brnovinky

Přepnout do PC verze

uvod_Kostnice_kostel_sv_Jakuba_Brno_24032010_IMG_0118_MKLebky a kosti z 50 tisíc těl leží pod centrem Brna - dávní svědkové moru a cholery v kostnici u Jakuba

 

BrNovinky navštívily ve spolupráci s Muzejní a vlastivědnou společností v Brně  tajemnou kostnici v podzemních prostorách poblíž a pod kostelem svatého Jakuba v Brně. Abychom se dozvěděli co nejvíce informací, byl k prohlídce přizván specialista na brněnské podzemí Aleš Svoboda.

Číst dál: Lebky a kosti z 50 tisíc těl leží pod centrem Brna - dávní svědkové moru a cholery v kostnici u...

> Lebky a kosti z 50 tisíc těl leží pod centrem Brna - dávní svědkové moru a cholery v kostnici u Jakuba

uvod_Kostnice_kostel_sv_Jakuba_Brno_24032010_IMG_0118_MKLebky a kosti z 50 tisíc těl leží pod centrem Brna - dávní svědkové moru a cholery v kostnici u Jakuba

 

BrNovinky navštívily ve spolupráci s Muzejní a vlastivědnou společností v Brně  tajemnou kostnici v podzemních prostorách poblíž a pod kostelem svatého Jakuba v Brně. Abychom se dozvěděli co nejvíce informací, byl k prohlídce přizván specialista na brněnské podzemí Aleš Svoboda.

uvod_Projekt_ze_supliku_Urban_centrum_Stara_radnice_Brno_IMG_3640_21012010_MKProjekt ze šuplíku z roku 1934 sedí i dnes - odsunoval nádraží

 

Většina z nás jistě zaregistrovala, že se od roku 2007 začalo pracovat na odstavném brněnském nádraží  s následným odsunem hlavního vlakového nádraží směrem na jih. Stejné věci, jež souvisejí s odsunem nádraží a je nutno je řešit, už kdysi řešil někdo jiný. Stačilo málo - sáhnout do šuplíku. V archívech města Brna byl minulý rok nalezen doslova poklad z roku 1934. Jedná se o výsledky soutěže na Dopravně-komunikační plán města Brna jižním směrem a výstavbu nového nádraží.

 

V sedmdesát pět let starém projektu se zamýšlí stejné plány jako jsou ty současné. Unikátní cennost autora Dr. Ing. F. Sklenáře jste mohli v únoru 2010 i vidět v Urban centru na Staré radnici v Brně.

 

Vše souvisí se vším. Brněnské hlavní nádraží bylo a stále je jedno z našich nejdůležitějších dopravních uzlů a významně se tak podílí na ekonomickém rozvoji našeho druhého největšího města. Na tom by nebylo nic špatného. Problém ale již v té době spočíval jednak v nedostačující kapacitě nádraží a navíc tento dopravní uzel bránil dalšímu rozvoji města jižním směrem.

 

Na výstavě byl prezentován Protokol z roku 1926, jehož předmětem bylo posouzení a ocenění došlých návrhů soutěže na řešení železničního uzlu. Součástí byla také soutěž o nejlepší návrh pro zastavovací a regulační plán města Brna. Pro soutěž byla vymezena cena 450 tisíc korun. Tehdy se sešlo celkem 14 soutěžních návrhů, žádný však nezískal první místo. Byla udělena až druhá cena projektu s názvem Tangenta na němž se podílel Dr. Ing. F. Sklenář.Projekt_ze_supliku_Urban_centrum_Stara_radnice_Brno_IMG_3641_21012010_MK

 

Návrh zněl, aby nové osobní nádraží bylo umístěno zhruba o 700 metrů jižněji od stávajícího.

 

V roce 1933 až 1934 byla vypsána nová soutěž na Dopravně - komunikační plán, kterou vyhrál drážní rada Dr. Ing. František Sklenář. Výsledný elaborát byl zaslán v roce 1935 na Ministerstvo železnic v Praze. Vzhledem k událostem v Evropě a ve světě však již nebyl nikdy projednán.

 

Zajímavostí je také přesný odhad poroty o počtu obyvatel Brna v roce 2000. Přepokládal maximálně 500 tisíc obyvatel.

 

Historie brněnské železnice ale sahá mnohem dále. Před rokem uplynulo již 170 let od zahájení železničního provozu mezi Brnem a Břeclaví. Touto dopravní tepnou tak došlo k železničnímu propojení s Vídní a šlo vůbec o první železniční trať s využitím parního provozu na území dnešní České republiky.

 

Věděli jste, že v minulosti vlaky překonávaly na této trase řeku Svratku po brněnském viaduktu dosahujícím délky 673 metrů a honosícím se osmdesáti oblouky?

 

Na vlakové trase Brno – Líšeň známé také pod názvem Místní líšeňská dráha uvedené do provozu v roce 1905 - dnes po její zbývající části - jezdí nyní už jen tramvaje. Skutečnost, že tudy jezdily vlaky, prozrazuje řetězovkové zavěšení troleje a opuštěná nádražní budova na konečné stanici Stránská skála.


Cestujete rádi vlakem? Co říkáte na odsun brněnského hlavního nádraží?

 

text Síma, foto Marián K., BrNovinky, zdroj Urban centrum Brno

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

> Projekt ze šuplíku z roku 1934 sedí i dnes - odsunoval nádraží

uvod_Projekt_ze_supliku_Urban_centrum_Stara_radnice_Brno_IMG_3640_21012010_MKProjekt ze šuplíku z roku 1934 sedí i dnes - odsunoval nádraží

 

Většina z nás jistě zaregistrovala, že se od roku 2007 začalo pracovat na odstavném brněnském nádraží  s následným odsunem hlavního vlakového nádraží směrem na jih. Stejné věci, jež souvisejí s odsunem nádraží a je nutno je řešit, už kdysi řešil někdo jiný. Stačilo málo - sáhnout do šuplíku. V archívech města Brna byl minulý rok nalezen doslova poklad z roku 1934. Jedná se o výsledky soutěže na Dopravně-komunikační plán města Brna jižním směrem a výstavbu nového nádraží.

 

V sedmdesát pět let starém projektu se zamýšlí stejné plány jako jsou ty současné. Unikátní cennost autora Dr. Ing. F. Sklenáře jste mohli v únoru 2010 i vidět v Urban centru na Staré radnici v Brně.

 

Vše souvisí se vším. Brněnské hlavní nádraží bylo a stále je jedno z našich nejdůležitějších dopravních uzlů a významně se tak podílí na ekonomickém rozvoji našeho druhého největšího města. Na tom by nebylo nic špatného. Problém ale již v té době spočíval jednak v nedostačující kapacitě nádraží a navíc tento dopravní uzel bránil dalšímu rozvoji města jižním směrem.

 

Na výstavě byl prezentován Protokol z roku 1926, jehož předmětem bylo posouzení a ocenění došlých návrhů soutěže na řešení železničního uzlu. Součástí byla také soutěž o nejlepší návrh pro zastavovací a regulační plán města Brna. Pro soutěž byla vymezena cena 450 tisíc korun. Tehdy se sešlo celkem 14 soutěžních návrhů, žádný však nezískal první místo. Byla udělena až druhá cena projektu s názvem Tangenta na němž se podílel Dr. Ing. F. Sklenář.Projekt_ze_supliku_Urban_centrum_Stara_radnice_Brno_IMG_3641_21012010_MK

 

Návrh zněl, aby nové osobní nádraží bylo umístěno zhruba o 700 metrů jižněji od stávajícího.

 

V roce 1933 až 1934 byla vypsána nová soutěž na Dopravně - komunikační plán, kterou vyhrál drážní rada Dr. Ing. František Sklenář. Výsledný elaborát byl zaslán v roce 1935 na Ministerstvo železnic v Praze. Vzhledem k událostem v Evropě a ve světě však již nebyl nikdy projednán.

 

Zajímavostí je také přesný odhad poroty o počtu obyvatel Brna v roce 2000. Přepokládal maximálně 500 tisíc obyvatel.

 

Historie brněnské železnice ale sahá mnohem dále. Před rokem uplynulo již 170 let od zahájení železničního provozu mezi Brnem a Břeclaví. Touto dopravní tepnou tak došlo k železničnímu propojení s Vídní a šlo vůbec o první železniční trať s využitím parního provozu na území dnešní České republiky.

 

Věděli jste, že v minulosti vlaky překonávaly na této trase řeku Svratku po brněnském viaduktu dosahujícím délky 673 metrů a honosícím se osmdesáti oblouky?

 

Na vlakové trase Brno – Líšeň známé také pod názvem Místní líšeňská dráha uvedené do provozu v roce 1905 - dnes po její zbývající části - jezdí nyní už jen tramvaje. Skutečnost, že tudy jezdily vlaky, prozrazuje řetězovkové zavěšení troleje a opuštěná nádražní budova na konečné stanici Stránská skála.


Cestujete rádi vlakem? Co říkáte na odsun brněnského hlavního nádraží?

 

text Síma, foto Marián K., BrNovinky, zdroj Urban centrum Brno

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zobrazeno: 4137

Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0372_MKDen otevřených vrat paláce Žďárského kláštera - Zelný trh Brno

 

Každý určitě zná nebo již slyšel o Zelném trhu v Brně. Ovšem málokdo asi ví, co se ukrývá v domě číslo 10 - někdejším paláci opata Ždárského kláštera cisterciáků v horní části „Zelňáku“. První říjnový den byl možností nahlédnout dovnitř. Mimořádně se zde konal Den otevřených vrat. Nyní je již dům veřejnosti nepřístupný a čeká jej zhruba tříletá plánovaná rekonstrukce, která má stavbě vrátit její původní lesk.Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0294_MK

 

Přicházíme k domu číslo 10 na Zelném trhu v Brně, kde je srocena malá skupinka mladých lidí spolu s průvodcem. Jak později zjišťujeme, jde o studenty Filozofické fakulty a jejich průvodcem je Mgr. Vlastimil Sochor. Dovídáme se, že dům je dílem Františka Antonína Grimma a byl postaven v pozdně barokní architektuře roku 1752. Nachází se na místě, kde stával dům pánů z Lipé, jemuž předcházely dva měšťanské domy. V období baroka také měla budova svého správce, který se staral o chod domu.Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0304_MK


Se skupinkou společně vcházíme kamenným portálem dovnitř domu. Vítá nás paní v dobovém oblečení a nabízí dle starodávného zvyku chléb se solí. Naše první cesta směřuje na nádvoří domu. Zadní trakt budovy vypadá značně zchátrale v porovnání s fasádou, kterou vidíme ze Zelného trhu. Největší cenností jsou dochované pavlače na dřevěných konzolích a zábradlí z první poloviny 19. století. Mezi nimi se nachází barokní ozdobná mříž s iniciály. Dobře zachované jsou výplně dveří a oken z kvalitního dřeva, které po určitou dobu vysychalo přirozeným způsobem oproti dnešním rychlosušičkám. Pavlačových domů, které jsou tolik charakteristické pro město Brno bohužel ubývá. Není tedy divu, že i jejich rekonstrukce je neodkladná. Na nádvoří jsou kolem dokola rozmístěny stánky řemeslníků prezentující své výtvory. Nejvíce nás zaujme dobový tkací stav a s názornou ukázkou tkaní.Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0314_MK


Naše další prohlídka nyní směřuje do podzemních sklepních prostor stavby. Po cestě potkáváme bílou paní, která nám ukazuje vstup z průjezdu domu. Jak se dovídáme od pana Sochora, sklepy sloužily i k obývání. O tom svědčí dochovaný zbytek výmalby. V dnešních sklepních hospodách a vinárnách se majitelé snaží navodit původní atmosféru cihlovým zdivem. Jak je ale vidět, sklepy bývaly dříve omítané a pravidelně líčené. Používalo se vápenné mléko, protože tyto prostory sloužily i k uchovávání potravin. Vápno bylo tak jediným desinfekčním prostředkem, který byl v té době k dispozici.Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0317_MK


Sklepní prostory zasahují mimo půdorys domu až pod veřejné prostranství. Podstoupily již řadu zásahů v podobě instalace vody a topení. Zachoval se zde ale otopný systém z období první republiky. Procházíme bludištěm sklepních chodeb obklopených opět ukázkou řemeslné výroby a obrazů umělců. Dostáváme se až do prostor, kdy je cihelné zdivo sanováno cementovým nástřikem, který tvoří jakousi krustu pro zpevnění klenby sklepa. Při rekonstrukci se bude mimo jiné zkoumat, jaký je původní stav cihelného zdiva pod krustou.Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0330_MK


Stoupáme zpět po schodech do prvního patra budovy, kde nás pan Sochor upozorňuje na mísící se různé styly a slohy. Schodiště je zachované s původním barokním zábradlím. Schodišťové stupně mají kovová očka k přichycení koberce, který tam kdysi býval. Za povšimnutí stojí i štuková zrcadla na stropech. Cenným artefaktem je výplň okenního výklenku s lyrou. Vše naznačuje tomu, že i na výzdobu schodiště se kladl velký důraz.


V druhém patře vcházíme přes dochovanou dlažbu do slavnostního salónu, ve kterém firma Lídl představovala své hudební nástroje. Tento tak zvaný freskový sál je nejvíce reprezentativní částí domu s výhledem na Zelný trh. Nachází se zde vzácné dochované freskové malby z poslední třetiny 18. století. Tématem maleb jsou jakési průhledy okny ven do romantické krajiny, tak jak to vyhovovalo tehdejšímu dobovému vkusu. Nejsou to konkrétní krajiny, ale iluzivní, jež se zrodily v mysli autora. Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0352_MK


Návštěvu domu číslo deset zakončujeme výstupem do půdních prostor. Po cestě si nelze nevšimnout dalšího zásahu do domu v podobě moderního výtahu. Půdní prostory zaujmou obrovským prostorem s pěknými vyhlídkami na Brno. Z dobových fotografií je zřejmé, že podoba domu se neustále měnila. Ke změně docházelo v počtu okenních os a také ve tvaru a sklonu střechy. Ta byla nejrůznějším způsobem natáčena do náměstí Zelného trhu. Docházelo také ke zvyšování domu a tím vzala za své původní krovová konstrukce. Dnes je tento prostor už jen výsledkem mnohonásobné přestavby, kde nechybí ani plastová okna. K vidění jsou zde opět díla umělců. Prohlídkou půdních prostor je naše návštěva domu u konce.Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0357_MK


A na co se můžete těšit po rekonstrukci budovy? V plánu je vybudovat v přízemí vinárnu a obchůdky s výrobky a zbožím z jižní Moravy. Obchod s hudebními nástroji Lídl by se měl přesunout do patra. Bude i místo na výstavy a galerii. Jedná se rovněž o zřízení muzea hraček a plánuje se také vybudování malometrážních apartmánů, které by byly finančně dostupné.


Tak uvidíme, jak rekonstrukce nakonec dopadne.Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0383_MK

 

Navštěvujete brněnskou architekturu? Která budova v Brně se vám líbí nejvíce a která nejméně?


text Síma, foto Marián K.

 

Reportáž sponzoroval Lama Rek, výrobce korkových tácků s plnobarevným potiskem z 50-ti letých korkových dubů - www.LamaRek.cz

 

Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0294_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0299_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0302_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0304_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0305_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0307_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0309_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0313_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0314_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0316_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0317_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0322_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0324_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0325_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0328_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0330_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0333_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0337_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0340_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0343_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0345_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0347_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0348_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0350_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0352_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0353_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0357_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0358_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0360_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0361_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0368_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0372_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0375_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0376_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0378_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0380_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0381_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0383_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0384_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0386_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0387_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0390_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0397_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0404_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0406_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0407_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0409_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0412_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0415_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0417_MK

> Vrata otevřena - Žďárský klášter v Brně

Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0372_MKDen otevřených vrat paláce Žďárského kláštera - Zelný trh Brno

 

Každý určitě zná nebo již slyšel o Zelném trhu v Brně. Ovšem málokdo asi ví, co se ukrývá v domě číslo 10 - někdejším paláci opata Ždárského kláštera cisterciáků v horní části „Zelňáku“. První říjnový den byl možností nahlédnout dovnitř. Mimořádně se zde konal Den otevřených vrat. Nyní je již dům veřejnosti nepřístupný a čeká jej zhruba tříletá plánovaná rekonstrukce, která má stavbě vrátit její původní lesk.Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0294_MK

 

Přicházíme k domu číslo 10 na Zelném trhu v Brně, kde je srocena malá skupinka mladých lidí spolu s průvodcem. Jak později zjišťujeme, jde o studenty Filozofické fakulty a jejich průvodcem je Mgr. Vlastimil Sochor. Dovídáme se, že dům je dílem Františka Antonína Grimma a byl postaven v pozdně barokní architektuře roku 1752. Nachází se na místě, kde stával dům pánů z Lipé, jemuž předcházely dva měšťanské domy. V období baroka také měla budova svého správce, který se staral o chod domu.Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0304_MK


Se skupinkou společně vcházíme kamenným portálem dovnitř domu. Vítá nás paní v dobovém oblečení a nabízí dle starodávného zvyku chléb se solí. Naše první cesta směřuje na nádvoří domu. Zadní trakt budovy vypadá značně zchátrale v porovnání s fasádou, kterou vidíme ze Zelného trhu. Největší cenností jsou dochované pavlače na dřevěných konzolích a zábradlí z první poloviny 19. století. Mezi nimi se nachází barokní ozdobná mříž s iniciály. Dobře zachované jsou výplně dveří a oken z kvalitního dřeva, které po určitou dobu vysychalo přirozeným způsobem oproti dnešním rychlosušičkám. Pavlačových domů, které jsou tolik charakteristické pro město Brno bohužel ubývá. Není tedy divu, že i jejich rekonstrukce je neodkladná. Na nádvoří jsou kolem dokola rozmístěny stánky řemeslníků prezentující své výtvory. Nejvíce nás zaujme dobový tkací stav a s názornou ukázkou tkaní.Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0314_MK


Naše další prohlídka nyní směřuje do podzemních sklepních prostor stavby. Po cestě potkáváme bílou paní, která nám ukazuje vstup z průjezdu domu. Jak se dovídáme od pana Sochora, sklepy sloužily i k obývání. O tom svědčí dochovaný zbytek výmalby. V dnešních sklepních hospodách a vinárnách se majitelé snaží navodit původní atmosféru cihlovým zdivem. Jak je ale vidět, sklepy bývaly dříve omítané a pravidelně líčené. Používalo se vápenné mléko, protože tyto prostory sloužily i k uchovávání potravin. Vápno bylo tak jediným desinfekčním prostředkem, který byl v té době k dispozici.Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0317_MK


Sklepní prostory zasahují mimo půdorys domu až pod veřejné prostranství. Podstoupily již řadu zásahů v podobě instalace vody a topení. Zachoval se zde ale otopný systém z období první republiky. Procházíme bludištěm sklepních chodeb obklopených opět ukázkou řemeslné výroby a obrazů umělců. Dostáváme se až do prostor, kdy je cihelné zdivo sanováno cementovým nástřikem, který tvoří jakousi krustu pro zpevnění klenby sklepa. Při rekonstrukci se bude mimo jiné zkoumat, jaký je původní stav cihelného zdiva pod krustou.Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0330_MK


Stoupáme zpět po schodech do prvního patra budovy, kde nás pan Sochor upozorňuje na mísící se různé styly a slohy. Schodiště je zachované s původním barokním zábradlím. Schodišťové stupně mají kovová očka k přichycení koberce, který tam kdysi býval. Za povšimnutí stojí i štuková zrcadla na stropech. Cenným artefaktem je výplň okenního výklenku s lyrou. Vše naznačuje tomu, že i na výzdobu schodiště se kladl velký důraz.


V druhém patře vcházíme přes dochovanou dlažbu do slavnostního salónu, ve kterém firma Lídl představovala své hudební nástroje. Tento tak zvaný freskový sál je nejvíce reprezentativní částí domu s výhledem na Zelný trh. Nachází se zde vzácné dochované freskové malby z poslední třetiny 18. století. Tématem maleb jsou jakési průhledy okny ven do romantické krajiny, tak jak to vyhovovalo tehdejšímu dobovému vkusu. Nejsou to konkrétní krajiny, ale iluzivní, jež se zrodily v mysli autora. Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0352_MK


Návštěvu domu číslo deset zakončujeme výstupem do půdních prostor. Po cestě si nelze nevšimnout dalšího zásahu do domu v podobě moderního výtahu. Půdní prostory zaujmou obrovským prostorem s pěknými vyhlídkami na Brno. Z dobových fotografií je zřejmé, že podoba domu se neustále měnila. Ke změně docházelo v počtu okenních os a také ve tvaru a sklonu střechy. Ta byla nejrůznějším způsobem natáčena do náměstí Zelného trhu. Docházelo také ke zvyšování domu a tím vzala za své původní krovová konstrukce. Dnes je tento prostor už jen výsledkem mnohonásobné přestavby, kde nechybí ani plastová okna. K vidění jsou zde opět díla umělců. Prohlídkou půdních prostor je naše návštěva domu u konce.Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0357_MK


A na co se můžete těšit po rekonstrukci budovy? V plánu je vybudovat v přízemí vinárnu a obchůdky s výrobky a zbožím z jižní Moravy. Obchod s hudebními nástroji Lídl by se měl přesunout do patra. Bude i místo na výstavy a galerii. Jedná se rovněž o zřízení muzea hraček a plánuje se také vybudování malometrážních apartmánů, které by byly finančně dostupné.


Tak uvidíme, jak rekonstrukce nakonec dopadne.Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0383_MK

 

Navštěvujete brněnskou architekturu? Která budova v Brně se vám líbí nejvíce a která nejméně?


text Síma, foto Marián K.

 

Reportáž sponzoroval Lama Rek, výrobce korkových tácků s plnobarevným potiskem z 50-ti letých korkových dubů - www.LamaRek.cz

 

Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0294_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0299_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0302_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0304_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0305_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0307_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0309_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0313_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0314_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0316_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0317_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0322_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0324_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0325_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0328_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0330_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0333_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0337_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0340_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0343_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0345_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0347_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0348_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0350_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0352_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0353_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0357_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0358_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0360_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0361_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0368_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0372_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0375_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0376_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0378_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0380_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0381_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0383_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0384_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0386_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0387_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0390_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0397_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0404_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0406_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0407_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0409_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0412_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0415_MK
Dum_cp_10_Zelny_Trh_01102009_IMG_0417_MK

Zobrazeno: 7546

Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7134_MKMezi 22000 volty - přes plakáty do kolektorů Brna

 

Každý Brňák určitě někdy prohlížel plakáty v Brně. A možná i ty, které jsou umístěny na válcích, které jsou rozesety i po Náměstí Svobody. Říkáte si, co je na nich tak zvláštního, že o tom píšu?

Na plakátech samotných skoro nic, kromě zajímavých akcích, na které plakáty zvou. Ale, napadlo vás, že se nejedná jen o plakátovací plochy? Možná nevíte, že se dá některý plakátovací válec otevřít a odkryje tak vstup do brněnského podzemí. Přesněji tedy do technického podzemí, kde se nacházejí kolektory.

 

Co to vlastně kolektory jsou? Kolektory jsou liniové podzemní objekty, které umožňují vedení a ukládání inženýrských sítí při zachování jejich přístupnosti pro stálou kontrolu, opravy, údržbu nebo výměnu bez narušení povrchu komunikací.

Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7160_MK

 

 

Otevření „válců“ pro veřejnost a tím pádem zpřístupnění kolektorů se koná jen při příležitostných událostech, jakým byl například podzimní Den vědců. Nahlédněme do nich společně.

 

Sestupem po železném žebříku se dostáváme asi devět metrů pod brněnský povrch. Pod námi je ještě kanalizace. Kolektory jsou dlouhé chodby, udržované v čistotě a zpravidla s vybetonovanými stěnami. Občas se taková chodba rozvine do podzemní haly, odkud jsou jednotlivé sítě napojeny do mnoha budov na povrchu. Po stranách kolektorů jsou nosné regály, na nichž jsou síťová vedení položena. NaleKolektory_Svobodak_19092009_IMG_7136_MKzneme tu rozvody vody, elektřiny, tepla, páry, telefonu, optické a datové sítě, kabelovou televizi, komunikační sítě a o patro níž teče kanalizace. Jediné, co tu chybí, je plynovod. Obava, že při případném úniku plynu by se tento mohl nahromadit a způsobit rozsáhlou explozi, je jistě opodstatněná. Nicméně, Pražáci plyn v kolektorech mají.

Možná poněkud zvláštní pocit zažívá ten, který stejně jako my prochází pár desítek centimetrů od tlustého kabelu, ve kterém teče 22000 voltů. Ano, i vedení velmi vysokého napětí se sem vtěsná a v některých kolektorech je ložena kabeláž vedoucí až 110 tisíc voltů.Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7144_MK

 

I tudy zemní plyn veden není, různé plyny se zde vyskytnout, jako v každém podzemí, mohou. Pro tyto případy jsou po několika desítkách metrů umístěny plynové senzory, které by nadměrnou koncentraci škodlivých plynů ihned hlásily dispečinku.

 

Pokud bychom chtěli projít celé brněnské kolektory, čekala by nás zhruba 17 kilometrů dlouhá trasa. Neustále se přistavují další trasy kolektorů. Hlavní důvod jejich budování je, aby se stále dokola nerozkopávaly komunikace a všechny rozvody inženýrských sítí byly pro případ poruchy či úniku ihned dostupné. Oprava se pak zkracuje na minimum, není třeba žádné zastavování provozu na povrchu. Podstatnou výhodou je i mnohonásobně delší životnost rozvodů oproti volnému ložení v zemi.Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7142_MK

 

Povězme si také něco o historii kolektorů. Začátek stavby primárních kolektorů v Brně byl v roce 1973, kdy byly řešeny problémy rekonstrukce komunikací a s nimi spojené obtíže obnovy hlavních řádů inženýrských sítí (kolektor Dornych – Křenová). Při zpracování stavby byl zpracován první generel kolektorové sítě (1974), který obsáhl prakticky celou soustředěnou zástavbu Brna. Výstavba pokračovala prodlužováním prvního úseku - kolektor Radlas I, Svitavské nábřeží, Tkalcovská, Tatranská. V roce 1978 byl revidovánKolektory_Svobodak_19092009_IMG_7154_MK generel primární kolektorové sítě s cílem vypracovat reálný rozsah, zahrnující dva okruhy - jeden kolem historického jádra, druhý kolem průmyslové části v sousedství centra. V rámci rekonstrukce komunikací pokračovalo rozšiřování o tyto úseky: kolektor Jugoslávská, Cejl, Malinovského náměstí, Hybešova I, Hybešova II. Okruh kolem průmyslové části byl dokončen kolektory Cejl a Malinovského náměstí. Pro dokončení okruhu kolem historického jádra zbývá postavit kolektor Mendlovo náměstí, Špilberk, Moravské náměstí a Koliště. V současné době je kladen větší důraz na stavbu distribučních (sekundárních kolektorů v historickém jádru města, které jsou propojeny se stávajícím primárním systémem.Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7149_MK

 

Z bezpečnostních důvodů jsou jednotlivé sekce kolektorů propojeny požární přepážkou, která by zamezila šíření ohně v případě, kdyby se některý z umístěných kabelů vzňal.

 

Jelikož zde vede i parovod či horkovod, ve spojení s dole protékající kanalizací by v kolektorech bylo za chvíli klima deštného pralesa. Aby se tak nedělo, má na starost vzduchotechnika, která pod zem žene čerstvý vzduch. Všimněte si, že některé z válcových plakátovacích ploch mají nahoře mřížku - to je právě ona ventilace.

 

Náplně sítí si vesele pokračují kabely, trubkami, potrubími dál a prohlídka končí. Vzhůru na povrch a denní světlo. Kolektory jsou sice dobře osvětleny řadami zářivek, ale neznalý by v dlouhých chodbách brzy zabloudil.

 

Vzpomínáte, kdy při pohledu vzhůru nebylo skrz mohutné rozvody elektrického vedení skoro vidět na oblohu? Ale vlaštovky, které na vedení sedaly, do podzemí nepoletí. Možná to je jeden z důvodů, proč už jich tolik není, co říkáte?


text a foto Marián K., zdroj informací Magistrát města BrnaKolektory_Svobodak_19092009_IMG_7161_MK

 

Reportáž sponzoroval Lama Rek, výrobce uniforem a svítilen s potiskem - www.LamaRek.cz

 

Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7134_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7135_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7136_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7138_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7140_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7142_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7143_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7144_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7147_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7148_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7149_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7150_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7154_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7157_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7160_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7161_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7162_MK
mapa_kolektory_1
mapa_kolektory_2

 

> S 22000 volty - přes plakáty do kolektorů Brna

Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7134_MKMezi 22000 volty - přes plakáty do kolektorů Brna

 

Každý Brňák určitě někdy prohlížel plakáty v Brně. A možná i ty, které jsou umístěny na válcích, které jsou rozesety i po Náměstí Svobody. Říkáte si, co je na nich tak zvláštního, že o tom píšu?

Na plakátech samotných skoro nic, kromě zajímavých akcích, na které plakáty zvou. Ale, napadlo vás, že se nejedná jen o plakátovací plochy? Možná nevíte, že se dá některý plakátovací válec otevřít a odkryje tak vstup do brněnského podzemí. Přesněji tedy do technického podzemí, kde se nacházejí kolektory.

 

Co to vlastně kolektory jsou? Kolektory jsou liniové podzemní objekty, které umožňují vedení a ukládání inženýrských sítí při zachování jejich přístupnosti pro stálou kontrolu, opravy, údržbu nebo výměnu bez narušení povrchu komunikací.

Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7160_MK

 

 

Otevření „válců“ pro veřejnost a tím pádem zpřístupnění kolektorů se koná jen při příležitostných událostech, jakým byl například podzimní Den vědců. Nahlédněme do nich společně.

 

Sestupem po železném žebříku se dostáváme asi devět metrů pod brněnský povrch. Pod námi je ještě kanalizace. Kolektory jsou dlouhé chodby, udržované v čistotě a zpravidla s vybetonovanými stěnami. Občas se taková chodba rozvine do podzemní haly, odkud jsou jednotlivé sítě napojeny do mnoha budov na povrchu. Po stranách kolektorů jsou nosné regály, na nichž jsou síťová vedení položena. NaleKolektory_Svobodak_19092009_IMG_7136_MKzneme tu rozvody vody, elektřiny, tepla, páry, telefonu, optické a datové sítě, kabelovou televizi, komunikační sítě a o patro níž teče kanalizace. Jediné, co tu chybí, je plynovod. Obava, že při případném úniku plynu by se tento mohl nahromadit a způsobit rozsáhlou explozi, je jistě opodstatněná. Nicméně, Pražáci plyn v kolektorech mají.

Možná poněkud zvláštní pocit zažívá ten, který stejně jako my prochází pár desítek centimetrů od tlustého kabelu, ve kterém teče 22000 voltů. Ano, i vedení velmi vysokého napětí se sem vtěsná a v některých kolektorech je ložena kabeláž vedoucí až 110 tisíc voltů.Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7144_MK

 

I tudy zemní plyn veden není, různé plyny se zde vyskytnout, jako v každém podzemí, mohou. Pro tyto případy jsou po několika desítkách metrů umístěny plynové senzory, které by nadměrnou koncentraci škodlivých plynů ihned hlásily dispečinku.

 

Pokud bychom chtěli projít celé brněnské kolektory, čekala by nás zhruba 17 kilometrů dlouhá trasa. Neustále se přistavují další trasy kolektorů. Hlavní důvod jejich budování je, aby se stále dokola nerozkopávaly komunikace a všechny rozvody inženýrských sítí byly pro případ poruchy či úniku ihned dostupné. Oprava se pak zkracuje na minimum, není třeba žádné zastavování provozu na povrchu. Podstatnou výhodou je i mnohonásobně delší životnost rozvodů oproti volnému ložení v zemi.Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7142_MK

 

Povězme si také něco o historii kolektorů. Začátek stavby primárních kolektorů v Brně byl v roce 1973, kdy byly řešeny problémy rekonstrukce komunikací a s nimi spojené obtíže obnovy hlavních řádů inženýrských sítí (kolektor Dornych – Křenová). Při zpracování stavby byl zpracován první generel kolektorové sítě (1974), který obsáhl prakticky celou soustředěnou zástavbu Brna. Výstavba pokračovala prodlužováním prvního úseku - kolektor Radlas I, Svitavské nábřeží, Tkalcovská, Tatranská. V roce 1978 byl revidovánKolektory_Svobodak_19092009_IMG_7154_MK generel primární kolektorové sítě s cílem vypracovat reálný rozsah, zahrnující dva okruhy - jeden kolem historického jádra, druhý kolem průmyslové části v sousedství centra. V rámci rekonstrukce komunikací pokračovalo rozšiřování o tyto úseky: kolektor Jugoslávská, Cejl, Malinovského náměstí, Hybešova I, Hybešova II. Okruh kolem průmyslové části byl dokončen kolektory Cejl a Malinovského náměstí. Pro dokončení okruhu kolem historického jádra zbývá postavit kolektor Mendlovo náměstí, Špilberk, Moravské náměstí a Koliště. V současné době je kladen větší důraz na stavbu distribučních (sekundárních kolektorů v historickém jádru města, které jsou propojeny se stávajícím primárním systémem.Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7149_MK

 

Z bezpečnostních důvodů jsou jednotlivé sekce kolektorů propojeny požární přepážkou, která by zamezila šíření ohně v případě, kdyby se některý z umístěných kabelů vzňal.

 

Jelikož zde vede i parovod či horkovod, ve spojení s dole protékající kanalizací by v kolektorech bylo za chvíli klima deštného pralesa. Aby se tak nedělo, má na starost vzduchotechnika, která pod zem žene čerstvý vzduch. Všimněte si, že některé z válcových plakátovacích ploch mají nahoře mřížku - to je právě ona ventilace.

 

Náplně sítí si vesele pokračují kabely, trubkami, potrubími dál a prohlídka končí. Vzhůru na povrch a denní světlo. Kolektory jsou sice dobře osvětleny řadami zářivek, ale neznalý by v dlouhých chodbách brzy zabloudil.

 

Vzpomínáte, kdy při pohledu vzhůru nebylo skrz mohutné rozvody elektrického vedení skoro vidět na oblohu? Ale vlaštovky, které na vedení sedaly, do podzemí nepoletí. Možná to je jeden z důvodů, proč už jich tolik není, co říkáte?


text a foto Marián K., zdroj informací Magistrát města BrnaKolektory_Svobodak_19092009_IMG_7161_MK

 

Reportáž sponzoroval Lama Rek, výrobce uniforem a svítilen s potiskem - www.LamaRek.cz

 

Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7134_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7135_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7136_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7138_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7140_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7142_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7143_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7144_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7147_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7148_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7149_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7150_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7154_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7157_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7160_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7161_MK
Kolektory_Svobodak_19092009_IMG_7162_MK
mapa_kolektory_1
mapa_kolektory_2

 

Zobrazeno: 4645

Podzemí pod Zelným trhem

Blížíme se ke skupince asi 30-ti lidí na Radnické ulici, kteří jsou stejně jako my plni očekávání z blížícího se malého dobrodružství.
 
Navštívit historické sklepní prostory pod Zelným trhem a částí Masarykovy ulice se nepoštěstí každému. Brány do podzemí se otevírají pouze při výjimečných událostech, jakou byla například startující turistická sezona v Brně. Akce je na vlastní nebezpečí. Jdeme do toho!
 
Přesouváme se od „Staré radnice“ k domu č.p. 21 na Zelném trhu. Čeká nás zhruba 1 kilometr dlouhá pouť doplněná odborným výkladem Ing. Aleše Svobody, který již dlouhý čas bojuje o záchranu vzácných brněnských podzemních prostor.
 
Do sklepních prostor pod Zelňákem vedou tři možné přístupové cesty. Nám je povolen vstup nejbezpečnější a to vchodem po schodech přes dům. Další vstup má označení „nebezpečný“ a spočívá ve zdolání žebříků pod poklopy rozesetými po městském povrchu. Třetí varianta je tzv. „velmi nebezpečná“, kdy se pod poklopy nenachází žádný žebřík.
 
Zatímco na Zelném trhu probíhá tradiční prodej ovoce a zeleniny, my už se ocitáme cca 6-8 metrů pod jeho povrchem.
 
Sklepy překvapují svojí prostorností a jak se dovídáme, sloužily v historii hlavně jako ledničky pro uskladnění zboží. Budování sklepů probíhalo hornickým způsobem pod půdorysy jednotlivých měšťanských domů. Autoři sklepů se však rádi roztahovali nad mez půdorysů svých domů až narazili na sousedův sklep, pak zkoušeli další směry a nebránili se ani stavění sklepů na patra. Není tedy divu, že podzemí připomíná labyrint plný tajemných zákoutí a není zde problém zabloudit do slepých uliček.
 
Dnes již sklepy sousedí také s kolektory a řada sklepů jim bohužel musela i ustoupit a nejen jim. Stále jsou však objevovány nové a nové sklepy, které jsou opravovány z materiálů rozbitých sklepů nebo bohužel bouraných památek.
 
Pán přede mnou si začíná odkládat bundu. Že by nečekané horko v „ledničce“? Čím to? Jak se dovídáme, nechtěné, ale příjemné vytápění podzemních prostor zajišťují Brněnské teplárny, kterým uniká teplo a tak se tu člověk i docela ohřeje :-) Apropo, všimli jste si někdy, že na Zelném trhu neboli na Starém tržišti se sníh dlouho „neohřeje“?
 
O tom, jak se jednotlivým obchodníkům dařil obchod, vypovídá velikost sklepů. Neprosperující obchodníci zasypávali sklepy odpadky a posléze je zazdili. Nyní jsou takové objevené prostory rájem pro archeology a historiky.
 
Součástí sklepů byly i studny a hned se dovídáme další perličku od Ing. Svobody. Pokud se vydáte k cukrárně Aida, tak před její zahrádkou spatříte, teprve v roce 2001 objevenou, středověkou studnu. Její útroby jsou trošku atypické. Studna funguje jako termál a pracovníci na jejím opravování pracovali v lednu oděni pouze do plavek. Pramen totiž protéká přes rozvody tepláren a ty jí propůjčují teplotu o příjemných 38⁰ C. :-)
 
Vcházíme do dalšího z prostorů, který je jediný původní – celocihlový, kde každá cihla má svou značku. V roce 1987 zažily brněnské sklepy havárii vodovodního řádu, a tak krásné původní cihlové klenuté prostory musely být obehnány ocelovou konstrukcí a posléze vyplněny betonovou směsí tzv. torkretem o tloušťce 10-15cm. Začínám si trošku připadat jako v bunkru :-)
 
Míříme dále labyrintem chodeb a v cestě nacházíme žebřík pro vstupní trasu tzv. „nebezpečnou“. Nad hlavami nám prosviští tramvaj, to už se nacházíme pod Masarykovou ulicí a zároveň v nejníže položeném sklepu gotického původu v hloubce 13m. Postupujeme dále spletitými uličkami a už jsme v jednom z největších prostorů podzemí (délka 23m, výška cca 4m), které již pokřtily první akce jako např. školní chemicko – fyzikální pokusy, světelné show, rauty, prezentace firem, natáčení hudebního CD a modelky, zde sestupovaly po schodech obložených červeným kobercem v rámci módní přehlídky imitující peklo.
 
Procházíme další prostory a v jedné ze slepýc h uliček se naše výprava chýlí ke konci. Ještě se dovídáme jaké velké změny a plány se na podzemí chystá, kdy se na celé 2 roky uzavře veřejnosti.
 
Pokud se plány vydaří, budou moci návštěvníci obdivovat repliku středověkých sklepů a degustovat vínko v podzemních vinných trzích nebo se účastnit různých divadelních představení, prezentací firem a uměleckých výstav. Jednotlivé části podzemí se tak propojí a lidé již nebudou bloudit v labyrintech chodeb – škoda, takové to bylo dobrodružství!
 
Inu, necháme se překvapit :-)
 
 
Text Síma, foto Marián K.

 

Láká vás podzemí nebo tajemno obecně?  Už jste někdy podnikli průzkumnou výpravu do brněnského podzemí? Povězte nám to svým komentářem.

Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9358_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9359_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9362_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9364_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9371_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9374_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9378_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9379_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9381_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9383_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9388_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9394_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9399_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9400_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9406_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9407_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9409_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9414_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9415_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9418_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9423_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9426_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9434_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9436_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9438_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9441_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9493_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9498_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9499_040...

> V Zelňáckém sklepení, tak trochu ztraceni pod Brnem

Podzemí pod Zelným trhem

Blížíme se ke skupince asi 30-ti lidí na Radnické ulici, kteří jsou stejně jako my plni očekávání z blížícího se malého dobrodružství.
 
Navštívit historické sklepní prostory pod Zelným trhem a částí Masarykovy ulice se nepoštěstí každému. Brány do podzemí se otevírají pouze při výjimečných událostech, jakou byla například startující turistická sezona v Brně. Akce je na vlastní nebezpečí. Jdeme do toho!
 
Přesouváme se od „Staré radnice“ k domu č.p. 21 na Zelném trhu. Čeká nás zhruba 1 kilometr dlouhá pouť doplněná odborným výkladem Ing. Aleše Svobody, který již dlouhý čas bojuje o záchranu vzácných brněnských podzemních prostor.
 
Do sklepních prostor pod Zelňákem vedou tři možné přístupové cesty. Nám je povolen vstup nejbezpečnější a to vchodem po schodech přes dům. Další vstup má označení „nebezpečný“ a spočívá ve zdolání žebříků pod poklopy rozesetými po městském povrchu. Třetí varianta je tzv. „velmi nebezpečná“, kdy se pod poklopy nenachází žádný žebřík.
 
Zatímco na Zelném trhu probíhá tradiční prodej ovoce a zeleniny, my už se ocitáme cca 6-8 metrů pod jeho povrchem.
 
Sklepy překvapují svojí prostorností a jak se dovídáme, sloužily v historii hlavně jako ledničky pro uskladnění zboží. Budování sklepů probíhalo hornickým způsobem pod půdorysy jednotlivých měšťanských domů. Autoři sklepů se však rádi roztahovali nad mez půdorysů svých domů až narazili na sousedův sklep, pak zkoušeli další směry a nebránili se ani stavění sklepů na patra. Není tedy divu, že podzemí připomíná labyrint plný tajemných zákoutí a není zde problém zabloudit do slepých uliček.
 
Dnes již sklepy sousedí také s kolektory a řada sklepů jim bohužel musela i ustoupit a nejen jim. Stále jsou však objevovány nové a nové sklepy, které jsou opravovány z materiálů rozbitých sklepů nebo bohužel bouraných památek.
 
Pán přede mnou si začíná odkládat bundu. Že by nečekané horko v „ledničce“? Čím to? Jak se dovídáme, nechtěné, ale příjemné vytápění podzemních prostor zajišťují Brněnské teplárny, kterým uniká teplo a tak se tu člověk i docela ohřeje :-) Apropo, všimli jste si někdy, že na Zelném trhu neboli na Starém tržišti se sníh dlouho „neohřeje“?
 
O tom, jak se jednotlivým obchodníkům dařil obchod, vypovídá velikost sklepů. Neprosperující obchodníci zasypávali sklepy odpadky a posléze je zazdili. Nyní jsou takové objevené prostory rájem pro archeology a historiky.
 
Součástí sklepů byly i studny a hned se dovídáme další perličku od Ing. Svobody. Pokud se vydáte k cukrárně Aida, tak před její zahrádkou spatříte, teprve v roce 2001 objevenou, středověkou studnu. Její útroby jsou trošku atypické. Studna funguje jako termál a pracovníci na jejím opravování pracovali v lednu oděni pouze do plavek. Pramen totiž protéká přes rozvody tepláren a ty jí propůjčují teplotu o příjemných 38⁰ C. :-)
 
Vcházíme do dalšího z prostorů, který je jediný původní – celocihlový, kde každá cihla má svou značku. V roce 1987 zažily brněnské sklepy havárii vodovodního řádu, a tak krásné původní cihlové klenuté prostory musely být obehnány ocelovou konstrukcí a posléze vyplněny betonovou směsí tzv. torkretem o tloušťce 10-15cm. Začínám si trošku připadat jako v bunkru :-)
 
Míříme dále labyrintem chodeb a v cestě nacházíme žebřík pro vstupní trasu tzv. „nebezpečnou“. Nad hlavami nám prosviští tramvaj, to už se nacházíme pod Masarykovou ulicí a zároveň v nejníže položeném sklepu gotického původu v hloubce 13m. Postupujeme dále spletitými uličkami a už jsme v jednom z největších prostorů podzemí (délka 23m, výška cca 4m), které již pokřtily první akce jako např. školní chemicko – fyzikální pokusy, světelné show, rauty, prezentace firem, natáčení hudebního CD a modelky, zde sestupovaly po schodech obložených červeným kobercem v rámci módní přehlídky imitující peklo.
 
Procházíme další prostory a v jedné ze slepýc h uliček se naše výprava chýlí ke konci. Ještě se dovídáme jaké velké změny a plány se na podzemí chystá, kdy se na celé 2 roky uzavře veřejnosti.
 
Pokud se plány vydaří, budou moci návštěvníci obdivovat repliku středověkých sklepů a degustovat vínko v podzemních vinných trzích nebo se účastnit různých divadelních představení, prezentací firem a uměleckých výstav. Jednotlivé části podzemí se tak propojí a lidé již nebudou bloudit v labyrintech chodeb – škoda, takové to bylo dobrodružství!
 
Inu, necháme se překvapit :-)
 
 
Text Síma, foto Marián K.

 

Láká vás podzemí nebo tajemno obecně?  Už jste někdy podnikli průzkumnou výpravu do brněnského podzemí? Povězte nám to svým komentářem.

Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9358_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9359_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9362_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9364_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9371_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9374_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9378_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9379_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9381_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9383_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9388_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9394_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9399_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9400_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9406_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9407_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9409_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9414_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9415_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9418_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9423_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9426_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9434_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9436_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9438_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9441_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9493_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9498_040...
Zahajeni_turisticke_sezony_Podzemi_pod_Zelnakem_IMG_9499_040...

Zobrazeno: 8737

Joomla SEF URLs by Artio

(c) MaK., 2008-2099, všechna práva vyhrazena, kopírování obsahu jen se svolením redakce

Nahoru PC verze