Tanec smrti a hodinový stroj. Na návštěvě u kartuziánů v Brně

Kategorie: Brno známé neznámé Zveřejněno 29. 9. 2012 8:00 Zobrazeno: 14143

V městské části Královo Pole v Brně se nachází unikátní komplex historického Kartuziánského kláštera. Jeho vznik sahá do 14. století, kdy jej obývalo dvanáct kartuziánských bratří. V dobách vlády Marie Terezie objekt sloužil jako dělostřelecká kasárna a následně kadetní škola. Od roku 2007 prostory kláštera po rozsáhlé rekonstrukci navštěvují studenti informatiky Vysokého učení technického v Brně.

V roce 2002 vyvstala otázka, kde vybudovat další zázemí pro studenty univerzity. Nabídnuty byly dvě možnosti. Postavit budovu na zelené louce pod Palackého vrchem nebo využít plochu Kartuziánského kláštera. Jako vítězná se ukázala druhá varianta. Bylo však nezbytné zchátralé prostory kláštera rozsáhle rekonstruovat.

Za částku 800 miliónů korun došlo v roce 2007 k dokončení první etapy rekonstrukce a o rok později skončila druhá etapa. Rekonstrukcí prošla i bednárna a zámeček, ve kterém jsou zachovány dvě historické místnosti s původní podlahou a výmalbou. Cílem rekonstrukce bylo rehabilitovat Kartuziánský klášter do původní podoby a vybudovat výukové prostory tak, aby těžké provozy byly mimo památkovou zónu a historicky cenné objekty ponechat a najít pro ně využití.

Dochovaný Tanec smrti i hodinový stroj

Z památek kláštera se dochoval historický dřevěný strop, který pracovníci objevili pod sutí a olejomalba na schodišti nazvaná Tanec smrti.

V lapidáriu,, neboli „Malém Římě“, jak místo pojmenoval proděkan fakulty, jsou k vidění fragmenty původní výzdoby a také restaurovaný historický hodinový stroj z 19. století.

Dochovala se také latrína a původní strop ve slavnostní zasedací místnosti, která původně sloužila jako jídelna mnichů a bratrů. V severní části komplexu se zachovaly mnišské klauzury, ve kterých kartuziáni trávili čas věnovaný převážně modlitbám a rozjímání.

Zakladatelem kartuziánů byl Bruno

Kartuziánský řád neboli kartuziáni jsou katolickým mnišským polopoustevnickým řádem založeným v roce 1084. Zakladatelem řádu pro mnichy i mnišky byl svatý Bruno Hartenfaust.. Papež kartuziány potvrdil roku 1176. Řád získal jméno po latinském názvu údolí La Chartreusev latině Cartusium. Údolí leží na sever od Grenoblu. Motto kartuziánské řehole je Stat crux dum volvitur orbis - Kříž stojí, i když se svět kymácí.

Jak mniši v řádu žijí? Zdeněk Winkler na webu Římskokatolické farnosti v Brně - Králově Poli uvádí, že se kartuziáni úplně odříkají veškerého masa a jednou týdně - obvykle v pátek - zůstávají pouze o suchém chlebu a vodě. Od 14. září do Velikonoc dodržují velký klášterní půst: jedno jídlo denně a večer kus suchého chleba a nějaký nápoj. V době adventní a postní není povoleno žádné mléčné jídlo.

V případě, že mnich onemocní, starají se o něho v jeho cele spolubratři a zejména ošetřovatel, pokud skutečně vážná choroba nevyžaduje léčení v nemocnici. To se stává málokdy. Kartuziánský život odříkání a modlitby udržuje mnichy v pozoruhodné kondici a je pravidlem, že se dožívají požehnaného stáří.

Papež Urban V. chtěl jednou pozměnit pravidlo o neustálé abstinenci masa. Kartuziáni k němu vyslali protestní delegaci 27 mnichů ve věku od 88 do 95 let. Tito „mladíci“ připutovali pěšky a papež se svého nápadu rychle zřekl.

Kartuzián opouští svou rodinu, ale v modlitbě na ni nikdy nezapomíná. Ke klášteru bývá připojen zvláštní dům pro hosty, kam mohou členové jeho rodiny přijet kdykoliv během roku na tři dny.

Kartuziáni nesledují dění ve světě za zdmi kláštera

Kartuzián nečte noviny, neposlouchá rádio a nesleduje televizi. Ve Statutech je však psáno, že komunita má být informována o důležitých událostech. Aby byl tento požadavek splněn, čte pouze převor některé seriózní tiskoviny a podle vlastního uvážení informuje mnichy o dění ve světě. Známé je kartuziánské mlčení otců i bratří, případně pozdrav Memento mori - Pamatuj na smrt.

Ale mnich přerušuje mlčení poměrně často. Kromě modliteb a zpěvu a nutné domluvy při konání povinností je to v neděli po obědě a po kázání nebo čtení ze Statut v kapitule. Mniši se shromáždí v místnosti, která je vyhrazena k účelu takzvané rekreace, a hodinu až hodinu a půl spolu hovoří.

Otcové si povídají také každé pondělí, kdy chodí na tříhodinové procházky mimo klášter. Bratři, kteří mají při plnění svých běžných povinností víc pohybu, chodí na obdobné procházky jednou za měsíc.

Jednou za rok jde celá komunita na dlouhou procházku na celý den. Oběd si berou do balíčku. Když kartuzián zemře, je pohřben ve svém hábitu na hřbitově, který patří ke klášteru. Místo označuje pouze jednoduchý kříž bez jména.

text Síma, foto MaK., brnovinky, zdroj Římskokatolická farnost Brno - Královo Pole