Každý určitě zná nebo již slyšel o Zelném trhu v Brně. Ovšem málokdo asi ví, co se ukrývá v domě číslo 10 - někdejším paláci opata Ždárského kláštera cisterciáků v horní části „Zelňáku“. První říjnový den byl možností nahlédnout dovnitř. Mimořádně se zde konal Den otevřených vrat. Nyní je již dům veřejnosti nepřístupný a čeká jej zhruba tříletá plánovaná rekonstrukce, která má stavbě vrátit její původní lesk.
Přicházíme k domu číslo 10 na Zelném trhu v Brně, kde je srocena malá skupinka mladých lidí spolu s průvodcem. Jak později zjišťujeme, jde o studenty Filozofické fakulty a jejich průvodcem je Mgr. Vlastimil Sochor. Dovídáme se, že dům je dílem Františka Antonína Grimma a byl postaven v pozdně barokní architektuře roku 1752. Nachází se na místě, kde stával dům pánů z Lipé, jemuž předcházely dva měšťanské domy. V období baroka také měla budova svého správce, který se staral o chod domu.
Se skupinkou společně vcházíme kamenným portálem dovnitř domu. Vítá nás paní v dobovém oblečení a nabízí dle starodávného zvyku chléb se solí. Naše první cesta směřuje na nádvoří domu. Zadní trakt budovy vypadá značně zchátrale v porovnání s fasádou, kterou vidíme ze Zelného trhu. Největší cenností jsou dochované pavlače na dřevěných konzolích a zábradlí z první poloviny 19. století. Mezi nimi se nachází barokní ozdobná mříž s iniciály. Dobře zachované jsou výplně dveří a oken z kvalitního dřeva, které po určitou dobu vysychalo přirozeným způsobem oproti dnešním rychlosušičkám. Pavlačových domů, které jsou tolik charakteristické pro město Brno bohužel ubývá. Není tedy divu, že i jejich rekonstrukce je neodkladná. Na nádvoří jsou kolem dokola rozmístěny stánky řemeslníků prezentující své výtvory. Nejvíce nás zaujme dobový tkací stav a s názornou ukázkou tkaní.
Naše další prohlídka nyní směřuje do podzemních sklepních prostor stavby. Po cestě potkáváme bílou paní, která nám ukazuje vstup z průjezdu domu. Jak se dovídáme od pana Sochora, sklepy sloužily i k obývání. O tom svědčí dochovaný zbytek výmalby. V dnešních sklepních hospodách a vinárnách se majitelé snaží navodit původní atmosféru cihlovým zdivem. Jak je ale vidět, sklepy bývaly dříve omítané a pravidelně líčené. Používalo se vápenné mléko, protože tyto prostory sloužily i k uchovávání potravin. Vápno bylo tak jediným desinfekčním prostředkem, který byl v té době k dispozici.
Sklepní prostory zasahují mimo půdorys domu až pod veřejné prostranství. Podstoupily již řadu zásahů v podobě instalace vody a topení. Zachoval se zde ale otopný systém z období první republiky. Procházíme bludištěm sklepních chodeb obklopených opět ukázkou řemeslné výroby a obrazů umělců. Dostáváme se až do prostor, kdy je cihelné zdivo sanováno cementovým nástřikem, který tvoří jakousi krustu pro zpevnění klenby sklepa. Při rekonstrukci se bude mimo jiné zkoumat, jaký je původní stav cihelného zdiva pod krustou.
Stoupáme zpět po schodech do prvního patra budovy, kde nás pan Sochor upozorňuje na mísící se různé styly a slohy. Schodiště je zachované s původním barokním zábradlím. Schodišťové stupně mají kovová očka k přichycení koberce, který tam kdysi býval. Za povšimnutí stojí i štuková zrcadla na stropech. Cenným artefaktem je výplň okenního výklenku s lyrou. Vše naznačuje tomu, že i na výzdobu schodiště se kladl velký důraz.
V druhém patře vcházíme přes dochovanou dlažbu do slavnostního salónu, ve kterém firma Lídl představovala své hudební nástroje. Tento tak zvaný freskový sál je nejvíce reprezentativní částí domu s výhledem na Zelný trh. Nachází se zde vzácné dochované freskové malby z poslední třetiny 18. století. Tématem maleb jsou jakési průhledy okny ven do romantické krajiny, tak jak to vyhovovalo tehdejšímu dobovému vkusu. Nejsou to konkrétní krajiny, ale iluzivní, jež se zrodily v mysli autora.
Návštěvu domu číslo deset zakončujeme výstupem do půdních prostor. Po cestě si nelze nevšimnout dalšího zásahu do domu v podobě moderního výtahu. Půdní prostory zaujmou obrovským prostorem s pěknými vyhlídkami na Brno. Z dobových fotografií je zřejmé, že podoba domu se neustále měnila. Ke změně docházelo v počtu okenních os a také ve tvaru a sklonu střechy. Ta byla nejrůznějším způsobem natáčena do náměstí Zelného trhu. Docházelo také ke zvyšování domu a tím vzala za své původní krovová konstrukce. Dnes je tento prostor už jen výsledkem mnohonásobné přestavby, kde nechybí ani plastová okna. K vidění jsou zde opět díla umělců. Prohlídkou půdních prostor je naše návštěva domu u konce.
A na co se můžete těšit po rekonstrukci budovy? V plánu je vybudovat v přízemí vinárnu a obchůdky s výrobky a zbožím z jižní Moravy. Obchod s hudebními nástroji Lídl by se měl přesunout do patra. Bude i místo na výstavy a galerii. Jedná se rovněž o zřízení muzea hraček a plánuje se také vybudování malometrážních apartmánů, které by byly finančně dostupné.
Tak uvidíme, jak rekonstrukce nakonec dopadne.
Navštěvujete brněnskou architekturu? Která budova v Brně se vám líbí nejvíce a která nejméně?
text Síma, foto Marián K.
Kategorie: Brno známé neznámé Zobrazeno: 9701
Každý určitě zná nebo již slyšel o Zelném trhu v Brně. Ovšem málokdo asi ví, co se ukrývá v domě číslo 10 - někdejším paláci opata Ždárského kláštera cisterciáků v horní části „Zelňáku“. První říjnový den byl možností nahlédnout dovnitř. Mimořádně se zde konal Den otevřených vrat. Nyní je již dům veřejnosti nepřístupný a čeká jej zhruba tříletá plánovaná rekonstrukce, která má stavbě vrátit její původní lesk.
Přicházíme k domu číslo 10 na Zelném trhu v Brně, kde je srocena malá skupinka mladých lidí spolu s průvodcem. Jak později zjišťujeme, jde o studenty Filozofické fakulty a jejich průvodcem je Mgr. Vlastimil Sochor. Dovídáme se, že dům je dílem Františka Antonína Grimma a byl postaven v pozdně barokní architektuře roku 1752. Nachází se na místě, kde stával dům pánů z Lipé, jemuž předcházely dva měšťanské domy. V období baroka také měla budova svého správce, který se staral o chod domu.
Se skupinkou společně vcházíme kamenným portálem dovnitř domu. Vítá nás paní v dobovém oblečení a nabízí dle starodávného zvyku chléb se solí. Naše první cesta směřuje na nádvoří domu. Zadní trakt budovy vypadá značně zchátrale v porovnání s fasádou, kterou vidíme ze Zelného trhu. Největší cenností jsou dochované pavlače na dřevěných konzolích a zábradlí z první poloviny 19. století. Mezi nimi se nachází barokní ozdobná mříž s iniciály. Dobře zachované jsou výplně dveří a oken z kvalitního dřeva, které po určitou dobu vysychalo přirozeným způsobem oproti dnešním rychlosušičkám. Pavlačových domů, které jsou tolik charakteristické pro město Brno bohužel ubývá. Není tedy divu, že i jejich rekonstrukce je neodkladná. Na nádvoří jsou kolem dokola rozmístěny stánky řemeslníků prezentující své výtvory. Nejvíce nás zaujme dobový tkací stav a s názornou ukázkou tkaní.
Naše další prohlídka nyní směřuje do podzemních sklepních prostor stavby. Po cestě potkáváme bílou paní, která nám ukazuje vstup z průjezdu domu. Jak se dovídáme od pana Sochora, sklepy sloužily i k obývání. O tom svědčí dochovaný zbytek výmalby. V dnešních sklepních hospodách a vinárnách se majitelé snaží navodit původní atmosféru cihlovým zdivem. Jak je ale vidět, sklepy bývaly dříve omítané a pravidelně líčené. Používalo se vápenné mléko, protože tyto prostory sloužily i k uchovávání potravin. Vápno bylo tak jediným desinfekčním prostředkem, který byl v té době k dispozici.
Sklepní prostory zasahují mimo půdorys domu až pod veřejné prostranství. Podstoupily již řadu zásahů v podobě instalace vody a topení. Zachoval se zde ale otopný systém z období první republiky. Procházíme bludištěm sklepních chodeb obklopených opět ukázkou řemeslné výroby a obrazů umělců. Dostáváme se až do prostor, kdy je cihelné zdivo sanováno cementovým nástřikem, který tvoří jakousi krustu pro zpevnění klenby sklepa. Při rekonstrukci se bude mimo jiné zkoumat, jaký je původní stav cihelného zdiva pod krustou.
Stoupáme zpět po schodech do prvního patra budovy, kde nás pan Sochor upozorňuje na mísící se různé styly a slohy. Schodiště je zachované s původním barokním zábradlím. Schodišťové stupně mají kovová očka k přichycení koberce, který tam kdysi býval. Za povšimnutí stojí i štuková zrcadla na stropech. Cenným artefaktem je výplň okenního výklenku s lyrou. Vše naznačuje tomu, že i na výzdobu schodiště se kladl velký důraz.
V druhém patře vcházíme přes dochovanou dlažbu do slavnostního salónu, ve kterém firma Lídl představovala své hudební nástroje. Tento tak zvaný freskový sál je nejvíce reprezentativní částí domu s výhledem na Zelný trh. Nachází se zde vzácné dochované freskové malby z poslední třetiny 18. století. Tématem maleb jsou jakési průhledy okny ven do romantické krajiny, tak jak to vyhovovalo tehdejšímu dobovému vkusu. Nejsou to konkrétní krajiny, ale iluzivní, jež se zrodily v mysli autora.
Návštěvu domu číslo deset zakončujeme výstupem do půdních prostor. Po cestě si nelze nevšimnout dalšího zásahu do domu v podobě moderního výtahu. Půdní prostory zaujmou obrovským prostorem s pěknými vyhlídkami na Brno. Z dobových fotografií je zřejmé, že podoba domu se neustále měnila. Ke změně docházelo v počtu okenních os a také ve tvaru a sklonu střechy. Ta byla nejrůznějším způsobem natáčena do náměstí Zelného trhu. Docházelo také ke zvyšování domu a tím vzala za své původní krovová konstrukce. Dnes je tento prostor už jen výsledkem mnohonásobné přestavby, kde nechybí ani plastová okna. K vidění jsou zde opět díla umělců. Prohlídkou půdních prostor je naše návštěva domu u konce.
A na co se můžete těšit po rekonstrukci budovy? V plánu je vybudovat v přízemí vinárnu a obchůdky s výrobky a zbožím z jižní Moravy. Obchod s hudebními nástroji Lídl by se měl přesunout do patra. Bude i místo na výstavy a galerii. Jedná se rovněž o zřízení muzea hraček a plánuje se také vybudování malometrážních apartmánů, které by byly finančně dostupné.
Tak uvidíme, jak rekonstrukce nakonec dopadne.
Navštěvujete brněnskou architekturu? Která budova v Brně se vám líbí nejvíce a která nejméně?
text Síma, foto Marián K.