajiny“ neuronů a synapsí, odkrývané nejmodernějšími zobrazovacími metodami.
Výstava probíhá od 9. prosince 2011 do 18. března 2012, brněnská Moravská galerie ji připravila ve spolupráci s Deutsches Hygiene-Museum Dresden.
Mirka Pavlíková, brnovinky, foto: archiv MG
{linkr:related;keywords:v%C3%83%C2%BDstava;limit:8;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
Obrazy mysli / Mysl v obrazech nenechá mozek v klidu
Kategorie: umění a výstavy Brno Zobrazeno: 5747
Moravská galerie v Brně nabízí fanouškům mozků všeho druhu mimořádnou výstavu. Cílem není jenom biologický pohled na mozek jako takový, avšak také snaha o vykreslení tajemství lidské mysli prostřednictvím nejrůznějších způsobů. Výstava nepředstavuje pouze prezentaci děl současných umělců, ale i pohled daleko do minulosti. Návštěvník tak může spatřit takové unikáty, jako je například dílo Leonarda Da Vinciho.
Velká část výstavy Obrazy mysli se věnuje mozku (nejen lidskému) jako takovému. Všemožné průřezy tímto složitým orgánem, zvýraznění důležitých center, o jejichž existenci nemá laik ani ponětí nebo medicínské nákresy významných, například renesančních myslitelů v čele s Da Vincim.
Pomocí moderní vizuální techniky se návštěvník může pokochat detailními modely nervového systému nebo fyzickou demonstrací myšlenkových pochodů v životní velikosti.
Velmi zajímavými se také jeví staré fotografie duševně nemocných lidí, jež návštěvníka jednak vyděsí a zároveň ponouknou přemýšlet nad tím, co se chorým v hlavách při pořizování fotografií honilo. Malované portréty, z nichž nechybí ani takové unikáty, jako díla Alberta Dürera, mají pomocí výrazů ve tvářích vytvořit u návštěvníka vyobrazení toho, co se děje v modelově mysli.
Na pomyslném vrcholu pak stojí za černými závěsy schovaný temný prostor, kde se návštěvník stane svědkem představení v podobě barevných výjevů, jež jsou projektorem promítány na průsvitné závěsy. Mezi nimi se nadšenec může volně pohybovat a vnímat tak naplno jedinečnost okamžiku.
„Mind blowing. To byla první a prvoplánová myšlenka, co mě napadla,“ komentuje dojmy z výstavy jeden z návštěvníků.
Čtyři celky - čtyři témata
Výstava je rozdělena do čtyř samostatných celků — Univerzum mysli, Já a mysl, Stavy mysli a Metafory mysli.
První části výstavy, nazvané Univerzum mysli, vévodí díla Leonarda da Vinci. Obrazy a objekty shromážděné v jedné místnosti umožňují sledovat dvě roviny uvažování o vztahu mozku / těla a mysli: první je pohled na anatomickou strukturu mozku zprostředkovanou neuroanatomickými obrazy, jak jej reprezentují renesanční a předmoderní anatomické ilustrace či soudobé grafy neurálních sítí.
Druhou rovinu představuje „geografie“ mysli, tj. snaha o konkrétní lokalizaci duše v těle od středověkých schémat vycházejících převážně z myšlenek antických autorit k mikrokosmu celulární úrovně — neuronům a synapsím, jak jej koncem 19. století zviditelnila mikroskopie a nejnověji pokročilé zobrazovací technologie.
Druhá část výstavy Já a mysl sleduje základní trajektorii „hledání duše“ v předmoderních a raně moderních portrétech a autoportrétech a její proměnu v moderním umění, kdy došlo k výrazným posunům v chápání a zobrazování vztahu mezi psýché a výrazem a ke zpochybnění tradičních způsobů, jakými tvář odkrývá duši či mysl.
Vybraná díla nedávné minulosti a současnosti přibližují, jak umění (často v přímém dialogu se soudobou filozofií, psychologií a vědou) dále problematizuje roli tváře v reprezentaci subjektivity, nebo se jí dokonce úplně vzdává, a také experimentuje s novými způsoby (re)prezentace lidského „já“. Několik skupin autoportrétů a portrétů umožňuje sledovat, jak individuální lidská podoba povstává ze sledu prchavých, přechodných výrazů odkazujících k momentálním stavům mysli a vědomí.
Třetí sekce výstavy se pokouší přiblížit některé krajní Stavy mysli. Mapuje od se 19. století rozvíjející „čtení mysli“ z vizuálně pozorovatelných symptomů řeči těla a později z různých druhů zobrazení (od kreseb pacientů po soudobé zobrazování mozku). Umělci pak po staletí zachycovali prchavé i trvalejší stopy hnutí mysli ve výtvarných dílech a jejich diváci intuitivně vyvozovali stavy mysli v nich zachycené. Z praktických důvodů jsme se rozhodli soustředit se na tři — vizuálně velmi vděčné — polohy mysli: snící mysl, emocionální mysl a mysl narušenou.
Metafory mysli — tedy čtvrtá část výstavy — shromažďuje velmi širokou skupinu děl pokrývající nejen různá vizuální média, ale především celé spektrum piktoriálních a zobrazovacích konvencí, od vysoce abstraktních diagramů a schémat po umělecké představy v podobě figurálních, ikonických i abstraktních alegorií psychiky a mysli.
Zvláštní pozornost věnujeme metaforickým krajinám mysli — ty zahrnují nejen obrazy krajiny v čínském i evropském umění, zamýšlené jako alegorie určitého mentálního stavu či rozpoložení, ale také „krajiny“ neuronů a synapsí, odkrývané nejmodernějšími zobrazovacími metodami.
Výstava probíhá od 9. prosince 2011 do 18. března 2012, brněnská Moravská galerie ji připravila ve spolupráci s Deutsches Hygiene-Museum Dresden.
Mirka Pavlíková, brnovinky, foto: archiv MG
{linkr:related;keywords:v%C3%83%C2%BDstava;limit:8;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}