brnovinky

Přepnout do PC verze

Brněnská hvězdárna na Kraví hoře má novou čepici

608 Planetarium hvezdarna Kravi hora Brno 12062010 IMG 9042 MKV předchozích několika měsících odborníci rekonstruovali nejstarší část Hvězdárny a planetária Brno – otočnou kopuli o průměru 7 metrů. Přístupná bude během komentovaných pozorování Slunce a příležitostně i ve večerních hodinách.


180 Hvezdarna planetarium Kravi hora kontrolni den Brno 06102010 IMG 9282 MK„Poté, co jsme v loňském roce kompletně opravili celou brněnskou hvězdárnu za téměř 98 milionů korun, došlo také k malé, ale významné rekonstrukci hvězdářské kopule, která zažila již mnohé. Nyní je hvězdárna kompletní a dle počtu návštěvníků patří v Brně mezi jednu z nejatraktivnějších lokalit zejména pro veřejnost a rodiče s dětmi,“ uvádí primátor města Brna Roman Onderka.

„Jedná se o nejstarší část organizace, která byla budována v letech 1948–1954, a nikdy neprošla významnou rekonstrukcí. Nyní jsme ji ale upravili na historické pracoviště. Návštěvníci zde naleznou výstavu o dějinách Hvězdárny a planetária Brno, včetně Kraví hory, renovovaný dalekohled o průměru objektivu 20 centimetrů a ohniskové délce 3 metry, který doplní speciální sluneční dalekohled. Využívat je budeme ke komentovaným pozorováním Slunce a objektů sluneční soustavy,“ představuje nový stav ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

7metrová kopule za 300 tisíc

180 Planetarium hvezdarna Den otevrenych dveri Brno MaKRekonstrukce objektu s kopulí o průměru 7 metrů probíhala od května do září 2012. Náklady ve výši zhruba 300 tisíc korun hradila ze svého rozpočtu Hvězdárna a planetárium Brno. Stavaři vybourali příčky, kompletně renovovali podlahu a elektroinstalaci.

Hlavní dalekohled – refraktor 200/3000 – prošel radikálním omlazením. Astronomové k němu navíc připojili nový sluneční dalekohled s průměrem objektivu 10 cm s tak zvaným H_alfa filtrem pro sledování Slunce a slunečních protuberancí. V předsálí mohou návštěvníci zhlédnout výstavu o dějinách hvězdárny se zřetelem na okolní Kraví horu.

Z historie hvězdárny – astronomická sekce od roku 1944

Myšlenka na vybudování moravské metropolitní observatoře se objevila krátce po první světové válce. Avšak teprve v roce 1944 vznikla při Přírodovědném klubu v Brně astronomická sekce, z níž se po skončení války vytvořila samostatná společnost.

V květnu 1946 se ustavila Společnost pro vybudování lidové hvězdárny v zemském hlavním městě Brně, ke které se přidali členové Československé astronomické společnosti a Astronomického ústavu Masarykovy univerzity, „sudičkami“ se pak stali významní odborníci, zejména Josef Mikuláš Mohr, Otto Obůrka, Bedřich Onderlička, Luboš Perek, Alois Peřina, Karel Raušal, Karel Šotola a Vladimír Vanýsek.

Podle původních plánů měla na tehdy skoro lysém kopci Kraví hora vzniknout budova o třech kopulích pro „dalekohledy ekvatoriálně montované“ doplněné o meridiánovou síň, planetárium, přednáškový sál, meteorologickou stanici a nezbytné zázemí.

Poválečná ekonomická situace ale tyto ambiciózní představy brzo zredukovala na dvě menší, zvnějšku prakticky identické pozorovatelny s kamenným pláštěm a sedmimetrovou kopulí. Jižní - městská hvězdárna byla zasvěcena lidové astronomii, severní - univerzitní, vědě.

První výkop koncem léta 1948

180 Hvezdarna planetarium Kravi hora kontrolni den Brno 06102010 IMG 9310 MK

První výkop proběhl 30. srpna 1948 v místech, kde se tehdy rozkládal Sad Antonia Gramsciho, pojmenovaný podle marxistického teoretika a vůdce italského dělnického hnutí. Jak dokládají tehdejší údernické záznamy, „bez kladení základního kamene, bez poklepů a slavnostních řečí zabořily se do skály první špičáky“.

Další postup ale brzdil nedostatek stavebních dělníků i materiálu, stejně jako houževnaté skalní podloží. Nakonec zde místní obyvatelé v rámci akce Občané budují své město zdarma odpracovali více než padesát tisíc brigádnických hodin.

Hrubá stavba dokončena roku 1950

Hrubá stavba obou budov sice byla dokončena již roku 1950, avšak pro zdržení výroby otáčivých kopulí se s prvním pozorováním začalo až v létě 1953. V městské hvězdárně byl provizorně umístěn dalekohled o průměru objektivu 16 centimetrů získaný „z universitní hvězdárny oxfordské, vybavený dobrou ekvatoriální montáží a hodinovým strojkem“, který zapůjčil Jaroslav Císař (1894–1983).

První návštěva městské hvězdárny po pěti letech

180 Planetarium hvezdarna Kravi hora Brno 12062010 IMG 9038 MK

První návštěva městské hvězdárny – úředně zaznamenaná v knize exkurzí – na Kraví horu dorazila 6. července 1953. Mezi průvodci, označovanými do dnešních dnů jako demonstrátoři, figuruje známý popularizátor Jiří Grygar, objevitel jedné z nejslavnějších vlasatic 20. století Luboš Kohoutek, astrofyzik Zdeněk Kvíz či profesor astronomie Miroslav Vetešník, tehdy studenti místních středních a vysokých škol.

Moravská metropolitní hvězdárna, stejně jako univerzitní pozorovatelna byla zpočátku považována za provizorní stavbu, která mohla být na žádost majitele pozemku kdykoli zbourána. Přesto byla 16. října 1954 slavnostně zprovozněna a jejím prvním ředitelem se stal Otto Obůrka (1909–1982) a zřizovatelem Městský národní výbor v Brně.

V době krátce předcházející také získala svůj první název: „Ve shodě s usnesením krajské konference KSČ v Brně požádala Společnost pro vybudování hvězdárny pana presidenta republiky Klementa Gottwalda, aby lidové hvězdárně propůjčil laskavě své jméno.“ Když ale byla v roce 1954 skutečně otevírána, ustálil se naštěstí název na Oblastní lidová hvězdárna v Brně.

180 Planetarium hvezdarna Kravi hora Brno 12062010 IMG 9037 MK

Hvězdárna se budovala a rozšiřovala spontánně, svépomocně a často z materiálů „co dům dal“. Ve stísněných prostorách se začaly scházet nejrůznější skupiny pozorovatelů – do jedné ze dvou místností o rozměrech 2 x 4 metry se prý naskládalo až 14 astronomů, v kopuli mnohdy postávali posluchači na přednáškách, pro které se nepodařilo dojednat jiný sál, většina akcí se dokonce odehrávala u přenosných astronomických přístrojů na chodníku v parku.

Nezapomenutelným byl především rok 1957, kdy na obloze zářila nápadná kometa Arend-Roland, později vystřídaná kometou Mrkos, došlo k tzv. velké opozici Marsu a na sklonku téhož roku začal kolem Země kroužit Sputnik 1. V roce 1958 se pak začalo budovat malé planetárium.

foto MaK., brnovinky, zdroj Město Brno

Joomla SEF URLs by Artio

(c) MaK., 2008-2099, všechna práva vyhrazena, kopírování obsahu jen se svolením redakce

Nahoru PC verze