Za příběhem života Ježíše Krista – výstava Vita Christi v Brně

Kategorie: umění a výstavy Brno Zveřejněno 3. 3. 2010 0:00 Zobrazeno: 4351

Sestupujeme po původním schodišti a míjíme stále funkční klimatizaci – obojí pochází ze 17. století. Dostáváme se do historického podzemí brněnského Muzea sakrálního umění, v němž jsou umístěny cenné exponáty z depozitářů kostelů a far brněnské diecéze.

Dříve byly sklepní prostory rozděleny dřevěnými příčkami a nacházelo se v nich bludiště provizorií a skladiště všeho možného.

Po vyklizení prostor je místo velmi moderně vybaveno. Nechybí ani speciální výtah.

V členitých sklepních místnostech se na příkladě soch a obrazů vypráví Život Kristův - Vita Christi.

Některa díla jsou vůbec prvně vystavena a jejich věk sahá až do období středověku. Dochází zde ke vzájemnému porovnání výtvarné řeči děl s texty evangelií. Cílem výstavy je hlubší pochopení a zároveň prožití jejich uměleckého i duchovního poselství.

V nejmenší místnosti s výklenkem začíná příběh Narozením Páně. Období připomínají tři práce. Zajímavý je obraz s původním rámem z konce 16. století představující Klanění tří králů z Mikulova.

Příběh pokračuje Od zvěstování Panně Marii ke křtu Páně v Jordánu, jenž je počátkem jeho veřejného působení. Nachází se zde pět exponátů. Socha Panny Marie ze Zvěstování z pozdně gotického období je původem z brněnského kostela Svatého Jakuba, kde byla součástí sousoší.

Cestou do další místnosti procházíme kolem Hlavy anděla z Valtic od Giovanniho Tencalla z poloviny 17. století. Hlásání Božího království se skutky Kristovy ukazuje hlavní obraz Uzdravení slepého z Mikulova z první poloviny 17. století. Posledním doplňkem muzea je Apoštol Jakub Větší ze Cvrčovic. V místnosti je i originální bláto z oblasti Mrtvého moře.

Vcházíme do hlavní místnosti s příběhem Od poslední večeře k Olivové hoře. Umístěný stůl navozuje pocit obydleného prostoru. Obraz Poslední večeře ze Slavonic je dle slov ředitele muzea první ukázkou českého kubismu v pozdní gotice. Postavy z obrazu mají zajímavé portrétní rysy.

Pro zpestření průvodce pan Chalupa pokládá návštěvníkům první kontrolní otázku a ti bez rozmyšlení správně odpovídají. Vstup do dalšího děje představují dvě sochy pocházející z Modřic, které jsou zde pouze na čas.

Pátým příběhem je Pašije znamenající utrpení. Sled událostí od Ježíšova zatčení do jeho ukřižování na Golgotě charakterizuje jedenáct exponátů.

Pieta z Prosiměřic pochází až z poloviny 15. století. Socha Ukřižovaný z Dačic ležela dlouhou dobu na půdě kostela v Dačicích. „Měla ale k sobě připojenu hadičku s infuzí, takže první pomoc byla zajištěna“, dodává s humorem průvodce.

Nejhlubší tajemství a hlavní část křesťanské víry tvoří další příběh Zmrtvýchvstání Páně. Nachází se zde tři práce, z toho nejstarší Kristus Zmrtvýchvstání z Příseky pochází z období kolem roku 1500.

Sedmá a poslední část Života Ježíšova končí Sesláním Ducha Svatého, jenž se odehrálo v Jeruzalémě. Poslední část prezentuje šest děl. Světice (Královny) z první poloviny 14. století pocházejí z fasády katedrály na Petrově. Po průzkumu se zjistilo, že se pod pískovcovým povrchem soch nachází vápenec. Jedna socha drží kolo a druhá věžičku. Pokud se podíváme od domu číslo sedm směrem na katedrálu, uvidíme kopie těchto Světic.

Na závěr pan Chalupa pokládá druhou kontrolní otázku, kterou návštěvníci opět zodpověděli správně a komentovaná prohlídka výstavy je u konce.

Zajímá vás sakrální umění?

text Síma, foto Marián K., BrNovinky