Lebky a kosti z 50 tisíc těl leží pod centrem Brna - dávní svědkové moru a cholery v kostnici u Jakuba
- Podrobnosti
- Kategorie: Brno známé neznámé
- Zobrazeno: 8625
Lebky a kosti z 50 tisíc těl leží pod centrem Brna - dávní svědkové moru a cholery v kostnici u Jakuba
BrNovinky navštívily ve spolupráci s Muzejní a vlastivědnou společností v Brně tajemnou kostnici v podzemních prostorách poblíž a pod kostelem svatého Jakuba v Brně. Abychom se dozvěděli co nejvíce informací, byl k prohlídce přizván specialista na brněnské podzemí Aleš Svoboda.
Kostnici měla možnost během jednoho březnového odpoledne navštívit i veřejnost. Před samotným vstupem do kostnice Aleš Svoboda nejdříve početnou skupinu zájemců seznámil s její historií, popsal, jak probíhalo objevování této jedinečnosti, že stále hrozí nákaza dávnými nemocemi a na závěr prozradil, co památku čeká v budoucnu.
Kostnice u svatého Jakuba byla objevena v roce 2001 a je to jeden z největších brněnských nálezů. Svým rozsahem je kostnice na evropské úrovni a díky získanému grantu z evropských fondů bude připojena ke zpřístupněné části brněnského podzemí a vytvoří tak třetí otevřenou lokalitu v Brně. Letos to bude Mincmistrovský sklep, příští rok podzemí pod Zelným trhem a Kostnice přijde na řadu v roce 2012.
Jak začalo objevování brněnské kostnice?
Archeologové byli vyzváni, aby udělali průzkum pod Jakubským náměstím, protože se tam připravovala nová architektonická úprava náměstí a okolních ulic. „Tušili jsme, že to tu bude určitě zajímavé, ale to, co jsme tady objevili, předčilo naše očekávání opravdu velkou měrou.“, podotkl Svoboda.
Jakubské náměstí je náměstím zhruba 150 let. Předtím zde více než 500 let byl jeden z největších brněnských hřbitovů, založený zhruba v polovině 13. století. Zároveň byl postaven také kostel svatého Jakuba s právem pohřbívání. Hřbitov se skládal ze dvou částí. První - větší část - se rozprostírala kolem kostela a byla obehnaná vysokou zdí se dvěma branami. První brána byla v místě dnešní Rašínovy ulice. Ke hřbitovu vedla ulička, která se jmenovala Kostelní nebo se jí říkalo také Hřbitovní či Umrlčí. Byla to úzká ulička šířky 3,5 metru vedoucí z Dolního trhu (dnešní náměstí Svobody) pouze ke hřbitovu.
Další brána směřovala do Běhounské ulice a protože se stále pohřbívalo a terén se navyšoval, tak se do Běhounské muselo scházet po schodišti. To bylo vyskládáno z již nepoužitelných nebo zrušených náhrobních kamenů, jež byly nádhernými kamenickými pracemi. Po schodech se chodilo tak dlouho, až byla písma nečitelná.
Druhá část hřbitova byla v místě dnešní jazykové školy.
Pohřbívání začalo v polovině 13. století a skončilo až v roce 1784, kdy Josef II. při svých reformách zakázal pohřbívat uvnitř města.
Pohřbívalo se způsobem, že zemřelý člověk byl v rakvi uložen do vykopané jámy a zahrnut vršinou hlíny. Po tlecí době, která trvala zhruba 10 - 12 let, byly ostatky zemřelého vyjmuty ven a na jeho místo byl pohřben další zesnulý. Vystřídalo se zde neskutečné množství zemřelých. Byl to opakující se cyklus, neboť místem na hřbitově se muselo velice šetřit. Ostatky nesměly být zlikvidovány jiným způsobem, než opět uloženy do země nebo příslušných prostor. Těm se říkalo osária neboli kostnice. Tento rituál byl velmi vážený a říkalo se mu také druhý pohřeb. Příbuzní se tohoto přemístění z hrobu do kostnice opět zúčastňovali.
Kostnice vznikaly v různých kryptách pod kostelem, v kaplích, suterénních místnostech nebo obyčejných jámách kruhového či čtvercového průřezu přímo na hřbitově. Tam už se ukládaly jen kosti a to anonymně – skládaly se jedny ostatky na druhé, jak předepisoval tehdejší model pohřívání. Už se nespalovalo, kremace skončila v 8. - 9. století.
Podle archivních materiálů byly v okolí kostela svatého Jakuba čtyři kostnice. Tři z nich byly identifikovány a poslední z nich už je zřejmě ztracena nebo zatím neobjevena.
Archeologové provedli několik průzkumných sondáží. Při první nastalo veliké překvapení. Odhalila velice závažný nález. Po odstranění živičné půdy byla odkryta nádherná dlažba z první republiky a po jejím rozebrání se objevily po celé její ploše vyskládané lidské lebky. Nález šokoval nejen archeology, ale i kolemjdoucí, kteří si začali brát z místa různé suvenýry. To je přísně ošetřeno zákonem – jsou za to dva roky natvrdo.
Po celé ploše náměstí bylo odhaleno veliké množství různých hrobů i s výbavou. Našli se zde bojovníci pohřbeni s mečem, výbava sloužící k posledním rituálům, zlaté prsteny, medajlony se svatými patrony a další věci.
Při druhé sondáži na Jakubském náměstí v místě bývalé prodejny Barvy laky se při průrazu nalezené oblé zdi v hloubce čtyř metrů začaly vysypávat kosti a lebky ve velkém množství. Archeologové podzemní štolou obcházeli tuto zeď, která tvořila kruhovou stavbu a po dalších šesti metrech blíže ke kostelu našli zazdění. Po jeho otevření se situace opakovala. Prostor začali archeologové uvolňovat tím, že přeskládávali očištěné kosti do krabic a vozili je opatrně ven.
Objevili tak křížení chodeb o třech směrech. Jeden směr mířil do současné prodejny antikvariátu a skončil uprostřed Rašínovy ulice. Později badatelé zjistili, že tato chodba měla propojit další kostnici, která stála v místě antikvariátu a byla zničena při stavbě domu před více než sto lety. Toto propojení s takzvanou kaplí mrtvých nebylo dokončeno a bohužel se neví, proč tomu tak bylo.
Další směr mířil k současné škole na Jakubském náměstí kolmo na tramvajové koleje. Zakončen byl velkou kostniční komorou, která byla také naplněna lidskými ostatky. Třetí směr mírně stoupal a vedl přímo pod kostel. Archeologové se dostali do zúžení a jak později zjistili, šlo o průchod základovým zdivem kostela. Za ním se objevila prázdná černá dutina. Při posvícení halogenem viděli něco, co se jen tak nevidí. „Archeologové nikdy tento pohled nezažili a vy jako návštěvníci jej v jisté podobě můžete vidět také.“, prozradil Aleš Svoboda.
Na celou šířku kostela - ve třech velkých komorách - tedy na 25 metrů do dálky, badatelé viděli obrovské hromady lidských ostatků v nepředstavitelném množství. Objevili kostnici, která leží pod kostelem svatého Jakuba a vyhřezla ven pod tehdejší hřbitov. Odhalili autentickou kostnici - jednu z největších v Evropě. Výpočtem se zjistilo, že je tady pohřbeno více jak 50 tisíc lidí.
Nesmírné množství ostatků zapříčinily morové a cholerové epidemie. Na ostatcích lze identifikovat i jednotlivé nemoci. V kostnici stále hrozí nákaza cholerou a morem a není doporučeno se kostí dotýkat. V případě nákazy je nutné ihned se léčit.
Tím, že lidé umírali tak rychle, nestačila končit tlecí doba a nebožtíci tak byli dříve uloženi do kostnic. Ty byly doslova napěchovány s úmyslem ušetřit co nejvíce místa. Pohřebníci postupovali odzadu a couvali a zaplňovali prostory tak, že se dostali až pod úroveň kostela svatého Jakuba. Originální vstup do kostnice je přímo uprostřed kostelní lodi a je zakryt kamennou deskou s nápisem ukrývajícím šifru – chronogram. Některá písmena jsou větší a když si je dáte dohromady, získáte výsledek. Vstupní schodiště do kostnice bylo zasypáno a zadlážděno kamenem. Další generace už nevěděly, jaký rozsah kostnice má.
Kostnice byla naposledy otevřena před druhou světovou válkou, kdy se tam podařilo vstoupit jednomu fotografovi. Zásyp se postupem času rozpadal a tím, že si sedal, objevila se asi půlmetrová dutina. V ní fotograf udělal dva černobílé snímky, jež jsou dnes v archívu. Nikdo ale nevěděl, jak velká kostnice je a že v podzemí opouští půdorys kostela.
Nález v roce 2001 byl tak závažný, že se řešilo, jak s ním naložit. Archeologové měli za úkol zajistit stabilitu náměstí, aby se nic nepropadalo. Radní Brna chtělo prolít ostatky cementovým mlékem, aby došlo ke ztužení a nevznikly problémy v nadloží. To se objevitelům hrubě nelíbilo a navrhli úplně jiný způsob záchrany památky - ostatky vyvézt a prostor vyčistit a staticky zajistit. Kosti z etických a pietních důvodů pak vrátit zpět, ale v jiných sestavách tak, aby byly provětrávány a nerozpadaly se.
Kvůli mimořádnému historickému dopadu se archeologové rozhodli kostnici zpřístupnit. Nyní se již osm let snaží získat na dokončení kostnice peníze, což se podle slov Aleše Svobody podařilo právě letos.
V současnosti je možné vstoupit poklopem po žebříku do třetiny kostnice, která byla provizorně upravena.
Zájem o návštěvu kostnice je obrovský a mohlo by dojít k narušení režimu kostela svatého Jakuba. Město Brno se tedy dohodlo s farností, že bude u kostela vybudováno speciální schodiště se stylizovanou zdí a vstupovat se bude do úvodní haly a pak teprve do kostnice. Ta bude vybavena původními náhrobními kameny, které se při odkrývaní všech kostelních krypt v roce 2003 našly. V jedné kryptě bylo naházeno zhruba 18 náhrobních kamenů, jež před zkázou zachránil zdejší farář. Jsou to krásné kamenické práce, doslova sochařské dílo, které bude zrestaurováno a v chodbách umístěno i s popisy. Expozici doplní konkrétní seznam osob, které zde byly pohřbeny.
Celou expozici doplní umělecká díla brněnských výtvarníků, kteří pietu podtrhnou. Jeden brněnský skladatel pro tuto expozici tvoří speciální skladbu, která bude během dvaceti minut prohlídky kostnice znít.
Historik Svoboda doufá, že k realizaci dojde již letos.
Po zajímavém a obšírném výkladu Aleše Svobody začali první účastníci prohlídky poklopem slézat poklopem po třímetrovém žebříku do nitra kostnice. Někteří starší lidé však museli se smutkem návštěvu vzdát, neboť jejich zdravotní stav sestup neumožnil.
Uvnitř kostnice panuje nepopsatelná atmosféra. Je to zvláštní pocit ocitnout se mezi 50 tisíci kosterními pozůstatky.
Záhadou kostnice jsou neustále se rozpadající konstrukce instalovaných těles osvětlení.
ROZHOVOR
V jedné z temných chodeb kostnice jsme položili odborníkovi Alešovi Svobodovi pár dotazů:
Jak se poznají na kosterních ostatcích nemoci, kterým lidé podlehli?
Některé lebky jsou tmavohnědé až červené a značí tak onemocnění morem. Cholera se pozná dle tmavě žlutého zabarvení.
Hrozí zde stále nákaza morem či cholerou?
Pokud se budete hodně snažit, tak se nakazíte. Když si třeba odsud vezmete něco na památku nebo si tu něčeho líznete, může se stát, že onemocníte morem.
Jaké jsou příznaky moru a jak se z nákazy vyléčit?
Poznáte to velice rychle tak, že první den máte na těle tmavomodré až černé fleky, druhý den v podpaždí zduřelé uzliny velikosti malého jablka. Třetí den budete ve vysokých horečkách umírat, pokud neužijete silná antibiotika. Čtvrtý den bez léků pravděpodobně zemřete. Ale když si hned druhý den zajdete do lékárny pro silná antibiotika, tak se z toho dostanete. Už máme naštěstí prostředek na léčbu moru.
Stalo se, že se už někdo nakazil?
Ne, ještě ne. Studenti, kteří tady pracovali celé prázdniny osm a půl hodiny denně, měli sice jen roušky a základní ochranné pomůcky, ale nic nechytli.
Leží tady všechny kosti z těl, nebo jen část z nich?
Všechny. Akorát, že ty nejmenší se nedají dávat do sestav, takže jsou umístěny v zadním prostoru kostnice.
Dostali jste se přes obrovské hromady kostí až ke zdem kostnice?
Ano, vše jsme pak skládali znovu. Prostory byly úplně plné a museli jsme ostatky odvětrat a vytvořit z kostí novou sestavu. Aby to nějak esteticky působilo, tak jsme vymysleli mozaikové skládání.
Ve kterém roce se kosti přemísťovaly?
Bylo to v roce 2002.
Za jak dlouho jste zdejší "mozaiky" zkompletovali?
Zabralo to asi jedny prázdniny za účasti studentů. Už mám seznam dalších uchazečů na brigádu. Pod kostelem svatého Jakuba budou práce probíhat stejným způsobem.
Je v kostnici konstantní teplota?
Teplota se pohybuje od 10 do 16 stupňů Celsia. Může se měnit zapnutím instalovaného ventilátoru. Taky je tu výborná společnost.
Vzadu v místnosti se nachází hromada různě poházených ostatků. Jde o původní stav?
Ano, je to původní, hromada byla až ke stropu. Jak se ostatky rozpadají, tak si to sedá. Tím, že jsme tam chodili, se to trochu sešlapalo.
Do kostnice vedou železné dveře s motivy kostlivců. Pocházejí z doby, kdy byla kostnice objevena?
Ne, jsou tu kvůli tomu, aby se prostor dal zamknout, neboť do podzemí leze mnoho nezvaných hostů. Do těchto prostor opravdu nesmí, tak jsme sem museli dát ještě dveře, které takto hezky vyrobil jeden kovář.
Doufejme, že jsme se nenakazili morem či cholerou. Docela rádi opouštíme podzemní prostory kostnice a míříme opět na denní světlo. Nakonec se podíváme na původní vstup do kostnice se zašifrovaným nápisem - chronogramem.
Povedlo se vám rozluštit nápis na poklopu uprostřed kostela svatého Jakuba? Zajímá vás brněnské podzemí?
text Síma, foto Marián K., BrNovinky
Lebky a kosti z 50 tisíc těl leží pod centrem Brna - dávní svědkové moru a cholery v kostnici u Jakuba
Kategorie: Brno známé neznámé Zobrazeno: 8625
Lebky a kosti z 50 tisíc těl leží pod centrem Brna - dávní svědkové moru a cholery v kostnici u Jakuba
BrNovinky navštívily ve spolupráci s Muzejní a vlastivědnou společností v Brně tajemnou kostnici v podzemních prostorách poblíž a pod kostelem svatého Jakuba v Brně. Abychom se dozvěděli co nejvíce informací, byl k prohlídce přizván specialista na brněnské podzemí Aleš Svoboda.
Kostnici měla možnost během jednoho březnového odpoledne navštívit i veřejnost. Před samotným vstupem do kostnice Aleš Svoboda nejdříve početnou skupinu zájemců seznámil s její historií, popsal, jak probíhalo objevování této jedinečnosti, že stále hrozí nákaza dávnými nemocemi a na závěr prozradil, co památku čeká v budoucnu.
Kostnice u svatého Jakuba byla objevena v roce 2001 a je to jeden z největších brněnských nálezů. Svým rozsahem je kostnice na evropské úrovni a díky získanému grantu z evropských fondů bude připojena ke zpřístupněné části brněnského podzemí a vytvoří tak třetí otevřenou lokalitu v Brně. Letos to bude Mincmistrovský sklep, příští rok podzemí pod Zelným trhem a Kostnice přijde na řadu v roce 2012.
Jak začalo objevování brněnské kostnice?
Archeologové byli vyzváni, aby udělali průzkum pod Jakubským náměstím, protože se tam připravovala nová architektonická úprava náměstí a okolních ulic. „Tušili jsme, že to tu bude určitě zajímavé, ale to, co jsme tady objevili, předčilo naše očekávání opravdu velkou měrou.“, podotkl Svoboda.
Jakubské náměstí je náměstím zhruba 150 let. Předtím zde více než 500 let byl jeden z největších brněnských hřbitovů, založený zhruba v polovině 13. století. Zároveň byl postaven také kostel svatého Jakuba s právem pohřbívání. Hřbitov se skládal ze dvou částí. První - větší část - se rozprostírala kolem kostela a byla obehnaná vysokou zdí se dvěma branami. První brána byla v místě dnešní Rašínovy ulice. Ke hřbitovu vedla ulička, která se jmenovala Kostelní nebo se jí říkalo také Hřbitovní či Umrlčí. Byla to úzká ulička šířky 3,5 metru vedoucí z Dolního trhu (dnešní náměstí Svobody) pouze ke hřbitovu.
Další brána směřovala do Běhounské ulice a protože se stále pohřbívalo a terén se navyšoval, tak se do Běhounské muselo scházet po schodišti. To bylo vyskládáno z již nepoužitelných nebo zrušených náhrobních kamenů, jež byly nádhernými kamenickými pracemi. Po schodech se chodilo tak dlouho, až byla písma nečitelná.
Druhá část hřbitova byla v místě dnešní jazykové školy.
Pohřbívání začalo v polovině 13. století a skončilo až v roce 1784, kdy Josef II. při svých reformách zakázal pohřbívat uvnitř města.
Pohřbívalo se způsobem, že zemřelý člověk byl v rakvi uložen do vykopané jámy a zahrnut vršinou hlíny. Po tlecí době, která trvala zhruba 10 - 12 let, byly ostatky zemřelého vyjmuty ven a na jeho místo byl pohřben další zesnulý. Vystřídalo se zde neskutečné množství zemřelých. Byl to opakující se cyklus, neboť místem na hřbitově se muselo velice šetřit. Ostatky nesměly být zlikvidovány jiným způsobem, než opět uloženy do země nebo příslušných prostor. Těm se říkalo osária neboli kostnice. Tento rituál byl velmi vážený a říkalo se mu také druhý pohřeb. Příbuzní se tohoto přemístění z hrobu do kostnice opět zúčastňovali.
Kostnice vznikaly v různých kryptách pod kostelem, v kaplích, suterénních místnostech nebo obyčejných jámách kruhového či čtvercového průřezu přímo na hřbitově. Tam už se ukládaly jen kosti a to anonymně – skládaly se jedny ostatky na druhé, jak předepisoval tehdejší model pohřívání. Už se nespalovalo, kremace skončila v 8. - 9. století.
Podle archivních materiálů byly v okolí kostela svatého Jakuba čtyři kostnice. Tři z nich byly identifikovány a poslední z nich už je zřejmě ztracena nebo zatím neobjevena.
Archeologové provedli několik průzkumných sondáží. Při první nastalo veliké překvapení. Odhalila velice závažný nález. Po odstranění živičné půdy byla odkryta nádherná dlažba z první republiky a po jejím rozebrání se objevily po celé její ploše vyskládané lidské lebky. Nález šokoval nejen archeology, ale i kolemjdoucí, kteří si začali brát z místa různé suvenýry. To je přísně ošetřeno zákonem – jsou za to dva roky natvrdo.
Po celé ploše náměstí bylo odhaleno veliké množství různých hrobů i s výbavou. Našli se zde bojovníci pohřbeni s mečem, výbava sloužící k posledním rituálům, zlaté prsteny, medajlony se svatými patrony a další věci.
Při druhé sondáži na Jakubském náměstí v místě bývalé prodejny Barvy laky se při průrazu nalezené oblé zdi v hloubce čtyř metrů začaly vysypávat kosti a lebky ve velkém množství. Archeologové podzemní štolou obcházeli tuto zeď, která tvořila kruhovou stavbu a po dalších šesti metrech blíže ke kostelu našli zazdění. Po jeho otevření se situace opakovala. Prostor začali archeologové uvolňovat tím, že přeskládávali očištěné kosti do krabic a vozili je opatrně ven.
Objevili tak křížení chodeb o třech směrech. Jeden směr mířil do současné prodejny antikvariátu a skončil uprostřed Rašínovy ulice. Později badatelé zjistili, že tato chodba měla propojit další kostnici, která stála v místě antikvariátu a byla zničena při stavbě domu před více než sto lety. Toto propojení s takzvanou kaplí mrtvých nebylo dokončeno a bohužel se neví, proč tomu tak bylo.
Další směr mířil k současné škole na Jakubském náměstí kolmo na tramvajové koleje. Zakončen byl velkou kostniční komorou, která byla také naplněna lidskými ostatky. Třetí směr mírně stoupal a vedl přímo pod kostel. Archeologové se dostali do zúžení a jak později zjistili, šlo o průchod základovým zdivem kostela. Za ním se objevila prázdná černá dutina. Při posvícení halogenem viděli něco, co se jen tak nevidí. „Archeologové nikdy tento pohled nezažili a vy jako návštěvníci jej v jisté podobě můžete vidět také.“, prozradil Aleš Svoboda.
Na celou šířku kostela - ve třech velkých komorách - tedy na 25 metrů do dálky, badatelé viděli obrovské hromady lidských ostatků v nepředstavitelném množství. Objevili kostnici, která leží pod kostelem svatého Jakuba a vyhřezla ven pod tehdejší hřbitov. Odhalili autentickou kostnici - jednu z největších v Evropě. Výpočtem se zjistilo, že je tady pohřbeno více jak 50 tisíc lidí.
Nesmírné množství ostatků zapříčinily morové a cholerové epidemie. Na ostatcích lze identifikovat i jednotlivé nemoci. V kostnici stále hrozí nákaza cholerou a morem a není doporučeno se kostí dotýkat. V případě nákazy je nutné ihned se léčit.
Tím, že lidé umírali tak rychle, nestačila končit tlecí doba a nebožtíci tak byli dříve uloženi do kostnic. Ty byly doslova napěchovány s úmyslem ušetřit co nejvíce místa. Pohřebníci postupovali odzadu a couvali a zaplňovali prostory tak, že se dostali až pod úroveň kostela svatého Jakuba. Originální vstup do kostnice je přímo uprostřed kostelní lodi a je zakryt kamennou deskou s nápisem ukrývajícím šifru – chronogram. Některá písmena jsou větší a když si je dáte dohromady, získáte výsledek. Vstupní schodiště do kostnice bylo zasypáno a zadlážděno kamenem. Další generace už nevěděly, jaký rozsah kostnice má.
Kostnice byla naposledy otevřena před druhou světovou válkou, kdy se tam podařilo vstoupit jednomu fotografovi. Zásyp se postupem času rozpadal a tím, že si sedal, objevila se asi půlmetrová dutina. V ní fotograf udělal dva černobílé snímky, jež jsou dnes v archívu. Nikdo ale nevěděl, jak velká kostnice je a že v podzemí opouští půdorys kostela.
Nález v roce 2001 byl tak závažný, že se řešilo, jak s ním naložit. Archeologové měli za úkol zajistit stabilitu náměstí, aby se nic nepropadalo. Radní Brna chtělo prolít ostatky cementovým mlékem, aby došlo ke ztužení a nevznikly problémy v nadloží. To se objevitelům hrubě nelíbilo a navrhli úplně jiný způsob záchrany památky - ostatky vyvézt a prostor vyčistit a staticky zajistit. Kosti z etických a pietních důvodů pak vrátit zpět, ale v jiných sestavách tak, aby byly provětrávány a nerozpadaly se.
Kvůli mimořádnému historickému dopadu se archeologové rozhodli kostnici zpřístupnit. Nyní se již osm let snaží získat na dokončení kostnice peníze, což se podle slov Aleše Svobody podařilo právě letos.
V současnosti je možné vstoupit poklopem po žebříku do třetiny kostnice, která byla provizorně upravena.
Zájem o návštěvu kostnice je obrovský a mohlo by dojít k narušení režimu kostela svatého Jakuba. Město Brno se tedy dohodlo s farností, že bude u kostela vybudováno speciální schodiště se stylizovanou zdí a vstupovat se bude do úvodní haly a pak teprve do kostnice. Ta bude vybavena původními náhrobními kameny, které se při odkrývaní všech kostelních krypt v roce 2003 našly. V jedné kryptě bylo naházeno zhruba 18 náhrobních kamenů, jež před zkázou zachránil zdejší farář. Jsou to krásné kamenické práce, doslova sochařské dílo, které bude zrestaurováno a v chodbách umístěno i s popisy. Expozici doplní konkrétní seznam osob, které zde byly pohřbeny.
Celou expozici doplní umělecká díla brněnských výtvarníků, kteří pietu podtrhnou. Jeden brněnský skladatel pro tuto expozici tvoří speciální skladbu, která bude během dvaceti minut prohlídky kostnice znít.
Historik Svoboda doufá, že k realizaci dojde již letos.
Po zajímavém a obšírném výkladu Aleše Svobody začali první účastníci prohlídky poklopem slézat poklopem po třímetrovém žebříku do nitra kostnice. Někteří starší lidé však museli se smutkem návštěvu vzdát, neboť jejich zdravotní stav sestup neumožnil.
Uvnitř kostnice panuje nepopsatelná atmosféra. Je to zvláštní pocit ocitnout se mezi 50 tisíci kosterními pozůstatky.
Záhadou kostnice jsou neustále se rozpadající konstrukce instalovaných těles osvětlení.
ROZHOVOR
V jedné z temných chodeb kostnice jsme položili odborníkovi Alešovi Svobodovi pár dotazů:
Jak se poznají na kosterních ostatcích nemoci, kterým lidé podlehli?
Některé lebky jsou tmavohnědé až červené a značí tak onemocnění morem. Cholera se pozná dle tmavě žlutého zabarvení.
Hrozí zde stále nákaza morem či cholerou?
Pokud se budete hodně snažit, tak se nakazíte. Když si třeba odsud vezmete něco na památku nebo si tu něčeho líznete, může se stát, že onemocníte morem.
Jaké jsou příznaky moru a jak se z nákazy vyléčit?
Poznáte to velice rychle tak, že první den máte na těle tmavomodré až černé fleky, druhý den v podpaždí zduřelé uzliny velikosti malého jablka. Třetí den budete ve vysokých horečkách umírat, pokud neužijete silná antibiotika. Čtvrtý den bez léků pravděpodobně zemřete. Ale když si hned druhý den zajdete do lékárny pro silná antibiotika, tak se z toho dostanete. Už máme naštěstí prostředek na léčbu moru.
Stalo se, že se už někdo nakazil?
Ne, ještě ne. Studenti, kteří tady pracovali celé prázdniny osm a půl hodiny denně, měli sice jen roušky a základní ochranné pomůcky, ale nic nechytli.
Leží tady všechny kosti z těl, nebo jen část z nich?
Všechny. Akorát, že ty nejmenší se nedají dávat do sestav, takže jsou umístěny v zadním prostoru kostnice.
Dostali jste se přes obrovské hromady kostí až ke zdem kostnice?
Ano, vše jsme pak skládali znovu. Prostory byly úplně plné a museli jsme ostatky odvětrat a vytvořit z kostí novou sestavu. Aby to nějak esteticky působilo, tak jsme vymysleli mozaikové skládání.
Ve kterém roce se kosti přemísťovaly?
Bylo to v roce 2002.
Za jak dlouho jste zdejší "mozaiky" zkompletovali?
Zabralo to asi jedny prázdniny za účasti studentů. Už mám seznam dalších uchazečů na brigádu. Pod kostelem svatého Jakuba budou práce probíhat stejným způsobem.
Je v kostnici konstantní teplota?
Teplota se pohybuje od 10 do 16 stupňů Celsia. Může se měnit zapnutím instalovaného ventilátoru. Taky je tu výborná společnost.
Vzadu v místnosti se nachází hromada různě poházených ostatků. Jde o původní stav?
Ano, je to původní, hromada byla až ke stropu. Jak se ostatky rozpadají, tak si to sedá. Tím, že jsme tam chodili, se to trochu sešlapalo.
Do kostnice vedou železné dveře s motivy kostlivců. Pocházejí z doby, kdy byla kostnice objevena?
Ne, jsou tu kvůli tomu, aby se prostor dal zamknout, neboť do podzemí leze mnoho nezvaných hostů. Do těchto prostor opravdu nesmí, tak jsme sem museli dát ještě dveře, které takto hezky vyrobil jeden kovář.
Doufejme, že jsme se nenakazili morem či cholerou. Docela rádi opouštíme podzemní prostory kostnice a míříme opět na denní světlo. Nakonec se podíváme na původní vstup do kostnice se zašifrovaným nápisem - chronogramem.
Povedlo se vám rozluštit nápis na poklopu uprostřed kostela svatého Jakuba? Zajímá vás brněnské podzemí?
text Síma, foto Marián K., BrNovinky