Hana Zagorová zavítá do Brna. Svým koncertem 30. srpna, kde bude speciálním hostem i Petr Rezek, ukončí letní prázdninovou pohodu mezi hradbami brněnské dominanty - hradu Špilberka. Věříme, že koncert bude dalším z mnoha skvělých vystoupení české zpěvačky a známého hudebníka. Zavítejte na Špilberk také a vychutnejte si atmosféru tónů, které oslovily nejednu generaci.
Hana Zagorová (* 6. září 1946, Petřkovice) je česká zpěvačka, textařka, herečka a moderátorka. Po Lucii Bílé drží nejvíce ocenění Zlatý slavík v kategorii zpěvaček, stala se držitelkou devíti Zlatých slavíků nepřetržitě od roku 1977 až do roku 1985. V současné době účinkovala v muzikále Jack Rozparovač a nyní bude hrát s Helenou Vondráčkovou v Mona Lise.
Vydala CD Dávné lásky / duety. A nyní zvažuje další muzikálovou nabídku.
Petr Rezek (* 26. prosince 1942 Praha) je český zpěvák, kytarista, hudební skladatel, textař, moderátor, hudební redaktor, a je také autorem dvou rozhlasových her. Spolupracoval s Karlem Černochem, Františkem Ringo Čechem, Zdeňkem Mertou, Petrou Černockou či Karlem Vágnerem.
Velmi známé období jeho pěvecké dráhy je spolupráce právě se zpěvačkou Hanou Zagorovou.
Jaká je vaše nejoblíbenější písnička Hanky? A jaká Petra? Těšíte se na brněnský letní koncert? Povězte nám to komentářem.
zdroj TicketArt, TicketPro, RadioČas, Bleskově.cz
Kategorie: festivaly a koncerty
Hana Zagorová zavítá do Brna. Svým koncertem 30. srpna, kde bude speciálním hostem i Petr Rezek, ukončí letní prázdninovou pohodu mezi hradbami brněnské dominanty - hradu Špilberka. Věříme, že koncert bude dalším z mnoha skvělých vystoupení české zpěvačky a známého hudebníka. Zavítejte na Špilberk také a vychutnejte si atmosféru tónů, které oslovily nejednu generaci.
Hana Zagorová (* 6. září 1946, Petřkovice) je česká zpěvačka, textařka, herečka a moderátorka. Po Lucii Bílé drží nejvíce ocenění Zlatý slavík v kategorii zpěvaček, stala se držitelkou devíti Zlatých slavíků nepřetržitě od roku 1977 až do roku 1985. V současné době účinkovala v muzikále Jack Rozparovač a nyní bude hrát s Helenou Vondráčkovou v Mona Lise.
Vydala CD Dávné lásky / duety. A nyní zvažuje další muzikálovou nabídku.
Petr Rezek (* 26. prosince 1942 Praha) je český zpěvák, kytarista, hudební skladatel, textař, moderátor, hudební redaktor, a je také autorem dvou rozhlasových her. Spolupracoval s Karlem Černochem, Františkem Ringo Čechem, Zdeňkem Mertou, Petrou Černockou či Karlem Vágnerem.
Velmi známé období jeho pěvecké dráhy je spolupráce právě se zpěvačkou Hanou Zagorovou.
Jaká je vaše nejoblíbenější písnička Hanky? A jaká Petra? Těšíte se na brněnský letní koncert? Povězte nám to komentářem.
zdroj TicketArt, TicketPro, RadioČas, Bleskově.cz
Zobrazeno: 4441
Brněnské kulturní léto opět nabídlo další sousto ze svého bohatého programu. Nádvoří nové radnice ve čtvrtek 20. srpna ožilo na 2 hodiny koncertem Fleretů s Jarmilou Šulákovou.
Na plac nastupuje partička pěti členů kapely Fleret z Vizovic a pořádně to rozjíždí. Lidové písničky ve valašském dialektu mají tu správnou šťávu a diváci si zvesela pobrukují s kapelou. Po zahřívacích písních přichází v kroji k mikrofonu Jarmila Šuláková, jíž se úsměv z tváře jen tak neztrácí. Tato moravská folklórní zpěvačka letos slaví krásných 80 let a její vitalitu by ji mohl každý závidět. Když zpívá první píseň svým čistým, zvučným a nádherně zabarveným hlasem, naskakuje mi z té síly husí kůže. Zpívá z celého srdce a kdekoho takovým výkonem strčí do kapsy. Ne nadarmo je označována „královnou lidové písně“ a je nositelkou titulu národní umělkyně.
Vždy po pár písních je čas na malý odpočinek a tak Jarmila Šuláková usedá do křesla na pódiu a s úsměvem pozoruje celé dění. V tu chvíli plac patří zase Fleretům. Postupně zpívají všichni členové kapely a hrají s takovou vervou až se struna od kytary přetrhává. Nic se neděje, malá oprava a jede se dál. K mikrofonu opět přichází Jarmila Šuláková a spouští i klasické lidovky jako Beskyde Beskyde. Publikum nadšeně tleská do rytmu. Mezi písněmi stíhá bavit příznivce i svými historkami ve valašském dialektu okořeněnými jedinečným humorem. S kapelou Fleret zpívá již několik let a společné koncertování si nemůže vynachválit. Spojení rocku s klasickou lidovkou má prostě své kouzlo a originalitu.
Blíží se závěr koncertu. Flereti mizí do zákulisí a celé pódium přenechávají Jarmile Šulákové. Zaznívá poslední píseň, děkování za velkou přízeň s přáním toho nejlepšího.
Přejeme Jarmile Šulákové spoustu elánu a stejnou sílu hlasu i do dalších let!
Už jste někdy slyšeli Jarmilu s Flerety zpívat živě? Jak se vám to líbilo? Napište nám komentář.
text Síma, foto Marián K.
Kategorie: festivaly a koncerty
Brněnské kulturní léto opět nabídlo další sousto ze svého bohatého programu. Nádvoří nové radnice ve čtvrtek 20. srpna ožilo na 2 hodiny koncertem Fleretů s Jarmilou Šulákovou.
Na plac nastupuje partička pěti členů kapely Fleret z Vizovic a pořádně to rozjíždí. Lidové písničky ve valašském dialektu mají tu správnou šťávu a diváci si zvesela pobrukují s kapelou. Po zahřívacích písních přichází v kroji k mikrofonu Jarmila Šuláková, jíž se úsměv z tváře jen tak neztrácí. Tato moravská folklórní zpěvačka letos slaví krásných 80 let a její vitalitu by ji mohl každý závidět. Když zpívá první píseň svým čistým, zvučným a nádherně zabarveným hlasem, naskakuje mi z té síly husí kůže. Zpívá z celého srdce a kdekoho takovým výkonem strčí do kapsy. Ne nadarmo je označována „královnou lidové písně“ a je nositelkou titulu národní umělkyně.
Vždy po pár písních je čas na malý odpočinek a tak Jarmila Šuláková usedá do křesla na pódiu a s úsměvem pozoruje celé dění. V tu chvíli plac patří zase Fleretům. Postupně zpívají všichni členové kapely a hrají s takovou vervou až se struna od kytary přetrhává. Nic se neděje, malá oprava a jede se dál. K mikrofonu opět přichází Jarmila Šuláková a spouští i klasické lidovky jako Beskyde Beskyde. Publikum nadšeně tleská do rytmu. Mezi písněmi stíhá bavit příznivce i svými historkami ve valašském dialektu okořeněnými jedinečným humorem. S kapelou Fleret zpívá již několik let a společné koncertování si nemůže vynachválit. Spojení rocku s klasickou lidovkou má prostě své kouzlo a originalitu.
Blíží se závěr koncertu. Flereti mizí do zákulisí a celé pódium přenechávají Jarmile Šulákové. Zaznívá poslední píseň, děkování za velkou přízeň s přáním toho nejlepšího.
Přejeme Jarmile Šulákové spoustu elánu a stejnou sílu hlasu i do dalších let!
Už jste někdy slyšeli Jarmilu s Flerety zpívat živě? Jak se vám to líbilo? Napište nám komentář.
text Síma, foto Marián K.
Zobrazeno: 3786
Stejně jako minulý rok i letos se v Brně odehrává mezinárodní kytarový festival, na kterém své kytarové umění předvádí hudebníci z různých končin světa. První kytarový večer se rozezněl na největším nádvoří hradu Špilberk již v neděli 9. 8. a my jsme byli u toho.
Odbíjí dvacátá hodina večerní. Nádvoří hradu Špilberk je již zaplněno diváky, jež s napětím očekávají, až se rozezní první zvuky kytar. Nastává úplné hrobové ticho. I upadnutý špendlík by snad bylo slyšet.
A je to tady. Na pódium míří hvězda večera - José Antonio Rodríguez & grupo a ticho přetrhává obrovský potlesk diváků. Nejdříve své umění předvádí samotný José Antonio Rodríguez. Temperamentní španělské kytarové skladby hraje s velkými emocemi, které se ještě více umocňují na velkém přenosovém plátně. José to teda umí parádně rozjet. S kytarou se snad už narodil. Po pár skladbách diváci vítají na pódiu ostatní členy grupy – kytaristu Francisca Javiera Gallarda, Augustína Díassera zasedajícího za bicí a zpěváka Sebastiána Cruze. Teď teprve nastává ten pravý koncert! Sebastián má pořádně zvučný hlas, až kdekoho zamrazí.
Po pár skladbách vplyne na plac za velkého jásotu diváků flamencová tanečnice Rosario Toledo a prožitky návštěvníků festivalu se stávají ještě silnějšími. Opravdu jedinečný zážitek, který se těžko slovy popisuje. To musíte prostě slyšet a vidět. Před 21 hodinou nastává přestávka. Občerstvovací plácky se rychle plní a lidé si sdělují své zážitky. Než si stačí vše povykládat, je tu druhá polovina kytarového večera. Umělci si alespoň na chvíli odpočinuli a opět to rozjíždí. Tanečnice Rosaria umí tanec náležitě prožít a pokaždé ukazuje různá taneční ošacení. Nechybí ani dlouhé šátky, kterými podtrhuje rytmy flamenca. José postupně představuje členy grupy a to znamená, že se blíží konec vystoupení. Diváci se však nemohou s koncem hudebního večera smířit a vyvolávají si další skladbu. Hudebníci nezklamou a přihazují přídavky, po kterých se spokojení diváci konečně odebírají spokojeni a plni emocí domů.
Až do pátku 14. 8. máte možnost ochutnat atmosféru zvuku kytar. Proto neváhejte a frčte do sálu na Nové radnici, kde se zbytek koncertů odehrává.
Hrajete na kytaru? Byli jste se podívat na Špilasu nebo na Nové radnici na některý z koncertů? Můžete to sdělit prostřednictvím svého komentáře.
text Síma, foto Marián K.
Kategorie: festivaly a koncerty
Stejně jako minulý rok i letos se v Brně odehrává mezinárodní kytarový festival, na kterém své kytarové umění předvádí hudebníci z různých končin světa. První kytarový večer se rozezněl na největším nádvoří hradu Špilberk již v neděli 9. 8. a my jsme byli u toho.
Odbíjí dvacátá hodina večerní. Nádvoří hradu Špilberk je již zaplněno diváky, jež s napětím očekávají, až se rozezní první zvuky kytar. Nastává úplné hrobové ticho. I upadnutý špendlík by snad bylo slyšet.
A je to tady. Na pódium míří hvězda večera - José Antonio Rodríguez & grupo a ticho přetrhává obrovský potlesk diváků. Nejdříve své umění předvádí samotný José Antonio Rodríguez. Temperamentní španělské kytarové skladby hraje s velkými emocemi, které se ještě více umocňují na velkém přenosovém plátně. José to teda umí parádně rozjet. S kytarou se snad už narodil. Po pár skladbách diváci vítají na pódiu ostatní členy grupy – kytaristu Francisca Javiera Gallarda, Augustína Díassera zasedajícího za bicí a zpěváka Sebastiána Cruze. Teď teprve nastává ten pravý koncert! Sebastián má pořádně zvučný hlas, až kdekoho zamrazí.
Po pár skladbách vplyne na plac za velkého jásotu diváků flamencová tanečnice Rosario Toledo a prožitky návštěvníků festivalu se stávají ještě silnějšími. Opravdu jedinečný zážitek, který se těžko slovy popisuje. To musíte prostě slyšet a vidět. Před 21 hodinou nastává přestávka. Občerstvovací plácky se rychle plní a lidé si sdělují své zážitky. Než si stačí vše povykládat, je tu druhá polovina kytarového večera. Umělci si alespoň na chvíli odpočinuli a opět to rozjíždí. Tanečnice Rosaria umí tanec náležitě prožít a pokaždé ukazuje různá taneční ošacení. Nechybí ani dlouhé šátky, kterými podtrhuje rytmy flamenca. José postupně představuje členy grupy a to znamená, že se blíží konec vystoupení. Diváci se však nemohou s koncem hudebního večera smířit a vyvolávají si další skladbu. Hudebníci nezklamou a přihazují přídavky, po kterých se spokojení diváci konečně odebírají spokojeni a plni emocí domů.
Až do pátku 14. 8. máte možnost ochutnat atmosféru zvuku kytar. Proto neváhejte a frčte do sálu na Nové radnici, kde se zbytek koncertů odehrává.
Hrajete na kytaru? Byli jste se podívat na Špilasu nebo na Nové radnici na některý z koncertů? Můžete to sdělit prostřednictvím svého komentáře.
text Síma, foto Marián K.
Zobrazeno: 3201
Příznivci rockových festivalů mohou jásat. Mezi festivalová města se konečně zařadil i Vyškov. Úplně první ročník festivalu s názvem RockShock odstartoval v pátek 14. a trval až do neděle 16. srpna. Přípravy na samotný festival zabraly, podle sdělení pořadatelů, celý rok. Pokud jste chyběli, koukněte alespoň na reportáž, fotografie a také jeden rozhovor ze sobotního dne.
Vyškov je na výborně dostupném místě, takže nebyl problém sednout co půl hoďky na nějaký spoj z Brna. Chvilka pátrání po stanovišti rozjezdového busu a už frčíme z vlakového nádru ve Vyškově směr letiště, kde festival je. Řidič autobusu, vypadající jako účastník festivalu, nás veze až přímo ke vchodu za poplatek 15-ti korun.
Jaké to ale nastává překvapení. Čekali jsme areál letiště naplněný k prasknutí a je tu nějak nezvykle moc volno. Že by byl nějaký další profláklý fesťák ve stejnou dobu nebo malá informovanost o tomto novém? No, vždyť zatím nejsou ani 4 hodiny, večer se to určitě zaplní. Spěcháme k hlavní stage (scéně), kde to začínají roztáčet moji oblíbenci Clou. Opět nezklamou a hrají ty nejlepší hity. Koncert trvá asi hodinu a všechny dobře naladí.
Areál letiště je jako stvořený pro fesťáky. Tady si snad nikdo z okolí nemůže stěžovat na nějaký hluk. Výběr je z pěti scén. Kromě hlavní je tu i Hip hop, Hard & Heavy, House a Fléda stage. Jen to rozmístění scén mohlo být trošku šikovnější, neboť se vzájemně dost ruší. Jdeme podrobněji omrknout areál festivalu. Kromě nepřeberného množství pochoutek a pití ze stánků se tu návštěvníci mohou projet na divoké flašce Coca - coly, s figurkami začutat ruční fotbálek, vyzkoušet střelbu z pušek, relaxovat v čajovně mezi obláčky z vodních dýmek, obdivovat umělecká díla sprejerů nebo vyblbnout se na paintballu.
S místním pivem v ruce se vydáváme okusit atmosféru jednotlivých stage. Některé žánry hudby moc nemusíme a tak uznáme, že na hlavní stage to bude asi nej. Postupně se tu střídají kapely Cocotte Minute, Visací zámek, jehož kapelník si rozhodně nebere žádné servítky a fanoušky, kteří se mu zdají málo akční, posílá z kotle více dozadu. V 19 hodin na plac nastupuje vyškovská kapela Dark Gamballe, která to umí pořádně rozjet. Blíží se hvězdy večera. Delší zvukové zkoušky - ať vše hezky ladí a na pódium vběhne charismatický a energický David Koller a jeho Band. Publikum si získává hned první písní Daniela. Nešetří ani staršími oblíbenými hity jako Oheň, Amerika, Sen, Černí andělé a dalšími. U fanoušků zaboduje ještě víc, poté co stíhá se zpěvem celé dva songy výborně hrát i na bubny. Poslední píseň věnuje své manželce Sylvě, pocházející z Vyškova a sklízí obrovský aplaus fanoušků.
Dáváme si malé občerstvení v podobě langošů a procházíme ještě ostatní stage, kde to už podstatně více žije. Dvacet minut před devátou se na place objevuje další hvězda - Support Lesbiens a dostává fanoušky opět do varu. Jednomu z fanoušků se dokonce podaří dostat přes zábrany, vyskočí přes repráky až na pódium a chvíli paří s členy kapely. Nadšení mu ale dlouho nevydrží, ochranka už jde na něj :-).
Sobotní festival završují na hlavní stage kapely Sunshine a Exit a další pokračování je v neděli odpoledne.
Na závěr bych ráda dodala malé hodnocení k festivalovému nováčkovi. Festival měl výborné umístění, dobrý výběr kapel a uvolněnou atmosféru. Nato, že se jednalo o první ročník, to pořadatelé, až na pár malých chybek, skvěle zvládli. Přejeme, ať se nováčkovi daří i na dalších ročnících!
Ukořistili jsme pro vás krátký rozhovor s Davidem Kollerem. S rozhovory pro média se asi moc nepočítalo a tak hledáme dobře osvětlené místo u jednoho ze stánků, kde je ale zase slyšitelnost slova slabší kvůli vzájemně se rušícím stage. Spolu se dvěma dalšími médii pálíme na Davida Kollera pár zvídavých otázek a ty naše zní:
TentoSvět: Co Vás přimělo přijmout pozvání na tento festival?
DK: Mám rád Vyškov. Odsud pochází moje manželka a mám tu spoustu jejích kamarádů. Mám to tu rád.
TentoSvět: Cítíte nějaký rozdíl, když koncertujete v Čechách nebo na Moravě?
DK: Myslím, že ne. Záleží na počasí, atmosféře, náladě..
TentoSvět: Jak nejraději relaxujete?
DK: V posteli, v poloze ležícího střelce.
TentoSvět: Kterou skladbu máte nejraději?
DK: Snow on the water.
TentoSvět: Jak zakončíte dnešní večer? Půjdete někam zapařit?
DK: Pařit dnes nepůjdu. Mám své plány.
Byli jste zapařit Vyškově? Jak se vám první ročník festivalu líbil? Povězte nám to svým komentářem.
text Síma, foto Marián K.
Kategorie: festivaly a koncerty
Příznivci rockových festivalů mohou jásat. Mezi festivalová města se konečně zařadil i Vyškov. Úplně první ročník festivalu s názvem RockShock odstartoval v pátek 14. a trval až do neděle 16. srpna. Přípravy na samotný festival zabraly, podle sdělení pořadatelů, celý rok. Pokud jste chyběli, koukněte alespoň na reportáž, fotografie a také jeden rozhovor ze sobotního dne.
Vyškov je na výborně dostupném místě, takže nebyl problém sednout co půl hoďky na nějaký spoj z Brna. Chvilka pátrání po stanovišti rozjezdového busu a už frčíme z vlakového nádru ve Vyškově směr letiště, kde festival je. Řidič autobusu, vypadající jako účastník festivalu, nás veze až přímo ke vchodu za poplatek 15-ti korun.
Jaké to ale nastává překvapení. Čekali jsme areál letiště naplněný k prasknutí a je tu nějak nezvykle moc volno. Že by byl nějaký další profláklý fesťák ve stejnou dobu nebo malá informovanost o tomto novém? No, vždyť zatím nejsou ani 4 hodiny, večer se to určitě zaplní. Spěcháme k hlavní stage (scéně), kde to začínají roztáčet moji oblíbenci Clou. Opět nezklamou a hrají ty nejlepší hity. Koncert trvá asi hodinu a všechny dobře naladí.
Areál letiště je jako stvořený pro fesťáky. Tady si snad nikdo z okolí nemůže stěžovat na nějaký hluk. Výběr je z pěti scén. Kromě hlavní je tu i Hip hop, Hard & Heavy, House a Fléda stage. Jen to rozmístění scén mohlo být trošku šikovnější, neboť se vzájemně dost ruší. Jdeme podrobněji omrknout areál festivalu. Kromě nepřeberného množství pochoutek a pití ze stánků se tu návštěvníci mohou projet na divoké flašce Coca - coly, s figurkami začutat ruční fotbálek, vyzkoušet střelbu z pušek, relaxovat v čajovně mezi obláčky z vodních dýmek, obdivovat umělecká díla sprejerů nebo vyblbnout se na paintballu.
S místním pivem v ruce se vydáváme okusit atmosféru jednotlivých stage. Některé žánry hudby moc nemusíme a tak uznáme, že na hlavní stage to bude asi nej. Postupně se tu střídají kapely Cocotte Minute, Visací zámek, jehož kapelník si rozhodně nebere žádné servítky a fanoušky, kteří se mu zdají málo akční, posílá z kotle více dozadu. V 19 hodin na plac nastupuje vyškovská kapela Dark Gamballe, která to umí pořádně rozjet. Blíží se hvězdy večera. Delší zvukové zkoušky - ať vše hezky ladí a na pódium vběhne charismatický a energický David Koller a jeho Band. Publikum si získává hned první písní Daniela. Nešetří ani staršími oblíbenými hity jako Oheň, Amerika, Sen, Černí andělé a dalšími. U fanoušků zaboduje ještě víc, poté co stíhá se zpěvem celé dva songy výborně hrát i na bubny. Poslední píseň věnuje své manželce Sylvě, pocházející z Vyškova a sklízí obrovský aplaus fanoušků.
Dáváme si malé občerstvení v podobě langošů a procházíme ještě ostatní stage, kde to už podstatně více žije. Dvacet minut před devátou se na place objevuje další hvězda - Support Lesbiens a dostává fanoušky opět do varu. Jednomu z fanoušků se dokonce podaří dostat přes zábrany, vyskočí přes repráky až na pódium a chvíli paří s členy kapely. Nadšení mu ale dlouho nevydrží, ochranka už jde na něj :-).
Sobotní festival završují na hlavní stage kapely Sunshine a Exit a další pokračování je v neděli odpoledne.
Na závěr bych ráda dodala malé hodnocení k festivalovému nováčkovi. Festival měl výborné umístění, dobrý výběr kapel a uvolněnou atmosféru. Nato, že se jednalo o první ročník, to pořadatelé, až na pár malých chybek, skvěle zvládli. Přejeme, ať se nováčkovi daří i na dalších ročnících!
Ukořistili jsme pro vás krátký rozhovor s Davidem Kollerem. S rozhovory pro média se asi moc nepočítalo a tak hledáme dobře osvětlené místo u jednoho ze stánků, kde je ale zase slyšitelnost slova slabší kvůli vzájemně se rušícím stage. Spolu se dvěma dalšími médii pálíme na Davida Kollera pár zvídavých otázek a ty naše zní:
TentoSvět: Co Vás přimělo přijmout pozvání na tento festival?
DK: Mám rád Vyškov. Odsud pochází moje manželka a mám tu spoustu jejích kamarádů. Mám to tu rád.
TentoSvět: Cítíte nějaký rozdíl, když koncertujete v Čechách nebo na Moravě?
DK: Myslím, že ne. Záleží na počasí, atmosféře, náladě..
TentoSvět: Jak nejraději relaxujete?
DK: V posteli, v poloze ležícího střelce.
TentoSvět: Kterou skladbu máte nejraději?
DK: Snow on the water.
TentoSvět: Jak zakončíte dnešní večer? Půjdete někam zapařit?
DK: Pařit dnes nepůjdu. Mám své plány.
Byli jste zapařit Vyškově? Jak se vám první ročník festivalu líbil? Povězte nám to svým komentářem.
text Síma, foto Marián K.
Zobrazeno: 3502
Přední světoví kytaristé, kytarové špičky svých zemí včetně nositelů americké Grammy se sejdou ve 2. srpnovém týdnu v Brně. XVIII. mezinárodní kytarový festival BRNO´09 má v době od 9. do 14. 8 mimořádně atraktivní program:
hvězdný kytarista flamenca José Antonio Rodriguez pochází z kolébky flamenca – Cordoby a vystoupí na úvodním koncertě v neděli 9. 8. na nádvoří hradu Špilberku spolu s tanečnicí Rosarií Toledo, zpěvákem Sebastiánem Cruzem, kytaristou Francisco J. Gallardem a cajonistou Agustínem Díasserou.
Mezi pozvané umělce světové špičky patří i dva nositelé americké Grammy přes všechny žánry (z r. 2005) Scott Tennant a Andrew York z USA, kteří předvedou virtuozní kytarové skladby. Ve znamení španělské melodiky se bude odvíjet večer Juan Paco Ortize, dokonalou symbiózu osmi kytar předvede Silesian Guitar Octet, nejlepší argentinský folklorní kytarista Juan Falú a Mexičan Ramiro M. Piňa zahrají temperamentní argentinskou a mexickou hudbu.
Marián K., převzato z BKC
Kategorie: festivaly a koncerty
Přední světoví kytaristé, kytarové špičky svých zemí včetně nositelů americké Grammy se sejdou ve 2. srpnovém týdnu v Brně. XVIII. mezinárodní kytarový festival BRNO´09 má v době od 9. do 14. 8 mimořádně atraktivní program:
hvězdný kytarista flamenca José Antonio Rodriguez pochází z kolébky flamenca – Cordoby a vystoupí na úvodním koncertě v neděli 9. 8. na nádvoří hradu Špilberku spolu s tanečnicí Rosarií Toledo, zpěvákem Sebastiánem Cruzem, kytaristou Francisco J. Gallardem a cajonistou Agustínem Díasserou.
Mezi pozvané umělce světové špičky patří i dva nositelé americké Grammy přes všechny žánry (z r. 2005) Scott Tennant a Andrew York z USA, kteří předvedou virtuozní kytarové skladby. Ve znamení španělské melodiky se bude odvíjet večer Juan Paco Ortize, dokonalou symbiózu osmi kytar předvede Silesian Guitar Octet, nejlepší argentinský folklorní kytarista Juan Falú a Mexičan Ramiro M. Piňa zahrají temperamentní argentinskou a mexickou hudbu.
Marián K., převzato z BKC
Zobrazeno: 2820