Projekt ze šuplíku z roku 1934 sedí i dnes - odsunoval nádraží

Většina z nás jistě zaregistrovala, že se od roku 2007 začalo pracovat na odstavném brněnském nádraží  s následným odsunem hlavního vlakového nádraží směrem na jih. Stejné věci, jež souvisejí s odsunem nádraží a je nutno je řešit, už kdysi řešil někdo jiný. Stačilo málo - sáhnout do šuplíku. V archívech města Brna byl minulý rok nalezen doslova poklad z roku 1934. Jedná se o výsledky soutěže na Dopravně-komunikační plán města Brna jižním směrem a výstavbu nového nádraží.

V sedmdesát pět let starém projektu se zamýšlí stejné plány jako jsou ty současné. Unikátní cennost autora Dr. Ing. F. Sklenáře jste mohli v únoru 2010 i vidět v Urban centru na Staré radnici v Brně.

Vše souvisí se vším. Brněnské hlavní nádraží bylo a stále je jedno z našich nejdůležitějších dopravních uzlů a významně se tak podílí na ekonomickém rozvoji našeho druhého největšího města. Na tom by nebylo nic špatného. Problém ale již v té době spočíval jednak v nedostačující kapacitě nádraží a navíc tento dopravní uzel bránil dalšímu rozvoji města jižním směrem.

Na výstavě byl prezentován Protokol z roku 1926, jehož předmětem bylo posouzení a ocenění došlých návrhů soutěže na řešení železničního uzlu. Součástí byla také soutěž o nejlepší návrh pro zastavovací a regulační plán města Brna. Pro soutěž byla vymezena cena 450 tisíc korun. Tehdy se sešlo celkem 14 soutěžních návrhů, žádný však nezískal první místo. Byla udělena až druhá cena projektu s názvem Tangenta na němž se podílel Dr. Ing. F. Sklenář.

Návrh zněl, aby nové osobní nádraží bylo umístěno zhruba o 700 metrů jižněji od stávajícího.

V roce 1933 až 1934 byla vypsána nová soutěž na Dopravně - komunikační plán, kterou vyhrál drážní rada Dr. Ing. František Sklenář. Výsledný elaborát byl zaslán v roce 1935 na Ministerstvo železnic v Praze. Vzhledem k událostem v Evropě a ve světě však již nebyl nikdy projednán.

Zajímavostí je také přesný odhad poroty o počtu obyvatel Brna v roce 2000. Přepokládal maximálně 500 tisíc obyvatel.

Historie brněnské železnice ale sahá mnohem dále. Před rokem uplynulo již 170 let od zahájení železničního provozu mezi Brnem a Břeclaví. Touto dopravní tepnou tak došlo k železničnímu propojení s Vídní a šlo vůbec o první železniční trať s využitím parního provozu na území dnešní České republiky.

Věděli jste, že v minulosti vlaky překonávaly na této trase řeku Svratku po brněnském viaduktu dosahujícím délky 673 metrů a honosícím se osmdesáti oblouky?

Na vlakové trase Brno – Líšeň známé také pod názvem Místní líšeňská dráha uvedené do provozu v roce 1905 - dnes po její zbývající části - jezdí nyní už jen tramvaje. Skutečnost, že tudy jezdily vlaky, prozrazuje řetězovkové zavěšení troleje a opuštěná nádražní budova na konečné stanici Stránská skála.

Cestujete rádi vlakem? Co říkáte na odsun brněnského hlavního nádraží?

text Síma, foto Marián K., BrNovinky, zdroj Urban centrum Brno