Podzemní Labyrint pod Zelným trhem v Brně otevřen. Nabídne šenk i poučení
- Podrobnosti
- Kategorie: Brno známé neznámé
- Zobrazeno: 7053
Podzemí pod Zelným trhem v Brně je otevřeno veřejnosti.
Podzemí pod Zelným trhem v Brně se stalo po více jak roce opět na čas přístupné veřejnosti. Stávající sklepní prostory stavaři zrekonstruovali a klasickou ruční ražbou dobudovali nové chodby. Pro reprezentativní účely přibyly v labyrintu veškeré inženýrské a technické sítě a nechybí kamery a navigační systém pro případ bloudění nebo nouze.
Odpůrci výstavby garáží.
Slavnostního otevření sklepení se ujal primátor města Brna Roman Onderka společně s dalšími představiteli města a firem, které rekonstrukci zajišťovaly. Účasti politiků i veřejnosti využili odpůrci výstavby garáží pod Zelným trhem. Svými transparenty dávali najevo svůj nesouhlas s realizací garáží. Při slavnostním otevření druhého října první návštěvníky provedla sklepním labyrintem hraběnka Amálie Bubnová z Litic, která v minulosti obývala dům na Zelném trhu. Vstup do labyrintu míří z domu číslo 21 na Zelném trhu. Návštěvníci se postupně dostávají až osm metrů pod úroveň náměstí. Prostory s tlumeným světlem působí místy až stístěně, hudební kulisa jim dodává tajemný nádech. Po cestě skupinka potkává několik studen coby zásobáren pitné vody.
Představitelé Brna a stavařských firem stříhají.
Jedna z místností sloužila v minulosti účelům trestnice. Připomínat ji bude pranýř, na který mučitelé přivazovali provinilce a do úst jim vkládali hrušku s popisem jejich hříchu. Na Zelném trhu v minulosti obchodníci vždy nevážili přesně. „Jak se obchodní právo vymáhalo, ukáže v trestnici připravovaná prezentace,“ dodává ředitelka turistického informačního centra Petra Kačírková, maskovaná kostýmem hraběnky. Cesta labyrintem vede i přes sklepní prostor jejího domu, který patříl k jedněm z nejstarších středověkých stavení. „Zůstaly zde fragmenty gotických a raně románských ostění,“ upozorňuje Amálie. Je zcela možné, že někdo z návštěvníků zaslechl tajemné zvuky. Mohly patřit milencům, které hraběnka v labyrintu zazdívala.
Některé sklepy jsou vybetonovány.
Zakroucenými uličkami se návštěvníci brněnského podzemí dostávají přes bývalou alchymistickou dílnu až k místům, kde stával hostinec U zlatého šenku. Interiér sklepního šenku dostál úprav a vrátí se do něj hostinský provoz ve středověké atmosféře. Po schodech nakonec průzkumníci vystupují přes malý Špalíček opět na povrch a pouští se za hraběnkou přes Zelný trh, aby opět sestoupili do sklepních prostor domu, kde prohlídka začínala. Amálie je nechává chvíli bloudit podzemím a následně vede k avizovanému překvapení..
Poslední prohlídky v říjnu
Sklepení je vybaveno osvětlením a kamerami.
Na jaře příštího roku budou prostory obohaceny o expozice, ukazující užívání sklepů v minulosti. Už teď jsou pro ně přichystány sklepní výklenky s vitrínami. V plánu jsou také vinné trhy, divadelní představení, rauty, prezentace, umělecké výstavy. Na druhý říjnový víkend provozovatel připravil vyjímečné prohlídky s průvodcem v celé trase labyrintu. Konají se vždy po hodině od 10 do 18 hodin a skupinky mohou čítat maximálně 40 osob. Se zahájením nové turistické sezóny v dubnu příštího roku se pak podzemí stane běžně přístupné veřejnosti.
Sklepy jako ledničky
Po cestě prohlídkové trasy jsou tři studny.
Sklepy sloužily v historii hlavně jako ledničky pro uskladnění potravin. Sklepy si měšťané budovali hornickým způsobem pod půdorysy svých domů. Autoři sklepů se však rádi roztahovali nad mez půdorysů jednotlivých domů, až narazili na sousedův sklep. Pak zkoušeli další směry a nebránili se ani stavění sklepů na patra. Není tedy divu, že podzemí připomíná labyrint plný tajemných zákoutí a není zde problém zabloudit do slepých uliček.
Svítilna se hodí vždy.
O tom, jak se jednotlivým obchodníkům dařil obchod vypovídá velikost sklepů. Neprosperující obchodníci zasypávali sklepy odpadky a posléze je zazdili. Nyní jsou takové objevené prostory rájem pro archeology a historiky. Jeden z prostorů je zcela původní celocihlový a každá cihla zde má svou značku. V minulosti zažily brněnské sklepy havárii vodovodního řadu, a tak krásné původní cihlové klenuté prostory musely stavaři obehnat ocelovou konstrukcí a posléze vyplnit betonovou směsí - takzvaným torkretem o tloušťce deset až patnáct centimetrů.
text Síma, foto Marián K., brnovinky
{linkr:related;keywords:podzem%C3%83%C2%AD;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}
Podzemní Labyrint pod Zelným trhem v Brně otevřen. Nabídne šenk i poučení
Kategorie: Brno známé neznámé Zobrazeno: 7053
Podzemí pod Zelným trhem v Brně je otevřeno veřejnosti.
Podzemí pod Zelným trhem v Brně se stalo po více jak roce opět na čas přístupné veřejnosti. Stávající sklepní prostory stavaři zrekonstruovali a klasickou ruční ražbou dobudovali nové chodby. Pro reprezentativní účely přibyly v labyrintu veškeré inženýrské a technické sítě a nechybí kamery a navigační systém pro případ bloudění nebo nouze.
Odpůrci výstavby garáží.
Slavnostního otevření sklepení se ujal primátor města Brna Roman Onderka společně s dalšími představiteli města a firem, které rekonstrukci zajišťovaly. Účasti politiků i veřejnosti využili odpůrci výstavby garáží pod Zelným trhem. Svými transparenty dávali najevo svůj nesouhlas s realizací garáží. Při slavnostním otevření druhého října první návštěvníky provedla sklepním labyrintem hraběnka Amálie Bubnová z Litic, která v minulosti obývala dům na Zelném trhu. Vstup do labyrintu míří z domu číslo 21 na Zelném trhu. Návštěvníci se postupně dostávají až osm metrů pod úroveň náměstí. Prostory s tlumeným světlem působí místy až stístěně, hudební kulisa jim dodává tajemný nádech. Po cestě skupinka potkává několik studen coby zásobáren pitné vody.
Představitelé Brna a stavařských firem stříhají.
Jedna z místností sloužila v minulosti účelům trestnice. Připomínat ji bude pranýř, na který mučitelé přivazovali provinilce a do úst jim vkládali hrušku s popisem jejich hříchu. Na Zelném trhu v minulosti obchodníci vždy nevážili přesně. „Jak se obchodní právo vymáhalo, ukáže v trestnici připravovaná prezentace,“ dodává ředitelka turistického informačního centra Petra Kačírková, maskovaná kostýmem hraběnky. Cesta labyrintem vede i přes sklepní prostor jejího domu, který patříl k jedněm z nejstarších středověkých stavení. „Zůstaly zde fragmenty gotických a raně románských ostění,“ upozorňuje Amálie. Je zcela možné, že někdo z návštěvníků zaslechl tajemné zvuky. Mohly patřit milencům, které hraběnka v labyrintu zazdívala.
Některé sklepy jsou vybetonovány.
Zakroucenými uličkami se návštěvníci brněnského podzemí dostávají přes bývalou alchymistickou dílnu až k místům, kde stával hostinec U zlatého šenku. Interiér sklepního šenku dostál úprav a vrátí se do něj hostinský provoz ve středověké atmosféře. Po schodech nakonec průzkumníci vystupují přes malý Špalíček opět na povrch a pouští se za hraběnkou přes Zelný trh, aby opět sestoupili do sklepních prostor domu, kde prohlídka začínala. Amálie je nechává chvíli bloudit podzemím a následně vede k avizovanému překvapení..
Poslední prohlídky v říjnu
Sklepení je vybaveno osvětlením a kamerami.
Na jaře příštího roku budou prostory obohaceny o expozice, ukazující užívání sklepů v minulosti. Už teď jsou pro ně přichystány sklepní výklenky s vitrínami. V plánu jsou také vinné trhy, divadelní představení, rauty, prezentace, umělecké výstavy. Na druhý říjnový víkend provozovatel připravil vyjímečné prohlídky s průvodcem v celé trase labyrintu. Konají se vždy po hodině od 10 do 18 hodin a skupinky mohou čítat maximálně 40 osob. Se zahájením nové turistické sezóny v dubnu příštího roku se pak podzemí stane běžně přístupné veřejnosti.
Sklepy jako ledničky
Po cestě prohlídkové trasy jsou tři studny.
Sklepy sloužily v historii hlavně jako ledničky pro uskladnění potravin. Sklepy si měšťané budovali hornickým způsobem pod půdorysy svých domů. Autoři sklepů se však rádi roztahovali nad mez půdorysů jednotlivých domů, až narazili na sousedův sklep. Pak zkoušeli další směry a nebránili se ani stavění sklepů na patra. Není tedy divu, že podzemí připomíná labyrint plný tajemných zákoutí a není zde problém zabloudit do slepých uliček.
Svítilna se hodí vždy.
O tom, jak se jednotlivým obchodníkům dařil obchod vypovídá velikost sklepů. Neprosperující obchodníci zasypávali sklepy odpadky a posléze je zazdili. Nyní jsou takové objevené prostory rájem pro archeology a historiky. Jeden z prostorů je zcela původní celocihlový a každá cihla zde má svou značku. V minulosti zažily brněnské sklepy havárii vodovodního řadu, a tak krásné původní cihlové klenuté prostory musely stavaři obehnat ocelovou konstrukcí a posléze vyplnit betonovou směsí - takzvaným torkretem o tloušťce deset až patnáct centimetrů.
text Síma, foto Marián K., brnovinky
{linkr:related;keywords:podzem%C3%83%C2%AD;limit:5;title:%C3%84%C2%8Dt%C3%84%C2%9Bte+tak%C3%83%C2%A9%3A}