Objevy podzemí Brna nekončí. V Brně - Líšni amatérský badatel našel zachovalý protiletecký kryt
- Podrobnosti
- Kategorie: Brno známé neznámé
- Zobrazeno: 9394
Znovuobjevený protiletecký kryt z války v Brně - Líšni.
Dalo by se říci, že pod Brnem je další podzemní Brno. Ve formě sklepení, kilometrů chodeb, kolektorů. Všechny tyto stavby se mohou vzájemně prolínat, ačkoliv je od jejich výstavby dělí i stovky let. Jedním z typů brněnských podzemních prostor jsou protiletecké kryty budované na začátku II. světové války. Zatím jich byla v Brně odhalena necelá dvacítka. Ale i ve 21. století se objevují další. Příkladem může být nedávný objev krytu v Brně – Líšni.
Poklop do krytu je necelý čtvrt metr pod zeminou.
Zdálo by se, že podzemí pod Brnem badatelé prozkoumali skrz na skrz. I přesto se dnes objevují prostory, kam noha člověka vstupuje po dlouhých desítkách let. Nejinak tomu může být v případě nedávno znovuobjeveného protileteckého krytu v Brně – Líšni. Co se ukrývá za jeho zasypanou zadní částí, je navíc zatím tajemstvím.
Poklop nebyl nijak zabezpečen.
„Často jsem tudy chodil, ale nevěděl, že je pode mnou tak zachovalý kryt,“ popisuje svůj nález jeho objevitel užívající pseudonym Nicolas. Jeho pravou totožnost i lokalitu krytu redakce brnovinek zná, ale po dohodě s objevitelem je zatím ponechává v tajnosti. Především z důvodu ochrany před náporem hledačů pokladů nebo amatérských průzkumníků.
Objevený vstup je pouze únikový.
Kryt na počátku války stavebníci budovali ve známém provedení tak zvaného vajíčka. Odkrytá část je dlouhá 18 metrů, široká necelého půl druhého metru a vysoká přes dva metry. Po stranách jsou u země výstupky, ty zřejmě sloužily na usazení dřevěných lavic. Lavice už ale chybí. Je pozoruhodné, že poklop vstupní šachty do krytu byl ukryt pouze čtvrt metru pod současným terénem. Navíc v místě, kde si běžně hrávají děti. Po odkrytí poklopu ale v šachtě chybí žebřík. Pokud by poklop někdo otevřel, čekal by jej tak rychlý nechtěný sestup do únikové šachty. „Jeden pamětník zmiňoval, že by tady někde kryt měl být, že tu hlídal za války německé zajatce, ale kde přesně, to už nevěděl,“ říká objevitel Nicolas. Tomu v nalezení krytu pomohla také návštěva jednoho z pracovníků firmy, která měla pokyn poklop v minulosti zasypat a uschovat tak před zvědavci.
18 metrů dlouhá místnost se řadí mezi tzv. vajíčka.
Objevený otvor do krytu podle všeho sloužil jen jako únikový východ. Hlavní vstup teprve čeká na své odhalení. Vodítkem k jeho nalezení může být kryt samotný. Objevená místnost je odkanalizována a celý kryt tak propojen. Kryt je na svém konci, po 18 metrech, ubočen doprava a tam končí. Zatím. Dalšímu průzkumu brání zával. „Bude trvat dlouho, než to všechno vynosíme,“ vypočítává Nicolas. Co se objeví za závalem, ale nikdo přesně neví. Možná chodba do další místnosti krytu, čemuž napovídá i průzkumný průraz závalu tyčí. Ta na svém konci naráží do něčeho dutého, možná do dveří.
Na konci místnosti chodba zatím končí závalem.
„Chceme s přáteli zával vytěžit do jara,“ plánuje Nicolas a pokračuje: „V krytě je stálá teplota okolo 17 stupňů Celsia. Na bílé víno je to moc, ale na červené by to šlo,“ plánuje využití objevených prostor. Na stropě jsou viditelné pozůstatky elektroinstalace a odvětracích šachet, podlahu tvoří udusaná zemina. Možná je pod ní pevná zem.
Nicolas: "Do jara zával vytěžíme."
Výstavbu protileteckých krytů nařizoval německý válečný předpis z konce roku 1939. Webové strany fortifikace.net uvádějí standardy budování krytů: Úkryty byly budovány jako jednoduché chodby, zpravidla klenbové kvůli tlakové odolnosti, kryty měly vždy dva východy, uzavřeny dřevěnými dveřmi ve dvojím provedení. Prostor mezi nimi sloužil jako protiplynová předsíň. Jeden prostor byl určen maximálně pro 50 osob, propojených jich bývalo zpravidla více. Jako WC sloužily pouze výklenky.
Pozůstatek kamen, možná původních z války.
V Brně byla zatím objevena necelá dvacítka konstrukčně stejných krytů. Pokud se podaří odstranit zával a otevřou se další prostory, může se stát líšeňský pro svoji zachovalost unikátem. Zvlášť, byl-li budován podle standardních parametrů. Zatím je vstup do krytu pod zámkem a zabezpečen proti možnému pádu.
text a foto MaK., brnovinky, zdroj parametrů krytů fortifikace.net
Objevy podzemí Brna nekončí. V Brně - Líšni amatérský badatel našel zachovalý protiletecký kryt
Kategorie: Brno známé neznámé Zobrazeno: 9394
Znovuobjevený protiletecký kryt z války v Brně - Líšni.
Dalo by se říci, že pod Brnem je další podzemní Brno. Ve formě sklepení, kilometrů chodeb, kolektorů. Všechny tyto stavby se mohou vzájemně prolínat, ačkoliv je od jejich výstavby dělí i stovky let. Jedním z typů brněnských podzemních prostor jsou protiletecké kryty budované na začátku II. světové války. Zatím jich byla v Brně odhalena necelá dvacítka. Ale i ve 21. století se objevují další. Příkladem může být nedávný objev krytu v Brně – Líšni.
Poklop do krytu je necelý čtvrt metr pod zeminou.
Zdálo by se, že podzemí pod Brnem badatelé prozkoumali skrz na skrz. I přesto se dnes objevují prostory, kam noha člověka vstupuje po dlouhých desítkách let. Nejinak tomu může být v případě nedávno znovuobjeveného protileteckého krytu v Brně – Líšni. Co se ukrývá za jeho zasypanou zadní částí, je navíc zatím tajemstvím.
Poklop nebyl nijak zabezpečen.
„Často jsem tudy chodil, ale nevěděl, že je pode mnou tak zachovalý kryt,“ popisuje svůj nález jeho objevitel užívající pseudonym Nicolas. Jeho pravou totožnost i lokalitu krytu redakce brnovinek zná, ale po dohodě s objevitelem je zatím ponechává v tajnosti. Především z důvodu ochrany před náporem hledačů pokladů nebo amatérských průzkumníků.
Objevený vstup je pouze únikový.
Kryt na počátku války stavebníci budovali ve známém provedení tak zvaného vajíčka. Odkrytá část je dlouhá 18 metrů, široká necelého půl druhého metru a vysoká přes dva metry. Po stranách jsou u země výstupky, ty zřejmě sloužily na usazení dřevěných lavic. Lavice už ale chybí. Je pozoruhodné, že poklop vstupní šachty do krytu byl ukryt pouze čtvrt metru pod současným terénem. Navíc v místě, kde si běžně hrávají děti. Po odkrytí poklopu ale v šachtě chybí žebřík. Pokud by poklop někdo otevřel, čekal by jej tak rychlý nechtěný sestup do únikové šachty. „Jeden pamětník zmiňoval, že by tady někde kryt měl být, že tu hlídal za války německé zajatce, ale kde přesně, to už nevěděl,“ říká objevitel Nicolas. Tomu v nalezení krytu pomohla také návštěva jednoho z pracovníků firmy, která měla pokyn poklop v minulosti zasypat a uschovat tak před zvědavci.
18 metrů dlouhá místnost se řadí mezi tzv. vajíčka.
Objevený otvor do krytu podle všeho sloužil jen jako únikový východ. Hlavní vstup teprve čeká na své odhalení. Vodítkem k jeho nalezení může být kryt samotný. Objevená místnost je odkanalizována a celý kryt tak propojen. Kryt je na svém konci, po 18 metrech, ubočen doprava a tam končí. Zatím. Dalšímu průzkumu brání zával. „Bude trvat dlouho, než to všechno vynosíme,“ vypočítává Nicolas. Co se objeví za závalem, ale nikdo přesně neví. Možná chodba do další místnosti krytu, čemuž napovídá i průzkumný průraz závalu tyčí. Ta na svém konci naráží do něčeho dutého, možná do dveří.
Na konci místnosti chodba zatím končí závalem.
„Chceme s přáteli zával vytěžit do jara,“ plánuje Nicolas a pokračuje: „V krytě je stálá teplota okolo 17 stupňů Celsia. Na bílé víno je to moc, ale na červené by to šlo,“ plánuje využití objevených prostor. Na stropě jsou viditelné pozůstatky elektroinstalace a odvětracích šachet, podlahu tvoří udusaná zemina. Možná je pod ní pevná zem.
Nicolas: "Do jara zával vytěžíme."
Výstavbu protileteckých krytů nařizoval německý válečný předpis z konce roku 1939. Webové strany fortifikace.net uvádějí standardy budování krytů: Úkryty byly budovány jako jednoduché chodby, zpravidla klenbové kvůli tlakové odolnosti, kryty měly vždy dva východy, uzavřeny dřevěnými dveřmi ve dvojím provedení. Prostor mezi nimi sloužil jako protiplynová předsíň. Jeden prostor byl určen maximálně pro 50 osob, propojených jich bývalo zpravidla více. Jako WC sloužily pouze výklenky.
Pozůstatek kamen, možná původních z války.
V Brně byla zatím objevena necelá dvacítka konstrukčně stejných krytů. Pokud se podaří odstranit zával a otevřou se další prostory, může se stát líšeňský pro svoji zachovalost unikátem. Zvlášť, byl-li budován podle standardních parametrů. Zatím je vstup do krytu pod zámkem a zabezpečen proti možnému pádu.
text a foto MaK., brnovinky, zdroj parametrů krytů fortifikace.net