Projekt ze šuplíku z roku 1934 sedí i dnes - odsunoval nádraží
- Podrobnosti
- Kategorie: Brno známé neznámé
- Zobrazeno: 4606
Projekt ze šuplíku z roku 1934 sedí i dnes - odsunoval nádraží
Většina z nás jistě zaregistrovala, že se od roku 2007 začalo pracovat na odstavném brněnském nádraží s následným odsunem hlavního vlakového nádraží směrem na jih. Stejné věci, jež souvisejí s odsunem nádraží a je nutno je řešit, už kdysi řešil někdo jiný. Stačilo málo - sáhnout do šuplíku. V archívech města Brna byl minulý rok nalezen doslova poklad z roku 1934. Jedná se o výsledky soutěže na Dopravně-komunikační plán města Brna jižním směrem a výstavbu nového nádraží.
V sedmdesát pět let starém projektu se zamýšlí stejné plány jako jsou ty současné. Unikátní cennost autora Dr. Ing. F. Sklenáře jste mohli v únoru 2010 i vidět v Urban centru na Staré radnici v Brně.
Vše souvisí se vším. Brněnské hlavní nádraží bylo a stále je jedno z našich nejdůležitějších dopravních uzlů a významně se tak podílí na ekonomickém rozvoji našeho druhého největšího města. Na tom by nebylo nic špatného. Problém ale již v té době spočíval jednak v nedostačující kapacitě nádraží a navíc tento dopravní uzel bránil dalšímu rozvoji města jižním směrem.
Na výstavě byl prezentován Protokol z roku 1926, jehož předmětem bylo posouzení a ocenění došlých návrhů soutěže na řešení železničního uzlu. Součástí byla také soutěž o nejlepší návrh pro zastavovací a regulační plán města Brna. Pro soutěž byla vymezena cena 450 tisíc korun. Tehdy se sešlo celkem 14 soutěžních návrhů, žádný však nezískal první místo. Byla udělena až druhá cena projektu s názvem Tangenta na němž se podílel Dr. Ing. F. Sklenář.
Návrh zněl, aby nové osobní nádraží bylo umístěno zhruba o 700 metrů jižněji od stávajícího.
V roce 1933 až 1934 byla vypsána nová soutěž na Dopravně - komunikační plán, kterou vyhrál drážní rada Dr. Ing. František Sklenář. Výsledný elaborát byl zaslán v roce 1935 na Ministerstvo železnic v Praze. Vzhledem k událostem v Evropě a ve světě však již nebyl nikdy projednán.
Zajímavostí je také přesný odhad poroty o počtu obyvatel Brna v roce 2000. Přepokládal maximálně 500 tisíc obyvatel.
Historie brněnské železnice ale sahá mnohem dále. Před rokem uplynulo již 170 let od zahájení železničního provozu mezi Brnem a Břeclaví. Touto dopravní tepnou tak došlo k železničnímu propojení s Vídní a šlo vůbec o první železniční trať s využitím parního provozu na území dnešní České republiky.
Věděli jste, že v minulosti vlaky překonávaly na této trase řeku Svratku po brněnském viaduktu dosahujícím délky 673 metrů a honosícím se osmdesáti oblouky?
Na vlakové trase Brno – Líšeň známé také pod názvem Místní líšeňská dráha uvedené do provozu v roce 1905 - dnes po její zbývající části - jezdí nyní už jen tramvaje. Skutečnost, že tudy jezdily vlaky, prozrazuje řetězovkové zavěšení troleje a opuštěná nádražní budova na konečné stanici Stránská skála.
Cestujete rádi vlakem? Co říkáte na odsun brněnského hlavního nádraží?
text Síma, foto Marián K., BrNovinky, zdroj Urban centrum Brno
Projekt ze šuplíku z roku 1934 sedí i dnes - odsunoval nádraží
Kategorie: Brno známé neznámé Zobrazeno: 4606
Projekt ze šuplíku z roku 1934 sedí i dnes - odsunoval nádraží
Většina z nás jistě zaregistrovala, že se od roku 2007 začalo pracovat na odstavném brněnském nádraží s následným odsunem hlavního vlakového nádraží směrem na jih. Stejné věci, jež souvisejí s odsunem nádraží a je nutno je řešit, už kdysi řešil někdo jiný. Stačilo málo - sáhnout do šuplíku. V archívech města Brna byl minulý rok nalezen doslova poklad z roku 1934. Jedná se o výsledky soutěže na Dopravně-komunikační plán města Brna jižním směrem a výstavbu nového nádraží.
V sedmdesát pět let starém projektu se zamýšlí stejné plány jako jsou ty současné. Unikátní cennost autora Dr. Ing. F. Sklenáře jste mohli v únoru 2010 i vidět v Urban centru na Staré radnici v Brně.
Vše souvisí se vším. Brněnské hlavní nádraží bylo a stále je jedno z našich nejdůležitějších dopravních uzlů a významně se tak podílí na ekonomickém rozvoji našeho druhého největšího města. Na tom by nebylo nic špatného. Problém ale již v té době spočíval jednak v nedostačující kapacitě nádraží a navíc tento dopravní uzel bránil dalšímu rozvoji města jižním směrem.
Na výstavě byl prezentován Protokol z roku 1926, jehož předmětem bylo posouzení a ocenění došlých návrhů soutěže na řešení železničního uzlu. Součástí byla také soutěž o nejlepší návrh pro zastavovací a regulační plán města Brna. Pro soutěž byla vymezena cena 450 tisíc korun. Tehdy se sešlo celkem 14 soutěžních návrhů, žádný však nezískal první místo. Byla udělena až druhá cena projektu s názvem Tangenta na němž se podílel Dr. Ing. F. Sklenář.
Návrh zněl, aby nové osobní nádraží bylo umístěno zhruba o 700 metrů jižněji od stávajícího.
V roce 1933 až 1934 byla vypsána nová soutěž na Dopravně - komunikační plán, kterou vyhrál drážní rada Dr. Ing. František Sklenář. Výsledný elaborát byl zaslán v roce 1935 na Ministerstvo železnic v Praze. Vzhledem k událostem v Evropě a ve světě však již nebyl nikdy projednán.
Zajímavostí je také přesný odhad poroty o počtu obyvatel Brna v roce 2000. Přepokládal maximálně 500 tisíc obyvatel.
Historie brněnské železnice ale sahá mnohem dále. Před rokem uplynulo již 170 let od zahájení železničního provozu mezi Brnem a Břeclaví. Touto dopravní tepnou tak došlo k železničnímu propojení s Vídní a šlo vůbec o první železniční trať s využitím parního provozu na území dnešní České republiky.
Věděli jste, že v minulosti vlaky překonávaly na této trase řeku Svratku po brněnském viaduktu dosahujícím délky 673 metrů a honosícím se osmdesáti oblouky?
Na vlakové trase Brno – Líšeň známé také pod názvem Místní líšeňská dráha uvedené do provozu v roce 1905 - dnes po její zbývající části - jezdí nyní už jen tramvaje. Skutečnost, že tudy jezdily vlaky, prozrazuje řetězovkové zavěšení troleje a opuštěná nádražní budova na konečné stanici Stránská skála.
Cestujete rádi vlakem? Co říkáte na odsun brněnského hlavního nádraží?
text Síma, foto Marián K., BrNovinky, zdroj Urban centrum Brno