Výročí 80 let od svého zprovoznění slaví letos brněnské krematorium neboli smuteční obřadní síň na Jihlavské ulici. Krematorium bylo uvedeno do provozu 6. dubna 1930. První kremace se tu konala o dva dny později. Vzniklo jako druhé na Moravě, ale s nejmodernějším technickým vybavením. Jedná se o chráněnou památku, která patří k významným dokladům funkcionalistické architektury v Brně. Dodnes emocionálně působí svou majestátností. Při příležitosti 80. vyročí se v krematoriu koná v sobotu 15. května den otevřených dveří.
Vstupní brána do areálu brněnského krematoria.
Prohlídky v den otevřených dveří začínají v 9 a 11 hodin. Nabídnou možnost vidět prostory, které jsou jinak veřejnosti uzavřené. Návštěvníci obdrží zdarma tištěnou publikaci, jež podrobně popisuje historii i všechny návrhy na stavbu brněnského krematoria.
Wiesnerova funkční architektura.
Jednou z prvních osobností, která již v roce 1873 propagovala ideu žehu, byl Ctibor Helcelet. Následovaly různé návrhy na pohřbívání žehem, až byla ke konfrontaci názorů využita přednáška Františka Mencla konaná v únoru 1923 v Brně. Městská rada zvažovala několik návrhů na vybudování krematoria - mimo jiné i stavbu krematoria na Špilberku. Nakonec však určila pozemek na vyvýšeném pozemku nad Ústředním hřbitovem a v květnu roku 1925 vypsala soutěž pro zpracování návrhů.
Krematorium obklopuje prostorná dlážděná plocha.
Vítězným návrhem se stal projekt architekta Arnošta Wiesnera, který navrhnul mnoho jiných brněnských staveb včetně bývalé vládní vily Stiassny v brněnských Pisárkách. Sám autor svůj návrh popsal následovně: „Rozvržení prostorů musí být takové, aby variabilita hlavní dispozice nebyla vlastně již ani možná, stavba pak taková, aby to vyjadřovala. Dispozice musí být formovaným typem, jako je egyptský hrob nebo křesťanský kostel, že po stránce formy individualizace při tom vždy bude moci se uplatnit, je samozřejmé.“ Samotná stavba krematoria byla realizována v letech 1926 – 1930.
Okolí krematoria je lemováno zelení.
V letošním roce čeká brněnské krematorium rozsáhlá rekonstrukce světlíku, který prosvětluje celou obřadní síň. I přes velkou náročnost budou práce probíhat tak, aby nijak neomezovaly smuteční obřady. Služby krematoria budou poskytovány v plné míře. Po ukončení rekonstrukce světlíku jsou připraveny opravy vnitřních dispozic krematoria.
Jak se vám líbí stavba krematoria, když se pokusíme pominout jeho smuteční úlohu?
text Síma, ilustrační foto Marián K., brnovinky, zdroj město Brno
Kategorie: Brno známé neznámé Zobrazeno: 9172
Výročí 80 let od svého zprovoznění slaví letos brněnské krematorium neboli smuteční obřadní síň na Jihlavské ulici. Krematorium bylo uvedeno do provozu 6. dubna 1930. První kremace se tu konala o dva dny později. Vzniklo jako druhé na Moravě, ale s nejmodernějším technickým vybavením. Jedná se o chráněnou památku, která patří k významným dokladům funkcionalistické architektury v Brně. Dodnes emocionálně působí svou majestátností. Při příležitosti 80. vyročí se v krematoriu koná v sobotu 15. května den otevřených dveří.
Vstupní brána do areálu brněnského krematoria.
Prohlídky v den otevřených dveří začínají v 9 a 11 hodin. Nabídnou možnost vidět prostory, které jsou jinak veřejnosti uzavřené. Návštěvníci obdrží zdarma tištěnou publikaci, jež podrobně popisuje historii i všechny návrhy na stavbu brněnského krematoria.
Wiesnerova funkční architektura.
Jednou z prvních osobností, která již v roce 1873 propagovala ideu žehu, byl Ctibor Helcelet. Následovaly různé návrhy na pohřbívání žehem, až byla ke konfrontaci názorů využita přednáška Františka Mencla konaná v únoru 1923 v Brně. Městská rada zvažovala několik návrhů na vybudování krematoria - mimo jiné i stavbu krematoria na Špilberku. Nakonec však určila pozemek na vyvýšeném pozemku nad Ústředním hřbitovem a v květnu roku 1925 vypsala soutěž pro zpracování návrhů.
Krematorium obklopuje prostorná dlážděná plocha.
Vítězným návrhem se stal projekt architekta Arnošta Wiesnera, který navrhnul mnoho jiných brněnských staveb včetně bývalé vládní vily Stiassny v brněnských Pisárkách. Sám autor svůj návrh popsal následovně: „Rozvržení prostorů musí být takové, aby variabilita hlavní dispozice nebyla vlastně již ani možná, stavba pak taková, aby to vyjadřovala. Dispozice musí být formovaným typem, jako je egyptský hrob nebo křesťanský kostel, že po stránce formy individualizace při tom vždy bude moci se uplatnit, je samozřejmé.“ Samotná stavba krematoria byla realizována v letech 1926 – 1930.
Okolí krematoria je lemováno zelení.
V letošním roce čeká brněnské krematorium rozsáhlá rekonstrukce světlíku, který prosvětluje celou obřadní síň. I přes velkou náročnost budou práce probíhat tak, aby nijak neomezovaly smuteční obřady. Služby krematoria budou poskytovány v plné míře. Po ukončení rekonstrukce světlíku jsou připraveny opravy vnitřních dispozic krematoria.
Jak se vám líbí stavba krematoria, když se pokusíme pominout jeho smuteční úlohu?
text Síma, ilustrační foto Marián K., brnovinky, zdroj město Brno